Příznaky příušnic zahrnují bolestivé zduření příušních žláz. Průběh nemoci ale může být asymptomatický

Inkubační doba příušnic

Jako příušnice (parotitis epidemica, anglicky mumps) lékaři označují akutní virové onemocnění, které se šíří vzdušnou cestou nebo skrze kontaminované předměty a je vysoce nakažlivé. Postihuje slinné žlázy v oblasti mezi dolní čelistí a ušním lalůčkem, a to především ty příušní, ale může zasáhnout také podjazykovou žlázu, žlázy podčelistní nebo třeba centrální nervovou soustavu.

Za rozvoj příušnic, které mají na svědomí především vznik jednostranného či oboustranného bolestivého otoku, je zodpovědný virus příušnic ze skupiny paramyxovirů. Ten se přenáší kapénkovou infekcí, a pokud se jím někdo nakazí, z nosohltanu se postupně lymfou rozšíří také do krčních uzlin. Odtud může putovat do slinných žláz, nervového systému, slinivky, varlat či vaječníků.

Inkubační doba příušnic se pohybuje v rozmezí od 14 do 24 dnů (průměrně 16–19 dnů). Člověk je přitom nakažlivý již 7 dnů před rozvojem klinických příznaků a zůstává infekční až 9 dnů po manifestaci prvotních projevů. Zdrojem nákazy pak mohou být i lidé s asymptomatickým průběhem příušnic, u nichž se neobjevily žádné symptomy. Po prodělání nemoci si nicméně organismus vytváří dlouhodobou (někdy celoživotní) imunitu. [1, 2, 3, 4, 5]

Jaké mají příušnice příznaky?

Ještě než dojde k rozvoji charakteristických projevů příušnic, mohou se objevit nespecifické prodromální symptomy, které pacienta trápí zhruba 3–5 dnů. Patří sem například celková únava a malátnost, nechutenství, bolest hlavy, svalů a kloubů nebo také horečky. Zpočátku tedy nemoc vypadá jako běžné nachlazení, ale pacient může pociťovat také napětí v oblasti příušních žláz.

Naprosto typickým projevem příušnic je pak zduření příušních žláz, které nejprve bývá jednostranné a zhruba po dvou až třech dnech se mění na oboustranné. Bolestivý otok v oblasti příušní slinné žlázy (nebo jiné slinné žlázy) navíc doprovází nepříjemný pocit tlaku či napětí. Postižené místo je na dotek velmi citlivé a někdy bývá světlejší než okolní pokožka (barva nicméně může zůstat nezměněná).

Kromě toho se mohou objevit i další projevy příušnic, kam se podle lékařů řadí například bolest při otevírání pusy nebo při kousání a polykání potravy. Dále je možné zaznamenat zarudnutí vývodu slinné žlázy či pálení v krku a výjimkou nejsou ani odstávající ušní lalůčky nebo sluchové problémy. Otoky podjazykové nebo podčelistní žlázy se přitom vyskytují pouze u desetiny nemocných.

Jak se projevují příušnice?

• Těstovitý otok a bolest slinných žláz,
• zduření uzlin na krku a za ušima,
• napjatá pokožka v postižené oblasti,
• zvýšená citlivost na dotek a tlak,
• bolest při otevírání úst, kousání či polykání,
• zvýšená teplota nebo horečka,
• bolest hlavy, kloubů a svalů,
• celková únava a slabost,
• ztráta chuti k jídlu.

Ne u každého se nicméně příušnice manifestují stejně. Pouze 30–40 % pacientů hlásí klasický průběh nemoci, kterou doprovází výše zmiňované problémy. Asi 40–50 % nemocných pak udává také přítomnost nespecifických symptomů a respiračních projevů, které zahrnují hlavně silné bolesti hlavy, zvýšenou teplotu či záněty dýchacích cest.

Zhruba ve 20–30 % případů nicméně mívá nemoc velice mírný nebo dokonce skrytý průběh bez jakýchkoliv viditelných příznaků (takzvaný asymptomatický průběh). Pacienti jsou ale přesto nakažliví pro své okolí, takže mohou infekci poměrně snadno přenést na ostatní, i když o svých potížích vlastně vůbec nic neví. [6, 7, 8, 9, 10, 11, 12]

Příznaky příušnic u dětí

Stejně jako před zavedením očkování proti příušnicím dnes tato nemoc postihuje hlavně školou povinné děti a dospívající pacienty. Infekce se přitom může objevit v jakémkoliv věku, ale u novorozenců, kojenců a batolat nebývá běžná. Přestože je dnes daná choroba mnohem vzácnější, objevuje se v epidemiích a nevyhýbá se ani dospělým či seniorům.

K rizikovým faktorům se kromě blízkého kontaktu s nakaženou osobou řadí hlavně oslabená imunita nebo třeba pobyt v kolektivních zařízeních (školka, škola, družina, kroužky). Za rozvoj epidemií je pak zodpovědná hlavně snížená kolektivní imunita u starších dětí, což je způsobeno vymizením protilátek po dřívější vakcinaci. Problematické je také odmítání očkování.

