Hypotermie může mít velice vážné následky. Ohrožuje hlavně miminka, seniory či bezdomovce

Co je hypotermie?

Tímto termínem lékaři označují stav podchlazení, kdy tělesná teplota klesne pod úroveň, která je potřebná pro normální fungování metabolismu. U člověka přitom za hypotermii považujeme nechtěný pokles teploty pod 35 °C. Dojde-li k lokálnímu poškození chladem, hovoříme o omrzlinách, kdy nízká teplota způsobí vazokonstrikci a ischemii v postižené oblasti.

Ačkoliv hypotermie není zdaleka tak častým problémem jako horečka nebo zvýšená tělesná teplota, může mít velice vážné následky. Proto byste tento stav nikdy neměli podceňovat, i když se na první pohled může zdát neškodný. Zvláště citliví jsou pak k podchlazení novorozenci a kojenci, ale i senioři, zatímco lidé žijící v chladném podnebí, kteří jsou aklimatizovaní a otužilí, bývají zpravidla odolnější.

Když se tělesná teplota výrazně sníží, pacientův organismus není schopný normálně fungovat. První projevy obvykle souvisí s působením na centrální nervový systém, zároveň se snižuje metabolismus a postupně také činnost jednotlivých orgánů. Pokud se takový stav neléčí, dojde k selhání srdce a dýchacího systému, což nevyhnutelně vede ke smrti pacienta. [1, 2, 3, 4]

Klasifikace hypotermie

Hypotermie je stav celkového podchlazení organismu, kdy tělesná teplota klesne pod 35 °C, což je způsobeno buď snížením produkce tepla, nebo jeho vyššími ztrátami. V závislosti na závažnosti pacientovy situace pak lékaři rozlišují tři typy hypotermie, které vypadají následovně:

• lehká hypotermie (32–35 °C),
• střední hypotermie (28–32 °C),
• těžká hypotermie (< 28 °C).

Rozlišování mezi jednotlivými úrovněmi podchlazení podle teploty jádra v praxi ovšem není jednoduché. Pro správné rozpoznání hypotermie je totiž nutné použít teploměr s dostatečným rozsahem a měřit jádrovou teplotu v močovém měchýři, v rektu nebo v jícnu. Naměřenou teplotu pak ještě lékař musí porovnat s objektivním nálezem. Proto se mnohdy využívá také švýcarská stupnice vycházející z klinických projevů hypotermie.

Jaké má hypotermie stupně?

• I. stupeň – člověk je při vědomí, ale třese se,
• II. stupeň – postupně dochází k útlumu vědomí, ustává třes a objevuje se arytmie,
• III. stupeň – pacient upadá do bezvědomí, základní životní funkce jsou zpomalené a stále je patrná srdeční arytmie,
• IV. stupeň – pacient je v bezvědomí, dochází k zástavě dechu,
• V. stupeň – jde o stav ireverzibilní hypotermie, kdy pacient vlivem podchlazení umírá. [5, 6, 7, 8]

Jak organismus ztrácí teplo?

Lidské tělo neustále generuje teplo prostřednictvím metabolických procesů a svalových pohybů. Pokud jsou jeho ztráty vyšší než množství tepla, které je organismus schopný vyprodukovat, tělesná teplota začíná klesat. K tepelným ztrátám přitom dochází hlavně z následujících důvodů:

• Vyzařování – většina tepelných ztrát je způsobena vyzařováním tepla (tedy elektromagnetickými vlnami) skrze nechráněné povrchy lidského těla do okolního prostředí.
• Odpařování – teplo se postupně odpařuje z povrchu kůže (vlhká pokožka ztrácí teplo rychleji, což se děje například u člověka, který vyleze z vody, ale i v důsledku popálenin) a k jeho ztrátám dochází také prostřednictvím vydechování vodních par plícemi.
• Vedení – pokud přijdete do přímého kontaktu s něčím velmi studeným, jako je například ledová voda či chladná zem, teplo bude velmi rychle z vašeho těla odvedeno pryč. Například ve studené vodě se pak tělesné teplo ztrácí mnohem rychleji než ve chvíli, kdy je organismus vystaven působení studeného vzduchu. To samé platí i ve chvíli, kdy má člověk na sobě mokré oblečení.
• Proudění – vrstva teplého vzduchu, který se ohřál vedením a vyzařováním tepla z lidského těla, je působením proudění větru (nebo případně kapaliny) strhávána pryč a nahrazována chladnějším vzduchem z okolí. Následně stoupá rozdíl teplot těla a okolního prostředí a zvyšují se tepelné ztráty. [9, 10, 11, 12]

