Ačkoli slovo cholesterol v mnoha lidech automaticky probouzí nepříjemné myšlenky na celou řadu zdravotních komplikací, tato steroidní látka sama o sobě nebezpečná není. Naopak představuje nezbytnou součást lidské krve a má na starost hned několik důležitých procesů. Napomáhá při stavbě buněčných membrán, ale také při tvorbě pohlavních hormonů či vitamínu D získaného ze slunečních paprsků. Důležitá je rovněž pro proces zpracování tuků v těle.
Nebezpečným se cholesterol stává až v okamžiku, kdy se ho v těle nahromadí více, než je zdrávo. V takovém případě se totiž začne ukládat do stěn jednotlivých cév, kvůli čemuž může dojít k jejich ucpání. To může následně vyústit v selhání životně důležitých orgánů a smrt. O to víc alarmující je fakt, že zvýšenou hladinu má v současnosti bezmála 70 % české populace, včetně některých dětí, a to v důsledku konzumace velkého množství tučných a sladkých jídel. Až 85 % cholesterolu si přitom tělo vytváří samo.
Příčiny vysokého cholesterolu
Za vysokou hladinou cholesterolu stojí zhruba z 20–40 % potrava, přičemž nejvíce je tato látka obsažena v:
- živočišných tucích,
- uzeninách,
- vnitřnostech,
- vaječném žloutku,
- tučných mléčných výrobcích.
Eliminace cholesterolu pak probíhá především pomocí jater, které ho využijí k syntéze žlučových kyselin nebo vyloučí do žluče. Platí přitom jednoduchá rovnice: čím více cholesterolu přijmeme v potravě, tím méně ho tělo samo vytváří. Kvalitních tuků, které obsahuje třeba maso, máslo, vejce a mléčné výrobky, se tedy zpravidla není třeba obávat. Tedy pokud tyto výrobky konzumujete v přiměřeném množství.
Nebezpečí představují spíše jednoduché cukry, které způsobují prudký vzestup inzulinu, ten totiž následně zvýší činnost enzymů, které pomáhají játrům vyrábět cholesterol. Riziková je kromě průmyslově vyráběných výrobků s vysokým obsahem cukru také jejich kombinace s alkoholem. Co zvyšuje cholesterol, je bezesporu také konzumace potravin s vysokým obsahem transmastných kyselin, což jsou tuky, které se vyrábí ztužováním a jsou zpravidla obsaženy v:
- levných olejích,
- fastfoodových pokrmech,
- brambůrkách,
- slazených cereáliích,
- tyčinkách,
- sladkostech.
Vysoká hladina cholesterolu může kromě nezdravé životosprávy souviset také se stresem. Lidé, kteří se často stresují, mají přirozeně vyšší hladinu této steroidní látky, což je běžná reakce organismu. Na tvorbu většího množství stresových hormonů tělo totiž potřebuje i více cholesterolu. A čím větší množství stresových hormonů se v těle vyplavuje, tím vyšší je i jeho produkce. Kromě toho má dlouhodobý stres vliv na fungování štítné žlázy, jejíž dysfunkce může opět vyvolat vyšší hladinu cholesterolu v krvi.
Druhy cholesterolu
Cholesterol se do lidského těla dostává potravou, ale organismus si ho také sám vyrábí, a to hlavně v játrech. Jeho transport krevním řečištěm pak zajišťují lipoproteiny, které se někdy označují také jako nosiče. Cholesterol jako takový je pouze jeden, ale lidé si zvykli hovořit o několika typech v závislosti na tom, který lipoprotein se ho ujme. Proto se můžete setkat s tímto rozdělením:
- HDL cholesterol (hodný cholesterol),
- LDL cholesterol (zlý cholesterol),
- TGA cholesterol.
O tom, zda je cholesterol pro lidský organismus prospěšný, nebo naopak škodlivý, tedy rozhoduje skutečnost, na jaký lipoprotein je navázaný. Lipoproteiny se totiž skládají z tuků a bílkovin, a zatímco některé jsou spíše tukové (low density lipoprotein), jiné zase mají vyšší podíl proteinů (high density lipoprotein).
V případě, že lipoproteinová částice obsahuje vyšší podíl tuků než bílkovin, označuje se jako LDL nebo také lipoprotein s nízkou hustotou. Ten má na starosti přenos cholesterolu z jater do buněk. Je-li však jeho množství v krvi zvýšené, usazuje se v cévách a může způsobit jejich ucpávání. Právě z toho důvodu ho lidé nazývají zlý cholesterol.
