Pásový opar způsobuje vznik vyrážky a nepříjemné bolesti. Jak ho léčit?

Co je pásový opar?

Jako pásový opar (herpes zoster) lékaři označují bolestivé kožní virové onemocnění, jehož původcem je virus Varicella zoster. Ten při prvotním kontaktu způsobuje rozvoj planých neštovic, a to především u malých pacientů. I po vyléčení však nečinně přetrvává v senzorických gangliích míšních či hlavových nervů, a dojde-li k oslabení imunity, nastane jeho reaktivace, což se projeví právě jako pásový opar.

Kde všude se může pásový opar objevit?

Vzhledem k tomu, že lidé příznaky pásového oparu často zaměňují za jiná onemocnění, je nejprve nutné vysvětlit, jak vypadá pásový opar a kde se bolestivá vyrážka nejčastěji objevuje. Typickým příznakem tohoto onemocnění je výsev bolestivé vyrážky, která se může objevit prakticky kdekoliv. Většinou ale postihuje pouze jednu stranu těla, a to hlavně v distribuční oblasti senzitivního nervu.

Pacienti si stěžují hlavně na tyto problémy:

• pásový opar na hlavě,
• pásový opar na krku,
• pásový opar na obličeji,
• pásový opar na zádech,
• pásový opar na břiše,
• pásový opar v podpaží,
• pásový opar na zadku,
• pásový opar v oblasti genitálií,
• pásový opar na ruce či na noze.

Ačkoliv se vyrážka objevuje hlavně na trupu a končetinách, výjimkou nejsou ani případy, kdy postihuje pásový opar obličej. Lékaři se setkávají třeba s případy, kdy se rozvine pásový opar v oku nebo u oka. Tento problém je velmi nebezpečný, jelikož může celkově poškodit pacientův zrak a v nejhorším případě může člověk dokonce oslepnout.

Za poměrně nebezpečné lékaři považují také další problémy, jako je pásový opar v ústech. Z estetického hlediska je pak velice nepříjemný také pásový opar na tváři, pásový opar na čele, pásový opar na rtu nebo třeba pásový opar na bradě. Kromě toho si ale pacienti často stěžují i na další obtíže, jako je například pásový opar ve vlasech.

Výskyt pásového oparu

Počet hlášených případů pásového oparu se v České republice každoročně pohybuje kolem 6 tisíc, přičemž lékaři odhadují, že ve skutečnosti je četnost daného onemocnění ještě mnohem vyšší. Hlavní rizikovou skupinou jsou v tomto případě lidé starší 50 let. U žen se ovšem pásový opar objevuje častěji než u mužů.

Pásový opar přenos

Zdrojem nákazy je Varicella zoster virus (VZV nebo HHV-3), jehož jediným přirozeným hostitelem je člověk. Ten se řadí mezi d-herpetické viry, jejichž typickou vlastností je skutečnost, že po odeznění příznaků nemoci, kterou vyvolaly, z pacientova těla nezmizí. Místo toho zde přežívají i po vyléčení a mohou v budoucnu způsobit řadu obtíží.

Když se člověk s virem Varicella zoster setká poprvé, onemocní planými neštovicemi, což je nejčastěji hlášená infekční choroba v České republice, která postihuje hlavně malé děti. Po vymizení symptomů virus v latentní formě přežívá v nervových gangliích zadních míšních kořenů, kam směřují nervy, které vedou z kůže a podkoží. Později se ale může znovu aktivovat.

K rozvoji pásového oparu obvykle dochází ve chvíli, kdy je pacientův organismus oslabený. Za jeho vzplanutí může být zodpovědná třeba zvýšená fyzická námaha, která pacienta nepřiměřeně vyčerpává, či nedostatečná výživa. Mezi další rizikové faktory se pak řadí stres, užívání některých léků (imunosupresiva, kortikosteroidy) nebo jiné onemocnění, jako je například leukémie, HIV či lymfom.

A jak se přenáší pásový opar? Tato nemoc se může rozvinout u každé osoby, která v minulosti prodělala plané neštovice. Virus Varicella zoster se přitom může přenést z osoby s aktivním pásovým oparem na zdravou osobu, která s ním nikdy dříve nepřišla do kontaktu ani nebyla očkována. U té pak vyvolá plané neštovice.

