Žlutá stolice se může dostavit z rozličných důvodů. Většinou jde jen o projev stresu či následek zkonzumování potravin obsahujících žluté barvivo či těch přirozeně žlutých. Běžnou záležitostí je pak u kojenců, u nichž je žlutá stolice dána mateřským mlékem a jeho krátkým průchodem střevy. V horších případech mohou být na vině poruchy slinivky, jater nebo žlučníku a jiné zdravotní potíže.
Co se dozvíte v článku
Co znamená žlutá stolice?
Na barvu stolice mají vliv trávicí procesy, strava a zdravotní stav jedince. Obvykle bývá stolice zbarvena dohněda, k čemuž dochází po absorbování žluči a bilirubinu, což je vedlejší produkt červených krvinek. Bilirubin se tvoří v játrech, odkud se přesouvá do žlučníku, kde se slučuje se žlučí.
Při průchodu střevy žluč interaguje se střevními bakteriemi a podstupuje chemické změny, následkem čehož se mění barva stolice. Její zbarvení závisí také na rychlosti, za jakou potrava se žlučí projdou trávicím traktem. Při rychlejším průchodu mívá stolice světlejší odstíny.
V případě, že zaznamenáte žlutou barvu stolice jednorázově, není důvod se obávat. Může to být dáno žlutými potravinami, které jste zkonzumovali. Nicméně trvale žlutá stolice standardní není a může být indikátorem různých zdravotních problémů.
Žlutá stolice u dětí
Žlutá stolice u kojence se pokládá za normální. V prvních dnech po narození se totiž u kojenců krmených mateřským mlékem běžně stává, že vylučují hořčicově žlutou řídkou stolici 3× až 4× denně. Souvisí to jak s jejich stravou, tak s krátkou dobou průchodu potravy střevy.
Žlutou stolici mají i děti krmené umělým mlékem, její konzistence však bývá méně tekutá oproti dítěti kojenému mlékem mateřským. Stolice přitom začne tuhnout a tmavnout tehdy, když dítě přejde na tuhou stravu. [1, 2, 3, 4, 5, 6]
Jaké má žlutá stolice příčiny?
Ve změně barvy stolice na žlutou mohou hrát roli následující faktory:
- Poruchy jater a žlučníku: mezi poruchy jater se řadí cirhóza jater a hepatitida, jež jsou odpovědné za snížení či eliminaci žlučových solí pomáhajících tělu trávit potravu a vstřebat živiny. Co se týče poruch žlučníku, žlučové kameny či cholecystitida mohou rovněž stát za snížením množství žluči, což se může projevit jak žlutou stolicí, tak ale i bolestí.
- Strava: zežloutnutí stolice mohou přivodit jisté potraviny, například mrkev, sladké brambory, kurkuma či potraviny obsahující žluté potravinářské barvivo, ale též přebytečný tuk.
- Celiakie: reakce imunitního systému na lepek může způsobit žlutou barvu stolice. Dochází při ní totiž k napadení a poškození tkání tenkého střeva, které pak nedokáže absorbovat živiny. Další potenciální příčinou a poruchou trávení je Crohnova choroba.
- Gilbertův syndrom: jde o genetickou poruchu jater, pro niž jsou příznačná období s abnormálně vysokou hladinou bilirubinu. Ta má neblahý dopad na játra. Projevy této poruchy jsou světlá stolice a mírná žloutenka.
- Poruchy postihující slinivku břišní: patří mezi ně chronická či akutní pankreatitida, rakovina slinivky nebo cystická fibróza. Tyto stavy vedou ke steatoree, kdy slinivka neposkytuje dostatek enzymů potřebných k trávení tuku. Nestrávený tuk může mít za následek mastnou stolici do žluta, která se může jevit jako pěnivá.
- Giardióza: je střevní parazitární infekce, kterou vyvolává parazit Giardia a jíž se lze nakazit pozřením kontaminovaného jídla nebo vody s giardiovými cystami. Kromě žaludečních křečí, horečky a nevolnosti se vyznačuje zapáchajícím žlutým průjmem.
Na vině může být i stres či úzkost způsobující zrychlení trávicího procesu, což tělu znemožňuje absorbovat všechny živiny z potravy a vede k žluté stolici a průjmu. Žlutě zbarvená stolice se objevuje též u lidí trpících gastroezofageálním refluxem.
Kromě toho byly hlášeny případy lidí s covidem-19, u nichž byl tento příznak pozorován. Žlutá stolice se může dostavit rovněž po operaci žlučníku (cholecystektomii). Děje se tak proto, že se větší množství žluči vyskytuje ve vašich střevech, a to vyvolává žlutý vodnatý průjem. [7, 8, 9, 10, 11]
Kdy by se mělo zajít k lékaři?
Obvykle se barva stolice vrátí k normálu poměrně brzy, pokud ji tedy vyvolalo něco, co jste snědli. V případě, že neustupuje nebo nemůže souviset se stravou či změnou léků, je načase vyhledat lékaře. Varovným signálem pak může být, jestliže u sebe pozorujete žlutou řídkou a tekutou stolici déle než dva dny, u dětí stačí jeden den.
Navštívit lékaře byste měli v co nejbližší době tehdy, pokud se spolu se žlutou stolicí dostavil i některý z těchto příznaků: respirační problémy, zežloutnutí kůže či očí, zvracení, zmatení, krev ve stolici, náhlá ztráta hmotnosti, tmavá moč, prudká bolest břicha či křeče nebo jestliže vykonáváte potřebu nejméně 6× denně. [12, 13, 14]
Léčba
Klíčem ke zvolení správné metody léčby je odhalit příčinu potíží. Pak už to bývá snadné, například při hepatitidě se nasazují antivirové léky, u žlučových kamenů však může být nutná operace, při níž se odstraní žlučník. Pokud trpíte onemocněním jater, doporučuje se vysadit či alespoň omezit alkohol, v pokročilejším stadiu může být nicméně nezbytné přistoupit k jejich transplantaci. V případě celiakie postačí držet bezlepkovou dietu.
Ke zvládnutí infekce se používají antibiotika nebo antiparazitní léky. Při problémech se slinivkou může léčba spočívat v úpravách životního stylu pacienta, předepsání enzymových doplňků na podporu trávení, ale i chirurgických zákrocích prováděných za účelem odstranit blokády a poškozené tkáně. Zároveň jestliže za žlutou stolicí stály léky, lékař obvykle buď upraví jejich dávkování, nebo předepíše jiné.
Trápí vás žlutá stolice?
Mezi opatření, která můžete provést sami, patří pít více vody, zvýšit fyzickou aktivitu a regulovat stres pomocí relaxačních praktik, jako je jóga či meditace. Dále pomáhají zlepšit trávení jednoduché dietní úpravy, tedy omezit žluté či oranžové potraviny nebo ty s vysokým obsahem tuku a naopak zařadit více nutričně bohatých potravin. Konkrétně jde o ovoce a zeleninu, celozrnné výrobky a libové bílkoviny. [15, 16, 17]
Zdroje: lifemd.com, medicalnewstoday.com, healthline.com, healthcentral.com, webmd.com, onlymyhealth.com, verywellhealth.com, health.com