Přetrvávající třes byste neměli podceňovat. Může jít o projev závažného onemocnění

Co je třes?

Třes, odborně označovaný jako tremor, je mimovolní rytmický svalový pohyb vyskytující se na jedné či více částech těla. Lidé si ho často pletou s křečemi, tiky nebo svalovými záškuby. Ačkoliv může upozorňovat na některá závažná onemocnění, jako jsou Parkinsonova choroba, roztroušená skleróza či mozková mrtvice, nemusí jít vždy o projev nějaké patologie.

Zcela fyziologicky se tento jev objevuje i u naprostých zdravých lidí – například vlivem prochladnutí, stresu či dehydratace. Je tedy důležité rozlišovat, kdy a jak se tremor projevuje. Mírný svalový třes, který se objeví jen nárazově, obvykle nepředstavuje problém. V některých případech se pak může objevit třes celého těla, zatímco jindy si pacienti stěžují specificky na:

• třes rukou,
• třes nohou,
• třes trupu,
• třes hlavy,
• třes obličeje,
• třes hlasivek. [1, 2, 3]

Co způsobuje třes?

Pokud se u vás občas objeví třes rukou v mladém věku, není potřeba hned běžet za lékařem. Prakticky kdykoliv během života se může objevit třes nebo chvění po určité zátěži. Často jde o:

• třes rukou po alkoholu,
• třes těla ze stresu,
• třes po konzumaci velkého množství kofeinu,
• třes při prochladnutí,
• třes v důsledku užívání některých léků.

Tento typ třesu se označuje jako fyziologický tremor. Dané stavy jsou pochopitelně velice nepříjemné, ale velice rychle odezní. Způsobit je může i nedostatek spánku, hypoglykemie a nedostatek hořčíku. Chvění bývá v těchto případech viditelné hlavně na rukou a konečcích prstů, amplituda bývá nízká. Někteří pacienti pociťují vnitřní třes po probuzení, což často souvisí s nízkou hladinou krevního cukru a úzkostí. Běžný je také třes rukou ve stáří, který je do určité míry přirozený.

Při déletrvajícím a opakovaném tremoru s vysokou amplitudou už je ale na místě vyhledat lékaře. Může jít o projev některého ze závažných onemocnění a jiných patologických stavů:

• Parkinsonova choroba,
• roztroušená skleróza,
• mozková mrtvice,
• poškození mozečku (úraz, krvácení, nádor),
• zvýšená funkce štítné žlázy,
• delirium tremens,
• jaterní selhání,
• otrava rtutí. [4, 5, 6, 7]

Typy tremoru

Jednotlivé druhy třesu lze klasifikovat podle různých kritérií. Základní rozdělení se zabývá aktivačními podmínkami. Podle toho rozlišujeme:

• klidový třes – tremor se objevuje pouze v klidové poloze dané části těla,
• akční třes – objevuje se pouze při aktivní inervaci,
• posturální třes – podstupeň akčního třesu, který se dostavuje při statické zátěži,
• kinetický třes – akční třes dostavující se pouze při pohybech. [8, 9, 10]

Třes se často objevuje v souvislosti s dalšími příznaky. V těchto případech hovoříme o takzvaných syndromech třesu:

• esenciální třes – nejčastější porucha hybnosti, jde o třes rukou a nohou, někdy se objevuje i třes hlavy a hlasu, přičemž třes je patrný hlavně při aktivitě a v klidové poloze ustupuje,
• Parkinsonský třes – typický příznak Parkinsonovy choroby, jde o klidový třes postihující hlavně horní a dolní končetiny, objevit se může i v oblasti rtů a jazyka, ve spánku mizí,
• intenční třes – je způsoben poškozením mozečku, což je část mozku zodpovídající za koordinaci pohybů, třes se dostavuje při pohybu,
• Holmesův třes – vzácný druh tremoru související s výskytem lézí v mozku, objevuje se třeba v důsledku chronického alkoholismu či konzumace velkého množství léků,
• dystonický třes – třes části těla postižené dystonií, syndrom je provázen dalšími motorickými poruchami,
• psychogenní třes – vyskytuje se v souvislosti s psychologickou či psychiatrickou poruchou.

Esenciální tremor je zajímavý tím, že ustupuje po konzumaci alkoholu. U některých pacientů to může přispět k rozvoji alkoholismu. [11, 12, 13]

Diagnostika tremoru

Diagnostika a léčba třesu je v kompetenci neurologa. Při odběru anamnézy se lékaři zajímají o to, jak často se tremor objevuje a jaký má charakter. K vyloučení příčin souvisejících s onemocněním štítné žlázy, poškozením jater a podobně se doporučuje odebrat krev na vyšetření:

• minerálů,
• jaterních parametrů,
• ledvinných parametrů,
• glykémie,
• hormonů štítné žlázy,
• jiných biochemických parametrů.

Většinou se provádí i neurologická vyšetření, což zahrnuje CT, magnetickou rezonanci a EEG. [14, 15]

Přečtěte si také:

Neuropatie vzniká v důsledku úrazu, cukrovky i alkoholismu. V krajních případech může končit amputací končetiny

Léčba tremoru

Výrazný třes se většinou dostavuje v důsledku nějaké patologie. Lékaři se proto primárně zaměřují na odstranění této příčiny. V závislosti na typu a projevech třesu lze užívat nejrůznější léky, které dokážou nepříjemné chvění zmírnit. Patří sem:

• beta-blokátory,
• dopamin,
• léčebné konopí. [16, 17]

Třes rukou u dětí

Epizody třesu se mohou objevit i u dětí. Někdy může jít o esenciální tremor, u kterého nebyly doposud objasněny přesné příčiny. Někteří rodiče si ovšem mohou třes plést s tiky. Tikové poruchy mívají přechodný charakter a většinou odezní do tří měsíců. Dítě se může chvět i proto, že má hlad, je mu zima, je ve stresu nebo trpí nedostatkem spánku.

Rodiče by měli zbystřit, pokud je třes doprovázen dalšími příznaky a má progresivní charakter. Zde už je třeba pomýšlet na vážnější příčiny, jako jsou poruchy mozku, hypertyreóza či selhání jater. [18, 19, 20]

Zdroje: movementdisorders.org, nih.gov, msdmanuals.com, aafp.org, apdaparkinson.org, clevelandclinicmeded.com, healthline.com, mayoclinic.org, webmd.com, verywellhealth.com, childrens.com, neurologiepropraxi.cz, solen.cz, stefajir.cz, parkinson-help.cz