Co je nadváha?
Co se dozvíte v článku
Nadváha značí nadměrné ukládání tuku, tedy větší množství tuku, než je pro danou výšku zdrávo. Jedná se o nevyvážený stav mezi příjmem energie (v podobě jídla) a jejím výdejem (fyzickou činností).
Hmotnost se pokládá za jeden z ukazatelů zdraví, přičemž při nadváze je pravděpodobnější výskyt jistých zdravotních obtíží. Váha představuje pro lidi citlivou záležitost a kladení důrazu na ni, případně zhubnutí může vést k nezdravým stravovacím návykům.
Nadváha u žen
Jelikož z fyziologického hlediska je nutné, aby ženy měly více tuku (z důvodu izolace, ochrany orgánů, regulace hormonů a správného vstřebávání vitamínů), může být pro někoho překvapením, že nadváhu údajně mají více muži než ženy, nicméně procentuální rozdíl není nijak markantní. Naproti tomu obezitou již trpí častěji ženy než muži.
S nadváhou se u žen pojí i zvýšené riziko jistých zdravotních komplikací v těhotenství, a to vzniku těhotenské cukrovky, krevních sraženin, silnějšího krvácení po porodu, preeklampsie nebo komplikací spojených s anestezií či nevyhnutelnost porodu císařským řezem. Zároveň také může stát za neplodností. Ženy s nadváhou mají kromě toho větší pravděpodobnost vzniku rakoviny prsu, sliznice, dělohy nebo žlučníku.
Nadváha u dětí
Při vážení dětí se lékaři orientují podle hodnot BMI přizpůsobeného této skupině. Bere se přitom v potaz jejich věk a pohlaví. Dané hodnoty se odvíjí od průměrné hmotnosti mezi stejně starými dětmi a udávají se v percentilech. Dle nich se za nadváhu u dětí a dospívajících od 2 do 19 let považuje, pokud se hmotnost pohybuje mezi 85. a 95. percentilem BMI. Pro děti mladší dvou let se užívá poměru hmotnosti a délky. Ke zkreslení v rámci měření BMI u dětí může dojít ve fázi rychlého růstu, proto není vhodné mu přisuzovat přehnaný význam.
S nadváhou u dětí a dospívajících se pojí zvýšené riziko rozvoje některých onemocnění, a to diabetu 2. typu a kardiovaskulárních onemocnění. Nadváha u dětí však může způsobit i dušnost, problémy s kostmi a klouby, spánkovou apnoe, onemocnění jater a žlučníku, dřívější dospívání (vyšší vzrůst a pohlavní vyspělost), nepravidelné menstruační cykly a potažmo potíže s plodností v dospělosti.
Přidružit se mohou i psychické problémy zaviněné možnou šikanou, ale i nízkým sebevědomím, což může vést k užívání návykových látek, depresím či drastickým dietám a poruchám v příjmu potravy. K nabírání na váze u dětí vede konzumace potravin s nedostatkem živin, zato s vysokým obsahem tuku, cukru a soli společně s nízkou pohybovou aktivitou.
Vliv na zdravou váhu by mohlo mít kojení dítěte do půl roku, nejlépe pokud možno do jednoho roku. Vedle toho hraje zásadní roli pohyb. Děti a dospívající by se ideálně měli věnovat nějaké pohybové aktivitě (činnosti posilující svaly a kosti nebo aerobnímu cvičení) po 1 hodinu každý den. U dětí ve věku od 2 do 5 let by se mělo jednat dokonce o 3 hodiny denně. Předcházet nadváze u dětí lze i tím, že jim sami budete dobrým příkladem a vyvarujete se odměňování sladkostmi a nebudete je nutit všechno jídlo dojídat. [1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8]
Nadváha a obezita
Ve zdravotnictví se při definici obezity a nadváhy řídí indexem tělesné hmotnosti (BMI), který vypočítává tělesný tuk na základě výšky a tělesné váhy. Podle Světové zdravotnické organizace se za nadváhu považuje, pokud se hmotnost dotyčného pohybuje v kategorii BMI od 25 do 30. Za obezitu se pokládá hodnota 30 a vyšší. V rámci obezity se dále rozlišují tři stupně, a to 30–35, 35–40 a 40–45, přičemž posledně jmenovaný se již označuje za těžkou obezitu.
