Co je to Pagetova nemoc?
Co se dozvíte v článku
Pagetova choroba neboli osteitis deformans, je chronické onemocnění kostí, které se vyznačuje abnormálním odbouráváním a novotvorbou kostní tkáně. Tento proces vede k tomu, že postižené kosti jsou větší, méně husté, křehké a náchylné k deformacím. Jedná se o druhou nejběžnější metabolickou chorobu kostí po osteoporóze. Nejčastěji postihuje pánev, lebku, páteř a dlouhé kosti nohou, ačkoli může zasáhnout prakticky jakoukoli kost v těle.
Pagetova choroba je pojmenována po britském chirurgovi Siru Jamesi Pagetovi, který tuto nemoc popsal poprvé v roce 1877. I když byla objevena již před více než stoletím, stále existuje mnoho neznámých ohledně jejího původu a mechanismu. Výzkum v této oblasti se však neustále vyvíjí.
Nemoc se vyskytuje častěji u starších dospělých a její prevalence stoupá s věkem, přičemž muži jsou postiženi častěji než ženy. Její vyšší výskyt byl zaznamenán v Evropě, zejména ve Velké Británii, ale také v Severní Americe, Austrálii a na Novém Zélandu.
Pagetova nemoc prsu
Podle Sira Jamese Pageta byla pojmenována také Pagetova nemoc prsu, respektive Pagetova choroba bradavky, což je vzácná forma rakoviny. Pagetova nemoc prsu tvoří asi 1–4 % všech případů rakoviny prsu a nejčastěji se vyskytuje u žen starších 50 let, i když může postihnout i mladší ženy a ve vzácnějších případech také muže.
Nemoc začíná ve vývodech mléčných žláz a šíří se na povrch bradavky a dvorce. Jedná se o adenokarcinom, což je typ rakoviny vznikající v žlázových tkáních. Typickým rysem této choroby je její vzhled, který často připomíná ekzém s červenými, šupinatými a svědivými oblastmi na bradavce a okolní kůži. Tato podoba může vést k nesprávné diagnóze, jelikož se na první pohled může jevit jako běžný dermatologický jev. [1, 2, 3, 4, 5]
Příčiny Pagetovy kostní choroby
Příčiny Pagetovy choroby kostí nejsou zatím plně objasněny. Nicméně výzkumy naznačují, že zásadní vliv na rozvoj tohoto onemocnění má především kombinace genetických a environmentálních faktorů. Výzkumníci přitom identifikovali, že s abnormální aktivitou osteoklastů, což jsou buňky odpovědné za odbourávání kostní tkáně, byly spojeny genetické mutace SQSTM1.
Další možný faktor zahrnuje vlivy prostředí. Ačkoli specifické environmentální spouštěče nebyly jednoznačně identifikovány, existuje podezření, že některé faktory jako je strava, vystavení toxinům nebo jiným chemickým látkám mohou hrát roli v rozvoji této choroby, zvláště pokud jsou kombinovány s genetickou predispozicí.
Na vině pak může být i abnormální kostní metabolismus. Hlavním rysem Pagetovy choroby je totiž narušený proces remodelace kostí, kdy dochází k nadměrnému odbourávání a následné nadměrné tvorbě kostní tkáně. Tento abnormální metabolismus vede ke strukturálním změnám kostí, které jsou větší, měkčí a více náchylné k deformacím a zlomeninám.
Genetické faktory ovlivňující rozvoj Pagetovy choroby
Jak bylo výše zmíněno, obzvláště významnou roli v patogenezi Pagetovy choroby hrají údajně genetické faktory, přičemž na onemocnění se podílejí různé mutace. Nejčastější genetickou příčinou této nemoci jsou tak mutace v genu sekvestozomu 1 (SQSTM1), které ovlivňují doménu vázající ubikvitin a vedou k poškození funkce proteinu
Zmíněné mutace se přitom nacházejí jak u rodinných, tak i u sporadických případů Pagetovy choroby a pojí se se závažnějšími fenotypy tohoto onemocnění. Stejně tak mutace v genech ZNF687 a PFN1 jsou spojeny s těžkou polyostotickou formou Pagetovy nemoci s časným nástupem a se zvýšenou náchylností k neoplastické degeneraci [6, 7, 8, 9, 10]
Jaké má Pagetova nemoc příznaky?
Pagetova nemoc kostí může mít různé příznaky, které se liší v závislosti na tom, které kosti jsou postiženy a jak závažný je stav pacienta. Mnoho lidí s touto chorobou nemá žádné zjevné příznaky a onemocnění je často objeveno náhodně při vyšetření prováděného z jiného důvodu. Když se příznaky objeví, mohou zahrnovat bolest kloubů a kostí, deformity a další komplikace.
