Co je adrenalin?
Co se dozvíte v článku
Adrenalin, známý také jako epinefrin, je velmi účinný stresový hormon, který zároveň působí jako neurotransmiter. Zásadní roli hraje především ve stresových a život ohrožujících situacích tím, že stimuluje sympatický nervový systém. V těchto případech spouští nouzovou reakci těla na akutní stres, která je známá jako „bojuj, nebo uteč“.
Kromě toho se dále podílí na životně důležitých funkcích, a to včetně svalových kontrakcí a dýchání, což je také důvodem, proč se využívá i v medicíně jako lék. Tento hormon patří spolu s noradrenalinem a dopaminem do skupiny katecholaminů, které jsou produkovány nadledvinami.
Jaký má adrenalin vzorec?
Adrenalin je odvozen od aminokyseliny tyrosinu. Někdy je také označován jako katecholamin, jelikož obsahuje katecholovou skupinu. Jedná se o část molekuly, která obsahuje skupinu C6H4(OH)2. Vzorec adrenalinu je následující: C₉H₁₃NO₃. [1, 2, 3]
Jaké má adrenalin účinky?
Jako neurotransmiter zastává adrenalin v organismu poměrně malou roli, proto ho v nervech vzniká jen omezené množství. V tomto směru se podílí na metabolismu, soustředění a vzrušení či panice.
Adrenalin jako hormon
Hlavní účinky adrenalinu spočívají v jeho roli jakožto hormonu. Adrenalin je uvolňován nadledvinami v reakci na stres, známé jako „bojuj, nebo uteč“, která vyvolává řadu fyziologických změn ve vašem těle.
Když máte v krvi adrenalin, necítíte příliš bolest, což vám umožňuje například běžet nebo bojovat, i když jste zranění. Spolu s adrenalinem se pak uvolňuje také noradrenalin, který má za úkol kontrolovat váš krevní tlak. Co ale konkrétně způsobuje adrenalin ve vašem těle?
- Oči – zorničky se rozšíří, aby do nich pronikalo více světla.
- Srdce – pumpuje rychleji, aby dodalo více okysličené krve do svalů.
- Svaly – dostávají více krve a kyslíku a dokážou reagovat s větší silou a rychlostí.
- Dýchací cesty – dýchání je hlubší a rychlejší.
- Játra – glykogen se přemění na glukózu, která poskytne tělu potřebnou energii.
- Kůže – její povrch zbledne, protože cévy odvádějí většinu krve do svalů, a v důsledku zrychleného srdečního tepu se také můžete více potit.
Tyto reakce probíhají v těle natolik rychle, že si je ani nemusíte uvědomovat. Nával adrenalinu vám tak často umožní reagovat velmi pohotově, aniž byste o tom museli vůbec přemýšlet. [4, 5, 6]
Co způsobuje návaly adrenalinu?
Nával adrenalinu začíná vždy nejprve v mozku, a to tehdy, když vnímáte jakoukoli stresovou nebo pro vás nebezpečnou situaci. Tato informace se dostává do amygdaly v mozku, která je zodpovědná za emoční zpracování situací, jež zažíváte.
Jakmile amygdala zaznamená nebezpečí, vyšle tento signál do hypotalamu (podvěsku mozkového), jež je řídicím centrem celého těla a s nímž komunikuje prostřednictvím tzv. sympatického nervového systému. Ten je totiž zodpovědný za okamžité reakce organismu na hrozící nebezpečí.
Ve chvíli, kdy tento signál přijmou nadledviny, začnou produkovat adrenalin do krevního oběhu. Další činnosti, které mohou vyvolat nával adrenalinu, jsou například:
- skákání z velké výšky (skydiving, bungee jumping a podobně),
- atrakce v lunaparku,
- sledování hororového filmu,
- zkoušky ve škole,
- veřejný proslov,
- přítomnost někoho, koho obdivujete nebo jste do něj zamilovaní.
Adrenalin a psychické problémy
Kromě nebezpečných situací mohou zažívat návaly adrenalinu také lidé s psychickými problémy jakou součást jejich stavu. Například lidé trpící posttraumatickou stresovou poruchou mohou prožít adrenalinový záchvat (náhlý nával adrenalinu) z myšlenek na trauma. Lidé trpící panickými fóbiemi, jako je úzkostná porucha, zase mohou totéž zaznamenat v situaci, která v nich vyvolává strach. [7, 8, 9]
Může adrenalin tělu uškodit?
Návaly adrenalinu jsou těžko měřitelné, proto přesné negativní dopady nejsou zcela známy. Neustálý stres a návaly adrenalinu však mohou z dlouhodobého hlediska negativně ovlivnit především vaše srdce.
Časté vystavování stresovým situacím, které vede k větším návalům adrenalinu, může způsobit bušení srdce, vysoký krevní tlak, úzkosti i ztrátu hmotnosti a zvýšit riziko srdečního infarktu nebo mrtvice. Návaly adrenalinu dále mohou vyvolávat obtíže jako:
V případě návalu adrenalinu doprovázeného těmito příznaky je nejúčinnějším způsobem, jak snížit adrenalin, zhluboka dýchat a praktikovat různé relaxační techniky, včetně meditace, tai chi, jógy a podobně. Nedostatek adrenalinu je opravdu vzácný stav. Lidé, kteří by trpěli nedostatkem adrenalinu, by nedokázali správně reagovat na stresové situace. [10, 11]
Adrenalin jako lék
Adrenalinové pero, jako je například Epipen, se používá k léčbě silné alergické reakce, známé rovněž jako anafylaktický šok. Adrenalinová injekce účinkuje tak, že sníží otok v krku, otevře dýchací cesty a zabrání nebezpečnému poklesu krevního tlaku.
Dále se také někdy využívá u lidí, kteří trpí dýchacími obtížemi, jako je astma s přidruženou anafylaxí a zástavou srdce. Syntetický adrenalin se tedy využívá především k léčbě těchto stavů:
- srdeční zástava,
- operace očí,
- septický šok,
- astma,
- anafylaktický šok.
Aplikace adrenalinu při anafylaktické reakci
Tento lék je pouze na předpis, proto jeho aplikaci vždy musí předcházet konzultace s lékařem. K léčbě anafylaxe je nejlepším způsobem aplikovat epinefrin do svalu, ideálně do stehna, což umožní rychlou absorpci. Poločas rozpadu je 2 až 3 minuty. Aplikovat epinefrin je nutné v případě výskytu anafylaktických příznaků, jako jsou:
- závratě,
- potíže s dýcháním,
- sípání,
- nevolnost a zvracení,
- otok jazyka,
- potíže s polykáním,
- duševní zmatenost. [12, 13]
Zdroje: my.clevelandclinic.org, prirodovedci.cz, healthdirect.gov.au, endocrineweb.com, news-medical.net, verywellhealth.com, healthline.com, webmd.com