Má totiž koupit dodavatele elektronických zdravotních knížek IZIP, jehož ředitel to týdeníku Ekonom potvrdil. »Podepsané Memorandum o porozumění poměrně jasně definuje cestu, jak VZP získá zásadní vliv ve společnosti IZIP. Aktuálně jednáme o předání prvního pětiprocentního podílu,« řekl týdeníku Ekonom ředitel IZIP Jiří Pašek.
Ve VZP ovšem panuje chaos. Nikdo z firmy totiž připravovanou transakci nepotvrdil. »Ke koupi IZIP se nemůžeme vyjádřit, jelikož o ní nic nevíme,« tlumočil vyjádření náměstka ředitele pro zdravotní péči Jiřího Beka tiskový mluvčí VZP. Ředitel pojišťovny Pavel Horák je na dovolené, týdeník Ekonom získal vyjádření bývalého předsedy správní rady Marka Šnajdra. »O koupi IZIP jednala správní rada v květnu, k žádnému závěru však nedošla,« říká.
IZIP si nepřipouští, že by se obchod neuskutečnil. »Za pět procent akcí zaplatí VZP nominální cenu, tisíc korun za akcii,« uvádí ředitel Pašek. IZIP má celkem 2400 kmenových akcií na majitele v listinné podobě, obchod tedy dosáhne hodnoty 120 tisíc korun.
Neznámý bonus pro zakladatele
To ale není vše. Pašek upozorňuje, že součástí akciového balíčku bude také pětatřicetiprocentní výkon hlasovacích práv.
»VZP získá status minoritního akcionáře s blokačním právem a k tomu ještě pozici předsedy dozorčí rady,« popisuje další detaily chystané transakce Jiří Pašek. V Memorandu o porozumění se navíc VZP prý zavázala, že odkoupí od akcionářů IZIP dalších až pětadvacet procent firmy. »Obchod by měl být uzavřen do léta příštího roku,« plánuje ředitel IZIP Pašek.
Nákup ve druhém kole ovšem neproběhne za nominální, nýbrž za tržní hodnotu. Kolik peněz tedy VZP za majetkový vstup do IZIP utratí, není zatím jasné.
Pojišťovna chce nechat ocenění IZIP na najatém poradci, přičemž podle informací Ekonomu by oním poradcem měla být společnost PricewaterhouseCoopers. Hodnota IZIP se podle jeho představitelů pohybuje mezi třemi a pěti miliardami korun. Výsledek ocenění ale bude znám až v září. Podle Marka Šnajdra by se mělo při případné transakci vzít v úvahu, že veškeré tržby IZIP generuje právě VZP.
Prostředky inkasují zakladatelé IZIP. Podle informací ze Sbírky listin jsou to většinový vlastník lékař Pavel Hronek a minoritní akcionáři, europoslanci za ODS Miroslav Ouzký, Milan Cabrnoch a Tomáš Mládek.
»Mám drobné množství akcií, minoritní. Je to méně než pětina, ale majitelský aspekt toho podnikání je pro mne okrajový,« komentuje spoluvlastnictví firmy Cabrnoch.
Dvakrát plať za jedno
Problém tkví v tom, že VZP už do společnosti IZIP vložila stovky milionů korun. Některé formou grantů, něco zaplatila za odvedenou práci. V počátcích IZIP v letech 2001 až 2004 získala firma od pojišťovny formou grantů 140 milionů.
»Celkem za služby poskytnuté v období let 2004 až 2007 zaplatila pojišťovna 600 milionů korun, více než polovina této částky šla na odměny lékařům zapojeným do systému,« počítá ředitel marketingu a komunikace IZIP Tomáš Staněk.
Vypadá to, jako by si pojišťovna koupila jednu věc dvakrát. Nejdříve soukromá společnost IZIP za peníze vybrané z povinného zdravotního pojištění Všeobecnou zdravotní pojišťovnou vybudovala systém elektronických zdravotních knížek a poté si VZP tentýž systém koupí formou vstupu do společnosti.
Takový pohled ale IZIP odmítá. »VZP si vždy kupovala službu, nikdy nefinancovala vývoj,« tvrdí Milan Cabrnoch. Podobný názor zastává šéf společnosti Pašek. »VZP nezaplatila za IZIP pomocí grantů. Pojišťovna pomohla akcelerovat službu, která už byla hotová a připravená pro trh. VZP si kupuje něco, co pomohla vytvořit, ale určitě to nevytvořila sama. IZIP existoval předtím, než se podepsala smlouva s VZP,« tvrdí Jiří Pašek.
Nicméně podepsaná smlouva vyvolává pochybnosti. VZP si tehdy vybrala provozovatele elektronické zdravotní knížky v soutěži, která žádnou soutěží nebyla. IZIP se jí totiž zúčastnil sám.
