Plané neštovice u dětí
V České republice dnes plané neštovice představují nejčastěji hlášené infekční onemocnění, přičemž každoročně přibude zhruba 30–50 tisíc nových případů. Nejvíce zasaženy bývají děti ve věku od 3 do 10 let, a to především během zimních nebo jarních měsíců. Daná choroba se nicméně nevyhýbá ani novorozencům a kojencům, u nichž ale může být její průběh o něco závažnější.
Plané neštovice se šíří přímým kontaktem s infikovanou osobou, vzdušnou cestou (kapénkami) i skrze kontaminované předměty. Jsou známé svou vysokou nakažlivostí, přičemž děti se nejčastěji infikují v nějakém kolektivním zařízení, jako je školka, škola, družina nebo třeba zájmová skupina. Mnohdy pak tuto chorobu donesou domů, kde nakazí také sourozence nebo třeba rodiče, kteří nejsou imunní.
Průběh planých neštovic u jinak zdravých dětí bývá ve většině případů mírný. U starších ratolestí mohou příchod nemoci signalizovat prodromy, což jsou nespecifické projevy, kam patří například nevolnost, ztráta chuti k jídlu, zvýšená teplota, horečka, zimnice, průjem, svědění pokožky či bolesti hlavy. Menší děti většinou tyto symptomy nezaznamenají, nebo pouze v nižším měřítku.
Prodromální příznaky předcházejí výsev vyrážky zhruba o 3–4 dny. Pak se již na kůži nemocných začínají objevovat první zarudlé pupínky, které se po několika dnech mění na puchýřky naplněné infekční tekutinou a později na nich vznikají také krusty. Neštovice většinou zpočátku pokrývají hlavu a trup, odkud se šíří na končetiny, ale také na sliznice, na oční víčka nebo třeba do oblasti genitálií.
Akutní fáze planých neštovic u dětí typicky trvá 4–7 dnů, přičemž pupínky vznikají ve vlnách a současně se na těle objevují jejich různá stádia (některé jsou čerstvé, jiné ve fázi puchýřku, další už zcela zaschlé). Léčba bývá pouze symptomatická, kdy se pomocí různých přípravků tlumí projevy onemocnění. Pokožku je ovšem dobré nechat volně dýchat a proti svědění se doporučují antihistaminika.
Komplikace planých neštovic u dětí
Pozor byste si měli dávat na plané neštovice u novorozence nebo kojence, jehož matka toto onemocnění v minulosti neprodělala a není proti němu očkovaná. V takovém případě se totiž na miminko nepřenese přirozená imunita, která by ho v prvních měsících jeho života ochránila, takže může dojít k rozvoji nepříjemných zdravotních komplikací.
Virus Varicella zoster, který je za vznik planých neštovic zodpovědný, nicméně prostupuje také placentou infikovaných žen, což může způsobit těžké defekty plodu. Pokud těhotná pacientka onemocní během prvních měsíců gravidity, u dítěte se vyvíjí vrozený varicelový syndrom, jenž má na svědomí různé vrozené vady a další potíže. [1, 2, 3, 4]
Plané neštovice u dospělých
Možná si z dětství pamatujete, že vás rodiče úmyslně vodili na návštěvu ke kamarádům či spolužákům s planými neštovicemi, abyste se také co nejdříve nakazili. Důvod je prostý – pokud se toto onemocnění rozvine u zdravého dítěte předškolního či mladšího školního věku, jeho průběh bývá většinou mírný. U dospělých pacientů ale jeho závažnost výrazně stoupá.
Projevy planých neštovic u dospělých se obvykle podobají těm, které postihují malé pacienty. Ještě než se však objeví charakteristické pupínky, setkáváme se v případě dospělých osob téměř vždy s prodromy, což jsou symptomy signalizující nástup nemoci. Patří sem například horečka, zimnice, celková únava, ztráta chuti k jídlu, nevolnost, silná bolest hlavy nebo třeba výrazná bolest svalů a kloubů.
