Konkrétně se rinitida, jak se problému odborně říká, označuje za důsledek zánětu sliznice dutiny nosní, často ale souvisí také se zánětem vedlejších dutin. Ten může postihnout třeba kosti horní čelisti, čelní kosti či kosti klínové. Do dutiny nosní pak ústí také slzné kanálky, což je důvod, proč rýma zpravidla doprovází i pláč.
Základním mechanismem vzniku rýmy je zánět sliznice nosní dutiny, která je překrvena a produkuje tekutinu, jež může obsahovat bakterie a bílé krvinky.
Virová versus bakteriální příčina
Za rozvojem příznaků rýmy stojí zpravidla patogeny virového původu, kterých momentálně odborníci rozlišují zhruba 70. Setkat se ale můžeme i s bakteriální rýmou. A zatímco první ze zmíněných má tendenci po týdnu samovolně ustoupit, bakteriální rýma může s krátkými pauzami přetrvávat i dlouhé měsíce. Hrozí při ní navíc riziko rozvoje dalších komplikací, například přesídlení hlenů do Eustachovy trubice a následný zánět středního ucha či dutin.
Virová rýma je typická počátečním „suchým“ stádiem a zvýšenou únavou. Zcela běžně se navíc objevují bolesti hlavy, pocit sucha a svědění v nose. Vodnatá sekrece se pak dostavuje v horizontu několika hodin a doprovází ji rovněž ucpaný nos, slzení či ztráta čichu. Na toto stádium pak navazuje období hlenovité sekrece, během kterého zmíněné obtíže pozvolna ustupují.
Druhy rýmy
Kromě původce obtíží u rýmy rozlišujeme také její další poddruhy, které doprovází specifické příznaky. Liší se také délkou trvání a zasaženou oblastí, která je u různých typů rýmy jinak velká.
Vodnatá rýma
Vodnatou rýmu si velká spousta lidí spojuje s virovou infekcí a zelená rýma je pro ně naopak jasným signálem, že za obtížemi stojí bakterie. Tato rovnice ale tak úplně neplatí. Vodnatá rýma, která se obvykle vyskytuje zpočátku nachlazení, je podle odborníků zpravidla nebezpečnější. Pacient je během ní totiž nejvíce nakažlivý. Pokud se během této fáze viry nebo bakterie dále nerozšíří, příznaky po čase odezní, v opačném případě ji střídá rýma hlenovitá či hlenohnisavá.
Hnisavá rýma
Za hnisavou rýmu se označuje komplikace běžné rýmy, v jejímž důsledku se mění barva a struktura hlenu, který se stává hustějším, a je o poznání těžší jej vysmrkat. Co se týče zbarvení, hlen má v tomto období zpravidla zelenou až žlutou barvu. To je koneckonců důvod, proč se tomuto stádiu lidově říká také zelená rýma, žlutá rýma či žlutozelená rýma. Častá bývá zelená rýma u dětí, vyskytnout se ale může samozřejmě i u dospělých.
Pokud příznaky hnisavé rýmy trvají déle než týden anebo dokonce dochází k jejich zhoršení, je na místě vyhledat lékaře. Vzhledem k tomu, že hnisavá rýma může být způsobena různými infekcemi, mohla by její léčba vyžadovat nasazení antibiotik.
Zadní rýma
Pro zadní rýmu se vžilo hned několik názvů. Zcela běžně se tak můžete setkat s označením zastydlá rýma či zaražená rýma. Ve všech případech se ale jedná o problém, který se týká vedlejších nosních dutin a nosohltanu, přičemž jeho hlavním příznakem je ucpaný nos a tlak v dutinách. Zadní rýma je typická také tím, že hlen nelze vysmrkat, tím pádem nepřichází žádná úleva. Tento druh rýmy navíc způsobuje dýchací potíže i bolesti hlavy. Výjimkou není ani zalehnutí uší.
Zadní rýma bývá zpravidla důsledkem neléčené či přechozené rýmy. Objevuje se ale také v návaznosti na alergickou rýmu či jiné neléčené onemocnění, jež se následně stupňuje v zánět. Co na zadní rýmu pomáhá, je jednoznačně naředění hlenů, které se pak snadněji dostávají ven z dutin. Pokud je rýma vleklá a hlenu se lze zbavit jen ztěžka, je na místě návštěva lékaře. Za obtížemi by se totiž opět mohly schovávat bakterie, jejichž množení je třeba zastavit podáním antibiotik.
Za účinnou metodu v boji se zadní rýmou se označuje proplach nosních dutin izotonickým roztokem. Tento krok lze učinit například pomocí speciální konvičky.
