Svízel patří k nejpočetnějším rostlinným rodům. Patří sem i řada léčivých bylin

Co je svízel?

Jako svízel (latinsky Galium) se označuje rostlinný rod z čeledi mořenovitých, který zahrnuje velké množství jednoletých nebo vytrvalých bylin. Ty se dnes vyskytují po celém světě, jelikož se dokáží přizpůsobit různým podmínkám. Nejvíce z nich roste v mírném a subtropickém pásmu, ale s některými druhy se můžete setkat také v chladných horských či arktických oblastech.

Určité rostliny, které se řadí k rodu svízel, se dříve používaly k barvení látek a často zaplevelovaly pole. Kromě toho byly známé také pro své léčivé účinky. Na organismus totiž působí diureticky, pomáhají v boji proti křečím hladkého svalstva a údajně čistí krev i pokožku. V moderním lékařství však ztratily na významu a dnes se již tak často nepoužívají. [1, 2, 3, 4]

Botanická charakteristika

K rodu svízel dnes řadíme řadu jednoletých nebo vytrvalých bylin s oddenky, tenkými větvenými kořeny a vzpřímenými, vystoupavými nebo poléhavými lodyhami. Ty mohou být větvené a také někdy mívají zpětné háčky, s jejichž pomocí se opírají o sousední rostliny. Běžně se přitom objevují spolu s neplodnými prýty.

Listy svízelů jsou pouze lodyžní, typicky přisedlé, úzce podlouhlé nebo kopinaté a mírně kožovité. Mívají také palisty, které jsou ovšem od samotných listů pro běžného pozorovatele téměř nerozeznatelné. Zdánlivě spolu pak vytvářejí přesleny, ale ve skutečnosti jde o dva vstřícně vyrůstající listy v kombinaci s palisty, které srostly, nebo se naopak rozdělily na několik částí.

Květy svízelů rostou ve vrcholících a skládají se do úžlabního či vrcholového vidlanu, nebo případně do laty. Obvykle bývají rozvětvené, rostou na stopkách a nejčastěji jsou oboupohlavné (někdy ovšem mohou být postranní květy vrcholíků pouze samčí). Kalich je většinou silně redukovaný nebo dokonce zcela chybí. Koruna pak bývá kolovitá či nálevkovitá a tvoří ji čtyři ploché plátky.

Barva květů se v případě svízelů pohybuje od čistě bílé přes žlutou nebo nazelenalou až po růžovou či fialovou. K jejich opylování dochází entomogamně (tedy za pomoci hmyzu, což se označuje také jako hmyzosprašnost), ale u některých rostlin je možné pozorovat autogamii (jsou samosprašné, takže dochází k samoopylení). Plodem je pak dvounažka, která se rozpadá na dva merikarpy. [5, 6, 7, 8]

Jaké má svízel druhy?

V současné době botanikové rozlišují více než 600 různých druhů svízelů, ale jejich přesný počet se v jednotlivých výčtech liší (pohybuje se většinou v rozmezí 620–650 druhů). Konkrétně na území České republiky se pak můžete setkat s 26 zástupci tohoto zajímavého rostlinného rodu a také s jedním křížencem. Patří sem například:

• svízel přítula (Galium aparine),
• svízel syřišťový (Galium verum),
• svízel bahenní (Galium palustre),
• svízel lesní (Galium sylvaticum),
• svízel moravský (Galium valdepilosum),
• svízel nízký (Galium pumilum),
• svízel potoční (Galium rivale),
• svízel povázka (Galium mollugo),
• svízel rakouský (Galium austriacum),
• svízel severní (Galium boreale),
• svízel sivý (Galium glaucum),
• svízel trojrohý (Galium tricornutum),
• svízel vonný (Galium odoratum),
• svízel pomořanský (Gallium ×pomeranicum). [9, 10, 11]

Svízel syřišťový

K nejrozšířenějším druhům svízelů na našem území patří svízel syřišťový (Gallium verum), což je užitková rostlina, která si našla uplatnění také v lidové medicíně. Mezi lidmi je známá také jako květ sv. Jana, syřidlo, syřišťová bylina nebo případně rozchodník, přičemž anglicky se označuje termíny lady´s bedstraw nebo yellow bedstraw. [12, 13, 14, 15]

Jak vypadá svízel syřišťový?

Jde o vytrvalou bylinu dorůstající do výšky 30–120 cm. Má přímé lodyhy, které jsou ve spodní části zaoblené, nahoře čtyřhranné a bohatě větvené. Listy a palisty svízele syřišťového pak bývají uspořádané v přeslenech po 8–14 kusech, jsou čárkovitě obkopinaté a odstáté od lodyhy. Na líci bývají hladké a mají tmavě zelenou barvu, zatímco na rubu jsou spíše bělavé.

