Srdeční arytmie patří k nejčastějším onemocněním srdce, která pro jinak zdravého jedince obvykle nepředstavují nijak velké riziko. Pacienty s dalšími onemocněními srdce však mohou vážně ohrozit na životě. Jak už název nemoci napovídá, jedná se o nemoc, při které dochází k poruchám rytmu srdce, a to v důsledku nesprávné tvorby nebo vedení elektrických signálů, díky kterým se srdeční sval pravidelně a dle potřeby stahuje.
S arytmií srdce se může člověk narodit nebo jí onemocnět v průběhu života, a to v jakémkoliv věku. Se stářím se však pravděpodobnost nemoci zvyšuje.
Typy a příznaky arytmie
Srdeční arytmii můžeme dělit hned několika způsoby. A to například podle závažnosti onemocnění na:
- Benigní arytmii, která obvykle nezpůsobuje žádné zásadní potíže ani život ohrožující stavy
- Maligní arytmii, která může vést k okamžitému selhání srdeční činnosti a bez příslušné léčby také ke smrti
Zdravé srdce je poháněno rytmickými impulsy a stahuje se šedesátkrát až stokrát za minutu. V případě, že dojde k poruše tvorby nebo šíření vzruchů, na základě kterých dochází ke stahování srdeční svaloviny, srdeční rytmus se abnormálně zpomalí či naopak zrychlí. V takovém případě rozlišujeme:
- Bradyarytmii
- Tachyarytmii
Bradyarytmie
Bradyarytmie je stav, kdy je srdeční rytmus výrazně zpomalený a nezrychlí se ani v případě zátěže. Při vyšší fyzické aktivitě nemocný pociťuje závratě, točí se mu hlava a zadýchává se. Může dojít i ke ztrátě vědomí.
Tachyarytmie
Jedná se o pravý opak bradyarytmie, tedy o abnormálně zrychlený srdeční rytmus. Při tomto typu arytmie pacienti často pociťují takzvanou palpilaci, tedy nepříjemný a obvykle náhlý stav, který je spojený s tlakem na hrudi a vnímáním silného a zrychleného tepu. Může být doprovázena dušností, slabostí a točením hlavy či závratí. Někdy dochází i ke ztrátě vědomí.
Typická je pro toto onemocnění také fibrilace síní, což je stav, kdy dochází k poruše normálního šíření vzruchů, které u nemocného nesprávně krouží v srdečních síních po mnoha měnících se okruzích.
Diagnostika arytmie
Srdeční arytmie je diagnostikována pomocí elektrokardiogramu, tedy vyšetřovací metody, kterou většina z nás zná pod zkratkou EKG. Kromě klasického jednorázového měření, se častěji provádí také jeho celodenní verze – takzvaná Holterovská monitorace, která zaznamenává i krátkodobé změny srdečního rytmu.
Holterovská monitorace probíhá velmi podobně jako klasické vyšetření EKG. Pacientovi jsou na hruď připevněny lepící elektrody, které jsou napojeny na záznamové zařízení, jenž nosí nemocný celý den u sebe. V průběhu dne musí pacient zaznamenávat veškerou aktivitu, pocity (emoce, pocení, návaly horka či zimu…) a zdravotní potíže jako dušnost, bušení srdce či slabost. Každý zápis musí být doplněný o přesný čas. Pokud je to potřeba, může vyšetření probíhat i déle než jeden den, maximálně však po sedm dní.
Léčba arytmie
Kromě podávání léků se dnes v případě bradyarytmie provádí také implantace kardiostimulátoru, který zajišťuje stimulaci srdce vždy o určité frekvenci. Léky užívají i pacienti trpící tachyarytmií. Stále častěji se však používá také katetrizační technika. To ve zkratce znamená, že je do srdce skrze vpich v třísle vedený elektrodový katetr, který pomocí tepla ovlivňuje ty oblasti, v nichž problémy vznikají. Jedná se o takzvanou katetrizační ablaci, tedy odstranění malé části srdeční tkáně. Tento zákrok lze podstoupit také chirurgicky. Při léčbě tachyarytmie lze uplatnit také implantaci kardioverter-defibrilátoru, který kontroluje případný rychlejší srdeční rytmus.
Prevence
Jako prevence proti onemocněním srdce funguje pravidelný sport, který posiluje jeho zdravou funkci. Naopak se doporučuje vyhýbat stresu, kouření a nadměrnému pití kávy či jiných nápojů s kofeinem. Babičky zase doporučují konzumovat rybí tuk a omega tři mastné kyseliny. Jako prevence poslouží také čaj z kozince, dřišťálu nebo anděliky. Na dobré prokrvení srdce je pak vhodný jinan dvoulaločný, který většina zná také jako ginkgo bilobu.