Opačným případem je situace, kdy lipoproteinová částice obsahuje vyšší podíl bílkovin než tuků, což označujeme jako HDL nebo lipoprotein s vysokou hustotou. Jeho pozitivní vliv spočívá v tom, že zbavuje krev LDL cholesterolu (hlavním úkolem je reverzní transport cholesterolu zpět do jater), aktivně působí proti tvorbě sklerotických plátů a brání rozvoji komplikací v podobě infarktu či mozkové mrtvice. Díky tomu je známý také jako hodný cholesterol.
Hlídat by si však člověk měl i hladinu posledního zmíněného typu, kterým je TGA cholesterol. Jde o triglyceridy (jednoduché tuky), jejichž zvýšené hodnoty mohou mít podobně negativní účinky jako LDL cholesterol.
Projevy vysokého cholesterolu
Pokud vás zajímá, jaké má zvýšený cholesterol příznaky, pak vás možná překvapí, že zpravidla žádné. Alespoň ne ty, které by byly okem viditelné. To je ostatně dáno tím, že spíše než nemoc představuje vysoký cholesterol rostoucí riziko jejího vzniku, přičemž čím vyšší jsou hodnoty, tím vyšší je i nebezpečí rozvoje některé z chorob.
Nejnebezpečnějším následkem bývá ateroskleróza, což je odborný název pro kornatění tepen. To je způsobeno ukládáním cholesterolu uvnitř cév, což vede k jejich postupnému zúžení a zároveň i sníženému přísunu krve. V důsledku toho dochází k částečnému či trvalému poškození „odstřihnutých“ orgánů, jež se projevuje v závislosti na tom, která oblast těla je nedostatečným zásobením kyslíku zasažena.
V případě aterosklerózy věnčitých tepen srdce může pacient například pociťovat zrychlené dýchání či bolest na hrudníku, při zasažení tepen zásobujících mozek se dostavuje třeba bezvědomí, ochrnutí či psychické změny či poruchy řeči. Zúžené tepny dolních končetin zas mohou způsobovat bolest při chůzi i v klidu, pocit chladu, ale i kulhání. V závažných případech pak může docházet i k nebezpečným stavům, jako je:
- infarkt myokardu,
- mozková mrtvice,
- aterosklerotická demence,
- gangréna,
- angina pectoris,
- slepota,
- selhání ledvin,
- aneurysma.
Vysoké hodnoty cholesterolu se mohou rozvinout také v ischemickou chorobu srdeční, kdy je srdce dlouhodobě nedostatečně zásobováno živinami a kyslíkem, což vede ke strádání a postupnému selhávání srdečního svalu. Nebezpečí pak představuje i takzvaný tichý infarkt, kdy v důsledku vysokého cholesterolu a zúžených cév dochází k infarktu myokardu, který ale neprovází typická bolest za hrudní kostí. Naopak probíhá zcela skrytě, kdy jediným projevem bývá náhlá únava.
Hodnoty cholesterolu
Pokud jde o to, jaké má mít cholesterol hodnoty, záleží na konkrétním typu. Je rovněž nutné rozlišovat hodnoty cholesterolu podle věku, protože zatímco u dětí do 15 let se za zcela běžné považuje hranice do 4,4 mmol/l, dospělí a starší 15 let by pak ideálně měli setrvávat v hodnotách od 3,9 do 5,2 mmol/l. O zvýšeném cholesterolu mluvíme v okamžiku, kdy se hodnoty dostanou mezi 5,2–6,2 mmol/l, cokoli nad toto číslo je pak považováno za cholesterol vysoký.
Hodnoty LDL cholesterolu
Pokud bychom se zaměřili na každý jednotlivý druh cholesterolu, v případě LDL cholesterolu by byly hodnoty následující:
- bezpečné hodnoty: do 3,4 mmol/l,
- zvýšené riziko: 3,4–4,1 mmol/l,
- vážné riziko: vše nad 4,1 mmol/l.
Lidé s kardiovaskulárním rizikem by se hodnoty měli snažit držet pod 2,5 mmol/l. Pacienti, kteří nějakým onemocněním srdce či cév už trpí, by trvale neměli přesáhnout hodnotu 2mmol/l.
Hodnoty TGA Cholesterolu
Co se týče TGA cholesterolu, tam jsou hodnoty následující:
- bezpečné hodnoty jsou do 1,7 mmol/l,
- riziko hrozí při hodnotách v rozmezí 1,7 mmol/l-4,0 mmol/l.
Hodnoty HDL cholesterolu
U HDL cholesterolu pak platí jednoduché pravidlo, a sice: čím vyšší hodnota, tím lépe. Odborníci doporučují udržovat hladinu alespoň nad 1,2 mmol/l, cokoli pod 0,9 mmol/l je pak považováno za rizikové.