Květy této byliny vyrůstají ze stopek rostoucích z úžlabí přítomných listenů. Jsou typicky uspořádané v latovitém květenství, které je bohatě větvené. Samotné kvítky pak mají sytě žlutou barvu a vydávají výrazně medovou vůni. Jsou drobné, čtyřčetné a oboupohlavné a vykvétají od června do srpna. Plodem je pak lysá a hladká nebo bradavičnatá dvounažka. [16, 17, 18, 19]

Přečtěte si také:

Artyčok kardový je považován za ušlechtilou zeleninu. Má také pozitivní vliv na játra a žlučník

Kde roste svízel syřišťový?

Jde původně o eurasijský druh, který se na evropském území vyskytuje prakticky všude, pouze s výjimkou nejsevernějších a nejjižnějších oblastí. Obecně jej pak najdete v mírném pásu od Pyrenejského poloostrova až po Japonsko. Kromě toho byl však svízel syřišťový zavlečen také do Severní a Jižní Ameriky.

V našich končinách se tato rostlina vyskytuje sice roztroušeně, ale opravdu hojně, přičemž preferuje spíše teplejší oblasti, ale najdete ji od nížin až po horská území. Roste pak hlavně na suchých trávnících, na mezích, na pastvinách, na železničních náspech, v lesních lemech, na písčinách, v borových lesích nebo klidně i podél cest. [20, 21, 22, 23]

Obsažené látky

Svízel syřišťový obsahuje glykosid galiosin, rubiadinglykosid či asperulosid, dále pak stopy silice, pryskyřice, třísloviny, enzymy (parachymosin), saponiny a také různé minerály. Sbírá se kvetoucí nať, kterou je nutné odřezávat zhruba 10 cm nad zemí, protože ve spodní části bývá dřevnatá. Lidé ji pak suší na stinném místě, na slunci nebo dokonce uměle. Sušený svízel mívá hořkou chuť a zároveň nepříjemně zapáchá. [24, 25, 26, 27]

Jaké má svízel syřišťový účinky?

Přestože moderní medicína s touto bylinou příliš nepracuje, v lidovém léčitelství byl dříve svízel syřišťový velice oblíbený. Mezi lidmi je známý hlavně pro své močopudné účinky a díky tomu, že pomáhá tělo zbavit zavodnění. Podporuje také správné fungování ledvin a močového měchýře, čímž napomáhá vylučování odpadních látek a detoxikaci organismu.

Ze svízele syřišťového se nejčastěji připravuje čaj, který pomáhá pročistit játra, ledviny, slinivku břišní a žlučové cesty. Kromě toho je vhodný také pro osoby potýkající se s poruchami lymfatické soustavy a údajně působí také proti chudokrevnosti nebo píchání v boku. Uvolňuje křečovité stažení hladké svaloviny, takže mimo jiné funguje jako spasmolytikum.

Pokud jde o to, jaké má svízel syřišťový léčivé účinky, samozřejmě nesmíme zapomenout ani na jeho vnější užívání. Daná bylina se hodí třeba pro přípravu obkladů nebo koupelí, které uleví otokům, hojí vředy, vyrážky nebo špatně se zacelující rány a pomáhají také v případě kožních zánětů nebo lehčích popálenin. Nálev či mast se pak dá použít také k ošetření povadlé pleti.

Při vnitřním i vnějším užívání má navíc svízel syřišťový antirevmatické účinky. Odvar se pak doporučuje kloktat při problémech s hlasivkami, při onemocnění štítné žlázy nebo třeba ve chvíli, kdy se pacient potýká s rakovinou jazyka. Rostlinu je ale také možné žvýkat, což má pozitivní vliv na ústní dutinu a na pacientovy dásně.

Jelikož údajně snižuje chuť k jídlu, někteří používají svízel na hubnutí nebo pro podporu léčby obezity. Dříve se pak také věřilo, že když bude člověk popíjet svízelový čaj nebo šťávu, očistí to jeho organismus. Dnes však někteří kvůli nedostatečným výzkumům pozitivní vlastnosti svízele syřišťového zpochybňují. Přesto tuto bylinu lidové léčitelství doporučuje jako lék proti následujícím obtížím.

