Revma je onemocnění autoimunitního původu. Vyléčit se nedá, ale bolesti kloubů je možné zmírnit

Pacienti s revmatem si stěžují na to, že jsou po ránu ztuhlí a trvá jim třeba hodinu, než se rozhýbou. Rozhodně se ale nejedná jen o seniory. Tato autoimunitní choroba propuká nejčastěji mezi 30. a 50. rokem života. Málokdo ví, že kromě kloubů postihuje i vnitřní orgány, proto se nesmí její léčba zanedbávat.

Co je revma?

Revma, správně označované jako revmatoidní artritida, je autoimunitní onemocnění postihující klouby. Zejména mezi staršími ročníky se ale často opakuje výraz „revma“ jako oblíbené označení pro tuto nemoc. Ačkoliv revmatoidní artritida způsobuje pacientům potíže především s klouby, jde primárně o poruchu imunitního systému.

Podobně jako u jiných autoimunitních chorob je na vině nadměrná reakce imunitního systému, který vnímá určité tělesné buňky či tkáně jako cizorodé. Proto vůči nim pak vytváří autoprotilátky. Přesná příčina revmatoidní artritidy zatím není známa, nicméně většina odborníků se přiklání k tomu, že může jít o souhru mnoha faktorů včetně genetických predispozic, vlivu prostředí a životního stylu.

Mimo poškozování kloubů tak mohou být v důsledku této choroby postiženy i důležité vnitřní orgány včetně srdce, plic a krevních cév. Revmatoidní artritida se proto musí léčit pod odborným dohledem, aby mohl pacient vést plnohodnotný život. Klíčovým prvkem léčby jsou v prvé řadě léky, které zmírňují zánět, případně zpomalují progresi onemocnění. [1, 2, 3, 4, 5]

Jaké má revma příznaky?

Před propuknutím typických projevů revmatoidní artritidy zažívají pacienti tzv. prodromální stádium, kdy se dostavují nespecifické příznaky jako hubnutí, únava a mírně zvýšená teplota. Postupně se začnou objevovat potíže souvisejících s klouby:

• ranní ztuhlost kloubů,
• bolest a otoky malých kloubů,
• nápadně lesklá a napjatá kůže na kloubech,
• omezení pohyblivosti.

U revmatoidní artritidy platí, že je vždy postiženo několik kloubů naráz. Na počátku onemocnění se jedná hlavně o drobné klouby na prstech rukou a nohou. Později se postižení rozšíří třeba na zápěstí, kotníky či lokty. V pokročilých případech pak dochází ke kloubním erozím a rozvíjí se deformity kloubů. Těžké případy revmatoidní artritidy se ale nemusí nutně omezovat jen na postižení kloubů. Mohou se objevit potíže s očima, srdcem, plícemi, ledvinami, nervovou tkání i krví.

Revmatoidní artritida není revmatoidní horečka

Mezi laickou veřejností dochází poměrně často k záměnám těchto dvou onemocnění. Revmatická horečka je ale akutní onemocnění, které propuká na základě infekce streptokokem skupiny A (Streptococcus pyogenes). K této komplikaci dochází hlavně u případů, kdy není infekce doléčena nebo není vůbec léčena.

Ačkoliv vede podobně jako revmatoidní artritida k zánětům kloubů, postihuje hlavně velké klouby, jako jsou kolenní a kyčelní klouby. Největším nebezpečí ale představuje potenciální poškození srdce, které je nevratné. Revmatická horečka může poškodit srdeční chlopně a vést až k srdečnímu selhání. [6, 7, 8, 9, 10]

Existuje na revma léčba?

Pacient s revmatoidní artritidou by měl mít léčbu uzpůsobenou tomu, v jaké fázi onemocnění se nachází a jak závažné problémy ho trápí. Cílem léčby je zmírnění bolesti, zpomalení poškození a udržení funkce kloubů. Lékaři proto často předepisují několik léků zároveň. Farmakologická léčba by se měla kombinovat s fyzioterapií, kde se pacient naučí techniky na menší zatěžování postižených kloubů.

• Léky na revma: mezi volně prodejné léky na revma patří třeba ibuprofen, naproxen a jiná nesteroidní antiflogistika (NSAID). Tyto léky nelze ale užívat dlouhodobě, protože mohou dráždit žaludek a způsobovat další problémy. Pacienti proto dostávají kortikosteroidy a chorobu modifikující antirevmatické léky (DMARD), známé také jako základní antirevmatika.
• Biologická léčba na revma: další možností je biologická léčba, která je mimořádně účinná a v terapii revmatoidní artritidy se jeví jako nejefektivnější. Od roku 2019 na tuto léčbu dosáhnou v České republice nejen pacienti s nejtěžším stádiem, ale i ti se střední závažností revmatoidní artritidy.
• Fyzioterapie: odborník z oblasti fyzioterapie může pacientovi pomoct zachovat klouby flexibilní. Vhodně zvolené pravidelné cvičení může bolesti zmírňovat. Fyzioterapeut může dotyčného také naučit různé techniky a způsoby, jak zmírňovat zátěž na bolavé klouby v každodenním životě.
• Chirurgické zákroky: operace se provádějí u vážně poškozených kloubů, které už nejde normálně používat. Kromě totální náhrady (endoprotézy) je možné odstranit zanícenou tkáň uvnitř kloubu (artroskopie), případně zničený kloub vyztužit (artrodéza). [11, 12, 13, 14]

Babské rady na revma

Revmatické choroby nelze trvale vyléčit konvenčními metodami, a rozhodně neexistují ani zaručené přírodní způsoby, které by vás navždy zbavily bolesti. Existují ale určité byliny, které mají protizánětlivé účinky, čímž mohou do jisté míry ulevovat od příznaků zánětu.

Nejlepší bylinky na revma

• kostival,
• třezalka,
• smetánka lékařská,
• zázvor,
• řebříček,
• tužebník jilmový,
• mladé výhonky borovice či smrku,
• jalovec obecný,
• puškvorec obecný. [15, 16, 17]

Zdroje: arthritis.org, rheumatology.org, nhs.uk, mayoclinic.org, webmd.com, clevelandclinic.org, academic.oup.com, revmaliga.cz, theses.cz, nemocnicebrandys.cz, pharmanews.cz, rozhlas.cz, cpzp.cz