Menu Zavřít

BMI kalkulačka pro ženy

Máte pocit, že se číslo na váze posouvá neustále vzhůru, a chtěly byste se přesvědčit o tom, zda je vaše tělesná hmotnost ještě v normě? Nebo snad vlivem stresu rychle hubnete a bojíte se, že by vás mohla ohrozit podvýživa? Pomoci vám může naše jednoduchá kalkulačka BMI pro ženy, která rychle spočítá váš BMI index a v případě potřeby doporučí vhodné řešení situace.

Jak spočítat BMI?

Nevíte si rady, jak provést výpočet BMI u ženy? V tom případě se vám jistě bude hodit naše přehledná kalkulačka, která je speciálně vyvinutá tak, aby dokázala stanovit BMI index ženy starší 20 let. Stačí pouze zadat svůj věk, aktuální tělesnou hmotnost a výšku. Poté klikněte na tlačítko Vypočítat BMI a brzy se dočkáte výsledku. Kromě BMI ženy se navíc objeví komentář s případným doporučením na změnu životního stylu.

Co je BMI?

Body mass index (BMI), kterému se u nás říká také index tělesné hmotnosti, je ukazatel, s jehož pomocí se dá zhodnotit vztah výšky a váhy konkrétního pacienta. Používá se především v lékařské praxi, a to jako jedno z diagnostických kritérií pro odhalení podváhy, nadváhy či obezity. Kromě toho s ním ale pracují také nutriční terapeuti nebo sportovní trenéři.

Pomocí BMI je možné posoudit, zda je pacientova tělesná hmotnost optimální, nebo naopak vybočuje z normy. Nedá se na něj ovšem stoprocentně spolehnout, protože nezohledňuje další důležité faktory, jako je stavba těla, míra tělesné aktivity nebo poměr svalů, tuků a vody v organismu. Proto slouží pouze jako orientační údaj a ke zhodnocení pacientova zdravotního stavu se běžně používají i další nástroje.

Jak se počítá BMI?

Chcete-li vypočítat svůj index tělesné hmotnosti, máte na vybranou dvě možnosti. První z nich je náš výpočet BMI pro ženy pomocí jednoduché kalkulačky. Také si ovšem můžete tento údaj spočítat ručně, a to tak, že vydělíte svou hmotnost v kilogramech výškou v metrech na druhou. Konkrétně pak všeobecný vzorec pro výpočet BMI vypadá následovně:

BMI = hmotnost/(výška)2

BMI = kg/m2

Pokud vás zajímá výpočet BMI ženy v praxi, máme pro vás jednoduchý příklad. U třicetileté pacientky, která měří 170 centimetrů a váží 65 kilogramů, bude výpočet vypadat takto: 65/(1,7)2 = 22,5. Pak už jen stačí porovnat tento výsledek s níže uvedenou tabulkou, kde je kromě obecně přijímaných kritérií pro hodnocení body mass indexu zohledněn také věk pacientky.

BMI hodnoty u dospělých

V běžné populaci se výsledné hodnoty BMI pohybují zhruba v rozmezí od 15 do 40, ale ani jedno z těchto hraničních čísel není považováno za zdravé. Zda se pacientova tělesná hmotnost dá označit za optimální, nebo by měl raději uvažovat o změně životního stylu, je možné zhodnotit na základě mezinárodně uznávané BMI klasifikace. Ta vypadá následovně:

  • těžká podváha: BMI < 16,
  • středně těžká podváha: 16–16,9,
  • mírná podváha: 17–18,4,
  • ideální váha: 18,5–24,9,
  • nadváha: 25–29,9,
  • obezita 1. stupně: 30–34,9,
  • obezita 2. stupně: 35–39,9,
  • obezita 3. stupně: BMI > 40.

Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje za optimální index BMI v rozmezí 18,5–24,9. Tento údaj ovšem platí pouze pro osoby starší 20 let a nevztahuje se na malé děti ani na dospívající pacienty, u nichž je nutné výsledky interpretovat jinak. Jelikož zohledňuje naše BMI kalkulačka ženy a jejich věk, také se dočkáte o něco přesnějšího zhodnocení než pomocí těchto základních kritérií.

Kromě toho je nutné zdůraznit, že se index BMI nedá považovat za ukazatel pacientova zdraví a kondice. Nebere totiž v potaz další důležité faktory, jako je procentuální zastoupení tuků, svalů a vody v lidském těle, obvod boků a pasu, rozmístění tukové tkáně v rámci pacientova těla nebo třeba míra tělesné aktivity. Všechny tyto věci zde přitom mohou hrát důležitou roli.

