Ať už vás trápí opar na rtu, opar v nose či nepříjemný opar v koutku úst, za jeho výskyt je s největší pravděpodobností zodpovědný virus Herpes simplex, konkrétně pak jeho podtyp HSV-1. Právě ten se totiž projevuje v okolí úst a nosu, může se ale objevit i na jiné části obličeje. Nejedná se však o jediného „viníka“. Bolestivé puchýřky na rtu může v některých případech způsobit také podtyp HSV-2, který opary nejčastěji vysévá v oblasti genitálií.
Mezi herpetické viry pak patří ještě Varicella zoster virus, který stojí za výskytem pásového oparu a planých neštovic, dále virus Epstein-Barrové, jenž zodpovídá za infekční mononukleózu, či Cytomegalovirus.
Infekce herpes viry
Herpes viry patří k nejčastějším zdrojům infekce na světě. Obývají těla značné části populace, která o jejich přítomnosti nemusí vůbec vědět. Jedinci se silnější imunitou mohou totiž virus pouze přenášet, aniž by se u nich projevily jakékoli příznaky. Ty, u kterých se takzvaná primoinfekce rozvine, pak potrápí příznaky podobné chřipce a výsev typických puchýřků či jiných útvarů.
Po vyléčení virus tělo neopouští, ale váže se na nervový systém, kde přetrvává v takzvaných gangliích periferních nervů, což jsou shluky nervových buněk. U dotyčného patogen zůstává v latentní fázi a „čeká“ na případné oslabení organismu například jinou nemocí či stresem. Následně se může znovu aktivovat a projevit se formou typických příznaků.
Onemocnění se přenáší zpravidla přímým kontaktem s postiženým místem, ale také skrze kontaminované předměty. Kromě líbání tak k infekci dochází například společným používáním osušek, sklenic či příborů. Puchýř na rtu si navíc nemocný může velmi snadno rozšířit i na další části obličeje, proto je důležité omezit sahání na obličej a dodržovat zvýšenou hygienu rukou. V opačném případě by se virus mohl roznést na další části obličeje. Zvláště nebezpečná je v tomto ohledu infekce očí. Opar v oku může totiž vést až ke ztrátě zraku.
Pozor je třeba dávat i v případě pohlavního styku. Opar, který se nachází na ústech, může být v některých případech přenesen na pohlavní orgány. Platí to samozřejmě i naopak. Zvláště rizikový je začínající opar, tedy v období mezi vyrašením puchýřků a vznikem krusty. Po vysušení oparu riziko nákazy naopak klesá, někdy ale může i v této fázi obsahovat velké množství virů.
Obličejové opary se nejčastěji vyskytují na rtech nebo v ústní sliznici, tedy na dásních a vnitřní straně tváří. Genitální opar postihuje u žen oblast stydkých pysků, vagíny, ale i děložního čípku. U mužů ho lze obvykle nalézt na žaludu, předkožce, ale i v močové trubici, na šourku či stehnech. V případě análního styku se opar může objevit i v oblasti řitního otvoru.
O tom, jak velké riziko nákazy dotyčnému hrozí, rozhoduje hned několik faktorů. Typicky se problémy objevují v době, kdy je obranyschopnost jedince oslabena. Infekce se tak může rozvinout například:
- při velké fyzické zátěži,
- během psychického stresu,
- v důsledku zvýšené teploty,
- následkem slunění,
- v doprovodu jiného onemocnění,
- v období menstruace.
Vzácně může infekce herpes virem způsobit závažnou systémovou reakci s rozvojem herpetické meningoencefalitidy, tedy zánětu mozku, nebo zánětu rohovky. Ohroženi jsou hlavně lidé s dlouhodobě poškozeným imunitním systémem, například pacienti s HIV či jedinci po transplantacích. Těžší průběh mají rovněž novorozenci, kteří se nakazili od matky během porodu.
Fáze vývoje oparu
Začínající opar obvykle bezpečně poznáte podle typického brnění, svědění nebo pálení rtu v místě, kde se tvoří. Ve druhé fázi dochází k zarudnutí místa a následné rychlé tvorbě puchýřků, které se mohou spojovat do větších shluků. Po jejich prasknutí vznikají na rtu bolestivé a vysoce infekční vřídky. Postupem času dochází k jejich zacelení, tvoří se strup a rána se hojí. Pokud se strup nachází na rtu, velmi často dochází k jeho praskání a krvácení, což celý proces hojení zpomaluje.
