Kotvičník zemní zvyšuje libido u žen i mužů. V jaké formě se užívá?

Co je kotvičník zemní?

Pod názvem kotvičník zemní (Tribulus terrestris) se ukrývá jednoletá poléhavá bylina, která se botanicky řadí do čeledi kacibovité, a to podobně jako rostlinné rody kaciba, podlák nebo balanites. Pro blahodárný efekt na lidský organismus si v minulosti našla využití hlavně v tradiční čínské a indické medicíně (ajurvéda), ale v současné době se s ní můžete setkat prakticky po celém světě.

Zatímco na webech věnovaných cvičení a doplňkům stravy pro sportovce bývá kotvičník zemní označován zkratkou TT (podle jeho latinského označení), mezi lidmi se ujala i řada dalších zajímavých názvů. K těm nejznámějším patří výrazy ďáblův trn, ďáblova řasa, kozí hlava nebo býčí hlava, přičemž v ajurvédě se pro kotvičník vžilo pojmenování gokshura (kravské kopyto) a v čínské medicíně jde o baijili nebo ciliji. [1, 2, 3]

Jak vypadá kotvičník zemní?

Podle botaniků je kotvičník rostlina jednoletá a poléhavá. Její lodyhy dosahují maximální délky 50–70 cm, přičemž často se plazí po zemi, ale mezi vyššími rostlinami mohou růst i směrem vzhůru. Listy kotvičníku jsou pak zpeřené (obvykle zahrnují 5–9 párů chlupatých lístků), krátce řapíkaté, vstřícné a palistnaté, jejich tvar je eliptický nebo podlouhle kopinatý a barva sytě zelená.

Typickým znakem kotvičníku jsou jeho květy, které jsou pětičlenné a mají výrazně žlutou barvu. Lidé se pak často ptají také na to, jaký má kotvičník plod. Ten je poltivý, skládá se z pětice rozložených, bradavičnatých a poměrně tvrdých plůdků a po stranách obsahuje dva špičaté ostny. Částečně připomíná kotvu, podle které je dnes rostlina také pojmenovaná.

Díky trnům se pak plody kotvičníku často zachytávají ve zvířecí srsti nebo v peří ptáků, čímž se snadno šíří po okolí. Jelikož mohou kravám uvíznout v kopytech, vžilo se pro kotvičník označení kravské kopyto. V angličtině se pak používá termín „puncture vine“, tedy bodná réva, protože trny jsou dost ostré na to, aby propíchly pneumatiky a zranily člověka i zvíře. Názvy býčí hlava a kozí hlava zase odkazují na typický vzhled daných plodů.

Uvnitř každého plodu se nachází jednotlivá semena, která jsou naskládaná vedle sebe a oddělená tvrdou membránou. Mají vejcovitý tvar a světle hnědou barvu, přičemž v suchém podnebí nejprve začne klíčit to největší z nich a ostatní mohou počkat až do chvíle, kdy bude k dispozici větší množství vlhkosti. Celkově pak může kotvičník zemní na první pohled některým lidem připomínat mochnu husí, což je trvalka, která se objevuje na českých loukách a zahradách. [4, 5, 6]

Kde roste kotvičník zemní?

Co se týče výskytu, kotvičník zemní pravděpodobně pochází z oblasti Středomoří a hojně se objevoval také na písečných mořských pobřežích Japonska a Číny. Z těchto míst se později rozšířil i na další území a oblíbili si ho třeba lidé v Indii nebo na Srí Lance. V současné době ho ve volné přírodě najdete hned na čtyřech kontinentech, a to v Evropě, Africe, Asii či Austrálii.

Protože se jedná o invazivní druh, došlo samozřejmě i k zavlečení do Severní a Jižní Ameriky, kam se kotvičník dostal společně s exportovaným dobytkem. V zahraničí se dnes tato bylina pěstuje hlavně pro farmaceutické účely, a to především v Číně a Íránu, ale i na území Evropy. Oblíbený je konkrétně bulharský kotvičník, ale hojně je zastoupen také ve Španělsku.

Mnozí lidé považují kotvičník za plevelnou rostlinu, jelikož roste hlavně na písčinách, rumištích nebo okrajích cest a zahlédnout ji můžete také mezi dlaždicemi či v kolejištích. Ačkoliv se velice rychle rozrůstá, v České republice jsou volně se vyskytující exempláře stále spíše vzácné. Není však problém vypěstovat kotvičník na vlastní zahrádce, protože nemá žádné speciální nároky, a prodává ho také Kotvičníková farma. [7, 8, 9]

Obsažené látky

Kotvičník zemní obsahuje široké spektrum zdraví prospěšných látek, které mohou být pro lidský organismus v některých případech velice užitečné. Patří sem především fytosteroly neboli „rostlinné steroidy“, jejichž největší koncentrace se nachází v kořenové části rostliny a dále pak v jejích plodech. Své využití si nicméně našla celá rostlina, a to včetně listů a květů.

