Otrava alkoholem může vést ke smrti pacienta. Jak by měla vypadat první pomoc?

Příčiny otravy alkoholem

Že se člověk čas od času opije, považuje společnost za poměrně normální věc. Kromě zvracení, pořádného bolehlavu, mlhavých vzpomínek a pocitu studu navíc takové situace většinou nekončí nijak tragicky. Hranice mezi běžnou opilostí a nebezpečným stavem je ovšem velice tenká. Proto je důležité umět rozeznat příznaky otravy alkoholem a vědět, jak se v dané situaci případně zachovat.

Příčiny intoxikace přitom mohou být různé. Zatímco někteří lidé neumí odhadnout míru alkoholu, kterou je jejich tělo schopné zvládnout, jiní si tuto společensky tolerovanou drogu dopřávají ve velkém množství naprosto záměrně. Kromě alkoholismu pak může být důvodem intoxikace třeba pokus o sebevraždu nebo náhodná záměna (hlavně v případě seniorů nebo dětí).

Tolerance a toxicita alkoholu

Otrava alkoholem představuje akutní stav, který je způsobený nadměrnou konzumací etanolu (etylalkoholu). V menších dávkách tato bezbarvá kapalina obsažená v různých alkoholických nápojích způsobuje krátkodobou euforii a pocit uvolnění, ve větším množství však snižuje reaktivitu, zhoršuje koordinaci pohybů, tlumí rozumové schopnosti a vyvolává deprese či agresivitu.

Lidský organismus je schopný odbourávat pouze určité množství alkoholu za hodinu, přičemž pokles hladiny alkoholu o 1 ‰ obvykle trvá 7 hodin. Konzumace většího množství alkoholických nápojů v krátkém časovém intervalu proto může být velice nebezpečná. Z toho důvodu by si lidé měli dávat dobrý pozor na to, co a jak rychle pijí, aby se otravě alkoholem v ideálním případě vyhnuli.

Pokud jde o alkoholovou toleranci, je typické, že s rozvojem závislosti zpočátku dochází k jejímu zvyšování, takže člověk může vypít víc, aniž by se to na něm výrazně projevilo. Postupem času však dochází k výraznému snižování této tolerance, kdy i malé množství alkoholu dokáže u postiženého jedince rychle vyvolat příznaky těžké opilosti.

Ačkoliv se tedy akutní otrava alkoholem často vyskytuje u lidí, kteří s alkoholem pouze experimentují nebo to zkrátka jednorázově přehnali, stejně tak může potkat osoby, které holdují nadměrnému pití dlouhodobě. Alkoholici na tom totiž bývají špatně po psychické i fyzické stránce a jejich organismus postupně ztrácí schopnost etanol z těla odbourat, protože již došlo k poškození jater.

Obsah ethanolu ve vybraných alkoholických nápojích:

Toxicita alkoholu je nicméně velice variabilní a odvíjí se od celé řady různých faktorů. Sem patří především věk člověka, který alkohol konzumuje (například děti do 15 let jsou v tomto ohledu mnohem citlivější než dospělí), pohlaví, tělesná hmotnost, zdravotní stav, tolerance alkoholu (kolik alkoholu člověk snese), ale i způsob konzumace alkoholických nápojů.

Rychlost vstřebávání požitého alkoholu pak výrazně závisí také na tom, zda je žaludek pacienta prázdný, nebo naopak plný. V prvním případě se etanol vstřebává již ze žaludku, takže může na organismus velice rychle zapůsobit. V druhém případě se etanol mísí s jídlem, které se v žaludku nachází, a jeho vstřebávání je proto o něco pomalejší. Část alkoholu se dostane do střeva a nevstřebá se (10–30 %).

Mezi další faktory, které při otravě alkoholem hrají roli, patří i skutečnost, zda bylo větší množství alkoholu požito najednou, nebo opakovaně a v menších dávkách. U jednorázové konzumace (například když se lidé sázejí o to, kdo rychleji vypije láhev tvrdého alkoholu) probíhá otrava velice rychle a během několika hodin může nastat smrt pacienta.

Při opakované konzumaci menších dávek alkoholu závisí klinické příznaky opilosti hlavně na tom, jakou hladinu alkoholu má dotyčný danou chvíli v krvi. Způsob, jakým alkohol jeho chování ovlivní, je velice individuální. Při nižších dávkách působí spíše stimulačně, rychlejší konzumace většího množství alkoholu však přináší spíše útlum.

Alkohol a léky

Pokud pacient navíc souběžně užívá také jiné látky, může se efekt alkoholu ještě znásobit a ke smrtelné reakci může dojít již při poměrně nízké hladině alkoholu v krvi. Tlumivé účinky na centrální nervový systém zesiluje například kombinace s různými léčivy, jako jsou hypnotika, antiepileptika, sedativa, trankvilizéry, kanabinoidy či morfinové deriváty.

