Osteomyelitida může být velice bolestivá. Dochází k ní následkem bakteriální infekce

11. 6. 2024 7:30
2 nové názory
Autor: Depositphotos.com/welcomia
check
MUDr. Daniel Petr | Odborný garant článku
„Akutní osteomyelitida často souvisí s cukrovkou. Zásadní prevencí je důsledná péče o dolní končetiny.“

Zákeřná osteomyelitida je ve své akutní formě zpravidla infekčního původu. Někdy probíhá nemoc poměrně dlouhou dobu bez znatelnějších příznaků, nicméně většinou pacienti pociťují bolesti kostí nebo nepohodlí při pohybu. Pokud se nemoc neléčí, může se z ní postupem času vyvinout chronický stav.

Co se dozvíte v článku
  1. Co je osteomyelitida?
  2. Příčiny osteomyelitidy
  3. Jaké má osteomyelitida příznaky?
  4. Diagnostické metody
  5. Jak se léčí osteomyelitida?
  6. Prevence osteomyelitidy

Co je osteomyelitida?

Pod pojmem osteomyelitida se rozumí zánět kostní dřeně a samotné kosti, který obvykle vzniká jako následek infekce. Toto onemocnění může mít mnoho příčin a objevuje se jak u dospělých, tak i u dětských pacientů. Větší pravděpodobnost rozvoje potíží však mají jedinci s oslabeným imunitním systémem, jako jsou například osoby trpící srpkovitou anémií či HIV nebo pacienti, kteří užívají imunosupresivní léky. U pacientů se pak může projevit například:

  • osteomyelitida stehna,
  • osteomyelitida paže,
  • osteomyelitida páteře,
  • osteomyelitida čelisti,
  • osteomyelitida kyčle,
  • osteomyelitida lebky.

Osteomyelitida může mít jak náhlý, tak i pomalý nástup a někdy má chronický charakter (chronická osteomyelitida) v závislosti na tom, co je zdrojem infekce. I když je kost za normálních okolností odolná vůči kolonizaci bakterií, může se infikovat mnoha způsoby. Infikující organismus se do kosti dostává buď krví, nebo v důsledku určitých událostí, jako je například podstoupení chirurgického zákroku. [1, 2, 34]

Příčiny osteomyelitidy

K infekci v kostní tkáni může dojít v momentě, kdy se bakterie dostanou do krevního řečiště. Tento stav se někdy nazývá jako takzvaná bakteriémie. U kojenců a dětí jsou přitom nejčastěji zasaženy dlouhé kosti, jako je kost stehenní nebo pažní. V případě dospělých pak osteomyelitida často postihuje vertebrální kosti tvořící páteř.

Zmíněné infekce obratlů se označují jako vertebrální osteomyelitida. K tomuto onemocnění jsou obzvláště náchylní starší lidé, kteří mají oslabený imunitní systém, a také jedinci, jimž byla diagnostikována srpkovitá anémie nebo podstupují dialýzu. Kromě nich pak hrozí vyšší riziko rozvoje osteomyelitidy také osobám, které si injekčně aplikují drogy pomocí nesterilních jehel.

Zdrojem infekce v krvi je zpravidla bakterie zvaná Staphylococcus aureus, avšak v některých případech ji může vyvolat i jiný typ bakterií (vzácně např. Mycobacterium tuberculosis) a některé druhy hub. Tyto mikroorganismy přitom mohou osteomyelitidu způsobit nejen prostřednictvím krve, ale také přímou invazí do kostí.

Osteomyelitida tak v určitých případech vzniká například v důsledku traumatického poranění, častých injekčních aplikací léků, chirurgického zákroku, používání zubních protéz či implantátů nebo prostřednictvím nějakého kontaminovaného předmětu. Všechny tyto situace tak umožňují bakteriím a houbám dostat se do organismu a infikovat kosti nemocného.

Zánět kostí kromě toho někdy vyplývá i z infekce, jež postihla blízké měkké tkáně. K nákaze bakteriemi v tomto případě obvykle dochází kvůli nějakému zranění, operaci, radiační terapii, rakovině nebo kožním vředům (zejména na nohou) způsobeným špatným krevním oběhem či cukrovkou. Infekce dutin, dásní nebo zubů se pak může rozšířit do čelistí, méně často i do lebky. [5, 6, 7, 8]

Jaké má osteomyelitida příznaky?

U akutní osteomyelitidy šířené krví mohou infekce kostí nohou a paží způsobovat horečku a o několik dní později i bolest infikované kosti. Stejně tak oblast nad kostí může být bolavá, červená, teplá, oteklá a také samotný pohyb může být bolestivý. Pacient zároveň v některých případech může zaznamenat úbytek na váze a únavu.

Pokud jde o osteomyelitidu vzniklou v důsledku infekcí v blízkých měkkých tkáních nebo následkem přímé invaze, oblast nad kostí oteče a je také bolestivá. V okolní tkáni se pak mohou navíc tvořit také abscesy. Tyto infekce však na rozdíl od nákaz rozšířených prostřednictvím krevního řečiště nemusí vyvolávat horečku.

Co se týká vertebrální osteomyelitidy, ta se obvykle vyvíjí postupně a zpravidla způsobuje neutichající bolesti zad a citlivost na dotek. Bolest se přitom zhoršuje při pohybu a ke zlepšení nedochází ani během odpočinku, ani po užití léků proti bolesti. Horečky se v tomto případě většinou nedostavují.