Inkubační doba oparu
Nepříjemné brnění a svědění se většinou dostavuje v horizontu 2 až 6 dní od chvíle, kdy se infekce do pacientova organismu dostala. Následujících 7 až 10 dní obvykle trvá, než se opar dočista zahojí.
Další příznaky oparu
K začervenalým puchýřkům a následně se tvořícím krustám se zpravidla přidávají i celkové příznaky, které mohou být velice podobné těm, jež se vyskytují při chřipce. Pacienty typicky trápí třeba:
- zvýšená teplota či horečka,
- zvýšená únava,
- bolest svalů,
- otok lymfatických uzlin.
Opar u miminek
Šance přenosu HSV-1 na kojence je poměrně malá. Většina miminek má totiž protilátky, které v době těhotenství přijímala přes placentu od své matky. Novorozencům pat tato „imunita“ vydrží zhruba 3 měsíce. Opar u matky rovněž nevylučuje kojení dítěte, protože protilátky jsou obsaženy také v mateřském mléce.
I přes to, že jsou miminka proti herpes viru zpočátku chráněná, nic raději nepokoušejte a v případě nemoci si od novorozence držte raději odstup. Vyhněte se mazlení, líbání i dotykům obličeje. Průběh herpes virů je u malých dětí komplikovanější než u dospělých. Pokud se novorozenec nakazí během porodu, může se u něj v kritických případech rozvinout i herpetická meningoencefalitida, která může vyústit v nebezpečnou novorozeneckou sepsi a skončit úmrtím dítěte. U matek, které v době porodu trpí genitálním oparem, by měl proto lékař vždy indikovat císařský řez.
Co na opar na rtu, který se opakuje?
Pokud se u vás opary vyskytují častěji, může být na vině zvýšený příjem potravin s obsahem argininu, který se nachází například v ořeších, čokoládě, pšenici, ječmeni, ovse, kukuřici a růžičkové kapustě. Rizikové jsou v tomto ohledu také doplňky stravy s obsahem L-argininu, které jsou používány ke zvyšování svalové hmoty a podpoře plodnosti a erekce. V případě opakujících se problémům se doporučuje návštěva lékaře, za často se vracejícím oparem se totiž může skrývat porucha imunitního systému či jiné vážnější nebo banálnější onemocnění.
Co vám pomáhá na opary?
Léčba oparů
Pokud se herpetický virus týká i vás či někoho z vašich blízkých, pravděpodobně vás zajímá, jaká existuje pro opary léčba. Ta zpravidla spočívá v aplikaci antivirotických přípravků, typicky mastí a gelů. Ty obsahují dvě základní látky, přičemž každou z nich je vhodné aplikovat v jiné fázi oparu:
- aciklovir – jedná se o léčivou látku, která je nejúčinnější v první fázi oparu, tedy ještě před výsevem puchýřků, kdy na rtu ucítíte pouze brnění či pálení, patří sem přípravky jako: Herpesin, Aciklovir AL, Zovirax, Zovirax Duo,
- penciklovir – tuto látku je možné užívat ve všech fázích oparu, patří sem například Vectavir.
Kromě toho jsou na trhu k dispozici také mnohá další léčiva, mezi která patří náplasti na opar, jejichž účinek je založen na vlhkém hojení a mechanické izolaci oparu (Compeed, Cosmos, Herpatch). Dále mohou být nápomocné třeba filmotvorné gely, jež po nanesení na postižené místo vytvoří průhledný tenký film, pod kterým se opar hojí (Urgo Opary, Herpclain gel, Herpatch serum), či hojivé gely, jakým je třeba Hemagel, používající se také na hojení různých typů popálenin. Opět to probíhá vlhkou formou.
Nápomocné při léčbě oparu pak mohou být také oleje a tinktury, které mají dezinfekční a antibiotické účinky. Spolehnout se můžete například na tea tree olej, šalvěj, propolis či konopí. Sáhnout můžete také po doplňcích stravy, jako je aminokyselina L-lysin, zinek či vitamin C.
