Možná, že to dobře znáte. Po zimě jste skleslí, unavení a tak trochu bez nálady. Je to dáno nedostatkem slunečních paprsků, který v kombinaci s českými jídly chudými na vitamín D takto dopadá na lidský organismus. Nejedná se ale pouze o vitamín D jako takový. Pod tímto označením se totiž skrývá několik podobných molekul, kalciferolů, které mohou být přírodního i syntetického původu. Nejvýznamnější část tvoří vitamín D2 (ergokalciferol) a vitamín D3 (cholekalciferol).
Proč je vitamín D důležitý?
Tak jako ostatní vitamíny, i vitamín D se podílí na správném fungování organismu. Důležitý je zejména pro:
- vstřebávání a využití vápníků a fosforu,
- zachování normální hladiny vápníku v krvi,
- mineralizaci kostí a jejich normální strukturu,
- normální funkci svalů,
- ukládání minerálů do zubů,
- správnou funkci imunitního systému,
- proces dělení buněk.
TIP: Vybírejte vitamín D třeba na Econea.cz.
Nedostatek vitamínu D
Ačkoli je vitamín D, který je rozpustný v tucích, naprosto nezbytný, většinu české populace paradoxně trápí jeho nedostatek. Může za to mimo jiné střídání ročních období, kritický je především podzim a zima, kdy nás trápí nedostatek slunečních paprsků. Jako zdroj vitamínu D pak není ideální ani česká kuchyně.
Nedostatek vitamínu D se následně odráží na přirozené obranyschopnosti i náladě. Dlouhodobě snížená hladina se pak projeví zvýšenou náchylností kostí ke zlomeninám, na odolnosti a síle chrupu a na kondici svalů a celkové regeneraci organismu. Velice důležitý je vitamín D pro miminka a děti, u kterých představuje prevenci křivice.
U dospělých může vlivem nedostatku vitamínu D docházek k osteomalacii, tedy k úbytku anorganické složky kostní hmoty, či osteoporóze a zvýšenému výskytu zlomenin. Deficit vitamínu D se podílí také na rozvoji některých civilizačních chorob, jako je cukrovka, nemoci kardiovaskulárního charakteru, rakovina či některá autoimunitní onemocnění.
Vitamín D u dětí
Každá novopečená maminka dostává recept anebo minimálně doporučení od pediatra, aby vitamín D pro kojence zakoupila. Pokud by jej měl kojenec nedostatek, odrazil by se na vývoji kostí. Novorozenci se totiž rodí s chrupavkami a ty se postupem času přeměňují v tvrdé a silné kosti. K tomuto procesu je kromě celé řady dalších látek zapotřebí i zmíněný vitamín D spolu s vápníkem a fosforem. Vliv má vitamín D rovněž na správný růst zoubků, vývoj lebečních kostí a normální klenbu patra.
Jak už zaznělo výše, při velkém nedostatku vitamínu D hrozí u dětí příznaky křivice, pro kterou jsou obvyklé nohy do písmene O, křivá páteř a zduřená žebra a zápěstí. Jedná se o nemoc, která byla typická pro 19. století, kdy chudé děti trpěly velkým nedostatkem vitamínu D v potravě. A jakožto kojencům se jim nemohl tvořit ani v pokožce díky slunečnímu záření. Dnes jsou potraviny s vysokým obsahem vitamínu D hojně dostupné, přesto se lékaři s křivicí u dětí setkávají i v současnosti.
Vitamín D: dávkování
Podle legislativy EU je denní doporučená dávka vitamínu D stanovena na 5 mikrogramů (200UI), přičemž u kojenců a kojících či těhotných žen se doporučuje dávku zdvojnásobit. Jiné zdroje ale mluví o tom, že toto množství není zcela ideální. K aktivaci imunity je podle všeho potřeba mít v krvi hladinu 100 až 125 nmol/l. Až 75 % obyvatel České republiky má ale hladinu mnohem nižší, v některých případech dokonce jen 50 nmol/l. Abychom ideální hladiny dosáhli, museli bychom přijímat 1000 až 2000 UI, tedy 25 až 50 mikrogramů vitamínu D.
Co obsahuje vitamín D?
Kromě doplňků stravy lze vitamín D snadno doplnit pravidelným pobytem na slunci. V pokožce se totiž začíná tvořit už 15–20 minut po jejím vystavení paprskům. Nejideálnější čas pro čerpání vitamínu je mezi květnem a říjnem, kdy slunce svítí dostatečně vysoko a navíc na pokožku dopadá ve správném úhlu.
Co ale dělat po zbytek roku, kdy jsou sluneční paprsky spíše výjimkou? Pak je ideální zařadit do jídelníčku potraviny bohaté na vitamín D. Jeho dvě nejčastější formy, tedy D2 a D3, se nachází v různých produktech. Zatímco přirozený D2 (ergokalciferol) nalezneme typicky v houbách rostoucích na slunci, ten syntetický je obsažen v kvasnicích.
D3, který je označován za živočišný vitamín, pak najdeme v:
- rybách,
- plodech moře,
- hovězích játrech,
- vaječných žloutcích,
- máslu,
- mléku a mléčných výrobcích.
Vitamín D lze rovněž doplňovat pomocí různých doplňkových přípravků. K dostání je například v tobolkách, ve formě kapslí rybího tuku anebo na bázi oleje. Ten je vhodný hlavně pro kojence, lze jej totiž jednoduše nakapat na dudlík či bradavku před kojením. Zamíchat jej lze i do jídla. Pro správnou účinnost vitamínu D je nutné dbát na dostatečný příjem tuků, jedná se totiž o vitamín rozpustný v tucích.
Předávkování vitamínem D
Zatímco u vitamínů rozpustných ve vodě předávkování téměř nehrozí, protože jejich nadbytek tělo jednoduše vyloučí močí, u vitamínů, které se rozpouštějí v tucích, je to jiné. Nadbytečné dávky se ukládají do těla a při vysokém množství se projeví nežádoucí účinky. Nejčastěji se tak děje při nesprávném dávkování doplňků stravy u miminek, kdy se lékaři setkávají s jejich dehydratací, zácpou či nauzeou. Novorozenci mohou rovněž trpět žízní, mít nepřirozeně bledý odstín pokožky a zvracet.
Při předávkování může dojít k hyperkalcémii a posléze také ke kalcifikaci měkkých tkání, typicky poškození srdce a ledvin.
Zdroje: benu.cz, wikiskripta.eu