Panická ataka se objeví bez varování. Jak tento stav zvládnout?

Panická ataka

Panická ataka je epizoda intenzivního strachu, který se u pacientů projevuje náhle a bez jakékoliv zjevné příčiny. Záchvat doprovází řada tělesných i psychických příznaků, jako je například hyperventilace, bušení srdce, třes a nevolnost, ale také nadměrná lekavost a pocit ztráty kontroly nad vlastním tělem. Pomoci mohou dechová a svalová cvičení, ale také farmakoterapie či psychoterapie.

Co je panická ataka?

Panická ataka (nebo také panický záchvat) je epizoda vnitřního neklidu, úzkosti a intenzivního strachu, která se obvykle dostaví bez zjevné vnější příčiny. Někdo se s tímto stavem potká pouze jednou za život, u pacientů s panickou poruchou se však záchvaty opakují v pravidelných intervalech.

Podle průzkumů se panická ataka objevuje spíše u žen, které trápí až dvakrát častěji než muže. O středně těžké poruše lékaři hovoří ve chvíli, kdy pacient prodělá alespoň 4 záchvaty během měsíce, při těžké variantě jsou to i 4 záchvaty během jednoho týdne. Co se týče ojedinělých záchvatů paniky, s těmi se každoročně potýká kolem 12 % populace.

První panická ataka se obvykle objeví u dospívajících pacientů nebo v rané dospělosti (15-24 let). Výjimkou však není ani první záchvat kolem padesátky. Ačkoliv typické jsou především denní záchvaty, někdy se může objevit také panická ataka v noci nebo ve spánku.

Příčiny panické ataky

Spoustu lidí v dnešní době zajímá, jak se u nich vlastně úzkostná panická porucha vyvinula a co vede ke vzniku dalších a dalších záchvatů. Nemoc má údajně genetický základ. Pacienti ovšem od rodičů a prarodičů nedědí konkrétní poruchu, ale spíše schopnost vyrovnat se s obtížnými situacemi a stresem.

Dále mohou mít vliv tyto faktory:

  • Biologické abnormity v CNS
  • Patologické vzorce chování
  • Poruchy v GABAergním neurotransmiterovém systému
  • Stresové události z dětství či dospívání pacienta
  • Interpretace symptomů jako příznak katastrofy (naučené chování)

Co spouští panickou ataku? Na rozdíl od fobie nelze panické ataky předvídat, protože nesouvisí s žádnou konkrétní situací. Prvním spouštěčem obvykle bývají látky, které se označují jako panikogeny. Mezi ně patří například laktát, kofein, johimbin nebo také drogy (marihuana a stimulancia). Záchvat může vyvolat také tělesný stres, úzkostné myšlenky nebo bolestné vzpomínky.

Jak se projevuje panická ataka?

Jaké má panická ataka příznaky? Hlavním symptomem, který je pro panický záchvat typický, je silná úzkost a hrůza. Tento pocit se většinou projeví bez jakékoliv zjevné příčiny a doprovází ho celá řada fyzických, psychických a emočních příznaků. Každý pacient je ale jiný a také charakteristické projevy panické ataky se mohou lišit případ od případu.

Tělesné příznaky panické ataky:

Psychické příznaky:

  • Neklid a psychické napětí
  • Nadměrný stres
  • Lekavost
  • Pocit ohrožení
  • Pocit depersonalizace
  • Pocit ztráty kontroly nad vlastním tělem

Během panického záchvatu u pacientů dochází k pocitu ztráty kontroly nad situací i vlastním tělem. Obvykle mají strach ze smrti, ze ztráty sebeovládání, ze zešílení nebo dokonce ze strachu samotného. Typické jsou také katastrofické myšlenky a pocit, že člověk onemocněl nějakou závažnou chorobou. Někteří pacienti si také myslí, že je postihl infarkt.

Když se dostaví panická ataka, velký problém představuje hlavně pocit bezmoci, který pacienti zažívají. Jsou přesvědčení, že nemohou nic dělat, snaží se rychle vyhledat pomoc a schovat se někam do bezpečí. Typická je také anticipační úzkost, kdy nemocného jeho záchvaty vyděsí natolik, že se začne postupně vyhýbat místům, kde k nim došlo.

Jak probíhá panická ataka?

Jakmile se panická ataka přihlásí o slovo, nastupuje stresová reakce a pacient začíná pociťovat první fyziologické změny. Vlivem intenzivní úzkosti se zrychluje dýchání a mění se také poměr kyslíku a kysličníku uhličitého v krvi. To způsobí řadu dalších reakcí, dostaví se hyperventilace v kombinaci s panickými myšlenkami a dojde k hypokapnii (pokles koncentrace CO2 v krvi).