Varicella zoster virus se od člověka trpícího pásovým oparem šíří přímým kontaktem s tekutinou z drobných vyrážkových puchýřů nebo sekretem z horních dýchacích cest (u generalizované formy). Ačkoliv pacient, který se s pásovým oparem potýká, může ostatním způsobit plané neštovice, nikdy na ně nemůže přenést přímo pásový opar. Nejedná se totiž o primoinfekci, ale o reaktivaci viru v těle.

Inkubační doba pásového oparu

Pacienty často zajímá, jaká je pro pásový opar inkubační doba. Ačkoliv to nelze jednoduše určit, často se odhaduje, že se jedná zhruba o 7 až 14 dnů. U vnímavých jedinců, kteří v minulosti neprodělali plané neštovice a přišli do kontaktu s někým, kdo se potýká s onemocněním herpes zoster, se pak neštovice mohou objevit v rozmezí od 10 do 21 dnů.

Jak dlouho je pásový opar infekční? Nakažlivý je člověk již v době, kdy se u něj objeví první drobné puchýřky. S okolím by se pak neměl stýkat alespoň do chvíle, než se vyrážka zmírní a všechny puchýře pokryje tvrdá krusta. Pro přenos pásového oparu je totiž kritický jakýkoliv kontakt s vezikulární tekutinou, která z puchýřů vytéká.

Pokud jde o to, jakou má pásový opar nakažlivost, u lokalizované formy onemocnění je zhruba 5krát nižší než u planých neštovic. V jejich případě hrozí u neočkovaného člověka, který se s virem Varicella zoster nikdy nesetkal, při kontaktu s nemocným člověkem až 90% riziko, že se u něj plané neštovice také projeví. Pásovým oparem však může člověk během života onemocnět několikrát.

Jaké má pásový opar příznaky?

Onemocnění herpes zoster se projevuje především výsevem bolestivé vyrážky, kterou tvoří drobné začervenalé puchýřky. Tyto obtíže pacient většinou zaznamená pouze na jedné polovině těla, a to hlavně na trupu nebo na obličeji. Puchýřky se přitom objevují v charakteristických rudých pásech, po nějaké době praskají a vytéká z nich vezikulární tekutina, která je vysoce infekční.

Ještě než dojde k výsevu prvních puchýřků (zhruba 1–5 dnů před plným rozvinutím pásového oparu), bývá pokožka v dané oblasti napjatá, zarudlá a bolestivá. Pacienti si často stěžují na nepříjemné mravenčení nebo pocit svědění, kterého se nemohou žádným způsobem zbavit. Samotné puchýřky se pak objeví během 7 až 14 dnů a vymizí zhruba do 2 až 4 týdnů.

Výsev vyrážky začíná tvorbou ostře ohraničeného ložiska, ale později se na místech inervovaných příslušným nervem objevují další zasažené oblasti, v jejichž centru a někdy i na okrajích vznikají čiré a napjaté puchýřky. Ty se později zakalují, zasychají a na jejich místě vzniká žlutohnědá krusta, která se po několika dnech odloupne. Vyrážka po sobě ovšem může zanechat pigmentové skvrny.

Dalším znamením, jak poznat pásový opar, je pálivá či řezavá bolest v postižené oblasti, která je způsobena napadením příslušného nervu. U některých pacientů (zejména těch starších 50 let) může přetrvávat dokonce i několik let po zahojení puchýřků, což negativně ovlivňuje jejich každodenní život. Takový problém pak lékaři označují termínem postherpetická neuralgie (PHN).

Hlavní příznaky pásového oparu:

• mravenčení pokožky,
• pocit nepříjemného svědění,
• pálivá až řezavá bolest v postižené oblasti,
• výsev vyrážky (načervenalý pás puchýřků).

Začínající opar mohou provázet také nespecifické příznaky, kam patří třeba horečka, zimnice, bolest hlavy, bolest svalů, nevolnost, zduření lymfatických uzlin, malátnost nebo celková únava a schvácenost. Ačkoliv se někdy objevují atypické případy, pásový opar bez puchýřků není příliš častý. Velmi vzácně pak dochází k postižení tělesných orgánů (tzv. vnitřní pásový opar), což se projeví zažívacími potížemi. 