Například lidé s vyšším procentem svalové hmoty (sportovci či kulturisté) mohou mít také větší hmotnost a vyšší BMI. Přesto bychom o nich ale nemohli říct, že jsou obézní. Stejně tak může být hodnota BMI zkreslená u těhotných žen, dále pak u vysokých, nebo naopak velmi malých pacientek, ale také v případě některých etnických skupin.

Rozdíl BMI ženy a BMI muže

Podobně jako v jiných životních oblastech je i v případě indexu tělesné hmotnosti nutné rozlišovat, pro jaké pohlaví tuto hodnotu určujete a jak je konkrétní osoba stará. BMI index ženy se totiž hodnotí o něco přísněji, protože ženská těla typicky obsahují vyšší množství tělesného tuku než ta mužská, která se vyznačují větším procentuálním zastoupením svalové hmoty.

Zatímco u mužů lékaři za obezitu považují stav, kdy množství tělesného tuku přesáhne hranici 25 %, ženy bývají označovány za obézní až při dosažení hodnoty 35 % (vše ale závisí také na věku pacientky). Index tělesné hmotnosti nicméně s těmito údaji vůbec nepracuje a hodnotí pouze přiměřenost výšky a váhy konkrétního člověka. Výsledky by se ale každopádně měly hodnotit zvlášť pro ženy a pro muže.

Pokud jde o to, jaký má BMI index žena v porovnání s mužem se shodnými parametry, výsledek bude samozřejmě stejný. Pouze je nutné ho jinak interpretovat. Například pětatřicetiletá žena, která měří 165 centimetrů a váží 85 kilogramů, bude mít body mass index o hodnotě 31,2, což v jejím případě lékaři považují za obezitu. U stejně starého muže s totožnou výškou i váhou se však bude jednat pouze o nadváhu.

Tabulka BMI ženy - podle věku

Věk pacientky Podváha Optimální váha Nadváha Obezita Silná obezita
18–24 let < 19 19–23,9 24–28,9 29–38,9 39+
25–34 let < 20 20–24,9 25–29,9 30–39,9 40+
35–44 let < 21 21–25,9 26–30,9 31–40,9 41+
45–54 let < 22 22–26,9 27–31,9 32–41,9 42+
55–64 let < 23 23–27,9 28–32,9 33–42,9 43+
Více než 65 let < 24 24–28,9 29–33,9 34–43,9 44+

Ačkoliv může být výše uvedená tabulka užitečná při zjišťování váhové kategorie, do které se konkrétní pacientky řadí, samozřejmě se nejedná o univerzální koncept. Vždy je totiž nutné vzít v potaz také etnický původ, tělesnou aktivitu a množství svalů nebo další důležité faktory, které mohou mít na aktuální tělesnou hmotnost výrazný vliv.

Zatímco u bělošek, černošek a hispánských žen platí jako optimální BMI rozmezí 18,5–24,9, v případě asijských pacientek je to pouze 18,5–23. Různá etnika se ovšem liší i v dalších parametrech, jako je rozložení tělesného tuku, podíl svalové hmoty nebo standardní obvod pasu. Navíc je nutné dodat, že i když mají dvě ženy stejné BMI, mohou vypadat velmi odlišně.

Ženský metabolismus

Celkovou hmotnost pacientky ovlivňuje řada různých faktorů, kam patří například stravovací návyky, míra tělesné aktivity v zaměstnání i ve volném čase nebo třeba stres, který právě prožívá. Svou roli zde ale hraje také metabolismus, což někdy situaci značně komplikuje. Znamená to totiž, že i když bude žena dodržovat stejnou dietu a stejný cvičební plán jako muž, výsledky se mohou lišit.

Metabolismus je proces látkové a energetické výměny, kdy organismus zpracovává potřebné živiny, aby mohl správně fungovat. Jedná se o soubor katabolických dějů, kdy jsou složité živiny rozkládány na jednodušší látky, a dějů anabolických, při nichž se z jednodušších látek stávají složitější celky. Běžný chod lidského organismu pak udržuje takzvaný bazální metabolismus (klidový), jenž tvoří hlavní část denního energetického výdeje.

Obecně se říká, že muži mají rychlejší metabolismus než ženy. Důvodem je především jiná konstituce těla, vyšší podíl svalové hmoty, ale i fungování některých hormonů. Samozřejmě to ale neplatí univerzálně. Najdou se totiž i ženy, které spalují kalorie rychleji než muži. Zde se přitom uplatňují také genetické vlivy a další doprovodné faktory.