Pakliže se pacient se zánětem kostí neléčí, může se u něj rozvinout chronická osteomyelitida. Jde o přetrvávající infekci, které je velmi obtížné se zbavit. Někdy je navíc toto onemocnění dlouhé měsíce nebo roky asymptomatické. Mezi typické příznaky chronické osteomyelitidy patří bolest kostí a dále pak i opakující se infekce v měkké tkáni nad kostí. [9, 10, 11, 12, 13]

Diagnostické metody

V rámci stanovení diagnózy provede lékař fyzikální vyšetření, při kterém zjišťuje, zda se v postiženém místě nachází otok, zvýšená teplota nebo jestli je citlivé na dotek. Kromě toho jej bude samozřejmě zajímat také pacientova anamnéza. Po této prohlídce zpravidla následuje kombinace různých typů vyšetření, která mohou zahrnovat:

  • Krevní testy: kompletní krevní obraz může odhalit zvýšené hladiny bílých krvinek a další faktory, které naznačují, že vaše tělo bojuje s infekcí. Pokud je osteomyelitida způsobena infekcí v krvi, prostřednictvím krevních testů lze zjistit, které bakterie jsou za rozvoj potíží zodpovědné.
  • Zobrazovací testy: rentgen, magnetická rezonance (MRI), CT vyšetření a ultrazvuk poskytnou lékaři snímky pacientových kostí, svalů a tkání.
  • Scintigrafii skeletu: jedná se o skenování kostí za použití bezpečného množství radioaktivního materiálu, díky kterému je možné v kostech odhalit patologické změny.
  • Biopsii: odběr vzorku tkáně může prozradit, jaký typ zárodku infikoval kost pacienta, což umožní lékaři vybrat vhodné antibiotikum, které na daný typ infekce nejlépe účinkuje. [14, 15, 16, 17]
Příznaky osteoporózy se objevují až v pokročilém stádiu. Nemoc většinou prozradí náhlá zlomenina
Přečtěte si také:

Příznaky osteoporózy se objevují až v pokročilém stádiu. Nemoc většinou prozradí náhlá zlomenina

Jak se léčí osteomyelitida?

Pokud jde o to, jak se léčí osteomyelitida, vhodnou terapii lékař stanovuje nejen na základě typu a rozsahu onemocnění, ale také s ohledem na další faktory, mezi které patří věk pacienta, jeho celkový zdravotní stav nebo tolerance některých léčiv. Cílem samotné léčby osteomyelitidy je pak zbavit organismus infekce a minimalizovat případné dlouhodobé komplikace.

Pacient pak musí v rámci léčby zpravidla podstoupit chirurgický zákrok. V závislosti na závažnosti infekce může operace osteomyelitidy zahrnovat chirurgickou drenáž, debridement (tj. odstranění nekrotické tkáně) nebo umístění kostního štěpu. Někdy může být také nutné odstranit cizí předměty z těla, jako jsou chirurgické dlahy či šrouby po předchozí operaci. V krajním případě pak může dojít i k amputaci končetiny, aby se zabránilo dalšímu šíření infekce.

Na základě provedené biopsie kostí, která odhalí, jaký typ mikroorganismu způsobuje infekci, vám lékař předepíše antibiotika, která proti danému typu infekce dobře fungují. Tyto léky se obvykle podávají intravenózně po dobu asi šesti týdnů. U závažnějších infekcí pak může být zapotřebí ještě další cyklus užívání perorálních antibiotik.

Pokud je pacient kuřák, je nezbytné pro docílení lepšího hojení s kouřením alespoň po dobu trvání léčby přestat. Zároveň je také důležité podniknout kroky ke zvládnutí jakýchkoli chronických stavů, kterými pacient trpí, jako je například udržování optimální hladiny cukru v krvi v případě diabetu. [18, 19, 20, 21, 22, 23]

Prevence osteomyelitidy

Nejlepším způsobem, jak předejít rozvoji osteomyelitidy, je důsledné dodržování hygieny a udržování věcí kolem sebe v čistotě. Pokud se vy nebo váš potomek zraníte a vznikne na vašem nebo jeho těle řezná rána, je nezbytné ji řádně vyčistit. Všechny otevřené rány vždy vyplachujte pod tekoucí vodou po dobu několika minut, vydezinfikujte je a poté je obvažte sterilními obvazy.

Pakliže trpíte chronickou osteomyelitidou, je nezbytně nutné, aby byl váš praktický lékař o tomto stavu informován. Jen ve spolupráci s ním je možné udržet nemoc dlouhodobě pod kontrolou. V případě, že máte cukrovku, věnujte zvýšenou pozornost svým nohám a při prvních známkách infekce kontaktujte svého lékaře.

Obecně platí, stejně jako u jiných nemocí, že čím dříve se vzniklé potíže začnou léčit, tím lépe. V případě akutní osteomyelitidy totiž včasná léčba dokáže zabránit tomu, aby se tento stav stal chronickým. Kromě toho pouze prostřednictvím vhodné léčby je možné efektivně mírnit bolesti a nepohodlí způsobené infekcí. [24, 25, 26, 27]

Zdroje: nzip.cz, my.clevelandclinic.org, wikiskripta.eu, emedicine.medscape.com, msdmanuals.com, healthdirect.gov.au, mayoclinic.org, betterhealth.vic.gov.au, hopkinsmedicine.org, webmd.com, nsh.uk, medicalnewstoday.com, verywellhealth.com

mititomi (neregistrovaný)

Jak mám přimět všeobecného lékaře, aby nezlehčoval mé bolesti a začal se zabývat zjišťováním jejich původu? A ne, změna lékaře nepomůže, čtvrtý během deseti let. Arogance a lenost.

Dobrý den,
těžko cokoliv hodnotit v momentě, kdy nevím o jaké bolesti jde. Ale můžete se sama obrátit na neurologa či internistu, nepotřebujete k tomu doporučení od praktického lékaře. Krajní možností by bylo se obrátit na zdravotní pojišťovnu.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?