Panickou poruchu doprovází četné záchvaty. Jak ji léčit?

Panická porucha


Panická porucha je nemoc charakteristická tím, že pacienti trpí opakovanými záchvaty vnitřního neklidu a intenzivní úzkosti, které se označují jako panická ataka. Tyto epizody doprovází četné příznaky, a ačkoliv postižení o svém problému často vědí, při atace nemohou svůj strach ovládnout. Nemoc se poté obvykle léčí pomocí kombinace psychoterapie a farmakoterapie.

Co je panická porucha?

Panická porucha je onemocnění doprovázené panickými záchvaty, které údajně trápí více než 1 % populace a ženy postihuje dvakrát častěji než muže. Řadí se do skupiny úzkostných neurotických poruch, mezi něž patří také tyto problémy:

Lidé trpící panickou poruchou často nabývají mylného přesvědčení, že onemocněli vážnou nemocí, mají pocit ztráty kontroly nad sebou samým a strach ze zešílení, smrti či zmizení a katastroficky si interpretují tělesné příznaky (bolest na hrudi = infarkt). Ačkoliv o svém problému často vědí a lékaři se jim snaží dostatečně vysvětlit, co se s tělem děje během panické ataky, přesto nejsou schopní svůj stav pomocí vlastní vůle nijak ovládnout.

Panická ataka

Panické záchvaty (ataky) se na rozdíl od fobie nevážou na žádnou konkrétní situaci a jejich příchod nelze předvídat. Lidé trpící panickou poruchou proto často tvrdí, že ataky přicházejí zcela nečekaně. Záchvat obvykle doprovází četné příznaky (tělesné i psychické), které si pacient interpretuje jako znak blížící se katastrofy.

První ataka se u pacienta obvykle objeví v období dospívání či rané dospělosti (zhruba 15-24 let) nebo kolem 50. roku života. Jako prvotní spouštěč ataky mohou působit různé látky, které se označují jako panikogeny. Jedná se například o laktát, johimbin, kofein nebo dokonce také drogy. Nepříjemný stav obvykle trvá několik minut, ale někdy se vrací ve vlnách klidně po dobu několika hodin.

Za středně těžkou panickou poruchu lékaři označují stav, kdy pacient prodělá alespoň 4 záchvaty během jednoho měsíce. Co se týče těžké panické poruchy, tam se jedná o 4 ataky během jednoho týdne.

Příčina vzniku panické poruchy

Nemoc má podle lékařů jasný genetický základ a pacienti údajně dědí neschopnost vyrovnávat se adekvátně se stresem a obtížnými životními situacemi. Tonus sympatiku v nervovém systému je u pacientů trpících panickou poruchou zvýšený a nereaguje adekvátně ani na mírné podněty. Dále mohou mít vliv biologické abnormity v CNS a poruchy v GABAergním neurotransmiterovém systému.

Psychologické teorie naopak připisují značný význam patologickým vzorcům chování, a to jak v interpersonálních vztazích, tak i při interpretaci příznaků stresové reakce na nějaký podnět. Podle behaviorální teorie jde o naučené chování. Pacienti totiž mají relativně trvalý sklon interpretovat různé tělesné příznaky, které signalizují stres, jako symptomy hrozící katastrofy.

Panická porucha a její projevy

Panickou poruchu doprovází celá řada tělesných i psychických symptomů. U pacientů se projevuje intenzivní úzkost a napjaté očekávání, že se stane něco strašného, spouští se reakce “útok či útěk”, dochází ke stresu, hyperventilaci a dalším nepříjemným pocitům, a tím pádem se ještě zesiluje původní reakce. Jedná se tedy o jakýsi bludný kruh.

Pacienti navíc mají pocit, že se záchvatem nemohou nic dělat a cítí se zcela bezmocní. Mají snahu z nepříjemné situace utéci, vyhledat pomoc (volají například záchrannou službu) a schovat se někam do bezpečí. Později se vyhýbají místům, kde se u nich panická ataka spustila.

