Příčiny vzniku laryngitidy
Za rozvoj laryngitidy může být zodpovědná celá řada různých faktorů. Mezi hlavní příčiny patří virové infekce horních dýchacích cest, tedy původci chřipky nebo nachlazení. Tyto viry se mezi lidmi šíří kapénkovou cestou, a to obvykle během kašlání, kýchání nebo smrkání. Laryngitida ovšem často doprovází také jiná onemocnění průdušek či plic, jako je bronchitida, a někdy propukne i při alergii.
Aby toho nebylo málo, virová infekce může oslabit slizniční ochranu natolik, že je pak náchylná také k dalšímu poškození. V takovou chvíli na ni může nasednout bakteriální infekce, která je nejčastěji způsobená streptokoky či stafylokoky. Rozvoj potíží bez předchozího virového zánětu pak může mít na svědomí bakterie Corynebacterium diphtheriae, která je zodpovědná také za vznik záškrtu.
Laryngitida nicméně může být také důsledkem plísňové infekce, jako je například kandidóza či aspergilóza. To lékaři nejčastěji pozorují u osob s oslabeným imunitním systémem vlivem nákazy virem lidské imunitní nedostatečnosti (HIV), chemoterapie nebo užívání steroidních léků.
Zánět hrtanu pak může vyvolat i nadměrné namáhání hlasivek při dlouhém hlasitém mluvení, křičení nebo zpívání. Hlasivky totiž musí vibrovat rychleji, což poškozuje jejich povrch a způsobuje vznik zánětu. V takovém případě hovoříme o mechanické laryngitidě. K poškození hrtanu nicméně může dojít také vlivem přímého traumatu (úraz, nehoda) nebo třeba déletrvajícího kašle.
Co se týče rozvoje laryngitidy, rizikový je samozřejmě i pobyt v zakouřeném a prašném prostředí nebo na místech, kde je vzduch suchý a často zde kolísají teploty. Svou roli ovšem může sehrát také expozice cigaretovému kouři nebo jiným dráždivým látkám (například různým chemikáliím na pracovišti). [1, 2, 3, 4]
Typy laryngitidy
Z hlediska průběhu nemoci lékaři rozlišují dvě základní formy daného onemocnění, a sice laryngitidu akutní a laryngitidu chronickou. První z nich je spíše krátkodobá, jelikož pacienta většinou trápí méně než tři týdny, zatímco druhá je naopak déletrvající. O který druh laryngitidy se jedná, pak závisí také na tom, co dané potíže v konkrétním případě vyvolalo.
Akutní laryngitida
Akutní zánět hrtanu mívá rychlý nástup, rozvíjí se z plného zdraví a zpravidla odezní během 2–3 týdnů, jakmile se podaří odstranit zdroj potíží. Objevuje se hlavně během chladných měsíců, tedy zhruba od listopadu do dubna. Mezi typické příčiny akutní laryngitidy se přitom řadí:
- Virové infekce – nejčastěji jde o viry způsobující chřipku nebo běžné nachlazení (viry parainfluenzy, influenzy, RS-virus a podobně).
- Přílišné namáhání hlasivek – za rozvoj potíží může být zodpovědný křik, hlasitý zpěv nebo příliš dlouhé mluvení. Laryngitida se pak často objevuje třeba po sportovních utkáních či koncertech, kde se fanoušci snaží překřičet hlasitou hudbu.
- Bakteriální infekce – vzácněji bývá akutní laryngitida způsobena bakteriální infekcí. Na vině pak mohou být třeba streptokoky, stafylokoky nebo mikroorganismy Corynebacterium diphtheriae, Chlamydia pneumoniae a Haemophilus influenzae.
Chronická laryngitida
Chronický zánět hrtanu je často důsledkem vleklých virových infekcí spojených s přítomností uzlů na hlasivkách nebo různých poranění. Bývá ovšem spojován také s nervovými poruchami či jinými závažnými chorobami a může se rozvinout i vlivem vdechování kouře a chemických výparů. K typickým příčinám chronické laryngitidy konkrétně patří:
- vleklá virová infekce,
- bakteriální či plísňová infekce,
- refluxní choroba jícnu (GERD),
- chronický kašel a chronický zánět dutin (chronická sinusitida),
- vdechování dráždivých látek – sem patří například různé alergeny, toxické výpary nebo chemikálie, s nimiž se člověk setkává na pracovišti,
- dlouhodobé přetěžování hlasivek – to je problém hlavně u zpěváků, fanoušků nebo třeba roztleskávaček,
- kouření (i pasivní) a nadměrná konzumace alkoholu,
- poranění v oblasti hrdla, hrtanu a hlasivek,
- časté zvracení z důvodu mentální bulimie,
- aplikace inhalačních kortikosteroidů (například inhalátory na astma).
Existují pak i méně časté příčiny chronického zánětu hrtanu, kam patří například parazitické infekce, alergie nebo paralýza hlasivek v důsledku porušení nervů, k čemuž došlo vlivem chirurgického zákroku, poranění hrudníku či krku nebo některé nervové poruchy. Kromě toho pak může mít chronickou laryngitidu na svědomí také rakovina.
O chronické laryngitidě přitom hovoříme ve chvíli, kdy se pacient se zánětem hrtanu potýká déle než tři týdny. Pokud se u člověka rozvine toto onemocnění, způsobuje buď ústup, nebo naopak zvětšování chronicky drážděné tkáně. Důsledkem pak bývá trvalé podráždění postižené oblasti a tvorba různých výrůstků na hlasivkách (polypů nebo uzlů). [5, 6, 7, 8, 9, 10]
Zdroje: stefajir.cz, cs.medlicker.com, nemoci.vitalion.cz, my.clevelandclinic.org, mayoclinic.org, nhs.inform.scot, msdmanuals.com, wikiskripta.eu