• zadržování vody v těle,
• retence moči,
• onemocnění močových cest,
• močové a ledvinové kameny,
• otoky a nafouklé břicho,
• křeče a bolesti kloubů,
• poruchy lymfatického systému,
• chudokrevnost (anémie),
• ztráta chuti k jídlu,
• nervové choroby,
• epilepsie,
• hysterie,
• tanec svatého Víta,
• špatně se hojící rány,
• kožní potíže (akné, vředy, vyrážky).

Ačkoliv býval svízel jako léčivka v minulosti velice oblíbený, dnes se již příliš nepoužívá. Neexistuje totiž dostatečné množství vědeckých důkazů, které by výše zmiňované účinky této rostliny na lidský organismus skutečně potvrdily. Proto je nutné mít se na pozoru a v každém případě se o jejím užívání poradit s ošetřujícím lékařem. Také je potřeba provést další studie, které dané účinky odsouhlasí, nebo naopak vyvrátí. [28, 29, 30, 31, 32, 33, 34]

Má svízel syřišťový nežádoucí účinky?

Protože má svízel nepříjemnou chuť, může některým osobám způsobit dávení nebo vyvolat pocit na zvracení. Proto se raději doporučuje užívat tuto rostlinu ve směsi s jinými léčivými bylinami. Žádné jiné nežádoucí účinky nejsou v tomto případě známé, ale jelikož není k dispozici dostatek vědeckých důkazů o působení svízele na lidský organismus, nedoporučuje se těhotným ani kojícím ženám a malým dětem. [35, 36, 37]

Jaké má svízel syřišťový použití?

Ačkoliv se dnes již svízel jako léčivka tak často nepoužívá, někteří lidé na tuto bylinu stále nedají dopustit. Dá se použít v čerstvém i sušeném stavu a nejčastěji se z ní připravuje nálev nebo odvar. Také se však hodí pro přípravu bylinných koupelí či obkladů. Pokud si chcete nějaký přípravek s touto bylinou zakoupit v obchodě, nejčastěji jsou dostupné následující formy:

• svízel syřišťový čaj,
• svízel syřišťový tinktura,
• svízel syřišťový kapky,
• svízelová šťáva,
• svízelová mast.

Protože čaj ze samotného svízele syřišťového nebývá pro většinu lidí příliš chutný, zpravidla se používá jako součást různých čajových směsí, kde figurují i další léčivé byliny. Aby toho nebylo málo, svízel syřišťový také obsahuje enzym parachymosin, který sráží mléčnou bílkovinu a mění konzistenci mléka. Dříve se proto často používal jako syřidlo při výrobě sýrů, které díky tomu získaly krásnou žlutou barvu.

Vzhledem k pozitivním účinkům na lidskou pokožku si svízel syřišťový našel uplatnění také v kosmetickém průmyslu. Údajně totiž pomáhá vyhlazovat vrásky a regenerovat pleť. Proto se ze svízele vyrábí speciální mast, která je vhodná k vypínání povadlé pokožky, podporuje celkovou regeneraci pleti a působí také proti jaterním a pigmentovým skvrnám. Kromě toho může obsahovat svízel syřišťový pleťová voda nebo třeba denní a noční krém. [38, 39, 40, 41, 42]

Přečtěte si také:

Rozrazil čítá až pět set druhů rostlin. Liší se barvou, velikostí i svými účinky

Svízel přítula

Mezi nejznámější druhy svízelů se řadí také svízel přítula (Galium aparine), což je rostlina hojně rozšířená nejen v našich končinách, ale po celém světě. Její název pochází z řeckého gala neboli mléko (sráží mléko v sýřeninu) ve spojení se slovem apairo, které vyjadřuje, že se svízel přítula zachytává na šatech. Anglicky se pak označuje jako cleavers, zatímco ve slovenštině jde o lipkavec obyčajný.

Také český název se vztahuje k charakteristickým vlastnostem dané byliny, která se při kontaktu s člověkem nebo třeba se zvířetem přichytí pomocí svých chloupků na oblečení nebo na zvířecí srst. Kromě toho se pak můžete setkat i s řadou lidových názvů, jako je například přítulník, lepenice, lepký rozmarýn, lepkavý Franta, lepůvka, lidumil, smolanda nebo třeba opřástka. [43, 44, 45, 46]

Jak vypadá svízel přítula?

Jde o jednoletou bylinu, která dorůstá do výšky 30–150 cm. Její kořen je kůlovitý a lodyha bývá přímá nebo vystoupavá, ale může být i popínavá. Je čtyřhranná, většinou se větví a z jednotlivých hran pak vyrůstají tuhé chlupy, které jsou nazpět zahnuté, takže se snadno přichytávají k okolním rostlinám.

