Epilepsie patří mezi nejčastější chronická neurologická onemocnění. Postihuje ženy i muže všech věkových kategorií, nejčastěji ovšem začíná v raném dětství nebo u lidí po padesátce. Alespoň jeden záchvat za život prodělá zhruba 5% populace.
Epileptický záchvat
Při epileptickém záchvatu, který je jedním z hlavních příznaků epilepsie, dochází k poruchám elektrických impulsů zprostředkovávajících tok informací mezi mozkovými buňkami. Může člověka postihnout přes den i ve spánku a projevuje se dočasnou změnou chování, citlivosti, hybnosti, vědomí či vnímání.
Příčiny epilepsie
Příčiny epilepsie mohou být pro každou věkovou kategorii jiné. V dětství se nejčastěji jedná o genetické dispozice či vrozené vývojové vady mozku.
Epilepsie vzniklá v dospělosti je často zapříčiněna úrazem hlavy, alkoholismem, cévní mozkovou příhodou, nebo v důsledku nádorového onemocnění. Ve stáří bývá epilepsie spojena hlavně s cévním onemocněním mozku, někdy však příčina zůstane neobjasněná.
Epileptický záchvat mohou způsobit také další podněty, které příliš zatěžují lidský mozek. Jedná se například o nedostatek spánku, stres, vyčerpání nebo fotostimulaci (světelné efekty). Dalšími rizikovými faktory jsou látky, které způsobují změny psychiky, tedy všechny drogy, některé léky a alkohol.
Příznaky epilepsie
Mezi nejznámější příznaky epilepsie patří ztráta vědomí a celkové svalové křeče. Epileptické záchvaty však mají mnoho podob. Mohou se projevit jako záškuby v těle a brnění končetin. U pacienta ovšem můžeme pozorovat také výpadky paměti a stavy, které připomínají krátké zasnění.
Druhy epileptických záchvatů
Rozlišujeme tři druhy epileptických záchvatů – parciální, generalizované a záchvaty s neznámým začátkem. Parciální neboli částečné záchvaty způsobují výboje mozkových buněk, které jsou omezené na určitou část mozku. Postihují pouze část těla a mohou trvat od několika sekund až po desítky minut.
Jednoduché parciální záchvaty se projevují jako záškuby některých částí těla, komplexní mohou připomínat stav podobný zasnění, kdy postižený nereaguje a není při vědomí. Člověk může také bezcílně opakovat nějaký pohyb nebo naopak ustrnout v právě prováděné činnosti. Časté je i nesrozumitelné mluvení nebo nepřiměřené projevy emocí.
Generalizované záchvaty jsou takové, kdy je abnormální aktivitou buněk zasažen celý mozek. Záchvat většinou začíná tak, že člověk vykřikne a spadne na zem. Následně upadá do bezvědomí a jeho tělo se zmítá v křečích, které po několika desítkách sekund vystřídají záškuby končetin.
Epilepsie u dětí
Příznaky epilepsie u dětí se mohou od dospělých značně lišit. Často se dostavují ráno hned po probuzení nebo také při únavě. Patří k nim:
- Poruchy zraku, sluchu a čichu
- Poruchy vědomí
- Snížení či ztráta svalového napětí
- Změny reakcí zornic
- Zvracení
- Bludy a halucinace
Děti často nerozumí tomu, co se s nimi děje, nebo se stydí se svými problémy dospělým svěřit. Rodiče by si měli všímat především takových projevů, jako jsou poruchy vnímání, nebo když dětem zničehonic padají z rukou předměty.
Pokud děti trpí běžnou epilepsií a nemají časté záchvaty, mohou navštěvovat školy bez speciální péče. Učitelé by ovšem měli vědět co v případě výskytu epileptického záchvatu dělat. Problém může být při umístění dítěte s epilepsií do školky, protože ty nemají zákonnou povinnost nemocné dítě přijmout.
U starších dětí se epilepsie často projevuje chvilkovým zasněním. Někteří popisují, že před samotným záchvatem pociťují nepříjemný pocit v břiše, odcizení nebo déjà vu. Takový stav se nazývá aura neboli předzvěst.
První pomoc při epilepsii
Při epileptickém záchvatu je nejdůležitější ochránit postiženého před poraněním a dopravit ho do bezpečí. Dále je nutné odstranit z jeho blízkosti ostré předměty, sundat mu brýle a případně podložit hlavu něčím měkkým, aby se neuhodil. Pokud hodně sliní, opatrně mu otočte hlavu na bok, aby mohly sliny volně odtékat.
Důležité je zavolat rychlou lékařskou pomoc, a to především v případě, že k záchvatu došlo poprvé, pokud trvá déle než 10 minut nebo se opakuje, pokud je postižený v bezvědomí a nedýchá, a také při podezření na jakékoliv zranění.
Co nedělat při epileptickém záchvatu
Postižený by měl být při záchvatu a bezprostředně po něm v klidu. Nesnažte se ho omezovat a držet na místě, protože by to u něj mohlo vyvolat agresivní reakci. Také je důležité nepřidržovat násilím končetiny, nerozevírat křečovitě zaťaté pěsti ani s postiženým netřást.
Lidé často ve snaze zabránit pokousání jazyka vkládají postiženému mezi zuby nějaký předmět, ale i to je při epileptickém záchvatu špatný postup.
Léčba epilepsie
Epilepsii lze dnes poměrně dobře dlouhodobě léčit, její léčba se vždy odvíjí od příčin a průběhu záchvatu.
Některé druhy epilepsie je možné léčit pomocí speciálních léků s názvem antiepileptika. Pokud tyto léky nezabírají, pacient také může zvážit operaci, při které lékaři odstraní ložiska vyvolávající záchvaty nebo je zničí tenkou elektrodou.
Aby byla léčba účinná, pacient nesmí pít alkohol, musí dbát na správnou životosprávu, mít dostatek spánku a pravidelný režim. Co se týče bylinek, zklidňující účinky má například routa vonná a proti nervovým obtížím pomáhá také kozlík lékařský. Pozitivní zklidňující účinky přináší také produkty s obsahem CBD.