Tyto reakce jsou naprosto přirozené a potřebné. Nicméně pokud se teploty střídají příliš rychle a často, nadměrně zatěžují celý organismus. To může vést k únavě, vyčerpání, poklesu výkonnosti a celkovému oslabení. U některých lidí mohou teplotní výkyvy dále negativně působit na oběhovou soustavu, imunitu, nervy i psychiku.
Co se dozvíte v článku
Přechody ze zimy do horka jsou časté
Ačkoliv jsou prudké změny teplot běžnou součástí našeho života, málokdo si plně uvědomuje, že také patří mezi významné stresové faktory. Zatímco v minulosti se lidé pohybovali v mnohem přirozenějších klimatických podmínkách, moderní člověk často přechází z velkých veder do silně klimatizovaných interiérů.
Tělo je ale zatěžováno třeba i přechody z venkovních mrazů do přetopených místností. Rychlé teplotní skoky člověk dále běžně zažívá při cestování, když létá letadlem nebo podniká dlouhé jízdy autem. Na lidský organismus jsou při tom kladeny opravdu vysoké nároky. A ne každý je zvládá dobře. S tím je potřeba počítat a vnímat signály těla.
Nejvíce trpí srdce a cévy
Termoregulace je přirozený a poměrně dost složitý proces, do kterého se zapojuje celá řada orgánů a látek v lidském těle. Jejich souhra musí být opravdu dokonalá, aby v extrémní zimě nedocházelo k nadměrným ztrátám tepla. V horku je naopak potřeba zajistit, že se organismus nepřehřeje. Na termoregulaci se významně podílí mozek, hormony a oběhová soustava.
Právě pro srdce a cévy představují teplotní skoky největší zátěž. V horku se cévy rozšiřují, odborně se tomu říká vazodilatace. Organismus vylučuje vodu formou potu, aby došlo k co nejrychlejšímu ochlazení. Krev se zahušťuje, čímž se zvyšuje riziko vzniku krevních sraženin. Navíc se zhoršuje prokrvení periferních částí těla a mozku.
V chladu probíhá opačný proces označovaný jako vazokonstrikce. Cévy se stahují, a to zejména v periferních částech těla. Prokrvení kůže, končetin a periferií se zpomaluje, protože se tělo snaží udržet teplo v jádru pro životně důležité orgány.
Rychlé stahování a uvolňování cév může vést ke kolísání krevního tlaku, změnám srdeční frekvence a pocitům slabosti. Většina zdravých lidí se i za cenu větší únavy dokáže adaptovat. U rizikových skupin však mohou být důsledky závažnější.
Zejména kardiakům mohou prudké přechody z horka do chladu vyvolat náhlou hypertenzi, zhoršit prokrvení srdce, či dokonce přispět ke vzniku infarktu myokardu a mozkové mrtvice. Pozor by si zároveň měli dávat obecně chronicky nemocní lidé, osoby s vysokým krevním tlakem a senioři.
Imunitní systém se oslabuje
V souvislosti s klimatizacemi se často mluví o oslabení imunitního systému. U mnoha lidí totiž dochází k paradoxní situaci, že je rýma a nachlazení trápí během letních měsíců. Na vině jsou časté přechody z horkého venkovního prostředí do intenzivně klimatizovaných místností a dopravních prostředků. Teplotní rozdíly se zde mohou pohybovat kolem 10 °C.
Aby ale fungoval imunitní systém správně, měla by být teplota v klimatizované místnosti nižší maximálně o 5 °C. Vzduch upravený klimatizací je navíc hodně suchý, takže dráždí sliznice dýchacích cest a snižuje jejich schopnost bránit se vůči virům, bakteriím a dalším patogenům. Proto není nic zvláštního, když dostanete v létě angínu.
Teplotní skoky vyčerpávají i nervy
Opomenout nelze ani negativní vliv teplotních výkyvů na nervovou soustavu. Někteří lidé jsou na změny teplot a počasí hodně citliví a jejich autonomní nervový systém okamžitě reaguje. Tento jev se označuje jako meteosenzitivita. Trápit je mohou třeba bolesti hlavy, migrény, podrážděnost a potíže se soustředěním.
Dlouhodobé vystavení těmto vlivům může přispět k psychické nepohodě, pocitům napětí, nižší odolnosti vůči stresu a vyčerpání bez zjevné příčiny. Mnoho lidí přitom neví, že nervová soustava může být ovlivněna prudkými změnami teplot. Často tak únavu připisují stresu z práce či nedostatku spánku.
Jak se bránit před dopady teplotních skoků?
Přirozeným termoregulačním mechanismům, které tělo zapojí při ochlazení či oteplení, se zabránit nedá. Nicméně dodržováním určitých režimových opatření lze alespoň zmírnit dopady prudkých teplotních výkyvů.
V létě se pokud možno vyhýbejte klimatizovaným interiérům. Pokud máte klimatizaci v kanceláři či autě, nastavte ji tak, aby rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou nepřesahoval 5 °C. Takže pokud je venku 28 °C, nastavte klimatizaci na 23–24 °C. To už je příjemná teplota, při které se dá dobře fungovat.
Reaguje vaše tělo na prudké změny teplot?
Podobně obezřetně se chovejte i v zimě. Ledový vítr a přechody z mrazu do vytopených bytů jsou pro imunitu velkou zátěží. Snažte se proto správně vrstvit oblečení a chránit citlivé části těla. Pokud budete mít na sobě dostatek vrstev, můžete je během dne dle potřeby odkládat či přidávat.
Při sportu, saunování a otužování naslouchejte svému tělu a vnímejte varovné signály. Pokud se u vás objeví závratě, bušení srdce nebo nevolnost, činnost přerušte a nepřemáhejte se. Konkrétně třeba otužování sice může být prospěšné, ale musí být kontrolované a pozvolné. Otužování například posiluje imunitní systém a zlepšuje adaptační schopnosti těla.
Zdroje: nzip.cz, cpzp.cz, kardiochirurgie.cz, plus.rozhlas.cz, who.int, webmd.com
