Alergie na plísně má podobné projevy jako senná rýma. Jak potížím nejlépe předcházet?

Co je to alergie?

Pod tímto názvem se ukrývá neadekvátní reakce našeho imunitního systému na vnější podněty, které jsou pro zdravé jedince naprosto neškodné. Typicky se jedná o látky běžně se vyskytující v okolním prostředí, jako jsou pyly, plísně nebo některé potraviny, ale člověk může být přecitlivělý také na některé léky či na kontakt s vybranými zvířaty (psi, kočky, koně, ptáci, hlodavci a podobně).

U alergických jedinců může přítomnost některých látek, které se označují jako alergeny, způsobit rozvoj nepříjemných symptomů. Jejich podoba a intenzita se přitom liší v závislosti na konkrétním typu alergie, ale také na působení dalších faktorů. Svou roli zde hraje především časový interval, během kterého byl pacient kontaktu s alergenem vystaven.

Následně dochází k rozvoji alergické reakce, kterou mají na svědomí protilátky typu IgE (imunoglobuliny E). Přítomnost jednotlivých symptomů, jako je například alergická rýma, kopřivka, slzení očí, škrábání v krku nebo dokonce anafylaktický šok, pak souvisí s tím, že pacientův organismus produkuje histamin a další látky, jejichž uvolňování se v rámci alergické reakce spustí. [1, 2, 3]

Alergie na plísně

Plísně jsou mikroskopické organismy, které představují přirozenou součást životního prostředí. Přestože je člověk pouhým okem většinou nezaznamená, jsou prakticky všudypřítomné a daří se jim hlavně tam, kde je teplo a vlhko. Zhruba 5 % populace vykazuje zvýšenou citlivost na kontakt s těmito látkami, přičemž alergii na plísně často doprovází také alergie na pyly či prachové roztoče.

Plísně, o kterých hovoříme ve spojení s alergiemi, jsou houby rostoucí ve formě mnohobuněčných hyf (jde o vláknité mikromycety, jejichž rozvětvená vlákna se spojují do mycelií). Jedná se o velice různorodou skupinu mikroorganismů, které se účastní rozkladu organických materiálů. Kromě toho pak existují ještě jednobuněčné houby známé jako kvasinky.

Za účelem rozmnožování plísně vytvářejí spory, které se mohou v poměrně vysokých koncentracích vyskytovat v ovzduší a následně podobně jako pylová zrna pronikat do našich dýchacích cest. Vlivem alergie na vzdušné plísně, kdy spory dráždí pacientův organismus, pak dochází k rozvoji alergické reakce, která se projeví jako alergická rýma nebo třeba jako průduškové astma.

Pro člověka přitom mohou být plísně prospěšné (v zemědělství, v potravinářství), ale mají i negativní vliv (choroby rostlin, zvířat a lidí). Kromě spor pacienty nepříznivě ovlivňují také další produkty, jako jsou mykotoxiny. Také se v souvislosti s plísněmi hovoří o syndromu nezdravých budov (sick building syndrome), což negativně působí na pacientovo zdraví.

Ve střední Evropě se vyskytuje obrovské množství různých plísní, ale nejvýznamnější z nich jsou rody Alternaria, Aspergillus, Cladosporium, Mucor nebo Penicillium (alergie na tyto plísně ale rozhodně nemá nic společného s alergií na antibiotikum penicilin). Když je však člověk alergický na jeden typ plísně, neznamená to, že by byl automaticky alergický i na všechny ostatní. [4, 5, 6, 7, 8]

Druhy plísní

Jako alergeny se plísně dělí do dvou základních kategorií, což jsou venkovní plísně (hlavně rody Alternaria a Cladosporium) a vnitřní plísně (především rody Aspergillus a Penicillium). Tyto mikroorganismy navíc dokáží kolonizovat prakticky jakékoliv prostředí, ačkoliv optimální je pro ně tma, vlhko a teplota v rozmezí 25–30 °C. Dokáží však přežívat i při teplotách od –55 °C do 60 °C.

Venkovní plísně

Pokud jde o plísně, které žijí ve venkovním prostředí, nejčastěji se vyskytují na listech (například na různých trávách a obilovinách), v půdě, v posečené trávě nebo v různých tlejících materiálech. Typicky se objevují sezónně, a to hlavně během letních měsíců (maximum spor se objevuje v srpnu nebo také v červenci), ale i na podzim. Vyhovuje jim teplé a vlhké počasí (tzv. skleníkové počasí).

Největší alergenní potenciál v rámci venkovních plísní mají druhy Cladosporium herbarum nebo Alternaria alternata. Vrchol výskytu je pak možné pozorovat během slunných a suchých dnů s dostatečným množstvím ranní rosy, tedy během žňové sezóny, a to hlavně po předchozích deštích (pylů v ovzduší naopak v danou chvíli ubývá).