U malých pacientů mívá nemoc poměrně často asymptomatický (bezpříznakový) průběh nebo je takzvaně frustní, což znamená, že její projevy nejsou příliš výrazné. V manifestních případech mají příušnice příznaky u dětí většinou typické, tedy otok a bolest příušních žláz, citlivost na dotek a nespecifické symptomy, jako je zvýšená teplota, bolest hlavy, únava či nechutenství. K tomu se může přidat bolest oušek či jednostranná hluchota. [13, 14, 15, 16, 17]

Příznaky příušnic u dospělých

Pacienty často zajímá také to, jaké mají příušnice příznaky u dospělých a na co si v tomto ohledu dávat pozor. Ačkoliv jsou projevy nemoci obvykle stejné jako u dětí, průběh příušnic může být o něco závažnější a často dochází k rozvoji nepříjemných zdravotních komplikací. Sem patří například zánět centrální nervové soustavy (meningitida či encefalitida), zánět slinivky či záněty pohlavních žláz. Také trvalé následky pak bývají u dospělých častější než u malých dětí. [18, 19, 20, 21]

Komplikace příušnic

Ačkoliv v některých případech bývá nemoc asymptomatická, takže ji člověk vůbec nezaznamená, virus také může poměrně snadno proniknout do dalších orgánů a způsobit řadu nepříjemných zdravotních komplikací. To se stává spíše u dospělých pacientů, kteří jsou k daným potížím o něco náchylnější než malé děti a také se častěji potýkají s trvalými následky.

Klinický obraz epidemické parotitidy může kromě výše zmiňovaných projevů zahrnovat také postižení nervového systému, slinivky břišní či dalších tělesných partií. U obou pohlaví se pak mohou objevit záněty pohlavních žláz. Zatímco příušnice u mužů často doprovází zánět varlete či nadvarlete, příušnice u žen mohou způsobit zánět vaječníků.

Možné komplikace:

• Aseptická meningitida – tento problém postihuje zhruba 10–15 % nakažených. Objevuje se 7–10 dnů po zduření slinné žlázy, přičemž způsobuje například horečku, třesavku, bolest hlavy, nevolnost, zvracení, světloplachost, ztuhnutí šíje nebo křeče. Průběh bývá většinou mírný, ale vzácně dochází k rozvoji meningoencefalitidy.
• Encefalitida – v tomto případě se u pacienta objevují poruchy vědomí, záchvaty, parézy hlavových nervů a také symptomy ložiskového neurologického postižení.
• Orchitida (zánět varlete) – zhruba pětinu adolescentů a dospělých mužů, u nichž se rozvinou příušnice, postihne také jednostranný nebo oboustranný zánět varlete. Obvykle následuje několik dnů po zduření slinné žlázy, ale může to být klidně až po odeznění otoku, přičemž někdy jde dokonce o jediný příznak příušnic. Také se ovšem může objevit epididymitida (zánět nadvarlete), atrofie nebo oligospermie a v nejhorším případě bývá důsledkem příušnic neplodnost.
• Ooforitida (zánět vaječníků, oophoritis) – obvykle jde o bolestivé onemocnění, které se pojí také s dalšími projevy, jako je například zvýšená teplota, bolest v podbřišku či zvracení. Většinou nezpůsobuje poškození vajíček, ale ve vzácných případech může mít na svědomí ženskou neplodnost.
• Mastitida (zánět mléčné žlázy) – mezi poměrně výjimečné komplikace příušnic se řadí také zánět prsní tkáně.
• Pankreatitida (zánět slinivky břišní) – tento problém je relativně vzácný. Pokud se u pacienta s příušnicemi přeci jenom rozvine, manifestuje se prostřednictvím bolestí břicha, průjmů a zvracení.   
• Postižení sluchu – mezi poměrně časté komplikace příušnic se řadí postižení sluchového nervu, které může být mírné i velmi závažné. U některých pacientů může způsobit hluchotu, která je většinou jednostranná, ale může být i oboustranná.

Kromě toho pak existují i další potenciální komplikace, které mohou pacienty s příušnicemi postihnout. Sem podle lékařů patří třeba myokarditida (zánětlivé onemocnění srdečního svalu), artritida (zánětlivé onemocnění kloubů) nebo nefritida (zánětlivé onemocnění ledvin). Také se může rozvinout paréza lícního nervu a některé nemocné trápí různé oční problémy.

Pokud jde o příušnice v těhotenství, toto onemocnění sice nezpůsobuje kongenitální malformace, ale přesto může být pro nastávající matku a její plod nebezpečné. Onemocní-li žena během prvního trimestru gravidity, může dojít k úmrtí dítěte a samovolnému potratu. Při nákaze v dalších dvou trimestrech by plod neměl být příušnicemi nijak ohrožen. [22, 23, 24, 25, 26, 27, 28]

Zdroje: nzip.cz, wikiskripta.eu, pediatriepropraxi.cz, cs.medlicker.com, szu.cz, khsstc.cz, szu.cz, mayoclinic.org, cdc.gov, hopkinsmedicine.org, urmc.rochester.edu, childrenshospital.org, msdmanuals.com