Co se týče nadváhy v ČR, dle zprávy vydané v březnu roku 2024 Státním zdravotním ústavem trpí nadváhou více než 60 % obyvatel České republiky, přičemž současně až u čtvrtiny dětí bylo shledáno, že mají nadváhu. Zajímavým poznatkem je, že ohroženější jsou děti z hůře situovaných rodin. Dle statistik mívají méně pohybu a oběd ve škole pro ně často představuje jediný teplý pokrm, který se jim za den nabízí.
Pokusit se snížit váhu je žádoucí mimo jiné i proto, že trpí-li osoba 20procentním příbytkem hmotnosti oproti normálu po delší dobu, může to zkrátit její život až o 25–33 %. V případě trvalého nárůstu váhy o 30 % oproti běžnému stavu se délka života může zkrátit dokonce až o polovinu. [9, 10, 11, 12]
Výpočet nadváhy
Všeobecně známou metodou k měření nadváhy je index tělesné hmotnosti (BMI), u něhož se výpočet tělesného tuku odvíjí od výšky a hmotnosti jedince, jednoduchá kalkulačka na nadváhu má tedy tuto formu: hmotnost (kg) / výška² (m²). V případě dětí je pak třeba zohlednit věk.
Nicméně je nutné dodat, že s měřením BMI se vážou určité problémy a lékaři se tak snaží dosáhnout efektivnějšího způsobu měření. Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí vysvětluje, že problém spočívá v tom, že měřič nadváhy BMI se nezaměřuje na tělesný tuk, neumí ho rozpoznat od kostí a svalů, a proto by tak do kolonky s nadváhou patřili i profesionální sportovci, kteří jinak vykazují jen nízkou míru tuku v těle.
I s indexem nadváhy podle BMI můžete tedy být metabolicky zdraví. Navíc BMI nedokáže stanovit, v jakém místě se tuk soustředí. To je zásadní například kvůli tomu, že tuk v oblasti břicha představuje vyšší zdravotní riziko než na jiném místě.
Spolehlivější je v tomto ohledu test nadváhy spočívající ve výpočtu procenta tělesného tuku (BPF). K tomu slouží například tukový kaliper. Obecně platí, že při překročení 30 % tělesného tuku u žen a 25 % u mužů se jedná o obezitu, ačkoli i zde je situace složitější. Pokud jde o to, jak vypočítat nadváhu, uplatnit lze také měření obvodu pasu či jeho porovnání s výškou. Není na tom nic těžkého, stačí vydělit naměřenou hodnotu pasu výškou, přičemž při zdravé tělesné hmotnosti nepřekračuje poměr 0,5. [13, 14, 15, 16]
Jak poznat nadváhu?
Jak už bylo popsáno výše, BMI není nejvhodnějším ukazatelem nadváhy, ale existují i jiná vodítka, jak zjistit nadváhu. Jedním z jednoduchých způsobů je změřit si obvod pasu, stačí jen přiložit metr na horní část kyčelní kosti a obtočit ho kolem těla v úrovni pupíku. Obvod větší než 90 cm u žen a 102 cm u mužů signalizuje nadměrné množství břišního tuku (zvaného viscerální).
Vyšší množství viscerálního tuku může být pro člověka nebezpečné, jelikož se vyskytuje u životně důležitých orgánů a může vést k cukrovce, vysoké hladině cholesterolu, vysokému krevnímu tlaku (v důsledku vyššího výkonu srdce nebo poškození ledvin podílejících se na regulaci tlaku) a metabolickému syndromu.
