Příznaky nízkého tlaku mohou být velmi nenápadné. Přesto byste je neměli podceňovat

Jak se projevuje nízký krevní tlak?

Nízký krevní tlak (odborně hypotenze) označuje situaci, kdy tlakoměr ukáže hodnotu nižší než 90/60 mmHg (někde se pak uvádí hodnota pod 100/65 mmHg). Za normální lékaři obvykle považují tlak 120/80 mmHg, ale je to značně individuální. Při posuzování naměřených hodnot je vždy nutné vzít v potaz i další faktory, jako je například věk pacienta nebo jeho zdravotní stav.

Nízký krevní tlak podle věku:

• kojenci: < 80/45 mmHg,
• děti: < 110/70 mmHg,
• ženy: < 90/70 mmHg,
• muži: < 90/60 mmHg,
• dospělí lidé s cukrovkou: < 110/60 mmHg,
• dospělí lidé s ledvinovým onemocněním: < 110/60.

Ačkoliv nízký tlak nebývá zdaleka tak nebezpečný jako vysoký krevní tlak, může pacientům způsobit celou řadu obtíží a výrazně snížit kvalitu jejich života. Nejvíce ohroženi přitom bývají lidé vysocí a hubení (například dospívající chlapci a dívky, mladé dospělé osoby), ale problém hypotenze představuje také u malých dětí, těhotných žen a seniorů.

Pokud jde o možnou příčinu nízkého tlaku, záleží na tom, jaký typ obtíží člověka trápí. Může se totiž jednat o akutní, chronickou či ortostatickou hypotenzi, které se navzájem v některých aspektech liší. Obecně může být na vině třeba nějaká hormonální porucha, infekce či jiné závažné onemocnění, ale také nedostatek tekutin, šokový stav, užívání některých léků, alergie nebo otrava. Svou roli ovšem hrají i genetické predispozice nebo fyzická kondice pacienta. [1, 2, 3, 4, 5]

Jaké má nízký tlak příznaky?

Někteří jedinci mohou mít krevní tlak nižší dlouhodobě, což jim zároveň nezpůsobuje ani žádné zdravotní potíže. V takovém případě situace nevyžaduje léčbu, ale samozřejmě je dobré pacienta průběžně sledovat. U jiných osob se však mohou objevit méně či více závažné problémy, které mohou v některých případech člověka dokonce ohrozit i na životě.

Jaké bude mít ve vašem případě nízký krevní tlak příznaky, je tedy značně individuální. Důsledkem hypotenze bývá nedokrvování a nedostatečné okysličování mozku, což může vést například k motání hlavy. Pacienti si často stěžují také na mžitky před očima a neustále je trápí studené končetiny. Kromě toho pociťují zvýšenou únavu, poruchy koncentrace, dušnost či nezvyklé bušení srdce.

Jedinci potýkající se s nízkým krevním tlakem bývají viditelně pobledlí a jakákoliv sebemenší námaha je může nepříjemně vyčerpat. Krev v jejich organismu proudí pomaleji, což má vliv také na jejich metabolismus. Tělo tím pádem musí na každý úkol vynaložit větší množství energie. Výraznější únavu mohou tito pacienti pocítit třeba i po jídle, kdy se organismus soustředí na látkovou přeměnu.

Příznaky nízkého krevního tlaku:

• nadměrné pocení,
• silné bušení srdce,
• motání hlavy,
• hučení v uších,
• celková únava a slabost,
• zívání, spavost a letargie,
• studené ruce a nohy,
• potíže se soustředěním,
• snížená pracovní výkonnost,
• nespavost a bolesti hlavy,
• rozmazané vidění.

Někteří pacienti trpící hypotenzí nemusí zaznamenat žádné výraznější problémy nebo mohou zkrátka jednotlivé projevy přičítat jiným skutečnostem. Obecně však tito jedinci mívají vyšší sklon k omdlévání než lidé s normálním krevním tlakem. Dochází k tomu především po delším stání nebo v momentě, kdy se pohybují na místě s vydýchaným vzduchem.

