Dyshidrotický ekzém brání lidem ve výkonu běžných činností. Jak ho léčit?

Co je dyshidrotický ekzém?

Pod tímto názvem se ukrývá druh kožního onemocnění, při němž dochází k tvorbě vodnatých puchýřků, které postupem času praskají, zasychají a olupují se. Pacienti se navíc mohou potýkat i s řadou dalších obtíží, jako je nepříjemné zarudnutí, svědění a pálení okolní pokožky, přičemž u neléčeného dyshidrotického ekzému hrozí také riziko druhotné bakteriální infekce.

Dyshidrotický ekzém, který se označuje také jako dyshidrotická dermatitida, dyshidróza nebo pomfylox, dnes představuje poměrně běžný zdravotní problém. Potýkají se s ním osoby obou pohlaví, ale ženy jím trpí údajně až dvakrát častěji než muži. Ačkoliv postihuje všechny věkové kategorie, k nejvíce zasaženým se řadí dospělí pacienti ve věku od 20 do 40 let. [1]

Vzhledem ke svým typickým projevům může dyshidrotický ekzém nemocným výrazně zkomplikovat běžný život. Navíc se obtížně diagnostikuje, jelikož v mnoha případech na první pohled připomíná další kožní onemocnění, která mají podobné příznaky. Pomoci ovšem může charakteristická lokalizace symptomů. Nejčastěji si totiž pacienti stěžují na tyto obtíže:

• dyshidrotický ekzém na rukou (na dlaních, mezi prsty),
• dyshidrotický ekzém na nohou (na ploskách, na prstech).

Jaké má dyshidrotický ekzém příčiny?

Přesný důvod vzniku dyshidrotického ekzému lékaři sice neznají, ale jsou přesvědčení, že se na rozvoji a postupném zhoršování těchto zdravotních obtíží podílí řada různých faktorů. Mezi možné spouštěče daného onemocnění se řadí například:

• kožní mykózy (plísňová či mikrobiální infekce),
• kontaktní alergie (reakce pokožky na kontakt s alergenem),
• stres či úzkostné stavy,
• nadměrné pocení horních či dolních končetin,
• časté namáčení rukou nebo nohou ve vodě,
• práce s agresivními látkami bez použití ochranných prostředků.

V některých případech se dyshidrotický ekzém objevuje přímo na místech, která jsou postižena kvasinkovou infekcí. Může ovšem zasáhnout i zcela jiné části pacientova těla. Zatímco kožní mykóza se tak rozvíjí třeba mezi prsty na nohou, dyshidrotický ekzém člověk následně zaznamená na prstech rukou. Vždy je pak nutné léčit příčinu obtíží, ale i tento druhotný problém.

Příčinou dyshidrotického ekzému může být také alergická reakce na kontakt s některými alergeny. Pacientům činí potíže například různé kovy, které se nachází v předmětech každodenního užívání nebo v potravinách, jako je nikl, chrom nebo kobalt. Problematické tak bývají třeba chromové soli, které se používají pro výrobu malty, barev nebo antikorozních látek.

Nikl pak můžete najít v naprosto běžných předmětech, jako jsou šperky, patentky, zipy, knoflíky, klíče nebo mobilní telefony, ale bývá také součástí některých potravin, kam patří kakao, čokoláda, ořechy nebo třeba luštěniny. Kobalt se pak nachází v barvách a lacích, ve špercích, v kovových sponách nebo třeba v knoflících, ale najdete ho i v listové zelenině, rybách, mléku a červeném mase.

Průběh nemoci pak samozřejmě zhoršuje také kontakt postižené pokožky s vodou, různými dráždivými látkami nebo dokonce i s mýdlem, které odstraňuje přirozený ochranný filtr a umožňuje alergenům snáze proniknout do kůže. Problematické jsou ale i různé čisticí, odmašťovací nebo kosmetické přípravky, jako jsou šampony, barvy na vlasy či parfémy.

K výskytu dyshidrotického ekzému jsou pak náchylnější také pacienti, u nichž se projevila atopie. V tomto případě se přitom nejedná o žádnou konkrétní nemoc, ale spíše o dědičný sklon k rozvoji obtíží, jako jsou například různé druhy alergií, atopický ekzém, senná rýma (polinóza), bronchiální astma nebo kopřivka.

