Co je panická ataka?
Panická ataka (nebo také panický záchvat) je epizoda vnitřního neklidu, úzkosti a intenzivního strachu, která se obvykle dostaví bez zjevné vnější příčiny. Někdo se s tímto stavem potká pouze jednou za život, u pacientů s panickou poruchou se však záchvaty opakují v pravidelných intervalech.
Podle průzkumů se panická ataka objevuje spíše u žen, které trápí až dvakrát častěji než muže. O středně těžké poruše lékaři hovoří ve chvíli, kdy pacient prodělá alespoň 4 záchvaty během měsíce, při těžké variantě jsou to i 4 záchvaty během jednoho týdne po dobu 4 týdnů. Co se týče ojedinělých záchvatů paniky, s těmi se každoročně potýká kolem 12 % populace.
První panická ataka se obvykle objeví u dospívajících pacientů nebo v rané dospělosti (15–24 let). Výjimkou však není ani první záchvat kolem padesátky. Ačkoliv typické jsou především denní záchvaty, někdy se může objevit také panická ataka v noci nebo ve spánku. [1, 2, 3]
Příčiny panické ataky
Spoustu lidí v dnešní době zajímá, jak se u nich vlastně úzkostná panická porucha vyvinula a co vede ke vzniku dalších a dalších záchvatů. Nemoc má údajně genetický základ. Pacienti ovšem od rodičů a prarodičů nedědí konkrétní poruchu, ale spíše schopnost vyrovnat se s obtížnými situacemi a stresem.
Dále mohou mít vliv tyto faktory:
- Biologické abnormity v CNS
- Patologické vzorce chování
- Poruchy v GABAergním neurotransmiterovém systému
- Stresové události z dětství či dospívání pacienta
- Interpretace symptomů jako příznak katastrofy (naučené chování)
Co spouští panickou ataku? Na rozdíl od fobie nelze panické ataky předvídat, protože nesouvisí s žádnou konkrétní situací. Prvním spouštěčem obvykle bývají látky, které se označují jako panikogeny. Mezi ně patří například laktát, kofein, johimbin nebo také drogy (marihuana a stimulancia). Záchvat může vyvolat také tělesný stres, úzkostné myšlenky nebo bolestné vzpomínky. [4, 5, 6]
Zažili jste již panickou ataku?
Jak se projevuje panická ataka?
Jaké má panická ataka příznaky? Hlavním symptomem, který je pro panický záchvat typický, je silná úzkost a hrůza. Tento pocit se většinou projeví bez jakékoliv zjevné příčiny a doprovází ho celá řada fyzických, psychických a emočních příznaků. Každý pacient je ale jiný a také charakteristické projevy panické ataky se mohou lišit případ od případu.
Tělesné příznaky panické ataky:
- Nadměrné pocení
- Zvýšená tepová frekvence
- Silné bušení srdce
- Tlak na hrudi
- Návaly horka či chladu
- Zrychlený dech, dušnost a zalykání se
- Bolest hlavy a břicha
- Nevolnost a zvracení
- Zvýšené svalové napětí
- Sucho v ústech a sevřené hrdlo
- Zvýšený krevní tlak
Psychické příznaky:
- Neklid a psychické napětí
- Nadměrný stres
- Lekavost
- Pocit ohrožení
- Pocit depersonalizace
- Pocit ztráty kontroly nad vlastním tělem
Během panického záchvatu u pacientů dochází k pocitu ztráty kontroly nad situací i vlastním tělem. Obvykle mají strach ze smrti, ze ztráty sebeovládání, ze zešílení nebo dokonce ze strachu samotného. Typické jsou pro záchvat paniky také katastrofické myšlenky a pocit, že člověk onemocněl nějakou závažnou chorobou. Někteří pacienti si také myslí, že je postihl infarkt.
Když se dostaví záchvat úzkosti, velký problém představuje hlavně pocit bezmoci, který pacienti zažívají. Jsou přesvědčení, že vlivem panické ataky nemohou nic dělat, snaží se rychle vyhledat pomoc a schovat se někam do bezpečí. Typická je také anticipační úzkost, kdy nemocného jeho záchvaty vyděsí natolik, že se začne postupně vyhýbat situacím nebo místům, kde k nim došlo. [7, 8, 9, 10]
Jak probíhá panická ataka?
Jak poznat panickou ataku? Jakmile se panická ataka přihlásí o slovo, nastupuje stresová reakce a pacient začíná pociťovat první fyziologické změny. Vlivem intenzivní úzkosti se zrychluje dýchání a mění se také poměr kyslíku a kysličníku uhličitého v krvi. To způsobí řadu dalších reakcí, pokračuje hyperventilace v kombinaci s panickými myšlenkami a dojde k hypokapnii (pokles koncentrace CO2 v krvi).