Ačkoliv je taková krátkodobá ztráta vědomí velmi nepříjemná, sama o sobě člověka na životě neohrožuje. Problém zde představuje hlavně skutečnost, že si v takovou chvíli mohou pacienti ublížit. Důsledkem může být třeba zranění způsobené pádem či nárazem do nějakého okolního předmětu. Velmi problematický je hlavně jakýkoliv úraz hlavy, přičemž hrozí i pád na nějakém nebezpečném místě, jako je například silnice. [6, 7, 8, 9, 10]

Možné komplikace

Pokles krevního tlaku se organismus obvykle snaží vyrovnat zrychlením srdečního tepu a stažením cév. Pokud ovšem musí srdce pumpovat stále rychleji a intenzivněji, postupem času může dojít k trvalému poškození tohoto orgánu nebo k srdečnímu selhání. K dalším komplikacím se pak řadí hluboká žilní trombóza, mozková mrtvice nebo poškození mozku.

Dojde-li u pacienta k náhlému poklesu krevního tlaku (klidně o pouhých 20 mmHg), může to způsobit závratě, oběhový kolaps a ztrátu vědomí. Důvodem přitom bývají hlavně různé životu nebezpečné situace, jako je nekontrolované krvácení, těžká infekce a sepse (otrava krve), závažná dehydratace či silná alergická reakce (anafylaktický šok).

Extrémně nízký krevní tlak může navíc negativně ovlivnit jednotlivé orgány, které pak nedostávají dostatečné množství okysličené krve, a způsobit rozvoj šokového stavu. K jeho projevům patří především:

• zmatek (hlavně u starších osob),
• vlhká a studená kůže,
• výrazná pobledlost,
• rychlé, mělké dýchání,
• slabý a zrychlený puls,
• cyanóza (namodralé zbarvení pokožky).

Pokud má u někoho ve vašem okolí nízký krevní tlak projevy, které se podobají výše popsaným stavům, na nic nečekejte a kontaktujte záchrannou zdravotnickou službu. To samé pak platí i v případě pádů, kdy se pacient zraní nebo se uhodí do hlavy. [11, 12, 13, 14]

Nízký krevní tlak u dětí

Riziko hypotenze je v případě malých pacientů mnohem menší než u dospělých, ale lékaři se s tímto problémem ve svých ordinacích přesto setkávají. Například kojenci mívají tlak obecně nižší než starší děti, a to kolem 80/45 mmHg. Taková situace je u nich ovšem zcela normální. Nemá-li tedy lékař podezření na nějaký problém, tlak se začíná dětem měřit až od tří let v rámci pravidelných prohlídek.

Důvodem hypotenze u malých dětí může být například zvýšený stres, nějaký úraz nebo případně jiné onemocnění. Také se ovšem může jednat o důsledek aktuální situace, kdy se dítě potýká s přehřátím nebo s dehydratací. U dospívajících chlapců a dívek je pak poměrně běžnou záležitostí ortostatická hypotenze, a to především v případě, že se jedná o vysoké a hubené jedince.

K typickým projevům nízkého tlaku u dětí se řadí hlavně motání hlavy, mžitky před očima a omdlévání, ale všimnout si můžete také neustále studených končetin. Malý pacient bývá často unavený a vyčerpají ho i méně náročné aktivity. V případě extrémní hypotenze se navíc může rozvinout šok, jenž se pojí s bledostí, zrychleným a mělkým dýcháním, zmatením a zrychleným pulsem. [15, 16, 17, 18]

Nízký krevní tlak v těhotenství

Gravidita představuje pro organismus nastávající maminky velkou zátěž, takže vás jistě nepřekvapí, že i krevní tlak se může v jednotlivých fázích těhotenství měnit. Pokud se jedná o mírné posuny směrem nahoru nebo dolů, většinou to není nebezpečné. Výraznější výkyvy však mohou znamenat problém, a proto je nutné krevní tlak v těhotenství pravidelně monitorovat.

V průběhu gravidity produkuje ženské tělo větší množství progesteronu, jenž uvolňuje cévní stěny a může zároveň snižovat krevní tlak. Nejvíce si toho všímají nastávající maminky, které měly již dříve problémy s častým motáním hlavy. To se stává především při vstávání nebo zvedání se z nakloněné pozice, k čemuž se přidává také únava nebo bolest hlavy. Nebezpečné je pak hlavně omdlévání, jelikož by se při pádu mohla žena zranit a ohrozit i své nenarozené dítě. [19, 20, 21, 22]

Zdroje: tlakomery.cz, nzip.cz, mayoclinic.org, my.clevelandclinic.org, healthline.com, medicalnewstoday.com, webmd.com, focusonkids.peds.com, ncbi.nlm.nih.gov, khealth.com, childrens.com