Co je cholesterol?
Cholesterol je steroidní látka, která je nezbytnou součástí lidské krve a podílí se na celé řadě důležitých procesů, kam patří třeba stavba buněčných membrán, tvorba hormonů či výroba vitamínu D ze slunečních paprsků. Nezbytný je také pro zpracování tuků v těle. Nemá ale pouze světlé stránky. Stejně jako je cholesterol nepostradatelný, může také škodit, a to v případě, kdy se ho v těle nahromadí víc, než je zdrávo.
Zvýšenou hladinu cholesterolu má podle statistik téměř 70 % české populace. Ta ji ve velkém přijímá nejen konzumací tučných jídel, ale také přílišným holdováním cukru. Až 85 % cholesterolu si přitom tělo dokáže vyrobit samo.
Druhy cholesterolu
Přestože lidé obvykle rozlišují několik různých druhů cholesterolu, mějte na paměti, že toto rozdělení není oficiální a pro mnohé tak může být zavádějící. Ve skutečnosti je totiž cholesterol jako takový pouze jeden. Do těla se dostává prostřednictvím potravy a lidský organismus ho zároveň i sám vyrábí (hlavně v játrech). O jeho přepravu krevním řečištěm se pak starají lipoproteiny sestávající z tuků a bílkovin, které můžete znát také jako nosiče.
Na základě toho, který přenašeč se cholesterolu v pacientově organismu ujme, se daná steroidní látka dělí do dvou kategorií, konkrétně na tzv. zlý cholesterol a hodný cholesterol. Jedny nosiče jsou spíše tukové (LDL čili low density lipoprotein) a druhé zase mají vyšší podíl proteinů (HDL čili high density lipoprotein). Vzhledem k tomu lidé začali neodborně rozdělovat cholesterol na:
- HDL cholesterol (hodný cholesterol),
- LDL cholesterol (zlý cholesterol),
- TGA cholesterol.
Skutečnost, o jakém cholesterolu hovoříme, tedy závisí na obsahu tuků a bílkovin. Pokud lipoproteinová částice obsahuje vyšší podíl tuků než bílkovin, označuje se jako LDL neboli lipoprotein o nízké hustotě. Ten přenáší cholesterol z jater do buněk, přičemž jeho nadbytečné množství v krvi vede k usazování v cévách, což má za následek jejich ucpávání (odtud „zlý cholesterol“).
Opakem je pak HDL neboli lipoprotein s vysokou hustotou, jenž obsahuje větší podíl bílkovin než tuků a je lidskému organismu prospěšný. Zbavuje totiž krev LDL cholesterolu, působí aktivně proti tvorbě sklerotických plátů a pomáhá předcházet rozvoji onemocnění, jako je mrtvice nebo infarkt, díky čemuž získal označení „hodný cholesterol“. Od jeho hladiny se pak odvíjí schopnost organismu zbavovat se zlého cholesterolu tak, že ho transportuje zpět do jater.
Poslední kategorií, o které lidé někdy hovoří, je TGA cholesterol. Jde o triglyceridy (jednoduché tuky), jejichž hladinu je nutné sledovat, jelikož zvýšené hodnoty mohou v pacientově organismu napáchat podobné škody jako LDL cholesterol.
Hodnoty cholesterolu
Normální hodnoty cholesterolu v krvi se u různých věkových kategorií liší. Zatímco u dětí a dospívajících do 15 let se za normální hladinu považuje hodnota do 4,4 mmol/l, dospělí a lidé nad 15 let by celkovou hladinu cholesterolu měli udržovat mezi 3,9 až 5,2 mmol/l. O zvýšeném cholesterolu pak hovoříme v okamžiku, kdy se hodnoty pohybují od 5,2 do 6,2 mmol/l, vysoký cholesterol pak znamená hodnoty vyšší než 6,2 mmol/l.
Celková hladina cholesterolu v sobě obsahuje všechny tři typy cholesterolu, a pokud chce pacient znát jednotlivé hodnoty, je třeba udělat jejich rozbor. V takovém případě platí:
LDL-cholesterol
- bezpečné hodnoty: do 3,4 mmol/l,
- zvýšené riziko: 3,4 – 4,1 mmol/l,
- vážné riziko: vše nad 4,1 mmol/l.
Ne pro všechny platí stejné rozpětí hodnot. Pacienti se zvýšeným kardiovaskulárním rizikem by se měli snažit mít hodnoty LDL cholesterolu více pod kontrolou a udržovat jej pod 2,5 mmol/l. A jaká je pro LDL cholesterol norma v případě osob s již rozvinutým kardiovaskulárním onemocněním? V takovém případě je třeba držet hladinu pod hodnotou 2 mmol/l.