Jaké má hypotermie příčiny?

Hypotermie nastává ve chvíli, kdy lidské tělo ztrácí teplo rychleji, než je schopné ho produkovat. Mezi nejčastější příčiny tohoto stavu se tedy samozřejmě řadí vlivy okolního prostředí (především chladné počasí, vlhko a vítr), ale na vině může být i celá řada dalších rizikových faktorů. Konkrétně vypadají příčiny hypotermie následovně:

• Expozice chladu, vlhkosti a studenému větru – hlavní příčinou hypotermie je vystavení organismu extrémním podmínkám, přičemž nejčastěji jde o momenty, kdy je člověk vystaven chladnému počasí příliš dlouho, není dostatečně oblečený nebo není schopný přesunout se na místo, kde je sucho a teplo.
• Pobyt ve (studené) vodě – sem patří hlavně situace, kdy se člověk ocitne ve vodě nechtěně (například kvůli nějaké nehodě) a nemůže se dostat ven, začne se topit nebo promokne v dešti, ale rizikový je také příliš dlouhý čas strávený v mokrém či zpoceném oblečení.
• Snížený metabolismus – důvodem může být těžká hypotyreóza (snížená funkce štítné žlázy), hypoglykémie (pokles cukru v krvi), malnutrice (podvýživa), ketoacidóza či hypopituitarismus (nedostatečná produkce jednoho či více hormonů adenohypofýzy).
• Jiné zdravotní potíže – sem patří především poškození mozku, šokové stavy, nějaké trauma (úraz) či sepse (otrava krve), kdy se bakterie rozšíří do zbytku organismu prostřednictvím krevního oběhu.
• Intoxikace – problematická je především konzumace alkoholu, ale na vině bývají také drogy nebo jiné látky, jako jsou barbituráty či sedativa.
• Popáleniny – vlivem těchto zdravotních potíží dochází k vyšším ztrátám tepla.
• Další problémy – k podchlazení organismu přispívá také tělesné vyčerpání, dehydratace a nedostatek spánku.

Když je lidský organismus vystaven chladu, tělo vydává větší množství energie, aby člověka udrželo v teple. Pokud takový stav pokračuje, tělo postupem času spotřebuje veškerou uloženou energii a teplota začne klesat. Poté už člověk není schopný se zahřát a objevují se první projevy hypotermie, které jsou stále horší a horší.

Nebezpečí podchlazení hrozí hlavně při vlhkém chladu, kdy je výdej tepla zhruba 200× vyšší než na vzduchu. V ledové vodě obvykle dochází ke smrti pacienta během desítek minut. Příčinou bývá podchlazení a následné utopení. Náhlá smrt ve studené vodě se pak někdy vysvětluje reflektorickým podrážděním bloudivého nervu nebo šokem (akutním uvolněním histaminu).

Svou roli zde ale hrají i další faktory, jako je například celkové vyčerpání organismu, neschopnost pohybu, zranění spojené s většími krevními ztrátami, intoxikace alkoholem či hypnotiky nebo třeba hladovění. Novorozenci a kojenci (do 14 dnů života) pak mohou zemřít dokonce i při teplotách kolem 15 °C, a to vlivem nedostatečně vyvinutých mechanismů omezujících ztráty tepla, většího tělesného povrchu a vysoké koncentrace tělesné vody. [13, 14, 15, 16, 17]