Důležitý je především obsah fytosteroidních sapogeninů, jako je například diosgenin (bohatě zastoupený v kořenech), protodioscin, chlorgenin, gitigenin nebo trogoghenin. Kromě toho pak kotvičník zemní obsahuje také řadu dalších látek, kam patří alkaloidy harman a harmin, glykosidy, bioflavonoidy, flavonoidy, třísloviny nebo třeba pryskyřice.

Listy a nať kotvičníku dále zahrnují bílkoviny, tuky, sacharidy, vlákninu, minerální látky a vitamíny, přičemž nejdůležitější je vitamín C. Součástí květů jsou pak například steriny, stigmasterin, campestrin, flavonoidy, alkaloidy, rutin nebo kvercetin, zatímco plody a semena obsahují kromě alkaloidů a pryskyřic také olej, v němž je hojně zastoupená kyselina linolová, linoleová či olejová. [10, 11]

Využití kotvičníku v tradičním léčitelství

Ačkoliv patří mezi poměrně nenápadné byliny, v minulosti byl kotvičník mezi lidmi velice oblíbený. Například v tradiční čínské medicíně se používal jako diuretikum, tedy jako látka s močopudnými účinky, která podporuje funkci ledvin. Kromě toho jej lidé doporučovali jako bylinu vhodnou na podporu odkašlávání, proti vyrážkám a bolestem hlavy, při potížích s kojením, ale i pro lepší zrak.

Podobné využití si pak kotvičník zemní našel také v ajurvédě. Lidé ale navíc jeho plody používali také jako prostředek, který pomáhá proti erektilní dysfunkci či neplodnosti a může efektivně zvýšit libido. Také v Řecku byly kotvičníku přisuzovány mnohé zdravotní benefity, a proto si jej lidé přidávali do nápojů. Zmínky o využití této zajímavé byliny nicméně můžeme najít i na dalších místech, jako je například starověká Mezopotámie. [12, 13]

Jaké má kotvičník účinky na zdraví?

Když je řeč o kotvičníku, spousta lidí si dnes představí bylinu, která zvyšuje hladinu estrogenu či testosteronu, má pozitivní vliv na sportovní výkony a je oblíbená (ve formě doplňků stravy) hlavně mezi sportovci a lidmi, kteří se věnují kulturistice. Podle nových výzkumů, které se na účinky kotvičníku zaměřily, je ovšem nutné brát některá tvrzení s rezervou a jeho účinky nadále zkoumat.

Diuretické účinky

Vzhledem k poměrně vysokému obsahu dusičnanů a esenciálních olejů v plodech a semenech kotvičníku je možné zaznamenat jeho močopudné vlastnosti. Diuretické účinky nicméně zčásti souvisí také s přítomností draselných solí. Konzumace této byliny tedy může výrazně přispět k normální funkci močového ústrojí, zvyšuje produkci moči a podle některých studií má vliv na močové kameny. [14, 15]

Vliv na pohlavní ústrojí

V minulosti byl kotvičník zemní známý také jako přírodní afrodiziakum, které přispívá k normální funkci pohlavních orgánů a pomáhá regulovat hormonální aktivitu. Mnozí lidé se také domnívají, že užívání této byliny podporuje sexuální funkce, ale také výrazně zvyšuje hladinu testosteronu a estrogenu, a proto je dnes obsažena v řadě potravinových doplňků.

Ačkoliv některé dřívější studie naznačovaly, že kotvičník skutečně může hladinu testosteronu zvednout, nové výzkumy to nepotvrdily. Analýza výsledků 12 různých studií o účincích kotvičníku na muže a ženy ve věku od 14 do 60 let prokázala, že tento doplněk stravy ve skutečnosti testosteron u člověka nijak výrazně nezvyšuje (přestože u zvířat k tomu dojít může). [16, 17, 18]

Kotvičník tedy patrně nemá vliv na hladinu androgenů, ale studie naznačují, že může u pacientů výrazně zvyšovat libido. Například u mužů, kteří pravidelně po dobu dvou měsíců konzumovali doplňky stravy s touto bylinou, vzrostla sexuální touha až o 79 %. Tento pozitivní vliv pak zaznamenala i řada žen, které se zúčastnily podobného výzkumu. Právě díky tomu se někdy kotvičníku přezdívá rostlinná, zelená nebo přírodní viagra. [19]

