Akord je úsporný program VZP, jehož autorem je Pavel Vepřek. Když jsme byli s Akordem jeho tvůrcem seznámeni v Milovech, hned jsem prohlásil, že jde o virtuální program úspory, který nikdy fungovat nebude.
Nedávno jsem na Akord četl chvály, jak vynikajícím způsobem funguje a jak vysoké procento lékařů se na něm podílí. Jsem starší člověk, svět je stále složitější, nemusím všechno uhlídat. Připustil jsem, že jsem se mýlil.
Před několika týdny mi přišlo od VZP avízo, že v letošním roce významně překračuji v předepisování léků, a že tedy budu lidem doplácet na předepsané léky. Říká se tomu regulační mechanismy. Tyto regulační mechanismy velmi důmyslně ďábelským systémem omezují zdravotní péči lékařů, která se stává pro pacienty nedostupnou a ti se pak musí uchylovat k protekci nebo korupci.
Ďábelskost systému spočívá v tom, že je nastaven ex post, když již se s preskripcí nedá nic dělat. Požadujete-li od VZP včasné informace, neposkytnou je. Údaje jsou v době ovlivnitelnosti utajené. Akord by to měl změnit.
Požádal jsem tedy VZP o validní údaje, ze kterých bych mohl porovnat vzestup předepisování v jednotlivých položkách léků a porovnat svou preskribci s ostatními kolegy, abych si mohl položit otázku úspor. V devadesátých letech jsme tyto údaje měli k dispozici od VZP automaticky.
Obdržel jsem tlustou obálku a v ní byly sestavy, které však byly absolutně nepřehledné a nepoužitelné. Požádal jsem VZP znovu o validní sestavy a poukázal jsem na slibované možnosti systému Akord. Položil jsem si vážně otázku potenciálních úspor. Dostal jsem ještě tlustší obálku s objemnějšími sestavami, které však byly stejně nepoužitelné.
Nemyslím si, že by ředitelé VZP a jejich úředníci byli hloupí, pak ale si znovu odvozuji, že špatná informovanost lékařů o úspornosti a neúspornosti je záměr. A jsem opět překvapen, že jsem měl pravdu, že systém Akord je jen virtuální úsporný systém, který má zcela jiný smysl než ten, který je nám předkládán.
Stejným dojmem jako Akord mi připadaly i šetřící programy ostatních pojišťoven. Jde o nesmírně komplikované, byrokratické přístupy, které nenahradí úsporné přístupy v přirozených vztazích opírající se o kvalitní praktické lékaře.
Toto poznání vrhá zvláštní světlo na reformu zdravotnictví podle ODS z dílny Tomáše Julínka, který svou reformu opřel o svobodu zdravotních pojišťoven a o jejich privatizaci. Podle mojí osobní zkušenosti současné zdravotní pojišťovny nemají možnost skutečně úsporných přístupů.
Vypadá to, jako by jejich úředníci nebyly schopni se zamyslet nad úsporami, ale spíše půjde o to, že ke skutečným úsporám v současném centralizovaném, socialistickém systému není ani možnost a tím ani důvod. Navíc se zdá, že povinné zdravotní daně jako bezpracný přísun peněz do pojišťoven se mnohým jeví jako vynikající byznys. Zlí jazykové zde mluví o provizích našich politiků.
Reforma zdravotnictví podle ODS není pravicová, protože nectí přirozené vztahy a nectí svobodu lékařů ani pacientů. Základní chybou reformy Tomáše Julínka je to, že není primárně dělaná pro skutečné pacienty a kvalitní lékaře. V tom se přístup ke zdravotnictví ODS a ČSSD neliší.
Znovu se přesvědčuji o tom, že obě tyto strany pomocí regulačních mechanismů rozhoupávají kvalitu léčby, ďábelskými metodami omezují dostupnost a tlačí systém do korupce a protekce.
Na závěr inzerce: Hledá se konzervativní pravicová strana, která ctí občanskou svobodu, potažmo i svobodu lékařů a svobodu pacientů, váží si efektivních přirozených vztahů a je schopna připravovat reformu zdravotnictví pro skutečné pacienty a pro schopné lékaře.
MUDr. Bohumír Šimek