Rizikové faktory

Přestože může hypotermie postihnout kohokoliv, některé skupiny lidí jsou v tomto ohledu ohroženější než ostatní, a svou roli zde mohou sehrát i další okolnosti, které nebezpečí podchlazení výrazně zvyšují. Mezi nejdůležitější rizikové faktory z hlediska hypotermie se řadí:

• Vyšší věk pacienta – schopnost těla regulovat teplotu a vnímat chlad se může s přibývajícím věkem snižovat. Někteří starší lidé navíc nejsou schopni okolí upozornit na to, že jim je zima, nebo se přemístit někam do tepla. Také někdy mívají tendenci šetřit na energiích, bývají méně aktivní než mladší jedinci a jejich tělo obsahuje menší tukové zásoby, které fungují jako izolační vrstva.
• Nízký věk pacienta – děti ztrácejí teplo rychleji než dospělí a zároveň mohou dlouhodobě ignorovat pocit chladu, protože se příliš dobře baví a vůbec o tom nepřemýšlí. Malí pacienti zároveň obvykle nejsou schopní správně posoudit, jak se správně obléknout, aby jim v chladném počasí bylo dostatečně teplo. Pokud jde o miminka, ta ztrácejí teplo nejrychleji a nemají energetickou rezervu, která by způsobila chvění a nárůst tělesné teploty. Mohou se tedy podchladit třeba už při spaní v příliš chladné místnosti.
• Mentální problémy – osoby trpící nějakým duševním onemocněním nebo jinými stavy, které narušují jejich úsudek, často nechápou riziko spojené s chladným počasím a nejsou schopné se podle situace adekvátně obléknout. Lidé s demencí se pak mohou zatoulat z domova nebo se někde ztratit, takže je mnohem pravděpodobnější, že uvíznou venku a podlehnou vlivu chladného, větrného a vlhkého počasí.
• Vyčerpání organismu – tolerance vůči chladu se výrazně snižuje, pokud je člověk unavený.
• Alkohol a drogy – přestože alkohol zdánlivě tělo zahřívá, kvůli roztažení povrchových cév dochází ke zvýšeným ztrátám tepla skrze pokožku. Přirozená reakce organismu na chlad, kterou je třes, navíc bývá vlivem konzumace alkoholu snížená. Kromě toho mohou drogy či alkohol negativně ovlivnit pacientův úsudek ohledně venkovních podmínek a nutnosti dostatečně se obléknout.
• Zdravotní potíže – některé zdravotní poruchy ovlivňují schopnost těla regulovat tělesnou teplotu, což zahrnuje například nedostatečnou činnost štítné žlázy, mentální anorexii, cukrovku, těžkou artritidu, Parkinsonovu chorobu nebo poranění míchy.
• Užívání léků – některé medikamenty mohou mít negativní vliv na schopnost organismu regulovat teplotu. Sem patří konkrétně antidepresiva, antipsychotika, narkotické léky proti bolesti nebo třeba sedativa.
• Bezdomovectví – pokud člověka z nějakého důvodu postihla ztráta bydlení v kombinaci se společenským vyloučením (většinou jde o opuštěné jedince bez zázemí), hrozí, že u něj dojde k podchlazení, a to hlavně přes noc během zimních měsíců (například při přespávání na vlakových nádražích či přímo na ulicích). Z toho důvodu se zřizují takzvané ohřívárny, kam mohou bezdomovci přijít, když je ohrožuje zima a mráz. [18, 19, 20, 21, 22, 23, 24]

Jaké má podchlazení příznaky?

Pokud tělesná teplota člověka klesne na 34–35 °C, nejprve dochází ke zblednutí pokožky a objevuje se třes na všech končetinách, čímž se organismus snaží zabránit nadměrnému výdeji tepla a zvýšit jeho výrobu. Kromě toho můžete pozorovat vliv abnormální teploty na centrální nervový systém, což zahrnuje například ataxii (nešikovnost pohybů), amnézii, změny vědomí nebo poruchy řeči.