Další zdroje, které se zaměřují na léčbu sexuálních poruch u ženské části populace, prokázaly, že doplňky stravy s kotvičníkem efektivně zvyšují sexuální touhu, vzrušivost a míru uspokojení u pacientek s nízkým libidem. U mužů byly nicméně výsledky podobných studií smíšené. Zatímco některé zaznamenaly výrazné zlepšení, v jiných případech se tento efekt neprokázal. [20, 21, 22]

Výzkumy nicméně naznačují, že by kotvičník zemní mohl podpořit léčbu erektilní dysfunkce a má také afrodiziakální účinky, ačkoliv tyto vlastnosti nesouvisí s tím, že by výrazně zvyšoval hladinu androgenů, jak se lidé dříve domnívali. Proto je nutné v budoucnu provést další studie, které se zaměří na biologické mechanismy, jež mohou mít tyto účinky na svědomí. [23, 24, 25, 26]

Protizánětlivá a imunomodulační činnost

Podle řady různých studií vykazuje kotvičník zemní také protizánětlivé a imunomodulační účinky. Údajně posiluje přirozenou obranyschopnost organismu, což se podařilo prokázat třeba pomocí studie na krysách, kterým byl podáván doplněk stravy s touto bylinou. Kromě toho dokáže potlačit také zánětlivou aktivitu (například expresi zánětlivých cytokinů). [27, 28, 29]

Kardiovaskulární účinky

Některé studie také naznačují, že užívání kotvičníku zemního přispívá k normální činnosti kardiovaskulárního systému a mohl by být prospěšný při léčbě hypertenze a některých srdečních onemocnění (koronární choroby, infarkt myokardu, ischemická choroba srdeční, mozková arterioskleróza). Výzkumy navíc naznačují, že kotvičník chrání srdeční buňky a zároveň může pomoci zlepšit srdeční funkce po infarktu. [30, 31, 32]

Snižování krevního cukru

Ačkoliv lidé většinou znají kotvičník hlavně díky jeho účinkům na pohlavní ústrojí, ve skutečnosti může mít pozitivní vliv také na hladinu cukru v krvi. To se prokázalo například ve studii, která zkoumala účinky této byliny na ženy s diabetem 2. typu, u nichž došlo ke snížení hladiny krevního cukru i hladiny cholesterolu. Kotvičník by tedy mohl být prospěšný při léčbě cukrovky, anginy pectoris a dalších srdečních komplikací, je ovšem nutné provést další testy. [33, 34, 35, 36]

Zvyšování výkonnosti

Mnozí lidé se domnívají, že kotvičník slouží ke zvyšování svalové síly, má pozitivní vliv na tělesné složení (poměr svalů a tuku) a jeho užívání zároveň zlepšuje sportovní výkony. Často se proto doporučuje aktivním jedincům nebo kulturistům, což navíc může souviset i s tvrzením, že kotvičník zvyšuje hladinu testosteronu.

Nové studie však dokazují, že ve skutečnosti je vliv kotvičníku na zvyšování výkonnosti u aktivních jedinců velice omezený. U mužů hrajících ragby, kteří během pěti týdnů silového tréninku užívali doplňky stravy s touto bylinou, lékaři nepozorovali žádné rozdíly ve zlepšení síly či složení těla oproti skupině užívající placebo. Podobné výsledky pak přinesly i další výzkumy. [37, 38]

Další účinky kotvičníku

Ačkoliv je stále potřeba dalších výzkumů, kotvičník zemní může mít pozitivní vliv také v řadě dalších zdravotních oblastí. Spekuluje se například o jeho protirakovinné aktivitě a chemopreventivním potenciálu, dále pak jako součást vícesložkových doplňků může mít antidepresivní účinky a údajně je schopný přinášet také úlevu od bolesti. Studie pak naznačují také další vlastnosti:

• podporuje zdraví dásní a ústní dutiny,
• má pozitivní vliv na pleť a pokožku,
• má antibakteriální a anthelmintické účinky,
• podporuje činnost centrální nervové soustavy,
• působí na správnou aktivitu dýchací soustavy,
• může mít antiedematózní efekt,
• zvyšuje produkci spermatu. [39, 40, 41]