TGA-cholesterol
- bezpečné hodnoty jsou do 1,7 mmol/l,
- riziko hrozí při hodnotách v rozmezí 1,7 mmol/l – 4,0 mmol/l.
U HDL cholesterolu pak platí jednoduché pravidlo: čím víc, tím líp. Aby se pacient vyhnul zdravotnímu riziku, je třeba udržovat hladinu alespoň 1,2 mmol/l. Za rizikové hodnoty jsou naopak považovány ty, které jsou nižší než 0,9 mmol/l.
Potýkáte se s vysokou hladinou cholesterolu?
Proč je důležité udržovat správné hodnoty cholesterolu?
Pro lidský organismus je správná hladina cholesterolu velmi důležitá. Potřebuje ho k výstavbě buněk, tvorbě některých hormonů a vitamínu D. Cholesterol je rovněž nezbytnou součástí nervové tkáně. I přes svůj pozitivní vliv, který nám cholesterol přináší, je třeba hlídat jeho hladinu. Zejména pak pokud jde o takzvaný zlý cholesterol.
Zvýšený LDL cholesterol může vniknout do cévní stěny a urychlit rozvoj aterosklerotického plátu, což je nahromaděná tuková hmota a bílé krvinky ve stěně tepny. Jedná se o příznak aterosklerózy, tedy kornatění tepen, což je příčinou řady kardiovaskulárních onemocnění, včetně infarktu myokardu a mozkové mrtvice. Vysoký LDL cholesterol může vést také k rozvoji:
- anginy pectoris,
- ischemické choroby dolních končetin,
- retinopatie,
- selhání ledvin,
- erektilní dysfunkce.
Nebezpečí zvýšeného cholesterolu spočívá v tom, že kornatění tepen probíhá poměrně dlouho bez očividných příznaků. Tím, že se céva uvnitř zužuje, dochází ke zhoršenému prokrvení jednotlivých orgánů. Projevy se pak liší v závislosti na postiženém orgánu. Nejprve je pacient může pociťovat pouze při námaze, později se však obtíže dostavují i v klidu. K akutním komplikacím pak dochází při nestabilním aterosklerotickém plátu. Ten může prasknout a vytvoří se v něm krevní sraženina, která následně částečně anebo zcela ucpe průtok krve.
Jak snížit LDL cholesterol?
V první řadě je nutné říct, že vysoká hladina LDL cholesterolu se rozhodně netýká jen starší populace. Velice často je totiž spojena také s nadváhou či obezitou a dalšími civilizačními chorobami, které se čím dál častěji vyskytují u mladých dospělých i dospívajících lidí. Úplnou výjimkou nejsou v tomto ohledu ani děti. K nejrizikovějším skupinám patří:
- kuřáci,
- konzumenti alkoholu,
- starší lidé,
- obézní jedinci a lidé s nadváhou,
- diabetici,
- fyzicky neaktivní jedinci.
V případě, že lékař z krevního rozboru zjistí mírně zvýšenou hladinu LDL cholesterolu, doporučí pacientovi úpravu jídelníčku, pravidelný pohyb, častější kontrolu hladiny cholesterolu, a pokud je to na místě, i redukci váhy.
U vysoké hladiny cholesterolu lékaři zpravidla předepisují terapii, která se obvykle neobejde bez medikace. Obvykle jsou pacientovi naordinovány takzvané statiny, které snižují tvorbu cholesterolu v játrech. Podobně jako u jiných léků je i v tomto případě třeba počítat s vedlejšími účinky. Nevýhodou léků na cholesterol je navíc to, že pokud je lékař jednou předepíše, musí je pacient užívat až do konce života. Proto je dobré zkusit cholesterol nejprve snížit pomocí diety a celkové změny životního stylu.
Jak snížit LDL cholesterol přírodní cestou?
Jednu z alternativ léčby představují také rostlinné steroly neboli fytosteroly. Jedná se o látky rostlinného původu, které se v malém množství vyskytují například v rostlinných olejích, obilovinách či ořeších. Fytosteroly blokují vstřebávání cholesterolu do krve ze střeva a samy se přitom téměř nevstřebávají. Nevstřebaný cholesterol je pak spolu s rostlinnými steroly vyloučen stolicí ven z těla, čímž dochází ke snížení LDL cholesterolu v krvi. HDL cholesterol naopak není fytosteroly ovlivněn a může i nadále plnit svou funkci.
Osoby se zvýšeným cholesterolem anebo kardiovaskulárním rizikem mohou rostlinné steroly užívat samostatně. V takovém případě dochází ke snížení koncentrace LDL cholesterolu zhruba o 10 – 14 %. Pokud pacient současně upraví i životosprávu, je možné dosáhnout i snížení o 30 %. Rostlinné steroly lze užívat také společně se statiny, přičemž výsledkem této kombinace je snížení hladiny celkového cholesterolu o dalších 10 %.
