Pokud má někdo narušenou kožní bariéru, může se stav kůže v zimě opravdu výrazně zhoršovat. Zanedbáním se navíc zvyšuje riziko zánětu a infekce. Proto je potřeba o ruce správně pečovat a zajistit jim ochranu před vnějšími vlivy.
Co se dozvíte v článku
Proč je kůže na rukou náchylná k vysoušení?
V porovnání s jinými částmi těla najdete v pokožce na rukou mnohem méně mazových žláz. Tyto žlázy se starají o produkci kožního mazu, který je nezbytnou složkou tzv. kožní bariéry. Tvoří ochranný film, který brání nadměrnému odpařování vody a chrání kůži před pronikáním alergenů a jiných nežádoucích látek z okolí.
Nižší počet mazových žláz způsobuje, že je kůže na rukou přirozeně docela dost suchá. Bez pravidelného promazávání má tendenci ještě více vysychat a praskat, protože ochranný film není dostatečně silný, aby zamezil ztrátám tekutin.
Co se s kůží děje v zimě?
Potíže s vysycháním pokožky rukou se typicky stupňují v zimních měsících. Současně zde působí hned několik nepříznivých faktorů. Nízké venkovní teploty vedou ke zpomalení enzymatických procesů a snižují aktivitu mazových žláz. Lipidový film je proto výrazně oslabený.
Zimní venkovní vzduch navíc obsahuje jen málo vláhy, což podporuje odpařování vody z povrchu kůže. Ani v interiérech to není o moc lepší, protože v důsledku intenzivního vytápění klesá vzdušná vlhkost pod 30 %. Problematické jsou také prudké změny teplot při přecházení z venkovního mrazu do vnitřního tepla. Časté střídání teplot totiž narušuje rovnováhu kožní bariéry a zvyšuje citlivost pokožky.
Opomenout nelze ani to, že si lidé častěji myjí ruce a používají alkoholové dezinfekce. Chladné měsíce jsou plné nachlazení a virových infekcí, proto je důležité dbát na hygienu rukou. Pro pokožku to ale představuje další zátěž, protože se rozpouští přirozené lipidy a oslabuje se ochranná vrstva.
Výsledkem výše uvedených jevů je silně zvýšená transepidermální ztráta vody (TEWL), kdy dochází k přenosu vody z hlubších vrstev kůže až na povrch. Pokožka se kvůli nadměrným ztrátám vody stává suchou, napjatou, drsnou a náchylnou k tvorbě prasklin.
Někteří lidé jsou k problémům s kůží náchylnější
Ačkoliv zima klade zvýšené nároky na pokožku nás všech, existují lidé, kteří tím opravdu hodně trpí. Mírná suchost není až takový problém, protože se projevuje jen napětím a lehkým olupováním. Určité rizikové skupiny ale mohou mít i závažnější potíže v podobě bolestivých krvácejících prasklin, mokvání a silného svědění.
Týká se to zejména pacientů s atopickým ekzémem. Mezi další ohrožené skupiny patří zdravotníci, pracovníci v sociálních službách a další zaměstnanci, kteří si musí mýt a dezinfikovat ruce několikrát denně. Hodně suché ruce mívají také senioři, protože tvorba kožního mazu se s rostoucím věkem snižuje.
Správná péče začíná šetrným mytím
Pravidelná péče o ruce se v zimě skutečně vyplatí. Vyhnete se tím nepříjemnému svědění a dalším komplikacím. Základem je šetrné mytí. V tomto případě rozhodně neplatí pořekadlo „čím více, tím lépe“. Je to spíše naopak. Ruce byste měli mýt vlažnou, nikoliv horkou vodou. Ta totiž odstraňuje přirozené lipidy. Snažte se mytí zbytečně neprotahovat, dlouhé máčení kůži zatěžuje.
Namísto parfemovaných mýdel používejte jemné mycí přípravky (syndety), které neobsahují alkalické složky a mají neutrální až lehce kyselé pH. Jsou ideální pro citlivou pokožku, protože nenarušují její pH a myjí ji bez vysušování. Po umytí kůži osušte jemným ťupkáním, nikoliv třením.
Promazávejte ruce několikrát denně v tenkých vrstvách
Důležité je ruce pravidelně promazávat. Krém na ruce se doporučuje aplikovat několikrát denně, ideálně po každém mytí. V zimě dávejte přednost hutnějším přípravkům, které kůži hydratují do hloubky a poskytnou jí ochranu před mrazem.
Hutné krémy sází na kombinaci několika složek. Často v nich najdete tzv. humektanty, které vážou vodu v pokožce a zajišťují její pružnost. Patří mezi ně urea, kyselina hyaluronová, glycerin a panthenol. Humektanty se většinou využívají společně s okluzivy, která tvoří na pokožce mastný film a zabraňují ztrátám vlhkosti. Jedná se tedy o hutnější látky typu včelí vosk, bambucké máslo, vazelína či lanolin.
V kvalitním krému by neměla chybět ani emoliencia, která se starají o změkčení a vyhlazení povrchu kůže. Může jít o různé rostlinné oleje, bambucké máslo apod. Hydratační a ochranné účinky krému můžete podpořit tím, že si po aplikaci na noc vezmete bavlněné rukavice.
Pečujete o své ruce v zimě více?
Chraňte ruce před chladem a chemikáliemi
Při pobytu venku vždy používejte rukavice, aby nedocházelo k přímému kontaktu ledového suchého vzduchu s pokožkou. V chladu se navíc omezuje prokrvení končetin a zpomaluje se tvorba ochranných lipidů. Ideální jsou přitom rukavice z přírodních materiálů, které neškrtí a nebrání prokrvení prstů.
Na ochranu myslete i při úklidu nebo při práci, kde si máčíte ruce ve vodě. Ochranné rukavice by měly mít bavlněnou vložku. Rukavice by však neměly zůstávat na rukou nasazené příliš dlouho. Pocení uvnitř rukavic totiž vytváří vlhké prostředí, které kůži taktéž oslabuje. Po sundání rukavic si ruce umyjte šetrným přípravkem, osušte a namažte.
Pokud je to možné, snažte se při úklidu vyhýbat silně parfemovaným a alkoholovým přípravkům. Dlouhodobý a opakovaný kontakt s čisticími prostředky, saponáty, barvami a dráždivými chemikáliemi obecně vede k odstraňování kožních lipidů, změnám pH pokožky a zvýšené propustnosti pro škodlivé látky.
Kdy vyhledat odborníka?
Pokud suchost přetrvává i přes důslednou péči a stav pokožky se zhoršuje, měli byste vyhledat pomoc dermatologa. Bolestivé praskliny, krvácení kůže, zarudnutí, otok, mokvající strupy, silné svědění a pálení patří mezi závažné příznaky, které signalizují kožní onemocnění.
Může se takto projevovat atopický ekzém, kontaktní alergie či infekce kůže. Lékař na tyto problémy může kromě doporučení léčebné dermokosmetiky předepsat lokální kortikosteroidy. Čím dříve je v tomto případě zahájena léčba, tím je vyšší šance, že se předejde chronickým problémům.
Zdroje: hradec.rozhlas.cz, cornerstonedermatology.com, webmd.com, healthline.com, health.ucdavis.edu, medicalnewstoday.com