Mimoto se nadváha podílí na rozvoji srdečních chorob (vinou většího zatížení srdce), mrtvice (v důsledku zvýšeného krevního tlaku), problémů s klouby, dny, žlučových kamenů (vlivem vyšší hladiny cholesterolu ve žluči) a onemocnění ledvin (následkem vysokého krevního tlaku a cukrovky) a některých druhů rakoviny (např. rakoviny tlustého střeva a konečníku nebo prostaty u mužů).
Bojujete s nadváhou?
Jejím ukazatelem by mohlo být i chrápání vinou spánkové apnoe, při níž se během spánku přerušuje dýchání. S nadváhou souvisí tak, že ukládání tuku kolem krku může způsobit zúžení dýchacích cest a projevit se mělkým či přerušovaným dýcháním.
Predikovat by ji mohlo i časté pálení žáhy, jelikož změna hmotnosti může zapříčinit frekventovanější návrat žaludeční kyseliny, tedy reflux. Podle všeho je více než třetina osob s nadváhou postižena gastroezofageálním refluxem. Mezi další symptomy tohoto onemocnění se řadí nevolnost, říhání, hořká chuť v ústech a bolesti břicha.
Další její známkou je bolest kloubů. Na klouby je totiž s vyšší hmotností vyvíjen větší tlak. Bolest může zasáhnout kolena, kyčle, ale i záda. Nadváha tedy může stát za vznikem osteoartrózy, projevující se bolestí, zhoršeným stavem kloubů či jejich sníženou pohyblivostí. K rozvoji osteoartrózy může dojít i kvůli vyšší hladině látek vyvolávajících zánět v krvi, jež má na svědomí právě nadmíra tělesného tuku.
Nadváha a únava spolu také mohou úzce souviset, neboť na nadváhu může poukazovat chronická únava. Vlivem hmotnosti se totiž vyvíjí tlak například na plíce, proto je pak možné, že se dotyčný zadýchá či unaví i při jednoduchých úkonech, jako je úklid pokoje. Těmto osobám hrozí i vyšší pravděpodobnost vzniku astmatu. [17, 18, 19, 20]
Příčiny nadváhy
Za přírůstek váhy může být zodpovědných vícero faktorů, patří mezi ně:
- genetika (odvíjí se od ní způsob nakládání s tukem),
- konzumace zpracovaných potravin (vysoce technologicky upravené produkty),
- závislost na jídle (jisté potraviny s vysokým obsahem tuku a cukru stimulující centrum odměny v mozku),
- léky (antipsychotika, antidepresiva či léky na cukrovku zvyšující chuť k jídlu či zpomalující metabolismus),
- stres,
- nedostatek pohybu (sedavý způsob života),
- leptinová rezistence (hormon regulující chuť k jídlu),
- nadměrný příjem cukru (vedoucí k vyšší hladině inzulínu v krvi),
- jistá onemocnění (např. onemocnění štítné žlázy). [21, 22, 23]
Diagnostika
Lékař při posuzování nadváhy volí fyzikální vyšetření. Dotyčnému se může měřit obvod pasu, dále se zjišťuje jeho anamnéza. Také se přistupuje ke krevním testům, které se zaměřují na screening diabetu nebo vyšetření lipidového profilu. Krevní testy mohou rovněž odhalit, jestli dotyčný nepřibírá na váze vinou jiného onemocnění či léků. Zároveň je možné, že lékař k určení procenta tuku v jistých částech těla využije tukového kaliperu, což je speciální zařízení k tomu určené. [24, 25, 26]
Jak se zbavit nadváhy?
Léčba nadváhy začíná u lékaře. Ten by měl být schopný dotyčnému poradit ohledně cvičení nebo diety, eventuálně ho odkázat k odborníkovi. Regulaci hmotnosti lze také probrat s dietologem, jenž by měl dotyčnému umět za tímto účelem upravit jídelníček. Zároveň by ho nejspíše navedl ke koupi zdravých potravin, přiměřeným porcím, ale i ho informoval o tom, jak například z etiket vyčíst nutriční údaje.