Listy tohoto svízele jsou jednožilné, mají typicky kopinatý nebo obkopinatý tvar a bývají zúžené do osinkaté špičky. Jejich čepele jsou na lícní straně krátce chlupaté či olysalé, po obvodu potom osténkaté a na rubu lysé. Rostou zhruba po 6–9 (někdy je uváděno po 5–7) ve zdánlivých přeslenech.

Květy jsou oboupohlavné, mají bílou či nazelenalou barvu, nálevkovitou korunu a zakrnělý kalich. Společně přitom vytváří vidlany a objevují se od května do září nebo do října. Plodem svízele jsou pak dvojnažky, jejichž povrch je pokrytý bradavkami s háčkovitými ostny.

Na jedné rostlině dozraje zhruba 100–500 nažek, které ovšem po uzrání kvůli tvrdé slupce špatně klíčí. Jejich klíčivost se nicméně zvyšuje, pokud přezimují v půdě, kde jsou schopné vyklíčit i několik let. Daná rostlina se pak šíří osivem obilnin, vodou nebo vyklíčením na stanovištích, ale také za pomoci zvířat, na jejichž srsti se nažky uchytily. [47, 48, 49, 50]

Kde roste svízel přítula?

Tato bylina je původní v Evropě a západní Asii, ale pravděpodobně i na Kanárských ostrovech a v jižní části Severní Ameriky. Momentálně se vyskytuje prakticky po celém světě, jelikož byla postupně zavlečena také do Kanady, na Azorské ostrovy, do Jižní Ameriky, do Austrálie, na Nový Zéland, do východní Asie nebo do jižní Afriky.

V současné době svízel přítula obecně preferuje vlhké, kypré a na živiny bohaté půdy, ale vyrůstá i na vysýchavých nebo písčitých místech. Na našem území se vyskytuje od nížin až do podhorských nebo horských oblastí. Najdete ho v křovinách, v houštinách, ve světlých lesích, na rumištích, v sadech a jako plevel také v zahradách či na polích, kde zapleveluje pěstované plodiny. [51, 52, 53, 54]

Jaké má svízel přítula účinky?

Léčivé vlastnosti tohoto druhu jsou podobné jako v případě svízele syřišťového, jelikož tato bylina obsahuje prakticky stejné účinné látky. Obecně pomáhá očistit organismus od škodlivých látek, působí diureticky (močopudně) a brání zadržování vody v těle. Také podporuje správné fungování lymfatického systému a má antioxidační účinky.

Bylina svízel přítula se hodí třeba při léčbě zánětů močových cest, ale zároveň pomáhá předcházet vzniku ledvinových kamenů nebo močového písku. Také se údajně dá použít při léčbě chudokrevnosti, epilepsie nebo různých kožních potíží, jako jsou vředy, vyrážka nebo lehké popáleniny. Nejčastěji se přitom konzumuje ve formě čaje, ale hodit se vám může i svízelová tinktura, mast nebo šťáva.

Přečtěte si také:

Tužebník jilmový se někdy označuje jako přírodní aspirin. Používá se ve formě čaje a tinktury

Co se týče nežádoucích účinků, svízel přítula bývá obvykle považován za bezpečnou bylinu. Nadměrné dávky ovšem mohou mít negativní vliv na lidský organismus a u některých pacientů může daná bylina vyvolat známky alergické reakce, jako je vyrážka, svědění, vodnatá rýma, nevolnost, dušnost nebo zarudnutí v oblasti očí.

Jelikož neexistuje dostatečné množství vědeckých důkazů, které by podpořily pozitivní účinky svízele, raději byste měli jeho použití vždy konzultovat se svým ošetřujícím lékařem. Rozhodně se nedoporučuje dětem, těhotným ani kojícím ženám, protože není jasné, jak by daná bylina mohla na jejich organismus zapůsobit.

Ačkoliv jde o známou léčivku, která má podobné účinky jako svízel syřišťový, zároveň nesmíme zapomínat na to, že se jedná o plevel. Často způsobuje poléhání obilí a zhoršuje kvalitu sklizně i píce, a proto se lidé svízele často snaží zbavit. Problém nicméně spočívá v tom, že je tato bylina odolná vůči mnohým herbicidům. [55, 56, 57, 58, 59, 60]

Zdroje: botany.cz, kvetenacr.cz, bylinkyprovsechny.cz, botanic.cz, pfaf.org, verywellhealth.com, sciencedirect.com, encyklopedie.biooo.cz, botanika.wendys.cz, web.archive.org, webmd.com, powo.science.kew.org, britannica.com