Zatímco při nadměrné konzumaci alkoholu s antidiabetiky nebo s inzulinem hrozí riziko těžké hypoglykémie, kombinace s psychomimetiky či analeptiky zase může způsobit rozvoj křečí nebo epileptického záchvatu. Nebezpečné je také souběžné užívání alkoholu s disulfiramem (Antabus), kdy dochází k rozvoji tzv. antabusového syndromu (zvracení, bolesti břicha, zmatenost, tachykardie…).

Jaké má otrava alkoholem příznaky?

Lidé se samozřejmě obvykle nejvíce zajímají o to, jak poznat otravu alkoholem a kdy je nutné začít situaci urychleně řešit. Akutní intoxikaci nicméně lékaři rozdělují do několika různých stádií, která souvisí s tím, jaké množství alkoholu má pacient v krvi. Tyto kategorie jsou ale pouze orientační, protože stupeň opilosti ovlivňuje celá řada různých faktorů zmíněných výše.

1. Subklinické stádium neboli podnapilost

O podnapilosti lékaři hovoří ve chvíli, kdy se hladina alkoholu v krvi pohybuje v rozmezí od 0,2 do 0,5 ‰. V takovém případě je sice alkohol cítit z dechu pacienta, ale žádné další výrazné příznaky většinou nebývají patrné. U někoho se projeví dobrá nálada (lehká euforie), a pokud se jedná o mladší pacienty, dochází také k celkovému uvolnění a dostavit se může lehká porucha koordinace.

2. Euforické stádium neboli lehká opilost

Jak již samotný název napovídá, během euforického stádia lidé zažívají pocity lehké euforie, zároveň stoupá jejich sebedůvěra a často dochází k odstranění zábran. Tento stav, který se objevuje ve chvíli, kdy se hladina alkoholu v krvi pohybuje od 0,5 do 1 ‰ (u alkoholiků až 3 ‰), se ovšem pojí i s celou řadou negativních projevů.

Sem patří například lehká ztráta svalové koordinace, zpomalení reakce zornic nebo prodloužení reakční doby. S tím také souvisí celkové snížení pozornosti, což může být v některých případech nebezpečné. U dětí pak bývá euforické stádium poměrně krátké, přičemž velice rychle dochází k útlumu a ochabnutí svalů (svalová hypotonie).

3. Excitační stádium neboli střední opilost

V tuto chvíli již u pacientů převažují poruchy koordinace či rovnováhy a zároveň dochází ke ztrátě sebekontroly. Kromě toho se střední opilost, která se objevuje u osob s 1 až 2 ‰ alkoholu v krvi (zhruba 3–4 obvyklé alkoholické nápoje), vyznačuje také emoční labilitou, celkovou podrážděností a ztrátou kritického úsudku.

Mezi další typické příznaky excitačního stádia, které lékaři někdy označují také jako hypnotické, se pak řadí také výrazné vzrušení (excitace), poruchy řeči a vnímání nebo problémy s chůzí. U dětí, které mají v krvi 1 ‰ alkoholu, bývá patrná porucha hybnosti (ataxie), a pokud se hladina alkoholu pohybuje kolem 2 ‰, dostaví se zmatenost a spavost.

4. Konfuzní stádium neboli těžká opilost

Pokud hladina alkoholu v krvi dosáhne na 2 až 3 ‰ (u alkoholiků až do 5 ‰), lékaři hovoří o těžké opilosti. Toto stádium, které se označuje jako konfuzní nebo narkotické, již rozhodně není radno podceňovat. Převažuje zde zmatenost, neschopnost koordinace pohybů a výrazná porucha chápání. Dále jsou typické problémy s chůzí a se zrakem (diplopie neboli dvojité vidění).

Dalším nebezpečným znakem těžké opilosti je pokles vnímání bolesti. To znamená, že i když je opilý člověk zraněný, nemusí si toho vůbec všimnout. Kromě toho se objevuje i celková apatie, kdy pacient jen minimálně citově reaguje na vnější podněty. Co se týče dětí, u těch může nastat například pokles tělesné teploty či kóma a objevují se i křeče způsobené nízkou hladinou cukru v krvi.

5. Stuporózní stádium neboli vážná otrava

Jedná se o velice závažnou intoxikaci, kdy se hladina alkoholu v krvi pacienta pohybuje v rozmezí od 3 do 4 ‰ a opilý člověk se nachází v bezprostředním ohrožení života. Mezi typické příznaky v tomto případě patří neschopnost chůze, nevolnost, zvracení (někdy i průjem) a hlubší poruchy vědomí (letargie, nadměrná strnulost a ztuhlost) nebo dokonce spánek.

Výjimkou pak nejsou ani počínající symptomy ochabnutí nervového centra, které je zodpovědné za normální fungování dechu a krevního oběhu. Dále může dojít ke krvácení do gastrointestinálního traktu a pacienti mívají problémy s udržením moči a stolice. K typickým projevům se ovšem řadí i pokles teploty (hypotermie), pokles krevního tlaku, tachykardie nebo cyanóza.