Vazomotorická rýma
Za vazomotorickou rýmu se označuje ta, která na rozdíl od výše zmíněných není způsobená alergií ani onemocněním, nýbrž fyziologickou reakcí, typicky například změnou teploty. Tato rýma se spouští třeba v důsledku konzumace pikantních jídel, fyzické aktivity anebo změny polohy těla. Dobrou zprávou je, že jelikož tato rýma není způsobena infekcí, obvykle sama rychle přejde. Zpravidla ihned po tom, co zmizí i její příčina.
Chronická rýma
Na rozdíl od akutní rýmy, která trvá jen několik dní, ta chronická trápí nemocného zpravidla i několik měsíců. Objevuje se s krátkými přestávkami, během kterých pacient cítí dočasnou úlevu od příznaků. Ty se však po čase opět vrací, a to v plné síle. Častou příčinou tohoto problému bývá alergie. Chronické zahlenění se poměrně často vyskytuje například v případě senné rýmy, což je sezónní alergická rýma. Za obtížemi mohou rovněž stát hormonální změny v těle, polypy na sliznici anebo nadměrné užívání nosních kapek, které způsobují závislost.
Jak často se potýkáte s rýmou?
Přenos a inkubační doba rýmy
K přenosu rýmy dochází pomocí kapének či přímým kontaktem s nemocným. Pokud k nákaze dojde, první příznaky se objevují zpravidla v rozmezí 1–3 dnů. Obecně jsou k infekci náchylnější osoby s oslabeným imunitním systémem, přičemž nejrizikovější je období podzimu a zimy. Odolnost sliznice k infekci snižuje například:
- nachlazení,
- výkyvy teplot,
- civilizační faktory,
- vegetativní labilita,
- stres.
Příznaky rýmy
Vzhledem k tomu, že za rozvojem rýmy mohou stát patogeny různého charakteru, i samotné projevy se od sebe mohou značně lišit. Některé příčiny tak mohou způsobit například bolest hlavy, jiné zas nepřetržitý výtok z nosu. Jednotlivé projevy pak samozřejmě ovlivňují i stádia nemoci, kdy na začátku je rýma spíše vodová a postupem času hlen houstne. Ptáte se, jaké má rýma příznaky? Mezi ty nejtypičtější patří:
- zvýšená produkce hlenu,
- zhoršená průchodnost nosu či jeho úplné ucpání,
- porucha čichu či jeho dočasná ztráta,
- nucení ke kýchání,
- slzení.
Rýma u miminek a dětí
Jak na rýmu v případě malých dětí? Ačkoli se obecně jedná o banální onemocnění, v případě kojenců a batolat je na místě obezřetnost. Jelikož takto malé děti zpravidla neumějí dýchat pusou, mají během rýmy velké dýchací obtíže, které jsou zapříčiněny právě ucpaným nosem. Ten jim kromě dýchání brání také v sání mateřského mléka. Už od prvních příznaků se proto doporučuje hleny odsávat, čímž se nos vyčistí a kojenec může alespoň na chvíli volně dýchat.
Při rýmě u batolat a větších dětí lze aplikovat nosní kapky. Dále je nutné udržovat dítě v teple a starat se o zvýšený příjem tekutin a vitamínů. Pomoci může také rozprašování éterických olejů pro snadné dýchání. Pokud se rýma do týdne nezlepší anebo trvá o poznání déle, je třeba kontaktovat lékaře. Hrozí totiž přechod do bakteriální fáze nebo alergie.
Jak se zbavit rýmy?
Pokud trpíte výše zmíněnými příznaky, pravděpodobně vás zajímá, co na rýmu pomáhá a co rozpouští hlen. Při léčbě rýmy se zpravidla užívají léky s obsahem paracetamolu, kyseliny acetylsalicylové nebo ibuprofenu. Tyto přípravky jsou vhodné, zejména pokud dotyčného trápí celkové nachlazení, v takovém případě je léčbu vhodné doplnit také o mukolytika. Důležitou roli hraje samozřejmě také:
- klidový režim,
- zvýšený příjem tekutin,
- strava bohatá na vitamíny,
- zvlhčování vzduchu v místnosti,
- inhalace.
Rekonvalescence se zpravidla neobejde ani bez lokální léčby, která cílí na zmírnění příznaků, jakými je ucpaný nos, oteklá nosní sliznice a výtok z nosu. Dekongestiva, jak se účinným látkám říká, se aplikují přímo na oteklou sliznici a obratem způsobí její splasknutí. Takto účinná léčba však není jen tak. Při dlouhodobém užívání nosních kapek (déle než týden) si nosní sliznice vytváří závislost. Pokud pak pacient v užívání léčiva nepokračuje i nadále, sliznice zduřuje a stává se neprůchodnou i bez přítomnosti bakterií či virů. Tomuto stavu se přezdívá sanorinismis, lidově suchá rýma.
