Když se o někom řekne, že má duševní onemocnění, většina laiků si představí třeba schizofrenii, bipolární poruchu nebo depresi. Psychické poruchy jsou ale obrovská skupina zahrnující například také poruchy příjmu potravy, poruchy osobnosti, disociativní poruchy nebo autismus. Pokud se tyto potíže nijak neřeší, mají tendenci se zhoršovat. Zatěžuje to nejen samotného pacienta, ale i jeho rodinu a blízké.
Co se dozvíte v článku
Co jsou psychické poruchy?
Psychické poruchy, označované také jako duševní poruchy, duševní choroby nebo duševní onemocnění, jsou popisovány jako početná skupina onemocnění a poruch ovlivňujících lidské myšlení, vnímání, prožívání či chování.
Zatímco u mnoha poruch se předpokládá, že vznikají v důsledku prožitého traumatu či vlivem prostředí, některé jsou pravděpodobně alespoň částečně vrozené. Život s duševní poruchou není rozhodně jednoduchý, a to nejen kvůli samotné poruše, ale i kvůli častému nepochopení ze strany rodiny a okolí. To vše se pak může negativně promítat do celkové kvality života. [1, 2, 3, 4, 5]
Druhy psychických poruch
Duševních poruch existuje opravdu ohromné množství. U jednotlivých pacientů se mohou symptomy určitých poruch různě kombinovat a překrývat. Obecně se ale dá říct, že jsou celosvětově nejvíce rozšířené úzkostné a depresivní poruchy. Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) trpí nějakou duševní poruchou každý osmý člověk.
Kromě zmiňovaných depresí a úzkostí se často jedná o schizofrenii, bipolární poruchu, posttraumatickou stresovou poruchu (PTSD), poruchy příjmu potravy, poruchy psychického vývoje nebo třeba demenci. Poněkud stranou stojí poruchy osobnosti, kde se nejedná o onemocnění v pravém slova smyslu.
Nejčastější psychické poruchy
- Neurotické (úzkostné) poruchy: trápí často ženy a děti. Vyznačují se nadměrnými obavami a strachem. Do rozsáhlé skupiny úzkostných poruch patří generalizovaná úzkostná porucha, fobie, panická porucha, obsedantně kompulzivní porucha (OCD) nebo třeba posttraumatická stresová porucha (PTSD).
- Deprese: pacienta trápí trvalý pokles nálady, pocity prázdnoty a neustávající zármutek bez jasné příčiny. Při depresi je prakticky nemožné prožívat radost a nadšení. Objevují se také potíže s koncentrací, poruchy spánku, přetrvávající únava a jiné somatické příznaky.
- Bipolární porucha: dříve označovaná jako maniodepresivní psychóza. U pacientů s bipolární poruchou se střídají období deprese a mánie. Výkyvy nálad jsou opravdu extrémní. Zatímco během depresivní epizody je dotyčný apatický, nešťastný a může mít i sebevražedné myšlenky, v manické fázi zažívá stavy euforie a má spoustu energie.
- Schizofrenie: mozek schizofrenika nedokáže odfiltrovat určité vjemy a podněty, takže je extrémně přetížený. Pacient má proto problémy odlišit své vlastní myšlenky a představy od reality. Kromě bludů, halucinací a zmatenosti může být otupělý, neschopen se radovat a rozhodovat se.
- Demence: toto vážné duševní onemocnění postihuje hlavně jedince starší 65 let. Zpočátku je člověk zapomnětlivý, zmatený a má problémy vykonávat složitější činnosti. Později se přidružují závažnější problémy. Může se objevit agrese, neklid, bludy apod. [6, 7, 8, 9, 10]
Psychické poruchy osobnosti
Poruchy osobnosti se v sekci psychických poruch trochu vymykají. Nejde totiž o onemocnění, ale spíše o povahové odchylky. Mohou výrazně komplikovat život jak danému jedinci, tak i jeho okolí. Lidé s poruchami osobnosti si totiž své potíže většinou odmítají připustit. Považují je za neměnnou součást svého charakteru.