VZP nakonec dostala za tento zpackaný tendr pokutu od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ve výši 800 tisíc korun. Jenže antimonopolní úřad o ní rozhodoval tak dlouho, až ji nakonec pojišťovna hradit nemusela. Trest byl totiž promlčený.
Aktivní poslanci
Další kaňkou na historii IZIP je sám vznik projektu. Zmínění poslanci Milan Cabrnoch a Miroslav Ouzký tehdy přišli za tehdejší ředitelkou VZP Jiřinou Musílkovou. Přednesli argumenty, že ušetří čas a zlepší zdravotní péči, získali exkluzivní zakázku. A kontrakt schválila správní rada VZP, jejímž členem byl mimo jiné doktor Cabrnoch. Ten tvrdí, že se nikdy žádného hlasování ve věci IZIP neúčastnil.
Oba poslanci kromě toho působili ve zdravotně-sociálním výboru sněmovny, odkud není do velína VZP daleko. Podrobnosti o spolupráci prošetřovala i parlamentní vyšetřovací komise.
Bývalá ředitelka VZP Jiřina Musílková se při výslechu u vyšetřovací komise hájila tím, že výběrové řízení nevypsala, protože kromě IZIP nebyla žádná jiná společnost schopna podobný projekt nabídnout. To však není pravda.
Jak informoval týdeník Ekonom (číslo 17/2006), parlamentní komisi se přihlásil Jaroslav Liška, expert na telemedicínu. Ten ve druhé polovině devadesátých let pracoval v Mezinárodní telekomunikační unii v Ženevě a na Harvard Medical School v USA.
Založil společnost E-Health a na základě zahraničních zkušeností připravil elektronickou zdravotní kartu pro použití v českých podmínkách. V roce 2001 projekt prezentoval vedení VZP, seznámil s ním ministerstvo zdravotnictví a Českou lékařskou komoru.
Liška na knížku od VZP nežádal žádné peníze, jen podporu při komunikaci svého projektu s lékaři a pacienty. Jenže E-Health neuspěl, zato poslanci s projektem IZIP ano.
Nadchází ofenziva
IZIP navzdory exkluzivitě s VZP nebyl příliš úspěšný, co se týče nabírání klientů. V dubnu roku 2006 využíval systém necelý milion pojištěnců, osm tisíc lékařů a 40 nemocnic.
Nyní probíhá ofenziva na nábor nových klientů. VZP se totiž s firmou IZIP dohodla, že v roce 2013 bude v systému přes 80 procent klientů VZP, tedy přibližně pět milionů pacientů a 30 tisíc lékařů.
Zatím se v systému nachází přibližně 1,9 milionu pojištěnců, čtvrtina lékařů, lékáren a laborantů a také zhruba polovina všech tuzemských nemocnic.
Proč najednou tak masivní nábor? Že by se jím zvyšovala hodnota společnosti před prodejem? Ředitel IZIP Jiří Pašek tvrdí něco jiného. »Je to změna priorit ve VZP. Po letech využívání IZIP ho pojišťovna vyhodnotila jako prioritní a strategický. Aby přinášel maximální úspory, musí v něm být podle propočtů minimálně 80 procent klientů,« vysvětluje Pašek.
Používání zdravotní knížky má totiž údajně ušetřit minimálně deset procent nákladů ve zdravotnictví. Jde o peníze, které se ročně z veřejného zdravotního pojištění ztratí v černé díře za nadbytečná vyšetření pacientů či zbytečně předepsané léky.
»I kdyby se ušetřilo jen deset procent v nákladech VZP, tak by se ve zdravotnictví objevilo navíc třináct miliard korun. A my věříme, že až bude těch 80 procent klientů mít elektronickou zdravotní knížku, tak ty peníze dokážeme do zdravotnictví vrátit, protože například předejdeme nadbytečným vyšetřením,« slibuje Pašek.
Z ušetřených peněz by měla být od roku 2013 vypočítávána odměna IZIP. Zatím firma od VZP inkasuje 120 milionů korun ročně, polovinu sumy za využívání systému a polovinu za další služby, jako je vedení osobního účtu pojištěnce.
Jaká odměna by tedy mohla do IZIP plynout? »Mělo by to být kolem deseti procent z ušetřených peněz,« dává svou představu Pašek. Náklady na provoz IZIP by pak nikdy neměly přesáhnout miliardu korun, nezávisle na počtu obhospodařovaných klientů.
Může jich totiž být daleko více než plánovaných pět milionů. Autoři projektu počítají s tím, že se systém otevře dalším zdravotním pojišťovnám. Bude to muset schválit VZP, ale Pašek v tom nespatřuje problém.
Celý článek si můžete přečíst na serveru týdeníku Ekonom nebo ZDE.