Bolest hlavy má celou řadu vážných i banálních příčin. Jak se jí jednou provždy zbavit?

Koho postihuje bolest hlavy?

Pokud vás nikdy netrápila bolest hlavy, vězte, že patříte k šťastnější menšinové části populace. Touto nepříjemnou komplikací podle různých zdrojů totiž trpí až 85 % dospělých, přičemž některé trápí i pravidelná a dlouhodobá bolest hlavy. Není tedy divu, že bolest hlavy patří k nejčastějším podnětům, které pacienty doženou k návštěvě lékaře. Část nemocných si na nepříjemné stavy přitom zvykne natolik, že je bere jako přirozenou součást života, a tak pomoc odborníka vyhledá jen třetina postižených.

Ačkoli se obtíže vyskytují nezávisle na pohlaví, o něco častěji trápí ženy. Velký problém poslední dobou navíc představuje trend klesajícího věku pacientů. Výjimkou dnes už totiž není ani bolest hlavy u dětí. A jaká oblast hlavy pacienty bolí nejčastěji? Objevit se může:

• bolest hlavy na čele,
• bolest hlavy na temeni,
• bolest hlavy na spáncích,
• bolest hlavy od krční páteře,
• bolest hlavy v zátylku,
• bolest hlavy za okem,
• bolest hlavy při předklonu.

Při bolestech hlavy pacienty zpravidla nebolí samotný mozek, na vině jsou podrážděné nervy, které procházejí celou lebkou. To je důvod, proč mohou být zdrojem obtíží i faktory, které s hlavou na první pohled vůbec nesouvisí.

Primární bolest hlavy 

Jako primární bolest hlavy označujeme tu, jejímž důsledkem nedochází k poškození mozku, konkrétně pak jeho struktury. To jinými slovy znamená, že ačkoli může být tato bolest velice nepříjemná a obtěžující, není životu nebezpečná. Bolest hlavy v tomto případě nepředstavuje příznak jiného onemocnění, ale je považována za samostatný problém. Ten bývá vyvolaný vnějšími i vnitřními podněty. Patří sem například:

• migréna,
• tenzní bolest hlavy,
• cluster headache,
• bolest hlavy ze stresu.

Migréna

Mezi primární typy bolesti patří zřejmě nejznámější migréna. Tou pacienti často označují bolest hlavy jako takovou. Tak to ale úplně není. Ve skutečnosti je totiž migréna onemocnění cévního původu a bolest hlavy je jejím projevem. Dochází k ní v momentě, kdy se cévy v oblasti krku a hlavy zúží a následně opět rozšíří. Ačkoli se průběh potíží může u každého lišit, obecně se migréna projevuje silnou záchvatovitou bolestí, která přichází v různě dlouhých intervalech a může přetrvávat až tři dny.

Proč k migréně dochází, lékaři zatím zcela přesně nevědí. Podle některých zdrojů hraje určitou roli genetika, kdy někteří jedinci zdědí například citlivost na:

• změny počasí,
• hluk,
• blikající světlo,
• hormonální změny,
• změny barometrického tlaku,
• nízkou hladinu krevního cukru.

Údajně může migrénu vyvolat i konzumace specifických potravin, zvláště pak těch s vysokým obsahem tyraminu a fenyletylaminu. Obtíže mohou způsobovat rovněž umělá sladidla a konzervační látky. Mezi potraviny, které mohou bolest hlavy způsobit, tak patří například:

• uzeniny,
• tučné mléčné výrobky,
• ořechy,
• nakládané zelí,
• ryby,
• rajčata,
• citrusové plody,
• čokoláda,
• aromatické koření,
• alkohol.

Pacienti, kteří trpí migrénou pravidelně, se její příchod zpravidla naučí poznat na základě příznaků, které se typicky objevují několik dnů až hodin před nástupem obtíží. Jedná se například o:

• přecitlivělost na vnější podněty,
• podráždění,
• neklid,
• špatné sny,
• ztuhlý krk a velmi časté poruchy vidění.

Bolestem hlavy může v některých případech předcházet takzvaná aura, což je zrakový vjem vyskytující se v části zorného pole a pohybující se podle pohybu očí. Může se také zvětšovat. Tyto výpadky v zorném poli se obvykle lesknou, blikají, svítí anebo se třpytí. Aura se dostavuje zpravidla několik minut až hodin před nástupem bolesti hlavy. S migrénou pak často mizí, v některých případech ale může přetrvávat.