Možné komplikace pásového oparu

Nejčastěji si pacienti stěžují na silné bolesti, které mohou přetrvávat měsíce nebo dokonce i roky po zahojení charakteristické vyrážky. Někdy tyto obtíže postupem času vymizí samovolně, ale jindy je pacienti musí řešit prostřednictvím léků. Kromě těchto postherpetických neuralgií se však může objevit i řada dalších zdravotních komplikací.

Jedním z možných problémů je sekundární infekce, kterou si člověk do ran zanese škrábáním bolestivých puchýřků. Velmi nebezpečný pak může být také pásový opar na očním víčku nebo přímo v oku. Tyto obtíže se pojí s nepříjemnými bolestmi a řadou oftalmologických projevů, kam patří například:

• zarudnutí očních víček,
• zánět spojivek,
• zánět rohovky,
• zvředovatění rohovky,
• zelený zákal,
• zhoršení zraku,
• v nejhorším případě slepota.

Pokud se u pacienta projeví pásový opar na uchu a nemoc zasáhne také lícní nerv, může dojít k rozvoji řady nepříjemných obtíží, které zahrnují třeba nechutenství, obrnu lícního nervu, opakované závratě, problémy se sluchem (pískání v uších) nebo úplné ohluchnutí. Jedná se o Ramsay-Huntův syndrom (herpes zoster oticus), který se objevuje při postižení ganglion geniculi.

Závažné komplikace hrozí také těžce nemocným osobám, které se potýkají také s jinou chorobou, nebo jedincům, jejichž imunita je výrazně oslabená. U těchto pacientů může pásový opar zasáhnout celý nervový systém, což se označuje jako herpes zoster encephalomyelitis. Tato forma pásového oparu může pacienta ohrozit na životě.

Výjimkou pak není ani diseminovaný nebo generalizovaný herpes zoster, který se klinicky projevuje jako plané neštovice. To znamená, že puchýřky pokrývají celé pacientovo tělo a nacházejí se i na jiných místech, než je spádová oblast nervu. U nemocného by lékaři měli hledat maligní lymfom, leukémii, HIV infekci, karcinom či Hodgkinův lymfom.

Pásový opar u dětí

Ačkoliv se s tímto onemocněním nejčastěji potýkají pacienti starší 50 let, může se objevit prakticky v jakémkoliv věku. Postihuje například i malé děti, které v minulosti prodělaly plané neštovice, a vlivem oslabení obranyschopnosti u nich došlo k reaktivaci příslušného viru. Příznaky pásového oparu u dětí jsou velice podobné jako u dospělých. Dochází k výsevu charakteristické vyrážky, a to hlavně na bedrech, hrudníku a obličeji. Výjimkou pak není ani pásový opar u kojence.

Pásový opar v těhotenství

Poměrně velké nebezpečí představuje nákaza virem Varicella zoster pro nastávající maminky. Pokud k tomu dojde během prvních tří měsíců gravidity, hrozí zde riziko potratu nebo úmrtí dítěte v děloze. Kromě toho se u miminka mohou rozvinout také další komplikace, jako jsou například vývojové vady mozku, očí nebo jednotlivých končetin.

Když se těhotná žena nakazí až v průběhu posledních týdnů před porodem, může její dítě onemocnět novorozeneckou varicellou, která se projevuje výsevem nepříjemné vyrážky. Velice nebezpečná je také nákaza těsně před příchodem dítěte na svět nebo po porodu. V tomto případě totiž miminku hrozí zánětlivé postižení mozku a sítnice. Nastávající matce se proto musí aplikovat imunoglobulin.

Diagnostika

Dokud se u pacienta neobjeví charakteristická vyrážka, poznat pásový opar není snadné. Prodromální příznaky, které ohlašují příchod nemoci, mohou připomínat celou řadu jiných zdravotních problémů, kam patří například glaukom, cholecystitida nebo apendicitida. Začínající pásový opar pak svými projevy (puchýřky naplněné infekční tekutinou) připomíná třeba:

• erysipel (růži),
• herpes simplex,
• kontaktní dermatitidu,
• flegmónu,
• panikulitidu,
• poštípání hmyzem.

Jakmile dojde k výsevu charakteristického exantému, klinická diagnóza bývá poměrně jednoznačná. Pokud si ovšem lékař není svým závěrem jistý, může jej potvrdit pomocí virologického a sérologického vyšetření. Testy se zpravidla provádí také u těhotných žen nebo u příjemců transplantovaných orgánů, aby bylo možné odhalit, zda s virem Varicella zoster v minulosti přišli do kontaktu.

