"Když centrové léky vstupovaly na trh, všichni se děsili, že rozbijí systém veřejného zdravotního pojištění. To se ale nestalo," řekl na tiskové konferenci ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Některé léky stojí i miliony korun pro jednoho pacienta za rok, postupně ale jejich cena klesá. Zároveň ale zdravotní pojišťovny přísně kontrolují, jakým pacientům je lékaři předepisují. Často se k nim nemocní dostanou jen na výjimku v zákoně o veřejném zdravotním pojištění, takzvaný paragraf 16, o kterou musí lékař speciálně požádat. Musí pro něj být jedinou vhodnou léčbou.
Studie zkoumala dopady moderních léků u devíti nemocí - cukrovky druhého typu, nádoru prostaty, prsu, tlustého střeva a konečníku, chronické myeloidní leukémie, chronické obstrukční plicní nemoci, revmatoidní artritidy, roztroušené sklerózy nebo idiopatických střevních zánětů.
"Jen na kratších hospitalizacích a nižším počtu invalidních důchodů u roztroušené sklerózy v období 2010 až 2017 ušetřil stát minimálně 560 milionů korun," uvedl prezident AIFP Jakub Dvořáček. U revmatoidní artritidy jsou ušetření náklady zhruba 390 milionů, u rakoviny prsu 1,5 miliardy, rakoviny tlustého střeva 486 milionů, u cukrovky 172 milionů a chronické plicní nemoci asi 1,7 miliardy.
"Klesá nutnost hospitalizace i ambulantní péče. Téměř u všech diagnóz je zaznamenán nárůst počtu pobytů v nemocnici do jednoho týdne a skoro u všech diagnóz uvedená kategorie roste nad 50 procent hospitalizací," dodal Dušek. Lidé tak obvykle tráví v nemocnicích kratší dobu.
Ministerstvo zdravotnictví připravuje zákon, který by usnadnil vstup léků pro malé skupiny pacientů na český trh a snadněji by měli získat také úhradu z veřejného zdravotního pojištění. "Asi třetina léků, u nichž pacienti žádají o úhradu na paragraf 16, je na vzácná onemocnění," řekl v úvodním bloku odborné konference Zdraví 2020 ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
Podle výrobců inovativních léků je třeba nákladovou efektivitu léku posuzovat komplexně. "Klíčový je reálný pohled na celkové spektrum nákladů, a to nejen v oblasti zdravotnictví, ale především v oblasti sociálního rozpočtu či důchodového pojištění," dodal Dvořáček.
Moderní léčiva mohou předepisovat většinou jen nemocnice, které mají statut vysoce specializovaného centra pro konkrétní nemoc. Náklady systému veřejného zdravotního pojištění na ně každoročně rostou. V roce 2013 za ně pojišťovny zaplatily 9,4 miliardy korun, loni 16,4 miliardy. Užívalo je zhruba 64.000 lidí.
Úspory pro systém pojištění přinášejí takzvaná generická léčiva, tedy levnější náhrady léků, kterých skončila patentová ochrana. U biologické léčby, která se zaměřuje na opravení vlastní imunitní obrany organismu, může jít o stovky milionů korun. Tento druh léčiv se používá například u autoimunitních chorob, jako jsou lupénka, revmatoidní artritida a roztroušená skleróza, nebo rakoviny.