Výrazný vliv na rychlost spalování mohou mít třeba hormonální změny, ale i některé situace, které zažívají pouze ženy, jako je těhotenství nebo kojení. Kromě toho je ale možné pozorovat i působení některých onemocnění, kvůli kterým žena začne přibírat, nebo naopak rychle ztrácí hmotnost. V neposlední řadě zde pak hraje roli i věk pacientky, protože po třicítce se klidový metabolismus u obou pohlaví zpomaluje.

Co se týče energetického výdeje, ženy se sedavým zaměstnáním a minimální tělesnou aktivitou během 24 hodin spálí přibližně 1700–1900 kcal. U mužů v podobné situaci je to ale o něco více, a to konkrétně 2100–2400 kcal. Nejde však pouze o pacienty, kteří mají v životě nedostatek pohybu. Stejně se totiž liší hodnoty spalování i v případě jedinců, kteří jsou aktivnější.

Vliv hormonů na tělesnou hmotnost

Tělesnou hmotnost u žen výrazně ovlivňují také některé hormony, které regulují chuť k jídlu, čímž pomáhají udržovat stabilní hladinu energie. Zatímco některé stimulují pocity hladu, jiné tělu signalizují, že je člověk už plný. Pokud jsou ovšem tyto hormony v nerovnováze, výsledkem může být nárůst, nebo naopak pokles tělesné hmotnosti. Svou roli zde hrají například:

  • hormony štítné žlázy – pomáhají regulovat metabolismus,
  • estrogen a progesteron – jde o hlavní ženské hormony, které by měly fungovat v rovnováze, ale pokud dojde k nějakým výkyvům, pacientka může zaznamenat také změnu hmotnosti,
  • ghrelin – tato látka je známá také jako hormon hladu, jelikož stimuluje část mozku zodpovědnou za pocit hladu,
  • motilin – tento hormon vzniká v tenkém střevě, přičemž u lačných osob vyvolává střevní kontrakce, které mozku signalizují, že je čas se najíst,
  • cholecystokinin – v reakci na živiny, jako jsou bílkoviny a tuky, jej uvolňují buňky tenkého střeva, přičemž daný hormon následně stimuluje centra plnosti v mozku a vyvolává kontrakci žlučníku a sekreci pankreatu, což je nezbytné pro trávení,
  • leptin – jedná se o hormon vylučovaný tukovými buňkami a dalšími částmi těla, kterému se říká také hormon plnosti, protože dává tělu signál, že je již člověk sytý, což pak vede ke snížení chuti k jídlu,
  • obestatin – daný hormon potlačuje chuť k jídlu (jde vlastně o jakýsi protipól ghrelinu),
  • inzulin – k vylučování inzulinu dochází ve slinivce břišní, přičemž následně hraje důležitou roli při regulaci krevního cukru a má vliv na energetickou bilanci.

Ženské hormony (estrogen a progesteron) podporují vyšší ukládání tuků než ty mužské, což je také důvodem, proč je ženské tělo přirozeně tvořeno větším množstvím tělesného tuku. To má ale svůj důvod, protože pacientky potřebují větší tukové zásoby kvůli mateřství a správnému vývoji dítěte. Po menopauze přitom hladina estrogenu klesá a ženy často nabírají na váze (to bývá patrné hlavně v oblasti břicha).

Optimální složení těla

Lidské tělo je složitý mechanismus, k jehož hlavním složkám z anatomického hlediska patří kosti, svaly, tuk a voda. Poměr jednotlivých prvků má přitom výrazný vliv na pacientovo zdraví i jeho kondici. Rozhodně proto nestačí při hodnocení optimální tělesné konstituce spoléhat pouze na body mass index, který nebere v potaz množství tukové a svalové tkáně.

Na procentuální zastoupení tuků v lidském organismu má vliv celá řada faktorů, jako je věk pacienta, pohlaví, stravování nebo míra fyzické aktivity. Z hlediska zdravého životního stylu je tento údaj velice důležitý, přičemž jakákoliv změna může ovlivnit také bazální metabolismus, rychlost spalování kalorií, ale i množství vody v organismu.

Fyziologicky mají ženy více tělesného tuku než muži, přičemž u obou pohlaví podíl tuku stoupá s přibývajícím věkem. Jeho přemíra pak samozřejmě může mít negativní vliv na zdraví, a proto je dobré procento tělesného tuku sledovat. U žen se průměrný rozsah tukové tkáně pohybuje v rozmezí 18–28 %. V následující tabulce zjistíte, jaké hodnoty jsou optimální a jaké jsou zcela nevhodné.