Kromě toho má pak kotvičník účinky na ženy, v jejichž případě údajně zmírňuje nepříjemné projevy menopauzy. Pomáhá potlačit úzkost, snižuje pocit únavy, podporuje libido a sexuální vzrušivost a může být prospěšný také při návalech. Někdy se navíc doporučuje kotvičník a Maca, jejichž kombinace má v tomto ohledu pozitivní vliv. [42, 43]

Nežádoucí účinky kotvičníku

Při perorálním podávání je kotvičník pro většinu lidí bezpečný, ale samozřejmě to záleží také na individuálním zdravotním stavu pacienta a na mnoha dalších faktorech. Pokud jde o to, jaké může mít kotvičník dávkování, pacienti obvykle užívají 250–1500 mg denně zhruba po dobu 90 dnů. Vždy by se však měli o konzumaci doplňků stravy s kotvičníkem nejprve poradit se svým ošetřujícím lékařem.

Nežádoucí účinky jsou v tomto případě obvykle mírné a neobjevují se příliš často. Pokud se však vyskytnou, většinou zahrnují bolest žaludku, křeče, reflux nebo třeba průjem. Zda je možné kotvičník užívat po dobu delší než 90 dnů, prozatím nelze určit. Výzkum na krysách pak dokonce naznačuje, že by tato bylina mohla narušit fungování ledvin. Kromě toho lékaři nedoporučují kotvičník v těhotenství ani při kojení a vyhnout by se mu měly také malé děti a osoby trpící zvětšenou prostatou. [44, 45, 46]

Jaké má kotvičník využití?

Pokud vás tato bylina svými vlastnostmi zaujala, jistě přemýšlíte, jak užívat kotvičník a které doplňky stravy jsou na našem trhu dostupné. Zakoupit se dá například sušená kotvičníková nať a mezi nejoblíbenější produkty patří pravděpodobně kotvičníkový čaj (sypaný i sáčkový). V lékárnách nebo na internetu jsou pak obvykle k sehnání tyto produkty:

• čaj z kotvičníku,
• kotvičník kapsle,
• kotvičník tablety,
• kotvičník kapky,
• kotvičník prášek,
• kotvičníkový extrakt,
• tinktura z kotvičníku,
• extrakt s kotvičníkem a Macou,
• kotvičník Forte s vitamínem E,
• kotvičník s vrbovkou (bylinné kapky).

Ačkoliv může mít tato bylina velice pozitivní účinky na lidský organismus, o užívání kotvičníku byste se raději vždy měli poradit se svým ošetřujícím lékařem. Ten také doporučí vhodný doplněk stravy a jeho správné dávkování, které je nutné dodržovat. Sami doma si pak můžete z namleté nebo drcené sušené kotvičníkové natě připravit odvar či nálev. [47]

Jak pěstovat kotvičník?

Přestože je původní domovinou kotvičníku Středomoří, v současné době lze poměrně jednoduše pěstovat i množit také v našich klimatických podmínkách. Dobře se mu daří ve volné půdě, kde dozrávají kotvičníková semena, která v zemi přezimují a během následujícího jara vyklíčí. Existují přitom hned dvě možnosti, jak se pěstování kotvičníku provádí.

První z nich je situace, kdy rostlina zplaňuje a ve volné zemině se pěstuje ze samovýsevů. Nejjednodušší je ovšem koupit si sazenice kotvičníku, které vysadíte na záhon či do truhlíku, nebo semena kotvičníku, z nichž předpěstujete malé rostliny. Půda by měla být lehčí a dobře propustná, ale použít můžete i běžný zahradní substrát.

Semena se nejprve máčejí několik dní ve vodě, aby rovnoměrněji klíčila, a ideální je substrát propařit a semena před výsevem namořit. Pokud jde o vhodné stanoviště, nejlépe se pro kotvičník hodí sušší místa, jelikož nesnáší přemokření. Semena se pak vysévají zhruba od konce března do truhlíků, ale také na podzim. Chcete-li je umístit přímo na záhon, proveďte to v druhé polovině dubna.

Mladé rostliny se přepichují ve chvíli, kdy jsou již dostatečně silné. Jakmile kotvičník vysadíte na trvalé stanoviště (na záhon, do skleníku či do květináče), sazenice většinou rostou poměrně rychle. Vykvétat začínají zhruba ve chvíli, kdy dosáhnou délky 5 cm. Ještě před příchodem prvních mrazíků je vhodné celou rostlinu sklidit, ale nať a dozrávající plody lze sbírat průběžně.

Zdroje: healthline.com, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov, ncbi.nlm.nih.gov, webmd.com, abecedazahrady.dama.cz