Až na některé výjimky si lidský organismus nedokáže vitaminy vyrobit sám a musí je dostávat prostřednictvím stravy. V lidském organismu plní funkci katalyzátorů biochemických reakcí a hrají proto významnou úlohu při procesech vstřebávání a látkové výměny. Vitaminy mají také funkci antioxidantů. Antioxidanty jsou látky, které chrání tělo před volnými kyslíkovými radikály a pomáhají tak v prevenci nemocí srdce, cév, nádorových onemocnění a celé řadě dalších chorob, včetně těch nejzávažnějších.
Rozdělení vitaminů
Podle chemicko-fyzikálních vlastností se vitaminy dělí do dvou skupin: 1. Vitaminy rozpustné v tucích (lipofilní) – patří sem vitamin A a jeho provitamin beta-karoten, vitaminy D, E a K. 2. Vitaminy rozpustné ve vodě (hydrofilní) – do této skupiny patří vitaminy skupiny B, tj. thiamin, riboflavin, niacin, pyridoxin, kyselina panthotenová, biotin, folacin, a vitamin C. Ve vodě rozpustné vitaminy nejsou zpravidla v organismu skladovány vůbec nebo jen omezeně a jejich přebytek je vylučován močí. U vitaminů rozpustných ve vodě dochází během zpracování potravin a vaření k největším ztrátám výluhem, u vitaminů rozpustných v tucích jsou největší ztráty způsobeny oxidací (působením vzdušného kyslíku). Potřeba většiny vitaminů i minerálních látek je poměrně nízká. Množství potřebné k zajištění normálních fyziologických funkcí člověka je závislé na mnoha faktorech, jako je věk, pohlaví, zdravotní stav, životní styl, pracovní aktivita a podobně.
Při nedostatku vitaminů dochází ke stavům, které jsou označovány jako hypovitaminóza. Hypovitaminóza zpravidla vzniká v důsledku nedostatečného příjmu, při onemocněních spojených s neschopností vstřebávat vitaminy nebo v obdobích zvýšené potřeby či zvýšených ztrát. Nedostatek lipofilních vitaminů bývá poměrně častý při přísných dietách s výrazným omezením tuku.
Při nadbytečném příjmu některého vitaminu může dojít k jeho předávkování (hypervitaminóze). Rizikový je například vysoký příjem vitaminu A v těhotenství, protože vitamin A v nadbytku může působit teratogenně (škodlivě pro plod).
Tato obava však není opodstatněná v případě karotenoidů, které vykazují asi šestkrát menší účinnost než samotný vitamin A, a především si z karotenoidů tělo vytvoří pouze tolik vitaminu A, kolik potřebuje. Pokud jde o vitamin C, ten by případně ve vysokých dávkách mohl způsobit překyselení žaludku.
Minerální látky
Minerální látky je možné definovat jako nerostné látky, které nemají stejně jako vitaminy žádnou energetickou hodnotu, jsou však pro život nepostradatelné. Ačkoli potřeba některých minerálních látek se pohybuje v řádech mikrogramů, každý z nich plní v organismu nezastupitelnou úlohu.
Ve výživě české populace bývá nedostatečný především příjem vápníku a jodu. U žen a dospívajících dívek se často jedná o železo. Stejně jako v případě vitaminů platí, že nejlepším zdrojem je dostatečně pestrý jídelníček.
Je nutná suplementace?
Pravda je, že při dostatečně pestrém jídelníčku nutná není. Samozřejmě existuje řada výjimek, kde je doplnění stravy namístě. Jedná se především o následující situace: Nedostatečná výživa. Příkladem nedostatečné výživy je mentální anorexie, postihující hlavně dospívající dívky. U anorexie je výrazný nedostatek všech nutrientů, spolupráce s lékařem je proto nezbytná.
Nedostatečná výživa provází také obezitu. Pro obezitu je charakteristický nadbytečný energetický příjem, který ale bezpodmínečně neznamená i zajištění dostatečného množství všech potřebných živin. Jídelníček obézních je často složen z nutričně nekvalitních potravin o vysokém energetickém obsahu (uzeniny, tučná masa, smažená jídla, potraviny z bílé mouky, sladké nápoje apod.). Typický bývá především nedostatečný příjem vitaminu D, vápníku a vitaminu C.
Také v průběhu redukce tělesné hmotnosti je třeba myslet na případné nedostatky. Zejména při velkém omezení energetického příjmu je vhodné přistoupit ke krátkodobé suplementaci, a to především vitaminů ze skupiny B. Vitaminy rozpustné v tuku je potřeba doplňovat pouze při výrazném omezení příjmu tuků.