Oba však zajisté doporučí v boji s nadváhou snížit denní příjem kalorií a naopak zvýšit fyzickou aktivitu. Jedinec sám je schopen nadváze předcházet, a to hned několikerými způsoby. Mezi kroky, jak ovlivnit nadváhu a obezitu, řadíme:
- omezení konzumace energeticky vydatných potravin a slazených nápojů,
- osvojení si zdravých stravovacích návyků (zařazení do jídelníčku bílkovin, nízkotučných mléčných výrobků, zvýšení konzumace ovoce a zeleniny spolu s luštěninami, ořechy a celozrnnými výrobky),
- začlenění fyzické aktivity do každodenního života,
- dostatečně dlouhý a kvalitní spánek,
- snížení stresu (stres totiž spouští činnost kortizolu a ten je příčinou ukládání tuku v rámci reakce těla na stres).
Vliv na váhu rovněž může mít doba strávená u obrazovky elektrického zařízení nebo tabák a alkohol. Nadměrné sledování obrazovky totiž kromě nečinnosti vyvolává potíže se spánkem. Z globálního hlediska by k řešení problému pomohlo zpřístupnit zdravé potraviny všem lidem a snížit obsah cukru, tuku a soli ve zpracovaných produktech.
Pamatujte na to, že není třeba při hubnutí spěchat a změna přijde spíše pozvolna, tehdy se může stát trvalou. V rámci redukce nadváhy nejde tedy o drastické shazování hmotnosti, ale postupné její snižování, aby vedlo k dlouhodobým výsledkům. Případně se nabízí vyzkoušet přerušovaný půst. [27, 28, 29, 30, 31]
Jídelníček pro děti s nadváhou
K růstu a zdravému vývoji dítěte je nezbytné, aby jeho jídelníček obsahoval potřebné živiny. Toho se docílí vyváženou stravou zahrnující ovoce a zeleninu (předškoláci 2 kusy zeleniny a ovoce denně, školáci o 1 kus zeleniny více), celozrnné pečivo a cereálie, těstoviny, rýži (předškoláci 4 porce denně, děti školou povinné 5 porcí), mléčné produkty (předškoláci i školáci 2 až 3 porce denně) a maso spolu s živočišnými výrobky a luštěninami (např. kuřecí maso, mořské plody, vejce, fazole, čočka; pro předškoláky i školáky ideálně 1 porci denně).
Mléko spolu s mléčnými výrobky je vhodné zavádět po 2. roce dítěte, a to s nízkým obsahem tuku. Dále ke zdravé váze přispívá podání zeleniny a ovoce či ořechů a různých semínek ke svačinám namísto zpracovaných potravin, sladkosti či jiné pochutiny by bylo ideální si dávat jen příležitostně (třeba 1 až 2× týdně). Velkou roli také hraje nahrazení džusů, limonád a jiných nápojů s přidaným cukrem obyčejnou vodou.
Dítě by se mělo stravovat pravidelně a nevynechávat snídani. Příjmu nadbytečných kalorií přitom zabráníte, pokud dítě přestane při jídle sledovat televizi či jiné elektrické zařízení. Vyvarovat by se mělo i odměňování prostřednictvím jídla, příslibem něčeho sladkého za odměnu dítě totiž může nabýt dojmu, že má sladké vyšší hodnotu než jídlo, co jí běžně. [32, 33, 34]
Zdroje: healthline.com, who.int, kidshealth.org, medlineplus.gov, niddk.nih.gov, nzip.cz, szu.cz, cpzp.cz, my.clevelandclinic.org, nhs.uk, medicalnewstoday.com, nhlbi.nih.gov, healthyfood.com