Bolest hlavy je v případě migrény obvykle silná a pulzující. Pacienti rovněž popisují, že se vyskytuje jen na jedné straně obličeje, nejvíce pak v oblasti čela, oka a spánku. V některých případech může migrénu doprovázet také nevolnost a zvracení. Postižení vnímají také zvýšenou citlivost na zvuky a světlo. Během záchvatu tak pacienti zpravidla vyžadují klid v temné místnosti. Vyhýbají se rovněž fyzické aktivitě, její jakákoli forma totiž celý stav ještě zhoršuje.

Konečná fáze pak nastává zhruba po 4 až 72 hodinách, kdy postižený trpí celkovou únavou a bolestí svalstva. Jeho stav se ale postupně začíná vracet zpět do normálu.

Tenzní bolest hlavy

Nejčastějším typem primární bolesti hlavy, je tenzní bolest, která velmi často vzniká jako důsledek ztuhlých svalů šíje. Ty tímto způsobem reagují na únavu a psychické vyčerpání. V případě obtíží tohoto typu spolu tak velmi často souvisí bolest krční páteře a hlavy. Na vině je totiž svalové napětí podél krční páteře.

Tenzní bolest je oproti migréně mírnější a zpravidla nemá negativní dopad na denní aktivity. Na druhou stranu však trvá podstatně déle a vyskytuje se mnohem častěji.  Pacienti, které tenzní bolest hlavy trápí, si zpravidla stěžují na tlakovou oboustrannou bolest, která se nejvíce sdružuje v oblasti temene.

V některých případech může být přítomna bolest hlavy a očí anebo bolest hlavy za okem. Obtíže provází pocit sevření hlavy, někdy také bodání. Tělesná námaha však problém nezhoršuje, od bolesti může naopak ulevit. Tenzní bolest obvykle nastupuje pozvolně a trvat může od 30 minut do 7 dní. Zpravidla však netrvá déle než 12 hodin.

Za vznikem obtíží stojí zpravidla únava, ale také stres a nadmíra práce či fyzické námahy. Problém může rovněž pocházet od očí. Děje se tak například v případě dlouhodobé práce u počítače. Bolest se rovněž o poznání častěji objevuje u lidí, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu anebo úraz hlavy.

Tenzní bolest lze podle doby jejího trvání rozdělit na chronickou, která se objevuje častěji než 15 dní v měsíci, a to nejméně po dobu šesti měsíců v roce, a občasnou, která pacienta obtěžuje méně než zmíněných 15 dní v měsíci. Pokud se tenzní bolest hlavy nevyskytuje častěji než desetkrát za rok, označujeme ji za vzácnou.

Cluster headache

Bolest typu cluster headache, která se soustřeďuje převážně v oblasti oka, je ze všech tří zmíněných bolestí nejméně častou alternativou. Mívá záchvatovitý charakter, což znamená, že bolest hlavy takzvaně kumuluje. Cluster headache velice často souvisí se zánětem vedlejších nosních dutin, ale rovněž i s některými duševními poruchami. Objevuje se pravidelně typicky v nočních hodinách, čímž narušuje spánek.

Bolest hlavy v tomto případě bývá velmi prudkého charakteru a často ji doprovází ještě:

• překrvení (zčervenání) spojivek,
• slzení zornice,
• ochabnutí očního víčka,
• otok víčka,
• zduření nosní sliznice,
• pot na čele a obličeji.

Tyto záchvaty bolesti se zpravidla objevují náhle. Dostavují se navíc v sériích, které mohou trvat i týdny či měsíce. Úlevu pacienti pociťují v tmavé místnosti. Vyvarovat se ale musejí pozici vleže, ta průběh obtíží ještě zhoršuje.

Co přesně za obtížemi stojí, odborníci nevědí. Předpokládají však, že určitý vliv by mohly mít tyto faktory:

• chlad,
• nadměrná fyzická zátěž,
• stres,
• deprese,
• úzkost,
• napětí v důsledku strnulosti zádových svalů a šíje.

Bolest hlavy ze stresu

Bolest hlavy ze stresu či obecně z napětí je důsledkem špatného psychického stavu. Zpravidla mu předchází:

• stres,
• deprese,
• špatné mezilidské vztahy,
• problémy v rodině či v zaměstnání.

Určitou roli hraje i špatné držení těla. To vše pak vyvolává změnu napětí a prokrvení šíjových, obličejových a krčních svalů. Následkem toho dochází k utiskování a podráždění nervů a cév směřujících k mozku. Tento stav pak způsobuje tupou, vytrvalou a silnou bolest hlavy, která je nejintenzivnější v oblasti temene, spánku a týlu. Někteří pacienti pociťují také strnulost ramen a šíje.