Snížená tělesná teplota v rámci mírné hypotermie způsobuje také zrychlení respirace a postupně se u pacienta začíná objevovat jistá apatie. Při poklesu teploty pod 33 °C se pak svalový třes postupně zastavuje a snižuje se metabolismus organismu. Klesá funkce ledvin, zvyšuje se diuréza i vazba kyslíku na hemoglobin, což vede ke zpomalení oxidačních procesů.

Při středním stupni hypotermie se rozvíjí deprese centrálního nervového systému, a klesne-li teplota pod 32 °C, pacienti obvykle bývají soporózní. To znamená, že reagují jen na intenzivní podněty (například bolestivé), a to pouze nějakým nepatrným zvukem či pohybem. Dochází také k vzestupu pH a postižený může mít paradoxní pocit horka, což někdy vede ke svlékání oblečení, přestože jsou podchlazení nebo se stále nachází na místě, kde je velmi chladno.

Pokles tělesné teploty pod 30 °C se pojí se sníženým srdečním výdejem, s nižší tepovou frekvencí a s velkým nebezpečím vzniku arytmií (fibrilace síní). V rámci těžké hypotermie, kdy teplota klesne pod 28 °C, je potom patrná oligurie a může se objevit plicní kongesce. U většiny pacientů je možné na EKG pozorovat Osbornovu vlnu, dochází k depresi myokardu a hrozí fibrilace komor. Pulz bývá nehmatatelný, pacient upadá do bezvědomí a nakonec dochází ke kardiorespiračnímu selhání.

Lehká hypotermie:

• třesavka,
• zrychlený tep,
• zrychlený dech,
• zpomalené reakce,
• ospalost a letargie,
• nadměrné močení,
• chladná a bledá pokožka,
• potíže s mluvením,
• celková zmatenost,
• poruchy jemné motoriky,
• subjektivní pocit bolesti v končetinách.

Střední hypotermie:

• nepravidelné či pomalejší dýchání,
• pokles mentálních funkcí,
• modravá barva kůže,
• zpomalené reflexy,
• rozšíření zornic,
• apatie a spavost,
• snížený krevní tlak,
• abnormální srdeční rytmus,
• možná ztráta vědomí,
• subjektivní pocit ústupu bolesti.

Těžká hypotermie:

• nepravidelné dýchání,
• nízký krevní tlak,
• absence reflexů,
• svalová ztuhlost,
• nízký výdej moči (oligurie),
• pomalý tep, který je těžko hmatný,
• poruchy vědomí nebo bezvědomí,
• kóma, které může vypadat jako smrt,
• zástava dechu a srdeční činnosti.

Lidé trpící hypotermií si zpočátku svůj stav často neuvědomují, protože se jednotlivé příznaky objevují postupně a zároveň mohou být vlivem podchlazení velice zmatení, což někdy vede k rizikovému chování. U miminek je pak problém i v tom, že se u nich hypotermie nemanifestuje třesem, protože jejich tělo na to nemá dostatečnou energetickou rezervu. [25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32]

Následky podchlazení

Za kritickou lékaři považují teplotu nižší než 30 °C, kdy hypotalamus ztrácí schopnost regulace tělesné teploty a dochází k zástavě oběhu. Klesne-li pak tělesná teplota pod 28 °C, daný stav ohrožuje pacienta na životě a vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc. Pokud se podchlazení organismu neléčí, v jeho důsledku se podle závažnosti situace mohou objevit následující stavy:

• pankreatitida,
• gastrické krvácení,
• rabdomyolýza,
• poškození jater,
• selhání ledvin,
• metabolická acidóza,
• intravaskulární trombóza,
• srdeční arytmie,
• srdeční zástava,
• kóma,
• smrt pacienta.

Lidé, u nichž se rozvine hypotermie v důsledku vystavení chladnému počasí nebo studené vodě, jsou náchylní i ke vzniku dalších zranění. Sem patří především omrzliny (jde o lokální poškození působením chladu, přičemž nejohroženější jsou uši, nos, ruce, nohy, tváře a brada), ale také rozpad a odumírání tkání v důsledku přerušení průtoku krve (gangréna).