Stresová reakce vede postupně ke stavu pohotovosti, pacient úporně hyperventiluje a do jeho svalů se vylévá kyselina mléčná. Po několika minutách ovšem postupně dojde k vyčerpání organismu, zpomalí se tepová frekvence, klesne krevní tlak a panická ataka konečně ustupuje.
Jak dlouho trvá panická ataka?
Stejně jako v případě příznaků, i doba trvání záchvatu může být u každého člověka jiná. Většinou ovšem panická ataka trvá 5 až 30 minut. Výjimečně se může jednat o kratší epizodu, která odezní v řádu vteřin či několika málo minut, jindy naopak příznaky přetrvávají ještě dlouho po záchvatu. Pacient obvykle pociťuje třes, napětí a fyzické vyčerpání, může mít ale také pocit ochabnutí nebo euforie. [11, 12, 13]
Jak zvládnout panickou ataku?
Pacienti trpící panickou poruchou často dokáží mírně dopředu vycítit, že se blíží další záchvat. V takovém případě existuje několik opatření, jež představují jakousi první pomoc při panické atace, díky které je možné tento stav lépe zvládnout. Konkrétně je dobré vyhledat odborníka a osvojit si speciální dechové a svalové strategie.
Co můžete dále dělat?
- Nesnažte se záchvat rozdýchat, lapání po dechu totiž vše pouze zhoršuje!
- Pokuste se dech co nejvíce uklidnit a zpomalit.
- Můžete vyzkoušet také dýchání do pytlíku, tím získáte zpět ztracený CO2.
- Snažte se myslet na to, že se jedná „pouze“ o další záchvat, který stejně jako ty předešlé brzy odezní.
- Pokud vám doktor doporučil nějaké léky na uklidnění, noste je vždy u sebe.
- Omezte kouření, pití alkoholu a konzumaci kofeinu.
Léčba panické ataky
Zajímá vás, jak překonat panické ataky a zajistit, aby vás tyto záchvaty již neobtěžovaly? I zde platí, že byste měli co nejdříve navštívit specialistu a začít s léčbou podle jeho doporučení. Jelikož ovšem panická porucha často svými příznaky připomíná také jiná onemocnění, nejprve je nutné vyloučit další možné příčiny potíží (infarkt, epilepsie, astma).
Pokud se opravdu prokáže, že pacient trpí panickou poruchou, léčba probíhá pomocí farmakoterapie a psychoterapie. Léky na panickou ataku zahrnují antidepresiva, benzodiazepiny či antipsychotika. O jejich užívání je ovšem vždy nutné poradit se s ošetřujícím lékařem, navíc jsou na předpis.
V psychoterapii se uplatňuje především kognitivně behaviorální terapie či hypnoterapie. Lékař by měl pacientovi pomoci odhalit příčinu jeho obtíží a zároveň mu poradit, jak své záchvaty zvládat a najít racionální náhled na své panické myšlenky. Dále je samozřejmě důležitá také podpora nejbližších i širšího okolí. Pochopení ze strany rodiny a přátel totiž dodá nemocnému pocit bezpečí.
Domácí léčba
Co se týče domácí léčby, pokud pacient trpí mírnější formou panické poruchy, může vyzkoušet také některé bylinky. Příznivý účinek na zklidnění organismu má údajně čaj z meduňky, třezalky či heřmánku. Některým lidem, u nichž se často opakuje úzkostná ataka, mohou pomoci také relaxační bylinné koupele nebo meditace. [14, 15, 16, 17]
Panická ataka u dětí
Problémy se strachem a úzkostí se samozřejmě nevyhýbají ani dětem. Mezi hlavní rizikové faktory, které mohou vést k záchvatu, patří separační úzkost, přecitlivělost, deprese, neschopnost vyrovnat se se stresem a u starších dětí také kouření či konzumace alkoholu. Jakmile se panická ataka projeví, její příznaky jsou poté podobné jako u dospělých. Co se týče vhodné léčby, tu by měl vždy doporučit specialista. [18, 19, 20]
Panická ataka a alkohol
Někteří pacienti, které trápí opakující se panické ataky, se bojí vyhledat lékaře. Svůj problém naopak řeší pomocí alkoholu, který jim zdánlivě pomáhá zbavit se úzkosti, studu a strachu z budoucnosti. Pocit úlevy je ovšem pouze chvilkový a obtíže se brzy vrací s ještě větší intenzitou. Pravidelná konzumace alkoholu může vést také ke zkrácení intervalů mezi jednotlivými záchvaty. [21, 22]
Zdroje: pediatriepropraxi.cz, internimedicina.cz, medicinapropraxi.cz, mayoclinic.org, my.clevelandclinic.org, nhsinform.scot, webmd.com, wikiskripta.eu
Děkuji za odpověď
Dobrý den, dne 24.9.se mi udělalo nevolno v práci, jel jsem tudíž domu. Po chvíli mi začalo buset hodně srdce, nevolnost, nemohl jsem ani chodit. Odvezla mě záchranná služba. Prý pracovní vyčerpání. Týden jsem byl v klidu doma. Dne 3.10. Se mi udělalo nevolno, pocit sevření na hrudi, vysoký tlak a pocit že omdlym. Odvezla mě záchranná služba. Ct mozku ok, krev ok, atd. Vše ok. Diagnóza panicka ataka( když to na mě přijde měl jsem brát lexaurin). Dne 11.11. Mě bolela hlava a bušení srdce, tak jsem odjel na pohotovost. Diagnóza prý od krční páteře. Tak jsem odjel domu. Cca o 2 déle stejné příznaky ale horší. Volal jsem záchranou službu. Prý mám panickou ataku. Mám brát preato. Od 24.9. Mě brni prava ruka od ramene dolů ( dva prsty palec a ukazováček. A občas hlava na temeni mě bolí.
