Imunitní systém

Imunita, zjednodušeně řečeno, je schopnost organismu rozeznat „své“ od „cizího“, to „své“ chránit a bránit a také odstraňovat vlastní odumřelé či poškozené tkáně a buňky, včetně nádorových.

ilustrační fotografie

Cizími jsou ve spojení s imunitou myšleni především mikrobi a paraziti, kteří mohou napadnout lidský organismus. Každý z nás se však již jistě někdy setkal také s pojmem „autoimunita“, což je porucha, při níž se činnost imunitního systému obrátí proti svému nositeli, jenž tak může onemocnět řadou chorob – střevními záněty, některými formami zánětu jater či žláz s vnitřní sekrecí, revmatickými a dalšími nemocemi.

Imunita vrozená a získaná

Imunitní systém hlídá náš organismus prakticky nepřetržitě. Kromě krve jsou jeho buňky soustředěny zejména v lymfatických orgánech (brzlík, uzliny, mandle atd.). Vědci zjistili, že celých 80 procent imunitního systému je v trávicím traktu.

Imunitu člověka můžeme v zásadě rozdělit na dva typy – na vrozenou a získanou.
Termín „vrozená imunita“ znamená, že náš organismus prostě některé nemoci napadnout nemohou – teplota našeho těla například nesplňuje požadavky určitých mikrobů či parazitů na životní komfort, jiní „nepřátelé“ zase například dávají přednost tvorům žijícím pod vodou.

Tzv. získaná imunita už pomáhá organismu bránit se proti určitým konkrétním nemocem. Získat ji lze očkováním, proděláním příslušné choroby nebo choroby jí blízce příbuzné.
Organismus po jejich prodělání doslova vyprovokuje ke spuštění specifické imunitní odpovědi okamžitě po zaznamenání infekce, aniž by předtím musel složitě „vymýšlet protiútok“. Vzpomeňme jen na „klasické“ dětské nemoci nebo preventivní očkování.

Posila organismu – dobrá nálada i přírodní látky

Skutečný význam bezchybného fungování našeho imunitního systému si zpravidla uvědomíme až s příchodem podzimních plískanic a krátkých „lezavých“ pošmourných dnů, kdy se jakoby automaticky začneme rozhlížet po něčem, co by nám pomohlo nepohodu (a počínající pokašlávání a posmrkávání) úspěšně přečkat.

Rady jsou různé, k těm základním patří vhodná strava, mnozí nedají dopustit na pravidelné otužování, jiní upřednostňují pomoc antioxidantů, vitaminů, enzymů a minerálů či konzumaci nejrůznějších speciálně cílených doplňků výživy.
Mnozí lékaři doporučují podporovat kvalitu imunity i udržováním dobré nálady, protože si uvědomují hlubokou spojitost mezi psychickou a fyzickou stránkou.

Co se týče přírodních zdrojů podpory imunity, začínají v poslední době odborníci upírat pozornost i k čistě přírodní látce, a sice kravskému (bovinnímu) mlezivu (kolostru), což je tekutina vylučovaná mléčnou žlázou matky prvních 24–48 hodin po porodu.
Zajímavé je, že kravské mlezivo obsahuje až 40x více imunitu podporujících látek než stejný produkt lidského původu.

Kravské mlezivo – nic nového pod sluncem

Výzkumy prokázaly, že kolostrum obsahuje kromě jiného imunitu stimulující látky, vitaminy, minerály, stopové prvky, aminokyseliny a další biologicky aktivní látky, je vhodným doplňkem i při podávání antibiotik a při chemoterapii, pozitivní vliv má na obnovu střevní mikroflóry.

Také v tomto případě však musíme přiznat staré známé úsloví, které potvrdily i vědecké výzkumy, že „nic nového pod sluncem“. Schopnost kolostra podporovat imunitu znali už lidé ve staré Indii, v Americe je už po staletí označováno za skutečný zázrak přírody a u nás z něj kdysi hospodyňky připravovaly například tvaroh, který byl určen speciálně dětem pro posílení.
Kolostrum navíc obsahuje také řadu látek s antidepresivním působením.

Význam enzymů

V lidském těle působí několik tisíc různých druhů enzymů, některé z nich se významně podílejí na řízení činnosti naší imunity.
Jestliže jsme často nemocní a naše obranyschopnost je oslabená, pomáhá nám přijímání enzymů ve formě doplňků stravy anebo léků. Je však přitom důležité správně rozlišovat: doplňky stravy jsou určeny k podpoře zdravého organizmu, zatímco léky slouží k léčbě zdravotního problému – oslabebené imunity u často nemocných osob anebo v případech, kdy už jsme chřipku či anginu dostali.

Ohodnoťte tento článek!