Pro lidský organismus ovšem nepředstavují zvýšenou zátěž výhradně chladné měsíce. Letní horka zase mohou přispívat k poklesu krevního tlaku a nevolnostem. Snadněji také dochází k dehydrataci v důsledku zvýšeného pocení. Častěji se ovšem mluví o problémech v zimě, protože toto období trvá poměrně dlouho a bývá opravdu náročné.
Co se dozvíte v článku
Co je to meteosenzitivita?
Pojmem meteosenzitivita odborníci označují zvýšenou citlivost organismu vůči změnám počasí. Přibližně každý třetí člověk v populaci trpí fyzickými a psychickými obtížemi v návaznosti na klima a počasí. Bolesti hlavy, kolísání krevního tlaku, únava, zhoršení nálady a úzkosti se častěji objevují u žen. Mnohdy lze také vypozorovat, že se lidé stávají vůči těmto vlivům citlivějšími se zvyšujícím se věkem.
Nejrůznější obtíže obvykle postihují pacienty trpící nějakým chronickým onemocněním. Nejčastěji jde o osoby s migrénami a revmatismem, kardiaky a pacienty trpícími depresemi a duševními chorobami. Další postiženou skupinou osob jsou lidé, kteří prodělali úraz nebo operaci.
Není ovšem pravidlem, že by se meteosenzitivita týkala výhradně osob s nějakým onemocněním. I jinak zdraví lidé se náhle nemusí cítit dobře, když přijde zimní fronta. Jde ale spíše o lehčí formu meteosenzitivity, která nemívá těžký průběh a často je jen nárazová.
Proč nás chlad a zima tak vyčerpávají?
V zimě se objevuje hned několik jevů, které naše tělo hodně zatěžují. Kombinace chladu, změn atmosférického tlaku, vlhkosti a nedostatku denního světla ovlivňují celou řadu metabolických pochodů.
Nízké teploty například vedou ke zvyšování krevního tlaku. V chladu se totiž cévy stahují, aby zabránily únikům tepla. Tělo se tak snaží zpomalit proudění krve pro udržení co nejvíce tepla poblíž životně důležitých orgánů.
V důsledku vazokonstrikce se ovšem zhoršuje prokrvení periferních částí těla a zvyšuje se riziko hypertenze. Pozor by si měli dát kardiaci. Rizikové jsou zejména situace, kdy dochází k prudkému přechodu z horka do mrazu. Třeba když vyjdou ze sauny a jdou hned ven.
Dalším faktorem, který se podílí zejména na bolestech hlavy a zhoršení potíží s klouby, jsou prudké výkyvy atmosférického tlaku. K nim dochází s příchodem zimních front, kdy se střídají studené fronty s teplými. Kolísání atmosférického tlaku ovlivňuje nervový systém. Proto může u citlivějších jedinců přispívat k migrénám, nevolnostem, závratím, únavě a zhoršené koncentraci.
Významnou roli sehrává také úbytek slunečního svitu. Nedostatek denního světla snižuje tvorbu serotoninu, který se stará o dobrou náladu. Zároveň je lehce narušen přirozený biorytmus a v pokožce vzniká mnohem méně vitamínu D. U mnoha lidí se proto v zimě objevuje větší únava, podrážděnost nebo větší sklony k depresivním stavům.
Nejčastější zimní potíže spojené s počasím
Zvýšená citlivost na počasí v zimě se může u každého projevovat trošku jinak. Nejčastěji si však lidé stěžují na bolesti hlavy, migrény, závratě, kolísání krevního tlaku, únavu, spavost a potíže se soustředěním.
Změny atmosférického tlaku navíc vedou k nepatrnému rozpínání tkání, čímž se zvyšuje tlak uvnitř kloubů. Proto se mohou začít ozývat různá stará zranění a jizvy. Lidé trpící artrózou pak pociťují větší bolesti. Po ránu je trápí zatuhnutí kloubů a potřebují více času, aby se rozhýbali.
Meteosenzitivita ovšem není výhradně problémem těla. Změny počasí dopadají rovněž na psychické zdraví. Velká únava bývá spojena se zhoršením nálady, podrážděním, poruchami spánku či úzkostmi. Týkat se to může i lidí, kteří běžně nemívají psychické problémy. A u pacientů s dlouhotrvajícími depresivními sklony se příznaky často zhoršují.
Zatímco u některých osob se tyto potíže objevují nárazově při přechodu studených front, jiní je pociťují prakticky po celé zimní období. U každého to může být zkrátka trochu jinak.
Citlivost na počasí zmírní pohyb a denní světlo
Zvýšenou citlivost na počasí většinou nelze úplně odstranit. Dobrou zprávou ovšem je, že se dají její projevy zmírnit. Základem je úprava životního stylu. Nejde o žádné složitosti, ale spíš jednoduché kroky, které podpoří celkovou fyzickou kondici.
Přetížení autonomního nervového systému se zvyšuje, pokud člověk nemá pravidelný režim. Jestliže spíte málo a uléháte v nepravidelný čas, vynecháváte jídlo a zanedbáváte své základní potřeby, citlivost vůči změnám počasí se tím ještě posílí. Naopak pravidelný rytmus dne pomáhá organismu zvládat vnější změny.
Jste meteosenzitivní?
Lékaři doporučují zaměřit se také na dostatek přirozeného pohybu. Neznamená to, že musíte chodit každý den do fitka a běhat. Podstatné je, aby vás pohyb bavil. Pokud vás naplňují procházky se psem, choďte. Chůze je nejpřirozenější formou fyzické aktivity a je dostačující k tomu, aby se člověk udržel v dobrém fyzickém i duševním rozpoložení.
Navíc jste při ní na denním světle, kterého je v zimě málo. Pobyt na denním světle podporuje tvorbu serotoninu, který bývá označován jako hormon štěstí. Proto dokáže obyčejná procházka zlepšit náladu a vykouzlit úsměv na tváři.
Nezapomínejte na výživu a relaxaci
Zkuste přemýšlet i nad skladbou jídelníčku. Nervová soustava ocení vyšší příjem vitamínu D, hořčíku a omega-3 nenasycených mastných kyselin. Většina lidí trpí v zimních měsících zejména nedostatkem vitamínu D, protože ten vzniká primárně v pokožce působením slunečního záření. Je ale důležitý pro udržení dobré nálady, svalové síly a posílení imunity.
Nedostatek výše uvedených nutrientů může zhoršovat únavu, podrážděnost a další projevy meteosenzitivity. Snažte se proto dbát na co nejpestřejší stravu bohatou na mořské ryby, vejce, mléčné výrobky, semínka, ořechy, listovou zeleninu, luštěniny a celozrnné výrobky.
Pomoct mohou i relaxační techniky. Nemusí jít však nutně o meditace a dechová cvičení. Každému pomáhá od stresu něco trochu jiného. Klidně to může být čtení knížky nebo klidné posezení s hrnkem oblíbeného čaje.
Zdroje: cpzp.cz, irozhlas.cz, pmc.ncbi.nlm.nih.gov, migraineagain.com, sciencedirect.com, healthline.com