Jak už z výše popsaného vyplývá, bolest hlavy z napětí jde ruku v ruce s nezdravým životním stylem. Na vině je tak typicky nedostatek pohybu, špatné držení těla anebo sedavé zaměstnání, během kterého dotyčný zaujímá nefyziologickou vynucenou polohu. Podobný důsledek může mít i špatná poloha během spánku.

Bolest se v tomto případě objevuje už ráno a může trvat po celý den. Obvykle postihuje jen jednu polovinu hlavy a zhoršuje se s určitými pohyby šíje či se zátěží. Na vině může být rovněž porucha pohybového aparátu, typicky pak horní části zad. Může se jednat například o poruchu struktur páteře či přetěžování určitých svalových skupin. Například bolest hlavy u dětí je často zapříčiněna poruchou vazů. Ta je důsledkem dlouhodobého sedu s předklonem hlavy.

Sekundární bolest hlavy

Jak už samotné označení napovídá, sekundární bolest je důsledkem jiného onemocnění. Bolest hlavy je v tomto případě tedy pouze příznakem. Typicky se objevuje například při nachlazení, zánětu průdušek či zánětu dutin. Může být ale samozřejmě také projevem o poznání závažnějších problémů. Objevuje se například při zánětu mozkových blan, v důsledku poranění mozku anebo jako projev onkologického onemocnění. Dále může poukazovat na:

• cévní mozkovou příhodu,
• vysoký krevní tlak,
• nitrolební expanzi,
• zánět zubu,
• otravu chemickými látkami,
• subarachnoideální krvácení,
• glaukomový záchvat,
• syndrom spánkové apnoe.

Kdy navštívit lékaře?

Ačkoli si s bolestí hlavy do určité míry může každý poradit sám, rozhodně by se neměla podceňovat. Pomoc lékaře byste proto měli vyhledat pokaždé když:

• je průběh bolesti hlavy netypický,
• kromě bolesti pociťujete také jiné příznaky, například závrať, poruchy vidění, necitlivost nebo slabost v končetinách,
• máte horečku a ztuhlou šíji,
• bolest se objevuje po fyzické námaze či změně postoje,
• bolest je následkem poranění hlavy,
• užíváte analgetika častěji než dvakrát týdně,
• bolest hlavy trvá nepřetržitě několik dní,
• bolest hlavy se dostavuje nejméně jednou týdně nebo trvá déle než 24 hodin.

Diagnostika bolesti hlavy

Během určování původu obtíží hraje důležitou roli anamnéza. Pacient by měl lékaři sdělit hlavně to, zda se bolest hlavy objevuje i u dalších členů rodiny, za jakých okolností ho obtíže trápí, jak bolest vnímá a v jaké části hlavy se objevuje. Bolest hlavy podle místa může lékaři pomoci rozlišit například to, zda se jedná o migrénu, či tenzní bolest hlavy.

U pacientek jsou rovněž důležité informace o pravidelnosti jejich menstruačního cyklu či užívání hormonální antikoncepce. Podstatné je lékaře informovat také o tom, zda berete nějaké léky. Některé medikamenty mohou v kombinaci s kofeinem bolest hlavy snadno vyvolat. Nezapomeňte zmínit, jak časté bolesti hlavy vás trápí.

Jak na bolest hlavy?

Pokud trpíte některou ze zmíněných forem potíží, pravděpodobně vás bude zajímat, co pomáhá na bolest hlavy. Nejdůležitější roli hraje prevence, která by měla spočívat hlavně ve zdravém životním stylu. To jinými slovy znamená, že by se pacienti měli vyvarovat zbytečného stresu, udržovat zdravé vztahy, pravidelně se hýbat, dostatečně spát a vyvarovat se konzumace alkoholu. Pokud máte sedavé zaměstnání a trávíte celou pracovní dobu u počítače, je nutné si zajistit kvalitní židli a dávat si pravidelné přestávky, aby si oči dostatečně odpočinuly.

Pokud vás trápí bolest hlavy sekundárního charakteru, je nejprve třeba zjistit zdroj obtíží a ten poté léčit. Bolest hlavy lze samozřejmě snížit také některým z volně prodejných analgetik (Paracetamol, Ibalgin, Paralen). Ty ale neřeší příčinu problému. Na migrénu pak pomohou antimigrenika, například Migralgin.

Pozitivní účinky přináší i pravidelné užívání CBD.

A jak uvolnit bolest hlavy podle našich babiček? V případě bolesti přinášejí úlevu některé bylinky na bolest hlavy, typicky heřmánek, meduňka či levandule. Pomoci může také obklad z jablečného octu anebo moštu. Nápomocný může být také obyčejný studený obklad nebo masáž spánků pomocí esenciálních olejů z máty, mateřídoušky, levandule či heřmánku.

Zdroj: ikem.cz, cpzp.cz