Bolest břicha, nevolnost i ztráta chuti k jídlu. Zánět žaludku neboli gastritida, jak se nemoci odborně říká, o sobě dává znát mnoha způsoby. A stejně tak může probíhat zcela skrytě a bez příznaků. Velice často se jedná o důsledek špatné životosprávy, kdy velkou roli hraje požívání alkoholu, špatné stravovací návyky i konzumace velkého množství léků.
Abychom pochopili, proč zánět žaludku vzniká, je nutné nejprve porozumět tomu, jak dochází ke zpracování potravy. To zde probíhá dvěma způsoby, a sice mechanicky, tedy pohybem žaludeční stěny, a chemicky, kdy podstatnou roli hrají enzymy, které mimo jiné rozkládají potravu. Jejich práci usnadňuje žaludeční kyselina, před kterou je sliznice žaludku chráněna vrstvou hlenu. V momentě, kdy je tato ochrana poškozena, může agresivní kyselina vyvolat zánět sliznice žaludku nebo vřed.
Příčiny zánětu žaludku
Zánět žaludku se může vyskytovat v akutní i chronické formě. A zatímco akutní gastritida je definovaná jako náhlý zánětlivý proces, který má pouze přechodný charakter a projevuje se rychlým nástupem obtíží, chronický průběh se často obejde bez výrazných příznaků. Bývá navíc o poznání častější.
Za akutním zánětem žaludku zpravidla stojí:
- Přemíra alkoholu
- Jedovaté látky, například nikotin
- Léky (typicky proti bolesti)
- Psychická zátěž
Obtíže se mohou vyskytnout v souvislosti s léčbou nádorového onemocnění, konkrétně v důsledku ozařování. Akutní zánět pak mohou vyvolat i bakterie, které se do žaludku dostanou s infikovanými potravinami. Za chronickou gastritidou pak stojí například špatné prokrvování žaludeční sliznice, zpětný tok žlučových kyselin z dvanáctníku anebo infekce bakterií Helicobacter pylori. Může se rovněž jednat o důsledek zánětlivých změn či zhoršené regenerace žaludeční sliznice jako projev stáří.
Příznaky zánětu žaludku
Podle odborníku trpí až 30 % Čechů v produktivním věku trvalými nebo často se vracejícími potížemi spojenými s žaludkem. Konkrétně tlakem, pocitem sytosti, bolestmi, kyselým říháním, křečemi a nevolností spojenou se zvracením. Kromě zánětu žaludku však mohou tyto příznaky poukazovat také na podráždění žaludku, žaludeční nebo dvanáctníkové vředy, refluxní nemoc se zánětem jícnu či dokonce nádor žaludku. Obtíže se většinou nedají určit jen na základě příznaků, nutná je vždy prohlídka sliznice endoskopem.
A jaký má tedy akutní zánět žaludku příznaky? Typicky se jedná o:
- Silné bolesti žaludku doprovázené celkovou slabostí, popřípadě i bolestí hlavy
- Nevolnost a zvracení (může být i s příměsí krve)
- Nechutenství, pocit sytosti
- Nepříjemný zápach z úst
- Povlak na jazyku
Chronický zánět žaludku se pak projevuje vleklými obtížemi. Může se rovněž vyskytovat pocit tlaku, bolest, nadýmání, průjem či zápach z úst.
Komplikace spojené se zánětem žaludku
Nebezpečí v případě zanícené sliznice představuje zejména krvácení. Pokud je dlouhodobého a lehkého charakteru, vede obvykle k únavě a otupělosti. Silné krvácení způsobené poškozením cév, vředem nebo nádorem pak může nemocného přímo ohrozit na životě. Pacient by tak měl okamžitě vyhledat lékaře, a to hlavně v případě, že zvrací krev anebo ji vylučuje společně se stolicí (tmavé až černé zbarvení stolice). Varovným signálem je i náhlá bodavá bolest břicha spojená s velkým pocením a nepravidelným rychlým tepem.
Nebezpečí představuje i fakt, že člověk může ve svém žaludku po dlouhá léta přechovávat bakterii Helicobacter pylori, a nemusí přitom nic tušit. Chronický dlouhotrvající zánět žaludku pak může končit nedostatkem železa a chudokrevností. Určité riziko rovněž představuje vznik nádorového onemocnění, které může být důsledkem dlouhodobého poškození sliznice.
Trápil vás někdy zánět žaludku?
Vyšetření a léčba nemoci
Aby lékař mohl správně určit příčinu potíží, je nutné provést vyšetření. Nejprve se zjišťuje rodinná anamnéza nemocného a následně se provede celkové vyšetření. Při obtížích tohoto typu je navíc pravidlem i gastroskopické vyšetření pomocí endoskopu. V laboratoři je pak vyšetřena rovněž stolice, a to hlavně na přítomnost krve.
Co se týče léčby, ta se odvíjí od toho, zda se jedná o akutní či chronický problém. V případě akutního zánětu je totiž nutné omezit potraviny a nápoje, které sliznici dráždí. Dieta při zánětu žaludku tedy spočívá ve vysazení alkoholu, kávy (včetně bezkofeinové) či kořeněného jídla. Vhodné nejsou ani smažené, tučné či příliš slané potraviny. Neplechu mohou způsobit i perlivé nápoje či celozrnné pečivo. To se doporučuje nahradit bílým a alespoň den starým.
Dále by měl pacient vynechat:
- Luštěniny
- Čerstvou zeleninu
- Plísňové či aromatické sýry
- Uzeniny
- Kynuté těsto
- Některé druhy ovoce (jahody, hrozny, angrešt, rybíz, borůvky…)
- Tučné maso
Mezi doporučené potraviny oproti tomu patří suchary, piškoty, vařená mrkev, brambory, rýže, banány, jablečné přesnídávky a polévkové vývary. Pít se doporučuje čistou vodu, popřípadě černý čaj. Co se týče bylin a přírodní léčby zánětu žaludku, tady pomůže hlavně mátový a heřmánkový čaj. Obě tyto bylinky mají blahodárné účinky a ulevují obtížím.
Pokud opatření v podobě změny jídelníčku nestačí, je třeba užívat některý z léků neutralizujících kyselost žaludku či snižujících sekreci kyseliny. Lékař vám dále může předepsat i některé z léků, které upravují činnost trávicího traktu, léky uvolňující křeče, inhibitory protonové pumpy a přípravky proti nevolnosti a zvracení.
Léčba chronického zánětu žaludku se pak může lišit, a to hlavně v případě, je-li původcem obtíží bakterie Helicobacter pylori. V takovém případě se nasazují antibiotika, která původce problémů odstraní. Tato léčba se často kombinuje s ochranou sliznice.
Prevence zánětu žaludku
Jelikož obtíže většinou vznikají v důsledku špatného životního stylu, je prevencí pravý opak. Konkrétně se doporučuje omezit alkohol, nikotin, kávu, smažené i kořeněné jídlo a jiné dráždivé potraviny a nápoje. Určitou roli pak samozřejmě hraje i mysl. Tu bychom měli udržovat vyrovnanou a vyvarovat se zbytečnému stresu.