Pokud se vám puchýř na rtu vytvořil před důležitou společenskou událostí, jistě vás zajímá, jak se rychle zbavit oparu. Bohužel pro vás máme špatnou zprávu. Jakmile dojde k výsevu puchýřků, nelze léčebný průběh příliš urychlit ani za použití léčivých přípravků. Léčba v takovém případě potrvá zhruba týden. Dobrou zprávou však je, že lze v lékárnách a drogeriích pořídit celou řadu pomůcek, které opar pomohou zakrýt, jedná se o překrývající léčivé gely či náplasti.
Jak na opary podle babských rad?
V případě, že po výskytu herpes viru nechcete automaticky utíkat do lékárny, můžete nejprve zkusit vsadit na přírodní léčbu oparů. Kromě již zmíněných olejů a tinktury můžete vyzkoušet také:
- obklad z droždí,
- ledový obklad ze zeleného čaje,
- přikládání plátků česneku či zázvoru,
- posyp z lékořice,
- obklad z yzopu lékařského,
- obklad z listů podbělu lékařského.
Léčbu můžete samozřejmě doplnit o konzumaci bylinných čajů. Mezi ty nejúčinnější patří čaj z meduňky, kořene lopuchu plstnatého, kopřivy dvoudomé, ořešáku královského č kořene proskurníku a kostivalu lékařského.
Myslete však na to, že opar se může vyskytnout i v doprovodu jiného onemocnění z důvodu oslabení imunitního systému. Pokud vás kromě puchýřků na rtech trápí i jiné příznaky, které neustupují anebo se zhoršují, raději vyhledejte odbornou pomoc.
Komplikace spojené s opary na rtech
Ačkoli se ve většině případů jedná o banalitu, u jedinců se sníženou imunitou může být průběh oparu i závažný. Do ohrožené skupiny patří především:
- onkologicky nemocní,
- lidé s HIV/AIDS,
- pacienti po transplantaci,
- pacienti s atopickým ekzémem.
Nebezpečí představuje také sekundární infekce oka, jejímž důsledkem může být zjizvení rohovky a spojivky, což může v některých případech vést až ke slepotě. Méně častou komplikaci představuje herpetická meningoencefalitida, což je odborný název pro zánět mozku v důsledku herpes viru, jenž se projevuje horečkou, světloplachostí, zvracením a celou řadou neurologických příznaků. V závislosti na tom, jaký lalok je postižen, může docházet ke změnám osobnosti, halucinacím a poruchám schopnosti rozumět řeči anebo mluvit. Důsledkem může být rovněž výpadek zorného pole, v nejtěžších případech pak kóma a smrt.
V případě genitálního oparu se infekce může poměrně snadno rozšířit na další místa pohlavního ústrojí, zejména pak u žen, které jsou v tomto směru rizikovější. Vyústit může herpes třeba v zánět pochvy.
Prevence oparu
Zabránit vzniku primoinfekce lze jen stěží, prevence proto spočívá spíše v:
- předcházení rozvoji sekundárních infekcí,
- zabránění přenosu oparu z jiné části těla,
- zamezení infekce dalších lidí.
Důležitou roli hraje při prevenci hlavně zamezení přímému kontaktu s člověkem, u kterého se opar vyskytuje. Vzhledem k tomu, že se virus šíří dotykem, představuje riziko jakékoli sdílení ručníků, příborů, krémů, balzámů na rty či jiných přípravků. Pokud oparem trpíte, je rozhodně na místě také zvýšená hygiena rukou, v opačném případě byste mohli přenášet opar i dotykem, a to nejen na ostatní, ale i na sebe.
V případě, že chcete riziko vzniku puchýře na rtu či jiné části obličeje co nejvíce snížit, vyplatí se vyhýbat se stresorům, které mohou infekci vyvolat. Jedním z nich je například nadměrné slunění, nepříjemnosti však může způsobit i stres a v neposlední řadě i oslabená imunita. Tu je proto třeba pravidelně posilovat:
- zdravou vyváženou stravou,
- pravidelným cvičením,
- dostatečným příjmem tekutin,
- dostatečným spánkem,
- otužováním.
Čemu bychom se naopak měli spíše vyhýbat, jsou alkoholické nápoje a kouření. Zvláště důležitou roli hraje prevence u osob s atopickým ekzémem, ale také u jedinců s poruchami imunity následkem nádorových onemocnění či u pacientů čekajících na transplantaci.
Zdroje: benu.cz, nemoci.vitalion.cz, venerologie.cz, pleva.cz