Ze sociálních neúspěchů pak viní své okolí. Mají tendenci ke konfliktům, nebo se naopak stahují. Podléhají snáze stresu, nedokážou tak dobře ovládat své emoce a přizpůsobovat se ostatním je pro ně hodně náročné. Mezi nejčastější poruchy osobnosti patří:
- paranoidní porucha osobnosti,
- schizoidní porucha osobnosti,
- schizotypální porucha osobnosti,
- disociální porucha osobnosti,
- emočně nestabilní porucha osobnosti,
- histrionská porucha osobnosti,
- anxiózní porucha osobnosti,
- závislá porucha osobnosti.
Samozřejmě existují také jedinci, kteří si své problémy uvědomují a chtějí na sobě pracovat. V takovém případě hovoříme o akcentované osobnosti. [11, 12, 13, 14]
Psychické poruchy u dětí
Duševní onemocnění, jako jsou deprese, schizofrenie či úzkosti, se u dětí mohou projevovat trochu jinak v porovnání s dospělými pacienty. Mohou se uzavírat do sebe, budit se v noci s křikem, trpět pomočováním a jinými problémy. Psychická onemocnění vznikající v dětském věku se někdy označují také jako poruchy psychického vývoje.
Podle Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN) se do této kategorie řadí specifické vývojové poruchy řeči a jazyka, specifické vývojové poruchy školních dovedností, specifické vývojové poruchy motorických funkcí, poruchy autistického spektra a jiné poruchy specifického vývoje. Někteří odborníci sem řadí ale i ADHD (poruchu pozornosti s hyperaktivitou), schizofrenii a další poruchy. [15, 16, 17, 18]
Léčba psychických poruch
Pro správné nastavení léčby je klíčové určit nejprve diagnózu. Na internetu sice najdete mnoho stránek nabízejících různé on-line testy na psychické poruchy, ale žádný z těchto dotazníků nedokáže plnohodnotně zastoupit vyšetření odborníkem.
K tomu je oprávněn buď klinický psycholog, nebo ještě lépe psychiatr, který může v případě potřeby rovnou předepsat vhodné léky. Těžké deprese, schizofrenie či bipolární porucha jsou onemocnění, která se rozhodně nedají překonat jen tak silou vůle. V psychiatrii se nejčastěji předepisují:
- Antidepresiva: slouží nejen k léčbě depresí, ale pomáhají i při úzkostných stavech a poruchách spánku. Nejsou návyková a jsou určena k dlouhodobému použití. Používají se hlavně antidepresiva ze skupin SSRI (selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu) a TCA (tricyklická antidepresiva).
- Antipsychotika: jsou vhodná pro pacienty s psychotickými poruchami, protože snižují tvorbu dopaminu v mozku. Do popředí se dnes dostávají hlavně atypická antipsychotika, která mají méně nežádoucích účinků a odstraňují i depresivní příznaky.
- Anxiolytika: snižují úzkost, strach a agresivitu typické pro neurotické poruchy. Podporují relaxaci a ve vyšších dávkách mohou tlumit. Neměla by se užívat dlouhodobě, protože na nich vzniká závislost.
- Hypnotika: předepisují se při poruchách spánku. Rozhodně by se neměla užívat dlouhodobě, protože na nich vzniká závislost.
Farmakologickou léčbu je po domluvě s odborníkem vhodné doplnit o psychoterapii. Existují různé metody psychoterapie. Hodně oblíbená je třeba kognitivně behaviorální psychoterapie (KBT) založená na nahrazení patologických modelů chování přijatelnějšími a vhodnějšími modely. [19, 20, 21, 22, 23]
Zdroje: nih.gov, mayoclinic.org, psychiatry.org, medlineplus.gov, who.int, betterhealth.vic.gov.au, dusevnizdravi.cz, nzip.cz, sancedetem.cz, cpzp.cz, opatruj.se, alzheimer.cz, psychiatriepropraxi.cz