Na obličeji a hrudníku se potom objevují červené skvrny, které se postupně rozšíří po celém těle. Následně se mění na svědivé puchýřky naplněné tekutinou, z nichž potom vznikají jakési vřídky s krustou, které se později začínají hojit. Takových puchýřů přitom může být na těle klidně až 500. Nové se většinou přestávají tvořit zhruba po týdnu a během 10–14 dnů by měly všechny puchýře zaschnout, takže už člověk dále nebude infekční. Na pokožce však mohou zanechat hluboké jizvy.
V dospělosti nicméně bývá průběh nemoci mnohem závažnější a nezřídka se stává, že si kvůli tomu člověk musí vzít několikatýdenní neschopenku. U starších pacientů se navíc zvyšuje i riziko závažných komplikací, kam patří například:
- impetiginizace při sekundární bakteriální infekci – jde o druhotné zhnisání kožních projevů planých neštovic, což může zasáhnout poměrně velkou plochu pacientova těla,
- varicelózní pneumonie – jedná se o atypický zápal plic s postižením instersticia (vazivo uvnitř plic), jehož průběh může ohrozit nemocného na životě,
- postižení jater – tento problém jen vzácně doprovází žloutenka,
- trombocytopenie s projevy purpury na pokožce,
- hematurie (krev v moči) a krvácení do vyrážky,
- toxoinfekční encefalopatie nebo encefalitida,
- retinitida – jedná se o zánět sítnice oka, který je ovšem spíše vzácný.
Jelikož virus Varicella zoster po prodělání planých neštovic z pacientova organismu nevymizí, ale na místě zůstává, později při oslabení imunity může dojít k jeho reaktivaci. V takovém případě se už ale nemanifestuje pod obrazem planých neštovic, ale pacienta postihne pásový opar. Také v tomto případě se mohou objevit různé komplikace, jako je impetiginizace kožních projevů, rozvoj zosterové encefalitidy či myelitidy nebo také postižení rohovky.
K rizikovým skupinám, u nichž jsou komplikace planých neštovic o něco častější, se přitom řadí například těhotné ženy, v jejichž případě je ohroženo nejen zdraví matky, ale i zdraví plodu či novorozence. Dále sem patří osoby s oslabenou imunitou vlivem nějakého onemocnění, onkologické diagnózy, radioterapie či chemoterapie nebo třeba po transplantaci orgánů a kostní dřeně.
Léčba jinak zdravých dospělých osob s planými neštovicemi, u nichž je průběh nemoci nekomplikovaný, bývá obvykle symptomatická. V případě jedinců z rizikových skupin se pak přistupuje k léčbě pomocí virostatik (aciclovir, valaciclovir, famciclovir). Komplikace je pak nutné řešit co nejdříve s ošetřujícím lékařem. [5, 6, 7, 8, 9]
Plané neštovice a těhotenství
Nastávající maminky, které se s nemocí dosud nesetkaly, se často ptají, jak mohou ovlivnit plané neštovice těhotenství a zda by se měly bát o zdraví svého nenarozeného potomka. Pokud se žena nakazí během prvních 20 týdnů gravidity, existuje mnohem vyšší riziko, že dojde k potratu nebo k předčasnému porodu.
Rozvoj nemoci v prvních 4 měsících těhotenství má zhruba ve 2 % případů na svědomí rozvoj varicelového syndromu. Ten může způsobit vznik řady zdravotních komplikací, které se u dítěte dříve či později projeví. Patří sem například vrozené oční vady, vývojové vady některých orgánů, mikrocefalie, deformity končetin nebo poruchy psychomotorického vývoje.
Velký problém ovšem může nastat i v případě, kdy se plané neštovice v těhotenství objeví těsně kolem porodu. Nejkritičtější je období, které trvá od 5 dnů před narozením dítěte až zhruba po druhý nebo třetí den po jeho příchodu na svět. Onemocnění může mít v dané situaci velice vážný průběh a někdy dokonce bývá pro dítě fatální (perinatální varicella). [10, 11, 12, 13, 14]
Zdroje: betterhealth.vic.gov.au, my.clevelandclinic.org, mayoclinic.org, medicinapropraxi.cz, wikiskripta.eu, nzip.cz, nhs.uk, medicalnewstoday.com, healthline.com, szu.cz, vakciny.net