Věk Příliš nízké procento tuků Vhodné množství tělesného tuku Nevhodné množství tělesného tuku Příliš vysoké procento tuků
20–29 let < 14 % 14–22,7 % 22,8–27,1 % > 27,2 %
30–39 let < 14 % 14–24,6 % 24,7–29,1 % > 29,2 %
40–49 let < 14 % 14–27,6 % 27,7–31,2 % > 31,3 %
50–59 let < 14 % 14–30,4 % 30,5–34,5 % > 34,6 %
60–69 let < 14 % 14–31,3 % 31,4–35,4 % > 35,5 %

Kromě svalů a tukových zásob tvoří poměrně velkou část lidské hmotnosti také voda, která je obsažena v každé naší buňce. Pokud je zastoupení vody v organismu optimální, podporuje jeho správné fungování a snižuje riziko rozvoje nebezpečných zdravotních komplikací. Její hladinu pak mohou ovlivnit různé faktory, jako je zvýšená konzumace alkoholu, menstruace nebo přejídání se.

Množství vody v organismu přirozeně kolísá během dne a noci, ale jinak zůstává obvykle konstantní. Pokud se ovšem začne zvyšovat celkový podíl tělesného tuku v organismu, důsledkem je také pokles procentuálního zastoupení vody a to samé pak platí i naopak. Chcete-li vědět, kolik procent v ženském těle přibližně tvoří voda, nahlédněte do následující tabulky.

Zastoupení vody v ženském těle

Věk Žena
10–18 let 57 %
18–40 let 51 %
40–60 let 47 %
60 let a více 46 %

Kromě toho je pak samozřejmě do celkové hmotnosti lidského těla nutné započítat i váhu přítomné kostní hmoty. Strukturu kostí nelze v krátkém časovém úseku změnit, a proto je nutné dlouhodobě udržovat jejich zdraví pomocí vyvážené stravy a pravidelného pohybu. Co se týče průměrného zastoupení kostní hmoty v ženském těle, vypadá následovně:

  • žena vážící méně než 50 kg: 1,95 kg kostí,
  • žena vážící 50–75 kg: 2,4 kg kostí,
  • žena vážící více než 75 kg: 2,95 kg kostí.

Rizika spojená s nízkým a vysokým BMI

Pokud se hodnota BMI přehoupne hodně přes optimální hranici, nebo naopak klesne příliš nízko, může to mít velice negativní dopad na ženské zdraví. Oba tyto extrémy se totiž pojí s vyšším rizikem rozvoje některých onemocnění, mohou snižovat kvalitu života pacientky a v určitých případech dokonce mohou mít na svědomí i její smrt.

Pokud jsou BMI hodnoty ženy příliš vysoké, mohou se u ní rozvinout různé problémy, jako jsou bolesti zad, nadměrná únava nebo dušnost. Obezita se pojí také s ukládáním tuku do cév, které se pak zužují a mohou se dokonce zcela ucpat. Kromě toho se může projevit hormonální nerovnováha spojená s neplodností a poměrně často dochází k rozvoji následujících onemocnění:

Vysoké BMI pro ženy nicméně může znamenat i další problémy, jelikož se pojí i s vyšším rizikem vzniku některých druhů rakoviny (například rakovina žaludku, rakovina žlučníku, rakovina slinivky břišní nebo rakovina tlustého střeva). Rozvine-li se u pacientky hypertenze, důsledkem může být infarkt myokardu nebo třeba cévní mozková příhoda.

Někdy naopak BMI výpočet ženy ukazuje příliš nízké číslo, což signalizuje podváhu. Důvodem může být pouze zvýšený energetický výdej vlivem stresu a výraznější tělesné aktivity, ale na vině bývají také poruchy příjmu potravy (mentální anorexie a bulimie). Nerovnováha mezi příjmem potravy a spotřebou energie pak vede k nedostatku důležitých vitamínů a minerálů.

Pokud je podváha mírná, nemusí to být na první pohled vůbec poznat. Pacientky v takovém případě ale většinou zaznamenají nadměrnou únavu, závratě nebo neustálý pocit chladu. Výrazně nízké BMI u ženy ovšem může způsobit apatii, pokles duševní výkonnosti a další zdravotní komplikace, kam patří:

Aby bylo ženské tělo schopné produkovat adekvátní množství pohlavních hormonů, musí obsahovat také správné procento tělesného tuku. Pokud má organismus tuků nedostatek, musí tento stav nějak kompenzovat. Pak dochází u žen k poruchám menstruačního cyklu (například oligomenorea, což je méně časté krvácení, či amenorea neboli úplná ztráta menstruace) a důsledkem bývá i neschopnost otěhotnět.