Dětská mozková obrna postihuje pouze mozek. Nezahrnuje tedy poruchy hybnosti způsobené onemocněním nervů a svalů. Při tomto onemocnění dochází ke špatnému vývoji motorických center mozku nebo k jejich poškození v raném stádiu vývoje. To má za následek poruchy hybnosti a také vadné držení trupu či končetin. Nejčastější jsou spastické formy, které doprovází abnormální svalové napětí.
Příčiny dětské mozkové obrny
Dětská mozková obrna nepatří mezi dědičné choroby. Hlavní příčiny jejího vzniku zahrnují především nedostatečné okysličení mozkové tkáně, dále také infekce nebo působení toxických látek a léků. DMO může vzniknout během jednoho z následujících období:
- V průběhu těhotenství – v důsledku infekčního onemocnění matky, krvácení, RTG záření, poruchy krevního oběhu, placentární dysfunkce, nedostatečné výživy nebo také vážného úrazu
- Při porodu – hlavně u vícečetných těhotenství, v důsledku obtížného nebo předčasného porodu, dále vinou nedostatku kyslíku
- V prvních měsících života – DMO mohou způsobit infekce novorozence, srdeční vady, těžká chudokrevnost po porodu, meningitida, encefalitida nebo také úrazy hlavy
Formy dětské mozkové obrny
Podle typu poruchy hybnosti lékaři rozlišují čtyři různé druhy DMO. Tyto formy mohou postihnout pouze jednu končetinu, ale také všechny čtyři.
SPASTICKÁ FORMA – Tato forma postihuje 70‒80 % nemocných, je tedy nejčastější. Mezi charakteristické projevy patří ztuhlé a trvalé stažené (spastické) svaly v postižených oblastech. Spastická forma způsobuje oslabení (paréza) nebo až ochrnutí končetin (plegie). Podle toho, které končetiny jsou spastické, můžeme tuto formu dále dělit:
- Diparéza – symetrické postižení obou dolních končetin
- Hemiparéza – postižení končetin na jedné polovině těla, může se objevit hemiparetický třes
- Triparéza – postižení obou dolních končetin a jedné horní končetiny
- Kvadruparéza – postižení všech čtyř končetin
U nemocných, kteří trpí spasticitou dolních končetin, ale jsou schopni chodit, se objevuje tzv. nůžkovitá chůze. Jejich končetiny jsou v takovém případě toporné, kolena jsou vtočená a navzájem se dotýkají.
ATHETOIDNÍ FORMA (DYSKINETICKÁ) – Typicky se vyskytuje zhruba v 10‒20 % případů. Pacienti při této formě trpí pomalými kroutivými pohyby rukou, nohou nebo celých končetin, které nemohou kontrolovat vlastní vůlí. Mohou však postihovat i obličejové svalstvo, což vede ke vzniku grimas nebo mlaskání a občas také k naprosté neschopnosti mluvit.
ATAKTICKÁ FORMA – V tomto případě DMO poškozuje vnímání rovnováhy, pohybovou koordinaci a hlubokou citlivost. Chůze nemocných je nestabilní, většinou také pokládají chodidla daleko od sebe. Může se navíc objevit také intenční tremor neboli třes, který vzniká při činnosti řízené vůlí. Ataktická forma je však poměrně vzácná.
SMÍŠENÁ FORMA – Posledním typem je forma smíšená, která kombinuje předchozí druhy DMO. Nejčastěji se jedná o kombinaci spastické a athetoidní formy.
Jak se DMO projevuje?
Příznaky dětské mozkové obrny se u dětí nejčastěji projeví již během prvních měsíců nebo let. Rodiče si této poruchy mohou všimnout ve chvíli, kdy začne být vývoj pohybových dovedností jejich potomka zpožděný. Děti se později přetáčejí, lezou nebo sedí. Mohou mít také problémy s jemnou motorikou a někdy se objevují také mimovolné pohyby.
Dalším příznakem DMO často bývá také abnormální svalové napětí neboli svalový tonus, což značně ztěžuje normální pohyb. Snížený tonus se označuje jako hypotonie, zvýšený jako hypertonie. Děti, které dětskou mozkovou obrnou trpí, mohou mít neobvyklý postoj nebo upřednostňují jednu polovinu těla před druhou. S přibývajícím věkem se nemoc většinou již nezhoršuje.
Přidružená onemocnění
Dětskou mozkovou obrnu v mnoha případech doprovází také některá další onemocnění. Jde například o epilepsii, mentální retardaci nebo autismus nebo smyslové vady. Ačkoliv si lidé často myslí, že ochrnutí jde vždy ruku v ruce s postižením intelektu, nemají pravdu. Kromě opožděného vývoje pohybového ústrojí děti v důsledku DMO trápí také psychologické problémy spojené s nesnadným začleňováním do společnosti.
Léčba dětské mozkové obrny
Dětská mozková obrna patří mezi nevyléčitelné nemoci. Současná medicína se však snaží lidem její průběh alespoň ulehčit. Cílem léčby je především zmírnit poruchy hybnosti a rozvíjet dovednosti pacientů, aby se o sebe mohli postarat a aby mohli vést spokojený život. Žádný standardní postup, který by byl účinný u všech postižených, však neexistuje.
Jelikož rozlišujeme mnoho různých forem DMO a každý případ je specifický, jednotliví pacienti potřebují individuální přístup a terapii. Základem léčby je pravidelná fyzioterapie, kterou by kromě odborníků měli s dětmi doma provádět také jejich rodiče. Díky pravidelnému cvičení může dojít k částečnému obnovení spojů mezi mozkovými buňkami i odumřelými mozkovými centry.
U kojenců je důležitý především handling – speciální způsob zvedání, nošení, otáčení, přebalování i krmení. Pokud s dítětem manipulujete správně již od malička, můžete velmi pozitivně ovlivnit jeho držení těla. Při rehabilitaci se dále využívá Vojtova metoda, což je speciální reflexní terapie založená na principu opakované stimulace reflexních bodů. Kromě toho můžete zvolit také metodu manželů Bobathových, která využívá vlastní aktivity dítěte.
Lékaři mohou také doporučit:
- Antiepileptika
- Léky na uvolnění svalových křečí (botulotoxin, myorelaxantia)
- Léky podporující metabolismus mozku
- Dlahy, ortézy a další pomůcky
- Ortopedické korekce
- Léčbu u logopeda
Důležitou součástí celého léčebného procesu je také podpora, péče a trpělivost nejbližších. S dítětem byste měli pravidelně cvičit a rozvíjet jeho psychické a sociální dovednosti. Malé pacienty je vhodné zapojit do společnosti ostatních zdravých dětí, aby si mezi nimi našli své místo. Rodiče dále mohou využít například programy pro děti a rodiny s DMO, někdy jsou však potřeba i návštěvy psychologa nebo speciálního pedagoga.
Dětská mozková obrna v dospělosti
Dětská mozková obrna představuje celoživotní onemocnění. Většina lidí s touto diagnózou se dnes již dožívá dospělého věku. Postižení totiž sice pacienty v mnoha směrech omezuje, není však smrtelné. V poslední době se sice zvyšuje zájem o dospělé s dětskou mozkovou obrnou, systematická práce s těmito lidmi však stále není natolik rozvinutá.
Fyzioterapeutická péče o nemocné s DMO je v dnešní době stále zaměřena téměř výhradně na dětské pacienty. Stejně jako děti musí však i dospělí cvičit a rehabilitovat. Využívá se Vojtova metoda, díky které pacienti pociťují ústup bolesti, zlepšení hybnosti i jejich celkového stavu.