Stresová reakce vede postupně ke stavu pohotovosti, pacient úporně hyperventiluje a do jeho svalů se vylévá kyselina mléčná. Po několika minutách ovšem postupně dojde k vyčerpání organismu, zpomalí se tepová frekvence, klesne krevní tlak a panická ataka konečně ustupuje.

Jak dlouho trvá panická ataka?

Stejně jako v případě příznaků, i doba trvání záchvatu může být u každého člověka jiná. Většinou ovšem panická ataka trvá 5 až 30 minut. Výjimečně se může jednat o kratší epizodu, která odezní v řádu vteřin či několika málo minut, jindy naopak příznaky přetrvávají ještě dlouho po záchvatu. Pacient obvykle pociťuje třes, napětí a fyzické vyčerpání, může mít ale také pocit ochabnutí nebo euforie.

Jak zvládnout panickou ataku?

Pacienti trpící panickou poruchou často dokáží mírně dopředu vycítit, že se blíží další záchvat. V takovém případě existuje několik opatření, jež představují jakousi první pomoc při panické atace, díky které je možné tento stav lépe zvládnout. Konkrétně je dobré vyhledat odborníka a osvojit si speciální dechové a svalové strategie.

Co můžete dále dělat?

  • Nesnažte se záchvat rozdýchat, lapání po dechu totiž vše pouze zhoršuje!
  • Pokuste se dech co nejvíce uklidnit a zpomalit.
  • Můžete vyzkoušet také dýchání do pytlíku, tím získáte zpět ztracený CO2.
  • Snažte se myslet na to, že se jedná “pouze” o další záchvat, který stejně jako ty předešlé brzy odezní.
  • Pokud vám doktor doporučil nějaké léky na uklidnění, noste je vždy u sebe.
  • Omezte kouření, pití alkoholu a konzumaci kofeinu.

Léčba panické ataky

Zajímá vás, jak překonat panické ataky a zajistit, aby vás tyto záchvaty již neobtěžovaly? I zde platí, že byste měli co nejdříve navštívit specialistu a začít s léčbou podle jeho doporučení. Jelikož ovšem panická porucha často svými příznaky připomíná také jiná onemocnění, nejprve je nutné vyloučit další možné příčiny potíží (infarkt, epilepsie, astma).

Pokud se opravdu prokáže, že pacient trpí panickou poruchou, léčba probíhá pomocí farmakoterapie a psychoterapie. Léky na panickou ataku zahrnují antidepresiva, benzodiazepiny či antipsychotika. O jejich užívání je ovšem vždy nutné poradit se s ošetřujícím lékařem.

V psychoterapii se uplatňuje především kognitivně behaviorální terapie či hypnoterapie. Lékař by měl pacientovi pomoci odhalit příčinu jeho obtíží a zároveň mu poradit, jak své záchvaty zvládat a najít racionální náhled na své panické myšlenky. Dále je samozřejmě důležitá také podpora nejbližších i širšího okolí. Pochopení ze strany rodiny a přátel totiž dodá nemocnému pocit bezpečí.

Domácí léčba

Co se týče domácí léčby, pokud pacient trpí mírnější formou panické poruchy, může vyzkoušet také některé bylinky. Příznivý účinek na zklidnění organismu má údajně čaj z meduňky, třezalky či heřmánku. Některým lidem mohou pomoci také relaxační bylinné koupele nebo meditace.

Panická ataka u dětí

Problémy se strachem a úzkostí se samozřejmě nevyhýbají ani dětem. Mezi hlavní rizikové faktory, které mohou vést k záchvatu, patří separační úzkost, přecitlivělost, deprese, neschopnost vyrovnat se se stresem a u starších dětí také kouření či konzumace alkoholu. Jakmile se panická ataka projeví, její příznaky jsou poté podobné jako u dospělých. Co se týče vhodné léčby, tu by měl vždy doporučit specialista.

Panická ataka a alkohol

Někteří pacienti, které trápí opakující se panické ataky, se bojí vyhledat lékaře. Svůj problém naopak řeší pomocí alkoholu, který jim zdánlivě pomáhá zbavit se úzkosti, studu a strachu z budoucnosti. Pocit úlevy je ovšem pouze chvilkový a obtíže se brzy vrací s ještě větší intenzitou. Pravidelná konzumace alkoholu může vést také ke zkrácení intervalů mezi jednotlivými záchvaty.

Panická ataka se objeví bez varování. Jak tento stav zvládnout?
4.2 (84.44%) 9 votes

Napsat komentář

Your email address will not be published.

top