Generalizovaná úzkostná porucha se také označuje jako GAD neboli generalized anxiety disorder. Tento problém se u pacientů nejčastěji objevuje během dospívání (konkrétně mezi 16. a 18. rokem) a dvakrátčastěji postihuje ženy. Generalizovaná úzkostná porucha patří do skupiny úzkostných neurotických poruch, mezi které se dále řadí také tyto problémy:
- Obsedantně kompulzivní porucha
- Sociálně úzkostná porucha
- Posttraumatická stresová porucha
- Agorafobie
- Panická porucha
- Specifické fobie
Pacienti s generalizovanou úzkostnou poruchou si nejčastěji dělají starosti ohledně budoucnosti, své rodiny, práce, zdraví či běžného každodenního života. Někdy se začnou z ničeho nic cítit ohrožení také situacemi, které je v minulosti nikdy netrápily. U řady lidí se navíc potíže zhoršují ve chvíli, kdy se nudí nebo nemají co dělat.
Jak a proč GAD vzniká?
Generalizovaná úzkostná porucha obvykle vzniká na podkladě nějaké traumatické události či chronického dlouhotrvajícího stresu. Většinou postihuje zranitelné osoby, které se nedokáží ubránit starostlivým myšlenkám. Tato zranitelnost údajně vzniká kombinací několika různých faktorů, jako jsou:
- Genetické predispozice
- Biologické faktory
- Vliv okolního prostředí
- Stresující události
Jaké má generalizovaná úzkostná porucha příznaky?
Pacient, který trpí generalizovanou úzkostnou poruchou, se neustále v myšlenkách vrací ke stresujícím záležitostem. Pociťuje obavy z budoucího neštěstí, cítí se ohrožený některými životními situacemi a nedokáže si kvůli tomu ani odpočinout. Postižení jsou si navíc často vědomi toho, že si dělají starosti zbytečně, nedokáží tomu však zabránit.
Hlavní příznaky GAD:
- Neklid
- Napětí
- Nervozita
- Podrážděnost
- Vznětlivost
- Přecitlivělost
- Potíže s koncentrací
- Snazší unavitelnost
Co se týče tělesných symptomů, u pacientů trpících generalizovanou úzkostnou poruchou se často projevuje svalové napětí, třes nebo nevolnost od žaludku. Stěžují si také na bolesti hlavy, závratě, bušení srdce nebo nadměrné pocení. Vlivem neustálého přemýšlení mají problémy v klidu usnout a následně pociťují velké vyčerpání.
Diagnostika
Aby mohl lékař pacientovi diagnostikovat generalizovanou úzkostnou poruchu, musí u něj zaznamenat alespoň tři z výše popsaných příznaků. Nadměrné obavy a starosti zároveň u postiženého přetrvávají po většinu dnů během posledních šesti měsíců a úzkost společně s fyzickými příznaky závažně zasahují do jeho každodenního života.
Generalizovaná úzkostná porucha léčba
V dnešní době existuje několik různých možností, jak generalizovanou úzkostnou poruchu léčit. K dispozici jsou například tyto metody:
- Farmakoterapie
- Psychoterapie
- Transformační systemická terapie
- Kognitivně behaviorální terapie
- Motivační rozhovory
Co se týče farmakoterapie, v České republice dle doporučených postupů užívají pacienti benzodiazepiny a antidepresiva SSRI nebo SNRI. První varianta bývá účinná až u 75 % nemocných, v mnoha případech však dojde po vysazení k relapsu a navíc hrozí rozvoj závislosti. Jelikož mají moderní antidepresiva podobně dobré výsledky a zároveň minimální vedlejší účinky, lidé jim v poslední době dávají přednost. V posledních letech se prokazují i pozitivní účinky CBD.
Při léčbě GAD je důležitý především psychický stav pacienta. Z toho důvodu bývá součástí léčby také individuální či skupinová psychoterapie. Mezi vysoce účinné metody patří zejména kognitivně behaviorální terapie, během které se pacient postupně učí kontrolovat svou úzkost i tělesné příznaky. Součástí je i snaha podpořit nemocného, aby byl schopný systematicky řešit jednotlivé životní problémy, uměl přijímat kritiku a naučil se říkat ne.