Rizikové faktory cholesterolu
Přestože je vyšší cholesterol z části dědičný, hlavní slovo má zpravidla životní styl pacienta, konkrétně pak nadměrný příjem nevhodné stravy bohaté na cukry a nezdravé tuky. Stoupající hladinu však ovlivňuje také:
- kouření,
- obezita,
- nedostatečná fyzická aktivita,
- stres,
- vysoký krevní tlak,
- cukrovka.
Co jíst při vysokém cholesterolu?
Pokud vás zajímá, jak snížit vysoký cholesterol bez léků, pak byste pozornost měli věnovat především volbě správné stravy. Ta by měla být bohatá na zdravé tuky, vlákninu, vitamíny a minerály. Vyhýbat byste se naopak měli smaženým pokrmům, sladkostem, ztuženým tukům a alkoholu. Pro lepší představu toho, jaké pokrmy jsou vhodné a které je při vysokém cholesterolu naopak lepší zcela vyřadit, se můžete inspirovat následující tabulkou:
| VHODNÉ POTRAVINY | V OMEZENÉ MÍŘE | NEVHODNÉ POTRAVINY | |
| Tuky | Kvalitní rostlinné oleje a margaríny, ořechy a semena, avokádo | Slunečnicový olej, máslo | Margaríny s obsahem ztužených tuků, sádlo, kokosový a palmový tuk |
| Maso a masné výrobky | Libové druhy masa, jako je krůtí, kuřecí, zadní hovězí, vepřová kýta, drůbeží prsní šunka, šunka nad 80 % masa | Tučnější masa jako přední hovězí, vepřová plec, drůbež s kůží, vnitřnosti, párky, salámy s obsahem masa 70 % | Krkovice, bůček, mleté maso z obchodu, tučná drůbež s kůží, salámy s nízkým obsahem masa, párky s obsahem masa pod 70 %, masové konzervy, paštiky, zabíjačkové výrobky |
| Mléko a mléčné výrobky | Nízkotučné a polotučné mléko, jogurty (ideálně bílé) s obsahem tuku do 3 %, nízkotučný a polotučný tvaroh, kefír (neochucený) | Plnotučné mléko (v menší míře), bílé jogurty do 4 % tuku, ovocné jogurty bez cukru | Velké množství plnotučného mléka, jogurty s obsahem tuku nad 4 %, slazené jogurty, šlehačka, plnotučné výrobky |
| Pečivo | Celozrnné a žitné pečivo | Bílé pšeničné pečivo, jemné a trvanlivé pečivo, sušenky | |
| Sýry | Nízkotučné sýry a sýry do 30 % tuku, Cottage sýr, krémové sýry s obsahem tuku do 12 gramů na 100 gramů | Sýry s obsahem tuku v sušině do 45 % | Smetanové sýry s obsahem tuku nad 45 % |
| Přílohy | Celozrnné varianty (rýže, těstoviny, quinoa, pohanka, kuskus), brambory (nesmažené) | Knedlíky, smažené přílohy, těstoviny z bílé pšenice | |
| Ovoce a zelenina | Všechny druhy – čerstvé či tepelně upravené | Nakládaná zelenina | Smažené ovoce/zelenina, džemy, marmelády s vysokým obsahem cukru, proslazené ovoce |
Někteří odborníci rovněž doporučují omezit příjem vajec na maximálně 5–7 týdně. Co by se v případě vysokého cholesterolu naopak omezovat žádným způsobem nemělo, jsou ryby. Ty je samozřejmě třeba konzumovat bez tučné kůže. Je také nutné podotknout, že nic jako potraviny na snížení cholesterolu neexistuje. Stejně tak obtíže nevyřeší ani krátkodobá cholesterolová dieta. Eliminovat špatný cholesterol lze pouze trvalou změnou, která bude spočívat v celkově zdravém přístupu k životu.
Léčba vysokého cholesterolu
Vzhledem k tomu, že za zvyšující se hladinou cholesterolu často stojí špatný životní styl pacienta, je základem léčby méně či více výrazná změna jídelníčku. V první řadě je rozhodně na místě snížit příjem tuků na maximálně 30 % z celkového příjmu energie, přičemž zhruba 2/3 přijatých tuků by měly pocházet z rostlinných zdrojů.
Pokud vysokým cholesterolem již trpíte, je na místě výrazně omezit příjem potravin, které jsou na něj bohaté, na maximálně 30 mg denně a zároveň zvýšit příjem vlákniny. Hlídat je pak zapotřebí i příjem dalších látek, typicky trans nenasycených mastných kyselin, jejichž množství by nemělo překročit 2 g za den. Omega-6 by oproti nim mělo tvořit ideálně 2,5–10 % příjmu tuků a omega-3 0,5–2 %. Zbytek tuků by měly tvořit mononenasycené mastné kyseliny.
