Jak si dnes stojí zdravotní pojišťovny z hlediska peněz, respektive financování zdravotní péče?
Systém veřejného zdravotního pojištění čeká do budoucna ne zrovna jednoduché období. Nebude-li urychleně připravena nějaká zákonná novela, která by do systému dokázala dostat více peněz, budeme muset pro příští rok vystačit se stejnými penězi jako v letošním roce. To na jednu stranu nevypadá jako velký problém. Na stranu druhou je ale potřeba si uvědomit, že výdaje na zdravotní péči každoročně narůstaly o nějakých pět, šest, někdy i více procent.
V této souvislosti se pak objevují hlasy, že pokud nedojde k navýšení peněz na zdravotní péči, může to mít za následek až poškozování pacientů. To už je přehnané tvrzení, ale je potřeba říci, že nenavýšení výdajů na zdravotní péči bude mít určité dopady. Kupříkladu část některých zdravotních úkonů bude poskytována s nižší frekvencí nebo v jiné úspornější podobě.
Co se bude dít dál s veřejným zdravotním pojištěním?
Zde se rýsuje výzva pro novou vládu. Ta bude muset vyřešit rozpor mezi narůstající kvalitou poskytované zdravotní péče, se kterou jsou spojené vyšší finanční požadavky lékařů, a nutností vystačit se stejným objemem peněz. Vyřešit tento problém přitom nebude vůbec jednoduché. Kupříkladu to může znamenat, že by část kapacit ve zdravotnictví mohla být uvolněna pro jinou spotřebu. Tím myslím nadstandardní placené služby, které jdou nad rámec zdravotního pojištění. Redukce kapacit ve zdravotnictví je ale vždy velmi komplikovaný proces. Otevření prostoru pro občany, kteří si za zdravotní péči rádi připlatí, by zase na druhou stranu pomohlo udržet financování zdravotnictví na požadované úrovni, aniž by bylo nutné zvedat zdravotní pojištění. Jisté je, že bude potřeba u veřejného zdravotního pojištění přijmout určitá opatření.
Lidé si každopádně budou muset zvyknout na to, že zdravotní pojištění již nebude schopné financovat lékařskou péči ve stále se navyšujícím rozsahu jako doposud.
V souvislosti s financováním zdravotní péče se často skloňují peněžní rezervy pojišťoven. Kdy odhadujete, že budou zcela vyčerpány?
Finanční rezervy zdravotních pojišťoven z minulých let budou nepochybně vyčerpány již na počátku příštího roku.Vtomto ohledu je navíc potřeba vzít v potaz skutečnost, že mezi poskytnutím zdravotní péče a jejím konečným vyúčtováním je značné zpoždění. Zdravotnická zařízení jsou do určité míry zálohována předběžnými úhradami, kdy konečné vyúčtování může být posunuto o další měsíce. Proto přesněji odhadovat, kdy pojišťovnám dojdou jejich rezervy, je velmi složité.Vzásadě je ale téměř jedno, pokud se tak stane v lednu, únoru či v dalších měsících. Podstatné je, že se tak opravdu stane a tento problém je potřeba řešit. Pro zdravotnická zařízení to znamená jediné - budou muset buď hledat úspory ve svých nákladech, nebo hledat další dodatečné příjmy. Pojišťovny musí dále zkvalitnit nákup i kontrolu, ale nemohou získat více peněz, než ekonomika vytvoří.
Jednou z navrhovaných změn, o které se v souvislosti s veřejným zdravotním pojištěním ještě nedávno diskutovalo, bylo slučování pojišťoven. Jaký je váš názor na tuto otázku?
Slučování zdravotních pojišťoven nepovažujeme za kardinální otázku, kterou by se vláda prioritně musela zabývat. Větší či menší počet zdravotních pojišťoven v systému nevyrobí žádné další dodatečné finanční prostředky. Když se podíváme do statistik evropských států, provozní náklady na zabezpečení systému zdravotnictví se vždy pohybují mezi třemi až sedmi procenty.
V Česku se nyní pohybujeme pod třemi procenty.Ato znamená, že náš systém je provozně efektivní a je jedno, jestli ty necelá tři procenta bude spotřebovávat jedna nebo více pojišťoven.
V současné době nevidím pro slučování žádné naléhavé makroekonomické důvody. To však neznamená, že by v to určitých případech nemuselo být pro některé pojišťovny účelné, pokud se tak rozhodnou.
Negativní zprávou pro zdravotní pojišťovny bylo zamítnutí navýšení pojistného u státních zaměstnanců. Jak hodnotíte toto rozhodnutí?
Bývalá ministryně zdravotnictví požadovala, aby se pojistné navýšilo zhruba o tři miliardy korun. Tato částka však stále neřeší základní problém, pouze ho jen zmírňuje. Pokud by mělo být zajištěno kontinuální financování zdravotní péče bez jakýchkoliv redukcí či regulačních zásahů, tak by to navýšení státu muselo být někde okolo sedmi miliard korun.
V loňském roce trápilo zdravotní pojišťovny přetahování klientů a nekalé praktiky některých smluvních prodejců. Jaká je situace dnes?
V současné době již nejsme v tak špatné situaci jako vloni touto dobou. Sice stále ještě zaznamenáváme jisté aktivity tohoto druhu, ale jde již jen o drobné případy. Pojišťovny, které dříve hojně přetahovaly pojištěnce, totiž zjistily, že nově nakoupení klienti jsou jen velmi málo stabilní. Hodně z nich po uplynutí 12 měsíců zamíří do jiné, případně své původní pojišťovny
Byl to také uplynulý rok, kdy jste v OZP spustili novou asistenční službu. Jak hodnotíte její úspěšnost po roce fungování?
Jsme s ní velmi spokojeni. Počet klientů, kteří ji využívají, stále narůstá.Aco je velmi příjemné, slova chvály jsem slyšel i od některých velkých zaměstnavatelů. Asistenční službu budeme nadále rozvíjet.