Lidský organismus se nicméně dokáže s podchlazením překvapivě dobře vyrovnat. U pacienta totiž postupně dojde ke snížení metabolismu i nároků na přísun kyslíku. Ačkoliv někteří silně podchlazení jedinci působí jako mrtví, ve skutečnosti mohou být stále živí. V kritických hypotermických stavech se proto doporučuje provádět oživovací pokusy delší dobu.

Jestliže pacient v důsledku hypotermie zemře, na jeho těle budou patrné specifické posmrtné změny. Jedná se například o skvrny růžovo-červené barvy, které se objevují v důsledku zvýšené vazby kyslíku na hemoglobin. Charakteristickým znakem hypotermie jsou pak i krevní výronky a eroze ve střevní a žaludeční sliznici (Višněvského skvrny), otoky v obličeji či mnohoorgánové infarkty způsobené hypotermickým šokem. [33, 34, 35, 36, 37, 38, 39]

První pomoc při hypotermii

Nevíte si rady, jakou poskytnout u podchlazení první pomoc? V tom případě mějte na paměti, že každá osoba trpící hypotermií potřebuje co nejrychleji lékařskou pomoc. Pokud nejste schopni ji zajistit okamžitě, řiďte se následujícím seznamem doporučení:

• Transportujte pacienta z nepříznivého prostředí – snažte se zamezit další expozici chladu a postiženého chraňte před studeným počasím, větrem a vlhkem. Zároveň se ho pokuste co nejrychleji dostat z venkovního prostředí nebo z vody někam na teplé a suché místo.
• Omezte pohyb – snažte se s postiženým příliš nehýbat, protože jinak hrozí vznik srdeční arytmie. Když mu budete pomáhat, zacházejte s ním opatrně, danou osobu nijak nemasírujte ani jí nedrhněte pokožku a vyhněte se také jakýmkoliv prudkým pohybům.
• Sundejte pacientovi zpocené či mokré šaty – pokud to bude nutné, klidně mokré oblečení rozstřihněte, abyste se vyhnuli nadměrnému pohybu.
• Zajistěte pacientovi teplo – zabalte postiženého do suchého oblečení, do teplých přikrývek, do termofólie či do spacáku a snažte se zvýšit teplotu okolního prostředí. Zároveň pamatujte na to, že by pacient rozhodně neměl zůstávat na studené zemi, takže pod něj případně umístěte deku nebo cokoliv, co mu zajistí teplo.
• Kontaktujte záchrannou službu – zajistěte postiženému odbornou lékařskou pomoc (zavolejte na číslo 155, kde vám také poradí, jak dále postupovat).
• Postupně postiženého zahřívejte – pro zvýšení tělesné teploty se doporučuje připravit teplé, suché obklady, které pak umístíte do podpaží, na krk, do oblasti třísel a na hruď nebo na břicho pacienta. Je-li to nutné, využijte přímý kontakt „kůže na kůži“. Obklady nepřikládejte na ruce ani nohy, protože to by tlačilo studenou krev zpět k srdci, plicím a mozku.
• Nepoužívejte přímé teplo – pacienta nezahřívejte pomocí horké vody ani tak, že ho přitisknete k radiátoru, jelikož toto teplo může poškodit kůži nebo způsobit srdeční arytmii a následně zástavu srdce.
• V případě mírné hypotermie, kdy je pacient při vědomí, se snažte zabránit teplotním ztrátám a zrychlit pacientův metabolismus. U postiženého by nemělo hrozit riziko smrtelných poruch srdečního rytmu. Můžete mu například podat teplý nápoj bez alkoholu a kofeinu, ale i potraviny s vysokým obsahem cukru.
• Při střední a těžké hypotermii se snažte s pacientem příliš nehýbat. Pouze ho osušte, zabalte do něčeho teplého a sledujte jeho tělesné reakce. Soustřeďte se hlavně na dýchání, stav vědomí a hlavní známky života. Pokud se zastaví dýchání či puls a pacient nevykazuje žádné známky života, zahajte okamžitě kardiopulmonální resuscitaci (i když se na první pohled může zdát, že je daná osoba již po smrti). [40, 41, 42, 43, 44, 45]

Diagnostika

Že se jedná o hypotermii, lékaři obvykle poznají na základě fyzických příznaků, s nimiž se pacienti potýkají. Kromě toho jim samozřejmě mohou napovědět i podmínky, které k rozvoji potíží vedly (například pobyt venku v mrazivém počasí nebo pád do studené vody). Pokud jsou ovšem projevy podchlazení mírné, nemusí být hned zřetelné, o jaký problém se jedná.