6. Komatózní stádium

Jak se pozná otrava alkoholem v posledním stádiu? Kritický stav, kdy pacient ztrácí vědomí a objevuje se kóma, se rozvíjí u jedinců, kteří mají v krvi více než 4 ‰ alkoholu (u alkoholiků více než 5 ‰). Kromě bezvědomí (také označované jako alkoholová narkóza) jsou typické následující příznaky:

• hyporeflexie či areflexie – omezená reaktivita nebo úplná ztráta reflexů,
• extenční rigidita – ztuhlost natažených končetin,
• spazmy – nekontrolovatelné křeče svalstva,
• trismus – křeč žvýkacích svalů,
• povrchní dýchání,
• cyanóza – zmodrání,
• hypotermie – pokles teploty,
• snížení hladiny cukru v krvi,
• kolaps krevního oběhu,
• oční problémy – nystagmus nebo konjugovaná deviace bulbů,
• hypokalémie, hypofosfatémie či hypomagnezémie při nedostatečné výživě,
• rozvrat vnitřního metabolismu – metabolická acidóza, u dětí či alkoholiků také laktoacidóza a dále ketoacidóza s hyperventilací.

V nejhorších případech může způsobit otrava alkoholem smrt pacienta. Příčinou je většinou zástava dechu, ale může to být také zástava srdeční činnosti, zápal plic vyvolaný vdechnutím zvratků (aspirační pneumonie), edém plic (otok) nebo třeba těžké podchlazení. Letální dávka etanolu je u dospělých pacientů asi 5–6 g/kg (u alkoholiků to však může být dokonce až 13 g/kg).

Jestliže pacient přežije, přechází do hlubokého spánku. Poté většinou následují zdravotní komplikace v podobě zvracení, silných bolestí hlavy, bolesti svalů (myalgie) a nervových zánětů (neuritida). Člověk si také nepamatuje, co se s ním dělo, což se označuje jako retrográdní amnézie.

První pomoc při otravě alkoholem

Spousta lidí se ptá, jak zareagovat, pokud to někdo s pitím alkoholických nápojů přežene, a jakou vyžaduje otrava alkoholem první pomoc. Pokud vidíte, že někdo z vašich příbuzných či přátel pije jednu skleničku za druhou, v první řadě se mu v tom pokuste zabránit, aby k otravě alkoholem vůbec nedošlo. Vždy ale myslete na svou vlastní bezpečnost, jelikož podnapilí lidé mohou být agresivní.

Jestliže se pak u daného člověka skutečně projeví příznaky otravy, měli byste co nejrychleji jednat, a to i v případě, že se jedná o cizí osobu, na kterou jste třeba náhodně narazili v baru. Včasným zásahem jí totiž můžete zachránit život.

Co DĚLAT při otravě alkoholem?

• zkontrolujte, zda pacient normální dýchá,
• pokuste se pacienta udržet vzhůru a vsedě,
• pokud není opilý člověk schopný sedět, položte ho na bok, do stabilizované polohy,
• je-li osoba při vědomí, podejte jí sladký nápoj,
• zajistěte postiženému volné dýchací cesty (například povolte kravatu),
• snažte se udržet postiženého v teple (zajistěte mu tepelný komfort),
• pokud opilý člověk reaguje, pokuste se zjistit, jaký alkohol a v jakém množství vypil,
• zkontrolujte, jestli nemá daná osoba nějaká přidružená zranění a případně se pokuste zastavit krvácení,
• kontaktujte Toxikologické informační středisko (224 91 92 93, 224 91 54 02), kde vám poradí, jak dále postupovat,
• v nejhorším případě zajistěte příjezd ZZS (155).

Jestliže postižený nereaguje na oslovení či zatřesení, ale dýchá normálně, držte mu hlavu v záklonu a zavolejte ZZS, přičemž mezitím budete pravidelně kontrolovat stav vědomí až do příjezdu záchranářů. Začne-li pacient mezitím zvracet, přetočte ho na bok, nechte zvratky spontánně vytéct a opět zkontrolujte průchodnost dýchacích cest. Pokud ovšem pacient normálně nedýchá, je nutné zahájit resuscitaci.

Co NEDĚLAT při otravě alkoholem?

• u pacienta, který nereaguje na oslovení nebo zatřesení nikdy nevyvolávejte zvracení – hrozí totiž riziko, že by mohl zvratky vdechnout a začal by se dusit,
• nepodávejte postiženému aktivní uhlí ani kávu, která tělo dehydratuje,
• nenechávejte opilého člověka, aby se „z toho vyspal“ a neopouštějte ho, ani pokud se jedná o někoho cizího, jelikož by se jeho stav mohl rychle zhoršit,
• nenuťte dotyčného vstát a chodit, protože alkohol zpomaluje fungování mozku a způsobuje problémy s rovnováhou, což by mohlo vést ke zranění,
• nesnažte se pacienta probrat studenou koupelí ani sprchou, protože by snadno mohlo dojít k podchlazení.

Zdroje: tis-cz.cz, alkohol-skodi.cz, lekarnickekpaky.cz, nzip.cz