Lékaři nejsou nadlidé. I oni se někdy stávají sami pacienty. I oni mohou dostat po prvém březnu infarkt, i oni se mohou zranit, i jim může onemocnět dítě.
Pořád dokola se píše o tom, jak si lékaři berou pacienty jako rukojmí. Jenže lékaři nemají v tomto případě žádnou výjimku a vlastně berou jako rukojmí i sami sebe.
Nemají proti ostatním pacientům nijakou výhodu. A ani nemohou mít, protože kolega ve vý ;povědi, co odevzdal prádlo a klíče od pokoje a je doma, jim prostě nepomůže.
V případě nemoci nebo zranění na tom budou protestující lékaři zcela stejně jako ostatní pacienti.
Snaží se vůbec někdo pochopit, jak to musí být v našem zdravotnictví špatné, když jsou lékaři ochotni brát na sebe tak veliké riziko?
Že to nebude jen o těch dvou miliardách na platy!
MUDr. Petr Bouzek