Tělesné příznaky záchvatu:

  • Tachykardie (zvýšená tepová frekvence)
  • Nadměrné pocení
  • Třes
  • Sucho v ústech
  • Svíravý pocit v oblasti hrudníku
  • Zrychlený dech
  • Závratě
  • Pocit na zalknutí
  • Nevolnost a zvracení
  • Napětí ve svalech
  • Návaly horka či chladu
  • Sevřené hrdlo
  • Zvýšený krevní tlak

Psychické příznaky:

  • Neklid a nadměrný stres
  • Psychické napětí
  • Depersonalizace
  • Lekavost
  • Katastrofické myšlenky
  • Strach ze smrti, nemocí a samotného strachu
  • Pocit ztráty kontroly nad svým tělem

Po atace člověk přestává hyperventilovat, zpomalí se u něj srdeční činnost a úzkost postupem času odezní. Někteří lidé pak bývají velice vyčerpaní, u jiných se však dostaví pocit euforie. Jelikož však příznaky panické poruchy připomínají také další choroby, bývá tento problém poměrně často mylně zaměňován za jiná onemocnění.

Další komplikace

Pro panickou poruchu je typické, že pacienty obvykle trápí také další přidružené fenomény, jako je agorafobie, deprese, pocity depersonalizace a derealizace. Typické je navíc tzv. anticipační chování, kdy člověk trpící touto poruchou pociťuje úzkost z očekávání. Bojí se, že ho úzkost přepadne na stejném místě jako kdysi, že se společensky znemožní nebo že situace bude mít jiné nepříjemné důsledky.

Někteří lidé s panickou poruchou jsou schopní vést naprosto normální osobní i pracovní život. Při atace na nich nemusí být nic znát nebo mohou budit dojem, že jsou pouze mírně vyplašení, nervózní či zmatení. Jiní se naopak za své problémy stydí, nejsou schopní svěřit se okolí ani navštívit odborníka a problémy se u nich postupně zhoršují.

Neléčená panická porucha se s pacientem může táhnout celý život a může mít velký vliv na jeho běžné každodenní fungování. Lidé trpící panickou poruchou proto někdy žijí v naprosté sociální izolaci a snaží se omezit vycházky z bytu na naprosto nezbytné minimum. Kromě toho se u nich může vyvinout závislost na alkoholu, drogách či lécích a někteří se dokonce pokusí o sebevraždu.

Léčba panické poruchy

Podobně jako u jiných onemocnění i zde platí, že čím dříve se začne s léčbou, tím mírnější a kratší průběh může nemoc mít. Je ovšem nutné nejprve vyloučit jiné choroby, které mohou mít shodné projevy jako panický záchvat. Jedná se například o infarkt myokardu, epilepsii, astma či nádor.

K léčbě panické poruchy se následně využívá farmakoterapie a psychoterapie nebo jejich kombinace. Léčba bývá obvykle dlouhodobá, někdy trvá měsíce a jindy dokonce roky. Důležité je samozřejmě vždy pochopení a pomoc okolí.

Farmakoterapie

Co se týče farmakoterapie, lékaři pacientům obvykle předepisují antidepresiva ze skupiny SSRI nebo SNRI, jejichž účinky se většinou projeví během 3-6 dnů. K akutnímu potlačení úzkosti slouží také benzodiazepiny, vzhledem k vysokému potenciálu návyku jsou však vhodné pouze na počátku léčby, dokud nezačnou účinkovat antidepresiva. Kromě toho mohou být někdy nasazena také antipsychotika.

Psychoterapie

Pokud jde o psychoterapii, zde se nejčastěji uplatňuje kognitivně behaviorální terapie, hypnoterapie nebo třeba satirovská transformační systemická terapie. Nejdůležitější je pacientovi vysvětlit podstatu jeho onemocnění a ukázat mu bludný kruh úzkosti, který pravidelně během panických záchvatů zažívá. Kromě toho by se měl pacient snažit najít a odstranit příčiny, na které reaguje panickou atakou, a lékař by s ním měl cvičit, jak najít racionální náhled na své panické myšlenky.


Panickou poruchu doprovází četné záchvaty. Jak ji léčit?
4.2 (83.33%) 6 votes

Napsat komentář

Your email address will not be published.

top