Pokud je hladina cholesterolu zvýšená pouze mírně, postačí omezit nevhodné pokrmy a do jídelníčku zařadit zdravé potraviny jako:
- ořechy,
- semínka,
- avokádo,
- rostlinné oleje,
- hořkou čokoládu (s mírou),
- ryby,
- mořské plody,
- listovou zeleninu.
Nápomocný v tomto ohledu může být i zelený čaj či fermentovaná červená rýže. Při její konzumaci ale pozor. Lidé, kteří berou léky na cholesterol, by se o ní měli nejprve poradit s lékařem. Na místě je rovněž pravidelný pohyb a častější kontroly hladiny cholesterolu. Pomoci pak mohou také některé potravinové doplňky.
Léčba vysoké hladiny cholesterolu se obvykle neobejde ani bez medikace. Pacientovi jsou zpravidla doporučeny statiny, což jsou léky na cholesterol, které snižují jeho tvorbu v játrech. Kromě možných vedlejších účinků, které se u léků obecně mohou vyskytovat, je jejich nevýhodou také fakt, že jakmile je pacient začne užívat, musí tak činit po celý svůj život. Z toho důvodu je dobré pokusit se cholesterol snížit nejprve svépomocí.
V tomto ohledu mohou být kromě změny životního stylu nápomocné například fytosteroly, tedy rostlinné steroly. Jedná se o látky rostlinného původu, které jsou obsaženy například v rostlinných olejích, obilovinách či ořeších a dokáží blokovat vstřebávání cholesterolu do krve ze střeva, díky čemuž je špatný cholesterol vyloučen společně se stolicí. Vstřebávání HDL cholesterolu naopak ovlivněno není. Pokud pacient společně s užíváním rostlinných sterolů upraví svou celkovou životosprávu, může cholesterol bez použití léků snížit až o 40 %.
Další přírodní alternativu představují při snížení cholesterolu bylinky. Účinná je například čekanka, která je známá pro svůj vysoký obsah minerálů, vitamínů a inulinu a kromě vysokého cholesterolu pomáhá snižovat také glukózu v krvi, díky čemuž je vhodná i pro diabetiky. Nejúčinnější částí rostliny je její kořen. Podobně léčivou moc má pak také kořen ženšenu či smetánky lékařské, který je vhodný na přípravu čaje na snížení cholesterolu.
Mezi léčivé bylinky na cholesterol dále patří například:
- řebříček obecný,
- kopřiva dvoudomá,
- rozrazil rezekvítek,
- zemědým lékařský,
- ostropestřec mariánský,
- ibišek,
- pískavice řecké seno,
- tolice vojtěška,
- jestřabina,
- aloe vera.
Co se týče obyčejných potravin, vysoké hodnoty pomůže snížit například jablko, červená řepa, bezinka, mango, mandarinka, banán či broskev. Kladné výsledky mají při léčbě cholesterolu také superpotraviny, konkrétně sladkovodní zelená řasa chlorella či zelený ječmen. Z čajů je dobré sáhnout po klasickém černém anebo čaji rooibos. Pozitivní účinky na hladinu cholesterolu by pak mělo mít i užívání CBD.
Prevence vysokého cholesterolu
Udržet cholesterol ve správných mezích rozhodně není pouze krátkodobou záležitostí, naopak je k tomu třeba přistupovat jako k celoživotnímu poslání, při němž se doporučuje dodržovat zejména tyto zásady:
- vyhýbejte se konzumaci potravin s vysokým obsahem transmastných kyselin,
- před smažením upřednostňujte jiné způsoby tepelných úprav,
- omezte příjem soli,
- zařaďte do jídelníčku dostatek ovoce a zeleniny,
- dodržujte dostatečný příjem tekutin, ideálně pak čisté vody,
- jezte pravidelně ryby, a to nejlépe dvakrát týdně,
- upřednostňujte spíše celozrnné varianty potravin,
- do studené kuchyně používejte kvalitní oleje (olivový, lněný),
- pravidelně se hýbejte,
- vyvarujte se stresu,
- omezte slazení cukrem a konzumaci cukrovinek na minimum,
- pozor si dejte také na některá umělá sladidla, například aspartam,
- jezte méně tučné mléčné výrobky,
- pokud je to potřeba, snižte svou tělesnou hmotnost,
- alkoholické nápoje konzumujte jen výjimečně, ideálně volte pivo či víno.
Zdroje: ikem.cz, srdcevkondici.cz, lékárna.cz, centrum-regenerace.cz, serafinbyliny.cz, superionherbs.cz