Pokud chcete v lokální léčbě pokračovat i po týdnu, sáhněte po roztocích minerálních solí, které představují vhodnou alternativu. Existují hned dva druhy těchto roztoků, a to izotopický a hypertopický, přičemž k odstranění otoku a zduření sliznice se užívají druhé ze zmíněných. Ty jsou vzhledem k absenci farmakologicky účinných látek vhodné i pro dlouhodobější používání.
Recept na to, jak se rychle zbavit rýmy, bohužel neexistuje. Ne nadarmo se říká, že neléčená rýma trvá sedm dní a ta léčená týden. Tělo k zotavení potřebuje dostatek času, nedostatečná nebo nulová léčba by mohla mít za důsledek řadu nepříjemných zdravotních komplikací. Hrozí navíc rozvoj chronické rýmy.
Vzhledem k tomu, že se v rámci komplikací může hlen dostat až do Eustachovy trubice anebo způsobit zánět středního ucha, mnoho pacientů může trápit zalehlé ucho od rýmy. Jak uvolnit ucho? Zpravidla pomohou ušní kapky, které tlumí počínající zánět a bolest, konkrétně třeba kapky DOLORgit. Na usazený hlen je pak dobrý například Sinupret Forte v kombinaci s dostatečným přísunem vody.
Babské rady na rýmu
Jak na rýmu podle našich babiček? Účinnou zbraní při boji s rýmou, zejména v případě ucpaných dutin, je dle jejich názoru cibule. Její šťávu doporučují vmasírovat do chodidel a kolečka cibule pak umístit na talíř přímo do ložnice. Vzhledem k tomu, že na rýmu obecně zabírá teplo, neobejde se léčba bez inhalace teplé páry. Účinná je například směs, kterou vytvoříte smícháním lžíce černého rybízu, lžíce černého bezu, stejného množství kmínu, trochy sušené dubové kůry a stroužků česneku. Ingredience smíchejte, povařte v půl litru vody a přelijte do lavoru. Ještě za tepla inhalujte pod ručníkem. Podobným způsobem lze inhalovat také vincentku.
Dále můžete vyzkoušet:
- zázvorový čaj nebo sirup,
- masáž v oblasti nosu a spánků,
- konzumaci vývarů,
- cibulový sirup,
- konzumaci pikantních jídel.
Co se týče bylin, z těch pomůže třeba:
Kdy navštívit lékaře?
Ačkoli je rýma považovaná za běžné onemocnění nosní sliznice, zanedbání její léčby může vyústit v zadní rýmu či další komplikace, kam patří třeba:
- zánět průdušek,
- zánět středního ucha,
- zánět spojivek,
- zánět hrtanu,
- zápal plic.
V případě výskytu jakékoli z těchto komplikací neváhejte a kontaktuje svého lékaře. Vyšetření odborníkem je nutné absolvovat také v momentě, kdy rýma trvá déle než týden a nelepší se. V takovém případě existuje pravděpodobnost, že se v poškozené sliznici přemnožily bakterie. Tuto skutečnost navíc poznáte podle měnícího se charakteru hlenu. Zatímco virová rýma bývá čirá a průhledná, pro bakteriální hlen je typická žlutá či zelená barva a často ji také doprovází teplota nebo kašel. V horším případě se zánět může v důsledku bakteriální infekce rozšířit do dutin či nosohltanu.
Prevence rýmy
Ačkoli stoprocentně účinná prevence proti rýmě není, existují způsoby, jak pravděpodobnost jejího rozvoj alespoň co nejvíce snížit. Jedním z účinných kroků je například otužování, důležitou roli ale hraje také výživa s dostatečným přísunem vitamínů a minerálů. Nezapomínejte také na dostatečný pohyb, odpočinek a co možná nejmenší množství stresu.
A vzhledem k tomu, že více než polovinu infekčních rým způsobují rhinoviry, k jejichž přenosu dochází například kontaminovanými prsty, je rozhodující prevencí také časté mytí rukou a pravidelná výměna kapesníků. Je třeba myslet na to, že k nákaze může dojít také kapénkovou formou, a proto byste měli dbát i na dostatečný distanc od viditelně nemocných lidí.
Zdroje: nemoci.vitalion.cz, pharmapoint.com, denik.cz