Co jíst a nejíst při vysokém LDL cholesterolu?
S úpravou jídelníčku je vhodné začít už v momentě, kdy je hladina cholesterolu zvýšená jen mírně. V první řadě je třeba omezit rizikové potraviny, mezi které patří:
- tučná jídla,
- sladkosti,
- uzeniny,
- alkohol,
- polotovary.
Do jídelníčku je naopak třeba zařadit ovoce, zeleninu, celozrnné pečivo, ryby, zdravé tuky, dostatek vlákniny, vitamínů a omega-3 mastných kyselin. Co se týče konkrétních potravin, které pomáhají držet LDL cholesterol v normě, jsou to třeba:
- ořechy, semínka,
- rostlinné oleje, zejména extra panenský olivový olej,
- avokádo,
- hořká čokoláda (s mírou),
- mořské plody,
- ryby,
- listová zelenina,
- zelený čaj,
- fermentovaná červená rýže (s léky na cholesterol pouze po domluvě s lékařem).
Jídelníček při zvýšeném LDL cholesterolu
VHODNÉ POTRAVINY | V OMEZENÉM MNOŽSTVÍ | NEVHODNÉ POTRAVINY | |
Tuky | minimální spotřeba | rostlinné tuky a oleje, např. Rama, Flora, olivový, řepkový, kukuřičný olej, ořechy, mák | máslo, sádlo, lůj, škvarky, palmový a kokosový olej, margaríny neznámého složení |
Maso, uzeniny | kuře bez kůže, krůta bez kůže, holoubě, králík, telecí – grilované bez tuku, vařené, dušené | libové hovězí a vepřové bez viditelného tuku, šunka z prsní svaloviny kuřete či krůty s nízkým obsahem soli a bez přídavných látek, koňské uzeniny | husa, kachna, slepice, všechny druhy tučných a tukem prorostlých mas, skopové, vnitřnosti, prejty, uzené, paštiky, konzervovaná masa, uzenářské výrobky, mletá masa |
Ryby | všechny mořské i sladkovodní | – | rybí vnitřnosti, smažené ryby, kaviár |
Pečivo | celozrnný chléb, celozrnné pečivo | bílé a tmavé vodové pečivo, bílý a tmavý chléb | sladké pečivo, tučné krémové pečivo, pečivo z listového těsta, cukrářské výrobky |
Mléčné výrobky | podmáslí, netučný a polotučný tvaroh, kefírové a acido mléko 1,5% T v s., jogurty do 3,5 % T v s. (ovocné slazené náhradními sladidly) | Polotučné mléko do 2 % tuku, středně tučné sýry do 30 % tuku v sušině | Plnotučné, sušené a kondenzované mléko, smetana, tučné tvarohy a sýry, zmrzliny, smetanové omáčky |
Vejce | vaječné bílky v libovolném množství | na přípravu pokrmů týdně 1 – 3 ks | vaječné žloutky a výrobky z nich, výrobky s vyšším obsahem majonézy |
Zelenina | preferovat čerstvou, mraženou, sušenou zeleninu | grilovaná zelenina bez oleje | smažená zelenina, upravená na tuku nebo grilovaná na oleji |
Ovoce | preferovat syrové ovoce | ovoce ochucené náhradními sladidly (kompoty džemy, sirupy, džusy). | kandované a proslazené ovoce, fíky, datle, rozinky, |
Prevence zvýšeného LDL cholesterolu
Základem prevence je zdravý životní styl, který vyžaduje pravidelný pohyb a vyvážený jídelníček. Samozřejmostí je rovněž vyhýbání se alkoholu a kouření. Negativně pak působí také stres a nadváha. Co se týče jídelníčku, tam je třeba dodržet tyto zásady:
- Jezte přiměřeně (optimálně 3–5× denně) a nepřejídejte se.
- Pijte dostatek vody.
- Dbejte na pestrost stravy.
- Tuky nesmí představovat více než 30 % denního energetického příjmu. Živočišné tuky (máslo, sádlo aj.) nahraďte kvalitními rostlinnými a rybími tuky a oleji.
- Omezte jednoduché cukry.
- Do jídelníčku zařaďte potraviny bohaté na vlákninu.
- Jezte dvě až tři porce ovoce a zeleniny denně a dvě až tři porce mořské ryby týdně.
- Omezte solení. K dochucování pokrmů používejte bylinky a koření.
- K úpravám pokrmů používejte výhradně dušení, vaření, úpravu v páře nebo v alobalu, pečení a grilování bez tuku. Vyhýbejte se smažení.
Zdroje: ikem.cz, srdcevkondici.cz, lekarna.cz