Mezi spouštěče ovšem patří i psychické obtíže, které mohou projevy dyshidrotického ekzému často výrazně zhoršit, nebo hyperhidróza (nadměrné pocení, s nímž se lidé potýkají hlavně během jarních či letních měsíců). Pokud jde o to, jakou má dyshidrotický ekzém nakažlivost a zda je možné nemoc šířit prostřednictvím běžného kontaktu s okolím, toho se bát nemusíte. [2]

Příznaky dyshidrotického ekzému

Mezi typické projevy dyshidrotického ekzému patří výsev drobných svědivých puchýřků, které jsou naplněné vodou. Ty se objevují hlavně na dlaních, po stranách prstů nebo na ploskách nohou, postupem času praskají a vytéká z nich čirá tekutina. Poté většinou zasychají a odlupují se, přičemž k jejich zahojení by mělo dojít během několika týdnů.

Ještě než se na pokožce začnou objevovat první puchýřky, můžete ovšem zaznamenat silné svědění nebo pálení pokožky horních či dolních končetin. Zatímco v některých případech pak mohou být puchýře velice drobné a sotva viditelné (ale dají se nahmatat), jindy jsou větší, pacientům způsobují poměrně velkou bolest a zasažená pokožka nepříjemně praská. Kromě toho se pak někdy může rozvinout i postižení nehtů včetně změny jejich barvy, povrchu a tloušťky.

Pokud jsou puchýře velké a vystavené mechanickému dráždění nebo zapářce (například v gumových rukavicích nebo při nošení gumové obuvi), mohou se následně infikovat. Poté dochází k rozvoji druhotné bakteriální infekce, což se projeví zarudnutím a silnou bolestí v postiženém místě. Puchýře navíc hnisají a zanícená kůže se pokryje žlutou krustou. Dostavit se pak může i horečka. [3]

Diagnostika

Pokud zaznamenáte některé z výše zmíněných obtíží nebo si všimnete jakýchkoliv výrazných změn na horních a dolních končetinách (hlavně na dlaních, ploskách nohou a mezi prsty), navštivte svého praktického lékaře nebo zajděte rovnou za dermatologem. Ten by měl být na základě důkladného kožního vyšetření schopný rozeznat, o jaké onemocnění se jedná.

Jelikož se však příznaky dyshidrotického ekzému často podobají dalším kožním chorobám, někdy je nutné provést také další testy, které lékařovo podezření potvrdí, nebo naopak vyvrátí. Jde například o kožní biopsii, která spočívá v odebrání malé části kůže pro laboratorní vyšetření. Kromě toho pacient může podstoupit také testy na alergii.

Podobná onemocnění:

• alergická kontaktní dermatitida,
• sedmá dětská nemoc (syndrom ruka, noha, ústa),
• atopická dermatitida (atopický ekzém),
• bulózní impetigo či bulózní pemfigoid,
• lokalizovaná pustulózní lupénka.

Léčba dyshidrotického ekzému

Pokud vás trápí výsev nevzhledných puchýřků na horních či dolních končetinách, jistě přemýšlíte, jaká existuje pro dyshidrotický ekzém léčba. Jeho projevy totiž mohou pacientům velice znepříjemňovat běžný život. Problémy je možné zaznamenat třeba při kontaktu s potravinami, při jakékoliv manuální práci nebo v zaměstnání (například stud při nutnosti podat si ruku s obchodním partnerem).

Pokud jsou puchýřky spíše drobné a pacient si je neškrábe, ve většině případů během několika týdnů samy odezní. I v tomto případě je ale dobré konzultovat problém s lékařem, který na základě intenzity obtíží navrhne vhodný způsob terapie. Zatímco u některých pacientů funguje na dyshidrotický ekzém domácí léčba, jiným pomůže pouze lékařské ošetření postižených míst. [4, 5]

Režimová opatření

Součástí léčby dyshidrotického ekzému je dodržování režimových opatření, která pacientovi doporučí jeho ošetřující lékař. Nemocní by si v první řadě neměli puchýřky škrábat a už vůbec by je neměli propichovat, což by mohlo celou situaci pouze zhoršit. Řídit by se ale měli i dalšími pokyny:

• Vyhněte se kontaktu s alergenem, který u vás problémy vyvolal.
• Přestaňte nosit šperky, hodinky nebo jiné ozdoby, které obtíže zhoršují (stříbro, nikl).
• Vyhněte se kontaktu s agresivními látkami, které mohou způsobit podráždění pokožky.
• Nepoužívejte parfémy, šampóny, mýdla nebo jiné přípravky, které nejsou dostatečně šetrné.
• Zajistěte své pokožce dostatečnou hydrataci pomocí vhodných zvláčňujících krémů a mastí.
• Při práci s dráždivými látkami vždy používejte ochranné rukavice (například při mytí nádobí či barvení vlasů).
• Před spaním ruce či nohy ošetřete hydratačním krémem a nasaďte si bavlněné rukavice, což zajistí, že krém lépe pronikne pokožkou.

Přemýšlíte, jaká existuje pro dyshidrotický ekzém přírodní léčba? Úlevu může přinést třeba máčení rukou a nohou ve vodném roztoku manganistanu draselného, a to dvakrát denně po dobu 15 minut. Pokud puchýře začnou mokvat, pomoci může také vlažný obklad s černým čajem. Někdo pak využívá na dyshidrotický ekzém ocet, ale ten raději nezkoušejte, protože může pokožku podráždit. Pokud si ovšem nevíte rady s léčbou, případně se váš stav nelepší, obraťte se na lékaře.

Vhodná léčiva a lékařské zákroky

Pokud pacienta svědění pokožky na postižených místech obtěžuje natolik, že brání výkonu běžných činností nebo dokonce znemožňuje klidný spánek, může si v lékárně koupit volně prodejná antihistaminika. Jde například o Xyzal nebo Zyrtec. Tyto medikamenty by měly nepříjemné projevy dyshidrotického ekzému alespoň částečné zmírnit.

Podle lékařů dobře pomáhají na dyshidrotický ekzém masti, které se označují jako emolienty. Kromě těchto hydratačních krémů se však často používají také topicky aplikované přípravky s kortikosteroidy, které dokáží potlačit nepříjemné projevy nemoci, zmírňují podráždění pokožky a urychlují její hojení.

Některé ze slabších přípravků s kortikosteroidy je možné zakoupit v lékárně, jiné jsou však dostupné pouze na lékařský předpis. Vždy také myslete na to, že tato léčiva není dobré používat dlouhodobě, protože mohou mít různé nežádoucí účinky, a dbejte na doporučení vašeho ošetřujícího lékaře. Další možnosti léčby pak zahrnují:

• podávání antibiotik (celkových či topicky aplikovaných) – pokud dojde k rozvoji bakteriální infekce,
• užívání antimykotik – slouží k léčbě mykotických infekcí, které s rozvojem dyshidrotického ekzému často souvisí,
• topická aplikace imunosupresiv – jde o krémy a masti potlačující silné reakce imunitního systému, jako je například přípravek Elidel s účinnou látkou pimekrolimus,
• systémové podávání imunosupresiv – tato léčiva se užívají ve formě tablet, ale mohou být také aplikována nitrožilně,
• užívání derivátů vitamínu A – pokud jiná léčba nefunguje, je možné využít topicky aplikované nebo celkově podávané retinoidy,
• odvodnění velkých puchýřů, které jsou příliš bolestivé,
• ošetření UV zářením (fototerapie) – na některé kožní ekzémy pomáhá léčba světlem,
• injekce botulotoxinu – terapie užívaná při léčbě nadměrného pocení.

Pokud se budete o postiženou kůži dobře starat a budete dodržovat veškerá opatření, která vám doporučil ošetřující lékař, dyshidrotický ekzém by měl během několika týdnů zmizet. Budete-li si však puchýřky škrábat, pokožka se může zanítit a později dojde ke vzniku nevzhledných jizev. [6]

Dyshidrotický ekzém se navíc může objevovat opakovaně, a to vždy po několika měsících či letech. Na vině přitom bývají rizikové faktory, jako je kožní mykóza, kontakt s alergeny, stres nebo nadměrné pocení. U některých pacientů pak ekzém přetrvává dlouhodobě, což vyžaduje vypracování individuálního léčebného plánu.

• 
• 
• 

Dalších 5 fotografií

Zdroje: dermatologiepropraxi.cz, cs.medlicker.com, nhs.uk, rehabilitace.info, healthline.com, moosova-kozni.cz, silnezdravi.cz, lekarske.slovniky.cz