Jednostranné diety. Každý extrém je pro lidské zdraví rizikový, a platí to i v případě některých diet. Především vegani (odmítají všechny potraviny živočišného původu) a stoupenci makrobiotiky jsou ve značném ohroženi nedostatkem železa a vitaminu B12 (v dobře vstřebatelné formě a dostatečném množství se železo a vitamin B12 nacházejí v potravinách živočišného původu), vápníku (nejlepším zdrojem vápníku jsou mléko a mléčné výrobky, které vegani i makrobiotici odmítají), často chybí také zinek a jod.
Potravinové alergie a intolerance. Problémem u potravinových alergií je to, že se mnohdy objevuje několik alergií společně.
Například častá je kombinace celiakie (příčinou zdravotních potíží je nesnášenlivost lepku, který se vyskytuje v pšenici, žitu, ječmeni a ovsu) s laktózovou intolerancí (podstatou laktózové intolerance je neschopnost štěpit mléčný cukr laktózu). V takovém případě bývá obtížné sestavit plnohodnotný jídelníček. U těžších případů celiakie je důležité doplňovat především vitaminy skupiny B, u laktózové intolerance bývá deficitní především vápník.
Chronicky nemocní. Vhodná je suplementace multivitaminovými přípravky především u onemocnění spojených s poruchami vstřebávání, u protrahovaných průjmových onemocnění, při ulcerózní kolitidě, Crohnově nemoci a v případě vrozených metabolických chorob. U osob s poruchami imunity je vhodné doplňovat vitamin C, antioxidanty (beta-karoten, vitamin E) a zinek.
Vysoká fyzická aktivita. Náročná pohybová aktivita klade zvýšené nároky hlavně na příjem vitaminů ovlivňujících energetický metabolismus. Jedná se o vitaminy skupiny B (B1, B2, B6, B12, kyselina listová) a vitamin C.
Adolescenti. Dospívání je spojeno s velkými nároky na příjem energie a všech živin. Při pestrém jídelníčku není třeba se obávat nedostatku některých živin nebo vitaminů a minerálních látek.
Doba dospívání však bývá riziková z hlediska excesů ve výživě (experimentování s dietami, zvýšené riziko mentální anorexie, příklon k alternativním způsobům stravování), uplatňují se také nesprávné jídelní vzorce dané rodiny. Je proto dobré věnovat pozornost nejen celkovému charakteru výživy, ale ve vztahu k vitaminům a minerálním látkám se zaměřit především na zajištění dostatečného příjmu vitaminu C, vitaminů skupiny B, vitaminu A, vitaminu D (nutný pro tvorbu zásob vápníku v kostech pro pozdější roky) a železa.
Spolupůsobení s některými léky. Příkladem negativního ovlivnění je užívání hormonální antikoncepce, které je spojeno s vyšší potřebou vitaminů B6, B2, vitaminů C, A a kyseliny listové. Také léčba antibiotiky vede ke snížené tvorbě vitaminu K a biotinu.
Jak zachovat maximum cených látek v potravinách?
Vitaminy a některé minerální látky patří mezi velmi citlivé sloučeniny. Například ke ztrátám vitaminu C dochází účinkem vzdušného kyslíku, obsah kyseliny listové klesá při kontaktu s kovy, o vlivu vysokých teplot nemluvě. Pro minimalizaci ztrát vitaminů a minerálních látek dodržujte některá doporučení.
Potraviny konzumujte čerstvé, vyvarujte se dlouhého skladování.
Ovoce a zeleninu omývejte v celku. Nejvhodnějším způsobem tepelné úpravy zeleniny je vaření v páře. Pokud to není možné, vhazujte zeleninu až do vroucí vody.
Během vaření omezte míchání na minimum, aby se tekutina neobohacovala kyslíkem a nedocházelo ke ztrátám vitaminu C. Chraňte potraviny před světlem, při přípravě pokrmů pracujte rychle.
Listovou zeleninu a bylinky nekrájejte nožem, ale trhejte. Zabraňte ztrátám vyluhováním a zbytečně dlouhým vařením.
Co je třeba si zapamatovat ?
Základem pro dostatečný příjem všech potřebných živin, vitaminů i minerálních látek je za všech okolností pestrá a vyvážená strava. Důvodem je, že v potravinách se nachází komplex nejrůznějších účinných látek, které působí společně. Mějte na paměti, že vašemu zdraví výrazně prospějete, pokud si v dostatečném množství dopřejete čerstvé ovoce a zeleninu.
Nezapomínejte ani na případné riziko předávkování. Předávkování některými vitaminy nebo minerálními látkami hrozí při současném užívání několika preparátů a při nedodržování doporučeného dávkování.
O autorovi: Připravila: Mgr. Karolína Hlavatá