Pakostnici znali již ve starověkém Egyptě. Za rozvojem onemocnění stojí vysoká hladina kyseliny močové v krvi

Pakostnice bývá též označována jako nemoc králů. Je to z toho důvodu, že jí trpěli především movití lidé s vyšším sociálním statusem. Díky tomu si mohli hojně a často dopřávat i takové potraviny, které si prostý lid mohl dovolit jen příležitostně. Řeč je o červeném masu. V něm se totiž vyskytují již zmíněné puriny, a proto se jeho častější konzumace pokládá za jeden z rizikových faktorů vedoucích k tomuto onemocnění.

Co je pakostnice?

Pakostnice se nejčastěji vztahuje k nemoci označované jako dna. Jiný její název zní nemoc králů. Toto označení získala na základě toho, že postihovala především bohaté a vysoce postavené lidi, kteří si mohli dovolit konzumovat velké množství jídla a pití, především se má na mysli maso a alkohol. Prvně byla pakostnice zaznamenána ve starověkém Egyptě, přičemž první písemné doklady pocházejí od Hippokrata. 

Jedná se o typ zánětlivé artritidy, již vyvolává nadměrné množství kyseliny močové v těle. Více jsou tímto onemocněním zasaženi muži, u žen pak vzrůstá riziko výskytu pakostnice po menopauze. Nejčastěji napadá palec u nohy, rovněž ale kolena, chodidla, kotníky, lokty či a zápěstí. 

Pakostnice se projevuje 4 fázemi, a to hyperurikemií, akutní dnovou artritidou, interkritickou fází a poslední fáze se nazývá chronická tofózní. Při první nejsou patrné žádné příznaky, u jedince lze však naměřit zvýšenou hladinu urátů v krvi. Ve druhé fázi se dostavují záchvaty intenzivní bolesti, po níž následuje třetí fáze, jež se vyznačuje zklidněním a představuje mezidobí, kdy příznaky opět ustoupí. Poslední fáze zahrnuje tvorbu tofů a jejich hromadění v těle. [1, 2, 3, 4, 5]

Příčiny pakostnice

Jak už bylo řečeno výše, k onemocnění dochází v důsledku nahromadění krystalů urátu, které vyvolávají zánět a bolest. Tyto krystaly vznikají při vysoké hladině kyseliny močové v krvi. Ta se v těle tvoří při štěpení purinů, jež se vyskytují v určitých potravinách, například červeném mase a orgánech (játra). Dále je ve větší míře obsahuje pivo a nápoje slazené fruktózou, z mořských plodů pak tuňák, sardinky, mušle či pstruh. 

V případě, že se kyseliny močové v těle nachází příliš mnoho, nebo ji ledviny nejsou schopny dostatečně rychle odstranit, dojde k její kumulaci a může vést v kloubech nebo okolní tkáni k tvorbě ostrých krystalků urátu, které stojí za onou bolestí. Kromě kloubů a okolní tkáni se mohou objevit také v ledvinách či vnějším uchu. 

Ke zvýšení hladiny močové v krvi přispívají určité faktory, jde o obezitu, trauma nebo nedávno proběhlou operaci, výskyt pakostnice v rodině, jisté léky (diuretika, aspirin, cyklosporin) či stravu (pivo, červené maso, měkkýši a určité ryby, nápoje slazené fruktózou). Riziko rozvoje pakostnice zároveň vzrůstá spolu s přítomností určitých zdravotních potíží, a to cukrovky, vysokého krevního tlaku, onemocnění srdce či ledvin nebo metabolického syndromu. [6, 7, 8, 9]

Jaké má pakostnice příznaky?

Pakostnice se vyznačuje jistými projevy, jsou jimi:

• bolest,
• otok,
• ztuhlost,
• zarudnutí či změna barvy kůže,
• tofy. 

Bolest se může dostavit náhle a často se tak děje v noci. Vyjma výše uvedených projevů se postižený kloub může zdát na dotek teplý. Nejhojněji bývá tímto onemocněním zasažen palec u nohy, ale nemoc se může rozvinout i v chodidle, kotníku, zápěstí či prstech, kolenu nebo lokti. 

V akutní fázi pakostnice symptomy přichází během záchvatu, jenž obvykle trvá několik dní a po němž se příznaky vytratí. Otok nicméně může ustoupit až za několik týdnů. Pokud onemocnění postoupilo do chronické fáze, frekvence záchvatů se zvyšuje na dva a více během jednoho roku, přestávky mezi nimi se mohou zkracovat a zároveň hrozí permanentní ztuhlost kloubů, jejich poškození a deformace. [10, 11, 12, 13]

Diagnostika

Nemoc králů bývá diagnostikována na základě vzezření postiženého kloubu, rodinné anamnézy a přítomných symptomů. Kromě toho mohou pomoci toto onemocnění odhalit určité testy, jedná se o ultrazvuk, rentgen, DECT, krevní testy a aspiraci kloubu (test kloubní tekutiny). Jak ultrazvukem, tak vyšetřením DECT lze přitom detekovat krystaly urátů v kloubech, rentgen pak slouží k vyloučení jiného původce zánětu kloubu. 

Krevní testy se používají k měření hladiny kyseliny močové v krvi. Bylo by však ukvapené přisuzovat výsledkům přílišnou váhu, jelikož některé lidi se zvýšenou hladinou kyseliny močové pakostnice nikdy nepostihne, u jiných se zas mohou projevit příznaky, aniž by u nich byla zjištěna její neobvyklá hodnota. Co se týče aspirace kloubu, spočívá v odebrání tekutiny z postiženého kloubu pomocí jehly. Tekutina se následně prohlédne pod mikroskopem, nenacházejí-li se v ní viditelné krystaly urátu. [14, 15, 16, 17]

Léčba pakostnice

Předně je třeba uvést, že tuto nemoc lze efektivně léčit. Od bolesti ulevuje studený obklad, odpočinek, vyvýšení daného kloubu nad úroveň srdce či nesteroidní protizánětlivé léky (ibuprofen, indometacin či naproxen). Případně se užívá kolchicin nebo kortikosteroidy (prednison). 

Při častých či silných záchvatech, postihnutí vícero kloubů nebo jejich poškození mohou být předepsány léky ke snížení hladiny močové v krvi. Jejich nasazení se však pečlivě zvažuje z toho důvodu, že je většinou třeba je brát už do konce života, jejich opětovné vysazení a zavedení by totiž mohlo zavinit další záchvaty. 

Jistými opatřeními je však možné záchvatům padoucnice předcházet. Pacientům se doporučuje zhubnout, dostatečně se hydratovat či omezit maso spolu s mořskými plody a alkohol, zvláště pivo. Naopak do svého jídelníčku máte zařadit zeleninu a ovoce, celozrnné výrobky a více nízkotučných mléčných výrobků. Ke snížení kyseliny močové v těle údajně dále vede pití citronové šťávy.

Rovněž pomáhá pravidelné cvičení, avšak nemělo by být příliš intenzivní a namáhat se při něm klouby. V určitých případech může být nezbytný chirurgický zákrok. Přistupuje se k němu například za účelem odstranit tofy (tvrdé usazeniny) a zamezit tak poškození kloubů. [18, 19, 20, 21, 22, 23]

Zdroje: is.muni.cz, medicalnewstoday.com, my.clevelandclinic.org, niams.nih.gov, health.harvard.edu, mayoclinic.org, betterhealth.vic.gov.au, info.health.nz, cdc.gov, nhs.uk, hopkinsmedicine.org, healthline.com