Především u starších pacientů, u nichž je pásový opar rozsáhlejší nebo dokonce generalizovaný, by se lékaři měli soustředit na původce obtíží. V některých případech totiž může za rozvojem komplikací stát jiné onemocnění, které je nutné začít co nejrychleji řešit. Opakované pásové opary pak mohou značit výrazné oslabení obranyschopnosti, což souvisí třeba s leukémií či infekcí HIV.

Léčba pásového oparu

Objevili jste na svém těle pás zarudlých puchýřků a teď marně přemýšlíte, jaká je pro pásový opar léčba? Ačkoliv toto onemocnění bývá spíše neškodné a během několika dnů až týdnů se situace začne zlepšovat, k lékaři byste se měli vypravit co nejdříve, aby vám mohl doporučit vhodnou terapii. Neléčený pásový opar totiž může mít vážné následky.

Jak léčit pásový opar? K dispozici jsou různé medikamenty, kam patří především antivirotika s obsahem účinné látky aciclovir (Herpesin či Zovirax), famciclovir nebo valaciclovir. Tyto léky na pásový opar lze užívat ve formě tablet, ale také prostřednictvím infuzí. Pokud pacient jejich užívání zahájí brzy po rozvoji prvotních příznaků, terapie bývá velmi účinná.

Lidé se pak často ptají také na to, čím mazat pásový opar, aby puchýřky co nejrychleji vymizely. Na vyrážku je možné použít řadu přípravků, jako je například tekutý pudr, genciánová violeť nebo zinková mast. S jejich pomocí by puchýřky měly rychleji vyschnout, takže již nebudou infekční. V případě potřeby se pak mohou podávat také léky na bolest, antiepileptika nebo antidepresiva.

Pásový opar na trupu, na břiše nebo na končetinách většinou nevyžaduje žádnou speciální péči. Pokud se ale puchýřky objeví v oblasti obličeje a především kolem očí nebo uší, není radno jejich přítomnost podceňovat. Pacienti s očními a ušními problémy by měli lékaře navštívit co nejrychleji a poradit se s ním o vhodné léčbě, aby nedošlo k rozvoji závažnějších komplikací.

Hygienická opatření

Lékaři by měli pacientům, u nichž došlo k rozvoji pásového oparu, zdůraznit, že si puchýřky i přes nepříjemné svědění nebo bolest nesmí škrábat. Jinak by si totiž dovnitř mohli zanést infekci a na postižených místech by jim pak zůstaly nevzhledné jizvy. Kromě toho se doporučuje časté mytí a dezinfekce rukou.

Pokud vám z puchýřků vytéká sekret a nelze je žádným způsobem zakrýt, raději si odpusťte chození do práce až do té doby, kdy vyrážka zcela vyschne. Lékař by vám měl kvůli infekčnosti vystavit neschopenku. Důležité je vyhýbat se také jakémukoliv kontaktu s těhotnými ženami, novorozenci, imunokompromitovanými osobami a jedinci, kteří dosud neprodělali plané neštovice.

Prevence proti pásovému oparu

Pacienti se často ptají, zda je možné rozvoji pásového oparu nějakým způsobem zabránit. Ideálním způsobem, jak se těmto obtížím efektivně bránit, je posilování imunity. Toho je možné docílit například dostatečným přísunem vitamínu C (například konzumací ovoce a zeleniny). Dále si lidé chválí třeba rakytníkový sirup nebo echinaceové kapky.

Pokud jde o to, co doporučují na pásový opar babské rady, můžete vyzkoušet třeba přikládání kašičky z droždí na postižené místo. Po zaschnutí boláků pomáhá proti pásovému oparu také pupalkový nebo třezalkový olej, který zvláčňuje a podporuje hojení kůže.

Dříve bylo v České republice dostupné také očkování proti pásovému oparu, které bylo určené hlavně pro osoby starší 50 let. Tato vakcína měla pacienty ochránit nejen před rozvojem pásového oparu, ale také před planými neštovicemi. Od roku 2020 ovšem toto očkování není na našem území dostupné.

Pásový opar fotografie

Zdroje: labtestsonline.cz, szu.cz, ockovacicentrum.cz