Co je to plicní embolie?
Co se dozvíte v článku
Plicní embolií se rozumí závažné cévní onemocnění, při kterém dochází ke snížení průtoku krve plicním řečištěm v důsledku ucpání plicní tepny nějakou hmotou (obvykle krevní sraženinou neboli trombem). Jedná se o život ohrožující stav, který vyžaduje bezodkladný zásah lékaře. Za vznik tohoto onemocnění je nejčastěji zodpovědná hluboká žilní trombóza dolních končetin.
Organismus člověka vytváří krevní sraženiny, aby zabránil krvácení. Za normálních okolností jsou tyto sraženiny následně opět rozloženy, avšak v některých případech je tělo pacienta není schopné odbourat. Tromby se přitom mohou v oběhovém systému vytvářet například v důsledku zpomaleného průtoku krve nebo kvůli poranění cévní stěny.
Zmíněné krevní sraženiny se mohou vyskytovat jak v tepnách, tak v žilách. Žilní sraženiny se pak mohou vytvořit buď v povrchové žíle (tzn. blízko povrchu kůže), nebo v hluboké žíle (umístěné blízko kosti a obklopené svalem). Na základě toho pak lékaři rozlišují povrchovou a hlubokou žilní trombózu. Tromby se přitom nejčastěji tvoří v žilách končetin, avšak někdy mohou vzniknout i v jiných částech těla, jako je například pánev.
Jakmile se trombus uvolní, putuje krevním řečištěm do plic, kde dojde k úplnému nebo částečnému ucpání plicní tepny či některé z jejích větví. Kromě krevní sraženiny však může ve vzácnějších případech plicní embolii způsobit například i plodová voda během porodu, vzduch při potápění nebo kostní dřeň či tuk při větších úrazech.
Rizikové faktory plicní embolie
Na vznik plicní embolie, respektive žilní trombózy mohou mít vliv určité faktory. Ačkoliv některé z nich pacient nemůže žádným způsobem ovlivnit, riziko výskytu potíží lze snížit dodržováním zdravého životního stylu. Zejména pak kouření tabákových výrobků výrazně přispívá k rozvoji tohoto nebezpečného stavu. Mezi další nejčastější rizikové faktory přitom patří:
- genetické predispozice,
- porucha srážlivosti krve,
- prodělaná operace nebo úraz (zejména dolních končetin),
- omezená pohyblivost (například dlouhý pobyt na lůžku, létání nebo jízda autem na dlouhé vzdálenosti),
- předchozí výskyt sraženin,
- vyšší věk,
- rakovina a její léčba,
- prodělané srdeční selhání,
- chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN),
- vysoký krevní tlak,
- prodělaná mrtvice,
- zánětlivé onemocnění střev,
- užívání některých léků (například hormonální antikoncepce),
- těhotenství,
- obezita,
- křečové žíly. [1, 2, 3, 4, 5]
Jaké má plicní embolie příznaky?
Příznaky plicní embolie se mohou u různých osob značně lišit v závislosti na tom, jak velká část plic je postižena, přičemž vliv na ně má také velikost krevní sraženiny, která se dostala do plicnice. Odlišné projevy plicní embolie mohou pak mít navíc pacienti, kteří trpí nějakým plicním nebo srdečním onemocněním.
Mezi typické symptomy této nemoci patří náhlý nástup bolesti na hrudi, zhoršená klidová dušnost a hypoxie. Pacientovi se špatně dýchá a může začít vykašlávat krev (tzv. hemoptýza). V některých případech pak také dochází k náhlému hemodynamickému kolapsu. U osob, kterým trombus zablokoval plicní tepnu, se zároveň někdy objevují také další méně běžné příznaky, jako jsou například:
- záchvaty,
- synkopa,
- bolest břicha,
- horečka,
- sípání a kašel,
- malátnost,
- pokles krevního tlaku,
- fibrilace síní,
- bolest v boku ,
- delirium (u starších pacientů). [6, 7, 8, 9, 10, 11]
Komplikace plicní embolie
Plicní embolie může u pacienta způsobit různé zdravotní komplikace a zanechat nepříjemné následky. Některé zdroje uvádí, že přibližně u 5 % osob, které prodělaly toto onemocnění, se rozvine tromboembolická plicní hypertenze neboli vysoký krevní tlak v plicních tepnách. Stejně tak může být plicní embolie příčinou vzniku takzvaného pleurálního výpotku, což je stav, kdy dochází k nahromadění tekutiny v mezeře mezi plícemi a hrudníkem.
Přibližně u 10–15 % pacientů se pak objeví také kardiogenní šok. Jedná se o stav, kdy srdce není schopno pumpovat dostatek kyslíku a krve do mozku a dalších orgánů v těle, následkem čehož může dojít k poklesu krevního tlaku a zpomalení tepu člověka. Kardiogenní šok je život ohrožující stav, který doprovází následující příznaky:
- pocení,
- pocit zmatenosti,
- zrychlené dýchání,
- ztráta vědomí.
Podle některých studií je navíc plicní embolie třetí nejčastější příčinou úmrtí pacienta související se srdečním selháním. K selhání pravé srdeční komory údajně dochází u 45 % osob postižených tímto onemocněním. V mnoha případech pak plicní embolie způsobuje zástavu srdce, plicní infarkt nebo srdeční arytmii. [12, 13, 14, 15]
Kdy vyhledat lékařskou pomoc?
Pokud máte podezření na plicní embolii, měli byste bez čekání vyhledat lékaře. K tomuto účelu slouží rychlá záchranná služba, jejíž pracovníci jsou vyškolení na to, aby vám poskytli nezbytnou první pomoc a odvezli vás do nejbližšího lékařského zařízení, kde je k dispozici potřebné vybavení a personál, který se o vás postará.
V případě, že se u vás objevila náhlá nevysvětlitelná dušnost, která přetrvává, i když jste v klidu a nehýbete se, a začalo vás také zničehonic bolet na hrudi, měli byste zpozornět. Tyto stavy nejsou přirozené a vaše tělo vám dává najevo, že něco není v pořádku. Silné bolesti za hrudní kostí byste nikdy neměli podceňovat, stejně jako potíže s dýcháním.
Plicní embolii přitom není úplně jednoduché rychle a jednoznačně diagnostikovat, neboť její příznaky lze zaměnit za symptomy jiného onemocnění. Kromě zjišťování anamnézy a provedení fyzikální prohlídky vás tak u lékaře čeká ještě řada dalších vyšetření a testů, jako je například rentgen hrudníku, ventilačně-perfuzní scan, plicní angiogram, počítačová tomografie (CT), magnetická rezonance, testování krve a podobně.
První pomoc při plicní embolii
Hlavní zásadou při poskytování první pomoci osobě, kterou postihla plicní embolie, je zachovat chladnou hlavu a bez odkladu zavolat rychlou záchrannou službu (tel. 155 nebo 112). Snažte se nemocného uklidnit, jelikož panika a strach může situaci ještě zhoršit. Pakliže dojde u pacienta k srdeční zástavě, je potřeba okamžitě začít s nepřímou srdeční masáží. V žádném případě dotyčného neopouštějte. Vyčkejte s ním až do příjezdu záchranky, a to i za předpokladu, že je při vědomí. [16, 17, 18, 19, 20]
Zdroje: wikiskripta.eu, ikem.cz, nzip.cz, my.clevelandclinic.org, hopkinsmedicine.org, mayoclinic.org, lung.org, healthdirect.gov.au, yalemedicine.org, healthline.com, medicalnewstoday.com