Podle výsledku měření si upraví dávku inzulínu nebo si vezmou lék. Správnou léčbou předejdou komplikacím cukrovky, z nichž nejvážnější je amputace nohy. ČTK to řekl šéf asociace profesor Milan Kvapil.
Doporučeno je měřit hladinu cukru za den čtyřikrát až sedmkrát, většina pacientů se prý měří jen jednou až dvakrát. Podle Kvapila už je obecné povědomí o měření na lačno, málo se ale ví o tom, jak důležitá je také postprandiální glykémie, což je hodnota cukru v krvi dvě hodiny po jídle.
V televizi a na interních okruzích v čekárnách lékařů poběží spot, v němž se herec Petr Čtvrtníček marně snaží správně říct termín postprandiální glykémie. Požádá tedy profesora Kvapila, aby to řekl za něj a je překvapen, jak snadno to profesor zvládl. „Trochu nevážnou formou jsme se snažili připomenout, že i postprandiální glykémie je důležitá při léčbě diabetu,“ řekl profesor.
Zdravý člověk má na lačno do 5,5 mmolu na litr krve, předstupeň cukrovky je od 5,6 do sedmi, cukrovka je od sedmi výše. U diabetiků se při správné léčbě drží hladiny měřené na lačno mezi čtyřmi až šesti mmoly na litr krve, dvě hodiny po jídle zhruba do 7,5.
Na lačno je člověk obvykle jen část noci a ráno před snídaní. Většinou je v postprandiálním stavu, kdy tělo zpracovává živiny přijaté potravou. U diabetiků s narušenými regulačními mechanismy to může být problém. „Vyšetření postprandiální glykémie není samoúčelné. Ukázalo se, že na výšce postprandiální glykémie do jisté míry závisí prognóza pacienta,“ shrnul profesor.
Jeho kolega diabetolog Jan Brož doplnil, že bez znalosti aktuální glykémie není možné s jistotou nastavit léčbu. Kampaň, jejíž součástí je i spot, vysvětlí pacientům, proč se mají měřit častěji. Diabetici se většinou měří málo proto, že píchnutí do prstu, aby získali kapku krve, je nepříjemné. Nejsou motivováni tuto nepříjemnost podstupovat častěji, pokud nevědí, jak je to důležité, vysvětlil Brož.
Potřeby pro měření zdravotní pojišťovny hradí – ročně 400 měřicích proužků, se schválením revizního lékaře až 1000. Stačí to na zhruba tři měření denně, a tak motivovaní pacienti si proužky dokupují, balení s 50 proužky je za zhruba 400 korun.
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).