Dobrý den,
vzhledem k tomu, že už jste byl tolikrát vyšetřen, bude se u vás jednat nejspíše o psychosomatizaci obtíží. To znamená, že je možné, že zažíváte nějaký stres, který se u vás projeví takto ve fyzické formě.
Ruka vás může brnět opravdu od uskřinuté krční páteře, proto bych vám doporučila fyzioterapii.
Užívejte dále léky tak, jak Vám říkali doktoři + můžete přidat např. Magne B6 Forte. Působí na nervovou soustavu a také proti “stresu”.
Dále bych Vám doporučila psychoterapii, kde proberete celkově, co vás trápí a poradí vám, jak si “v takových situacích, které Vás trápí”, poradit.
Dobrý den,vždy jsem měla strach z uzavřených a stísněných prostorů ale i přesto jsem párkrát letěla ale bylo to náročné nyní vlézt do letadle je pro mě velké trauma.V současné době nemohu ani v autě sedět v zadu s více lidmi je mi špatně nemůžu dýchat a začnu panikařit.Ted se můj problém zhoršil a tyto stavy mám i v autobuse když mám jet do práce.Cestou k autobusu mi přepne mozek a už se stresuju a bolí mě břicho.Nastoupim zavřou se dveře a začne stres a panika pak to přejde a po chvíli se to vrati vždy se mi uleví na zastávkách když se otevřou na chvíli dveře.Nevim co stim prosím o radu.Prodelala sem teď zápal plic zadychavala sem se a špatně se mi dýchalo a poté mi ten problém začal více a v autobuse,který jsem doposud zvládala.Je to hrozná bezmoc a strach děkuji
Dobrý den,
obávám se, že sama se s tímto problémem už nepoperete. Doporučuji Vám vyhledat odbornou pomoc - psychologa a absolvovat psychoterapie, příp. nasadit nějakou medikaci.
Zajděte za svým praktickým lékařem, sdělte mu své problémy, vystaví Vám žádanku a doporučí psychology ve vašem okolí.
Pokud to s praktikem řešit nechcete, existuje i spousta online psychologických poraden.
Hodně štěstí.
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, zda se jedná o PA. Mám kamarádku 55let, před 2 roky jí začalo dělat problém jezdit na dovolenou do zahraničí. Vždy na hotelu dostane průjem, někdy i zvrací a má obrovský strach, že v hotelu zkolabuje, kvůli dehydrataci atd.
Ze začátku to přisuzovala tomu, že opravdu něco špatného snědla. Ale nyní jsme měli jet společně na dovolenou do Chorvatska, ona měla za námi přijet sama autem. Už doma dostala průjem a nebyla schopná odjet za námi, ze strachu že to nezvládne a že po cestě zkolabuje. Je tohle prosím panická ataka?
Moc děkuji za odpověď.
Dobrý den,
přímo jako panickou ataku bych tyto stavy vaší kamarádky nenazývala. Určitě se ale jedná o nějakou formu úzkostné poruchy se somatizací obtíží (průjem, zvracení, ...).
Aby tyto obtíže vaše kamarádka odbourala, doporučuji konzultaci s psychologem/psychiatrem. Hezký den.
Dobrý den , souhlasím se Zdeňkou. Já to mám už deset let a ataky už nemám , občas mi je těžko, smutno, cítím tlukot srdce a i že to na mě zase přichází, ale dám si studenou vodu na obličej a zachvilku to odezní. Ta studená voda mě uklidňuje.