Bolest je nejčastějším příznakem Pagetovy nemoci kostí. Může být lokalizována v postižené oblasti a v mnoha případech bývá horší v noci nebo při odpočinku. Někdy přitom tento příznak vyplývá z artritidy, která se může vyvinout v okolních kloubech v důsledku abnormálního zatížení způsobeného deformovanými kostmi.
Postižené kosti mohou být při této nemoci zvětšené, deformované a náchylné k zlomeninám. Zároveň se mohou ohýbat, což někdy pacientovi způsobuje problémy s chůzí a celkově zhoršuje jeho pohyblivosti. Deformace lebky může zase způsobit zvětšení hlavy, bolesti hlavy a případně tlak na nervy, což může vyvolat neurologické problémy, jako je ztráta sluchu nebo zrakové poruchy.
Možné komplikace
Z uvedeného tedy vyplývá, že komplikace spojené s Pagetovou nemocí mohou zahrnovat artritidu, zlomeniny a neurologické problémy. Zlomeniny přitom bývají nejčastější, protože postižené kosti jsou slabší a méně husté. Neurologické problémy pak mohou nastat, pokud abnormálně zvětšené kosti stlačují nervy.
V některých případech může Pagetova nemoc způsobit také zvýšené riziko srdečního selhání. Jedná se o následek zvýšeného krevního průtoku v postižených kostech, který může vést k většímu zatížení srdce. Velmi vzácně může Pagetova nemoc zapříčinit i rozvoj osteosarkomu, což je maligní nádor kosti. [11, 12, 13, 14, 15]
Diagnostika nemoci
Diagnostika Pagetovy nemoci kostí spočívá v několika vyšetřeních, při nichž se využívají různé diagnostické metody. Vzhledem k tomu, že příznaky mohou být nespecifické nebo nemusí být vůbec přítomny, je často nezbytné využít kombinaci klinického vyšetření, zobrazovacích technik a laboratorních testů. Mezi běžně využívané diagnostické metody tak patří:
- klinické vyšetření,
- rentgenové snímky,
- scintigrafie kostí,
- počítačová tomografie (CT),
- magnetická rezonance (MRI),
- alkalická fosfatáza,
- další biochemické testy,
- biopsie. [16, 17, 18, 19, 20]
Léčba Pagetovy choroby
Léčba Pagetovy choroby kostí je zaměřena na kontrolu příznaků, prevenci komplikací a zlepšení kvality života pacienta. Vzhledem k tomu, že nemoc může být asymptomatická, léčba nemusí být vždy nutná, pokud nejsou přítomny příznaky nebo riziko komplikací. Nicméně, pakliže se symptomy projeví nebo hrozí komplikace, existují různé léčebné přístupy.
Hlavními léky, které pacienti s Pagetovou chorobou užívají, jsou bisfosfonáty. Ty inhibují aktivitu osteoklastů, čímž regulují kostní remodelaci, zmírňují bolest a zlepšují kostní změny spojené s tímto typem onemocnění. Mohou být přitom užívány jak perorálně, tak intravenózně.
Pacientům mohou být také lékařem doporučena analgetika pro zmírnění bolestí. Typicky se jedná o paracetamol nebo nesteroidní protizánětlivé léky. V případě silné bolesti lze užívat předepsané opioidy. Zmírnit bolest a zlepšit pohyblivost mohou pomoci také lokální aplikace teplých nebo chladných obkladů a fyzikální terapie.
V některých případech může být nutný chirurgický zákrok, a to zejména pro opravu zlomenin, náhradu poškozených kloubů, dekompresi nervů nebo korekci deformit kostí. Například u pacientů s těžkou artritidou, která vznikla v důsledku Pagetovy nemoci, může být pacientovi doporučena artroplastika kyčle nebo kolena.
Pacienti s Pagetovou chorobou kostí by měli být pravidelně monitorováni, aby se sledovala aktivita onemocnění a efektivita léčby. To zahrnuje pravidelné krevní testy na hladiny alkalické fosfatázy a zobrazovací vyšetření k hodnocení stavu kostí. Dlouhodobé sledování je důležité pro včasnou detekci možných komplikací, jako jsou zlomeniny nebo maligní transformace. [21, 22, 23, 24, 25]
Zdroje: wikisprita.eu, solen.cz, stefajir.cz, linkos.cz, mayoclinic.org, frontiersin.org, nature.com, nyaspubs.onlinelibrary.wiley.com, academic.oup.com, healthdirect.gov.au, my.clevelandclinic.org, niams.nih.gov