Ačkoliv se může zdát, že jsou u hypotermie příznaky na první pohled dobře rozpoznatelné, nemusí tomu tak vždy být. Ve většině případů se sice zpočátku objevuje třesavka, ale její přítomnost je závislá na energetických rezervách organismu, takže se někdy vůbec nemusí dostavit. To platí také pro malé děti, u nichž neexistuje dostatečná tepelná rezerva, která by chvění vyvolala.

Kromě měření tělesné teploty pomocí speciálního teploměru, který dokáže zaznamenat také nízké teploty, mohou při diagnostice hypotermie pomoci také krevní testy, které zároveň dokáží zhodnotit závažnost daného stavu. Prostřednictvím laboratorního testování a doprovodných vyšetření je navíc možné odhalit další komplikace, které je nutné vzít v potaz. [46, 47, 48, 49, 50]

Léčba hypotermie

Jakmile se k postiženému dostane pohotovostní lékařská péče, terapie se bude odvíjet od toho, jak závažná hypotermie ho postihla, zda je při vědomí a jaké další komplikace jeho stav provází. Léčba může zahrnovat například:

• Pasivní zahřívání – pokud je hypotermie mírná, obvykle postačí poskytnout pacientovi dostatek tepla pomocí vyhřívaných přikrývek a teplých nápojů.
• Ohřívání krve – v některých případech je nutné pacientovi odebrat krev, zahřát ji a poté znovu vpustit do krevního oběhu. Nejčastěji se k tomu používá hemodialyzační přístroj, který běžně slouží k filtraci krve u pacientů se špatnou funkcí ledvin. Může se ovšem jednat také o přístroj na srdeční bypass.
• Nitrožilní aplikace teplých tekutin – do žíly je možné vpravit ohřátý intravenózní roztok slané vody, jenž pomůže zahřát pacientovu krev.
• Zavodnění – teplý roztok slané vody se dá použít také k zahřátí vybraných částí těla, jako je oblast pleury (pohrudnice) nebo břišní dutina. Na tato místa je možné teplé tekutiny zavést pomocí katétrů.
• Ohřívání dýchacích cest – v tomto případě se používá zvlhčený kyslík, který se pacientovi podává pomocí masky nebo nosní trubice. Cílem je zahřát dýchací cesty a zvýšit tělesnou teplotu postiženého.

Pokud jde o to, jaká je u hypotermie léčba, v přednemocniční neodkladné péči se nejprve ošetřují stavy, které bezprostředně ohrožují postiženého na životě. Jde například o poruchy dýchání, vědomí a krevního oběhu. Poté se pokračuje takovým způsobem, aby byl pacient v co největší fyzické i psychické pohodě a samozřejmě je nutné zajistit co nejrychlejší transport do nemocnice.

První půl hodina po začátku ohřívání pacienta bývá nejdůležitější, protože studená krev a kyselé metabolity z končetin mohou způsobit snížení teploty jádra nebo vyvolat kolaps. Stejně jako v případě jiných akutních stavů je pak možné použít i farmakologickou léčbu, jejímž cílem je odstranit bolest a předcházet dalším komplikacím (infekčním, neurologickým). [51, 52, 53, 54, 55, 56, 57, 58]

Možnosti prevence

Abyste se podchlazení zcela vyhnuli, je dobré soustředit se hlavně na udržování organismu v teple a vyhýbání se rizikovým aktivitám, které by mohly mít za následek právě hypotermii. Proto se doporučuje dodržovat následující opatření:

• Vyhýbejte se delšímu pobytu v chladném prostředí – nevystavujte své tělo zbytečně přílišnému chladu, a pokud se například pohybujete během zimních měsíců venku, snažte se být dostatečně oblečení, pravidelně se choďte zahrát dovnitř a zůstaňte v suchu.
• Vhodně se oblékejte – než vyrazíte ven, zkontrolujte předpověď počasí a zhodnoťte situaci, abyste byli schopní se dostatečně teple obléknout. Pokud je zima, používejte několik vrstev oblečení a samozřejmě i pokrývku hlavy, rukavice, šálu, teplé ponožky a pevné boty, abyste se vyhnuli zbytečným tepelným ztrátám.
• V chladném počasí se vyhýbejte náročným činnostem – pokud venku panují chladné podmínky, snažte se nepouštět do aktivit, u kterých se hodně zpotíte a následně ofouknete. Kombinace mokrého oblečení a studeného počasí může způsobit výraznější ztráty tělesného tepla.
• Snažte se zůstat v suchu – pokud zmoknete, spadnete do vody nebo se jdete vykoupat (třeba v rámci otužování), následně si co nejdříve svlékněte mokré oblečení a převlečte se do suchých šatů.
• Zahřejte se – pokud vám je zima, můžete zvýšit tělesnou teplotu adekvátním pohybem nebo třeba konzumací teplých jídel a nápojů.
• Udržujte děti v teple – abyste zabránili podchlazení, nenechávejte malé děti spát v příliš chladné místnosti, dostatečně je oblékejte a dbejte na to, aby se zdržovaly v teple. Pokud si hrají venku v chladném počasí, dohlédněte na to, aby se průběžně chodily ohřát dovnitř. Při jakýchkoliv potížích se je snažte zahřát a případně kontaktujte lékařskou pomoc.
• Omezte konzumaci alkoholu a jiných návykových látek – pokud plánujete vyrazit ven, když tam panuje chladné počasí, vyrážíte někam k vodě (například na loď) nebo nejste schopní zajistit doma dostatek tepla během studených nocí, vyhněte se konzumaci alkoholu, který může otupit vaše smysly a zdánlivě vás zahřát.
• Buďte v kontaktu – pokud se účastníte nějakých venkovních aktivit, kde hrozí potenciální riziko podchlazení (například horolezectví, potápění, procházky na odlehlých místech a podobně), vždy informujte někoho ze svých blízkých o tom, kam přesně se chystáte, a snažte se jim pravidelně posílat zprávy o svém stavu. V ideálním případě byste se nikam neměli vydávat sami, ale raději provozovat nebezpečné aktivity minimálně ve dvou, abyste se mohli navzájem kontrolovat, protože sami nemusíte včas rozpoznat příznaky hypotermie.
• Dohlížejte na starší a nemohoucí – k hypotermii samozřejmě může dojít i v domácích podmínkách, a to hlavně v případě starších osob nebo třeba jedinců, kteří mají zdravotní či mentální problémy, a jsou tak více náchylní k podchlazení organismu. Snažte se takovým lidem zařídit v domácnosti adekvátní teplotu, pravidelně je kontrolujte a v případě potřeby jim zajistěte odbornou pomoc. [59, 60, 61, 62, 63]

Využití hypotermie v medicíně

Přestože je hypotermie nebezpečný stav, který může člověka ohrozit na životě, existují situace, kdy může být prospěšná. Jde konkrétně o léčebnou hypotermii, která se označuje také jako řízená hypotermie. Používá se například během operací srdce a mozku, u febrilních stavů, při léčbě hypoxicko-ischemické encefalopatie u novorozenců nebo po KPR (kardiopulmonální resuscitace) či KPCR (kardiopulmocerebrální resuscitace). [64, 65, 66, 67]

Zdroje: wikiskripta.eu, stefajir.cz, akutne.cz, mojeambulance.cz, ppp.zshk.cz, mayoclinic.org, my.clevelandclinic.org, theses.cz, webmd.com, cdc.gov, betterhealth.vic.gov.au, ncbi.nlm.nih.gov, medicalnewstoday.com, healthline.com