Lidé alergičtí na plísně mohou zaznamenat nepříjemné obtíže hlavně při kontaktu se siláží, senem, suchou půdou, rašelinou, kompostem, mulčovací kůrou nebo se spadaným listím. Také by se však neměli pohybovat na místech, kde dochází k mlácení obilí. V zimním období se pak venkovní plísně mohou objevit i ve vnitřním prostředí, konkrétně tam, kde se kondenzuje voda. Jde o chladné stěny, okolí oken, sklepy nebo koupelny, kde je možné zaznamenat černé nánosy.

Interiérové plísně

Jak už bylo zmíněno výše, kromě venkovních plísní existují i plísně vnitřní, z nichž jsou u nás nejvíce zastoupené rody Penicillium či Aspergillus. Dobře se jim daří především v temnu a vlhku, ale zároveň jsou schopné uvolňovat spory i v suchém prostředí. Ačkoliv pak maximum spor uvolňuje během zimních měsíců, jejich výskyt bývá celoroční.

Pokud jde o to, kde tyto interiérové plísně nejčastěji rostou, jedná se především o špatně větrané a vlhké místnosti (koupelny, toalety). Problematické jsou však i vlhké stěny, tapety, dřevěná obložení nebo třeba matrace. Neviditelné nánosy plísní se navíc vyskytují také na povrchu nábytku, a to dokonce i v těch nejuklizenějších domácnostech.

Jejich útočištěm navíc mohou být i místa, která člověk příliš často nekontroluje. Sem patří hlavně klimatizace, kuchyňské a koupelnové vodovodní odpady, různé zvlhčovače vzduchu nebo ventilátory, ale také květináče a truhlíky s obsahem substrátu. Kromě toho byste ale samozřejmě měli dávat pozor také na odpadkové koše s tlejícími zbytky.

Osídlení plísněmi ve vnitřních prostorách budov se přitom vždy odvíjí od mnoha různých faktorů, kam kromě konkrétního typu budovy řadíme také použité materiály, velikost místností, četnost větrání nebo také způsob vytápění. Horší je samozřejmě situace ve starých budovách, kde panuje nadměrné vlhko, a častou příčinou výskytu bývají také stavební závady v kombinaci s nevhodným užíváním bytů.

Uvolňování spor plísní probíhá hlavně v místech turbulence vzduchu, k čemuž dochází zejména při provozování různých domácích prací, jako je vysávání, nebo vlivem pohybu domácích mazlíčků. Přítomnost velkého množství plísní v interiéru pak člověk obvykle pozná podle charakteristického pachu zatuchliny.

Potravinové plísně

Jako potravinové alergeny mají plísně spíše menší význam. Alergické reakce na potraviny s jejich obsahem se totiž vyskytují velmi vzácně a postihují pouze pacienty, kteří trpí opravdu silnou alergií. Na přítomnost plísní v potravinách by si však obecně měli dávat pozor i zdraví lidé, protože jídlo rozkládají a činí jej nepoživatelným.

Velice rychle se například kazí chléb, sýr nebo ovoce a zelenina, ale samozřejmě i maso, uzeniny, mléko a ořechy. Pokud se na vašem jídle plísně objeví, rozhodně se nedoporučuje pouze odstranit plísňový povlak a pak je zkonzumovat. Celou potravinou totiž prorůstají neviditelná plísňová vlákna, takže byste ji už pro jistotu vůbec neměli jíst.

Některé plísně a jejich produkty se nicméně při výrobě potravin používají cíleně. Konkrétně jde například o pečivo, pivo, víno, ocet, některé sýry, sójové a steakové omáčky nebo o čokoládu. Produktem metabolismu plísní jsou pak enzymy, které pomáhají rozkládat brambory při výrobě kaše nebo ovoce při tvorbě ovocných šťáv. [9, 10, 11, 12, 13]

Rizikové faktory

Existuje celá řada faktorů, které mohou způsobit, že je pacient náchylnější k rozvoji alergie na plísně, nebo dokonce zhoršují příznaky tohoto onemocnění. Patří sem konkrétně:

• alergie či astma v rodinné anamnéze,
• respirační obtíže, jako je chronická obstrukční plicní nemoc,
• vykonávání rizikových profesí, kde je člověk častěji vystaven plísním,
• život v domě či bytě s vysokou vlhkostí, kde se plísním dobře daří,
• pohyb v budově, která byla vystavena nadměrné vlhkosti (průsaky vody a podobně),
• práce či bydlení na místě se špatnou ventilací (zadržování vlhkosti v interiéru). [14, 15, 16]

Jaké má alergie na plísně příznaky?

Vzhledem k tomu, že lidé spory plísní vdechují, projevy alergie na plísně bývají většinou patrné hlavně v dýchacích cestách. Na první pohled připomínají příznaky senné rýmy, přičemž nemocného trápí například podráždění nosní sliznice, vodnatá rýma, ucpaný nos, šimrání v nose nebo také záchvaty kýchání. Postiženy však bývají také oči, které svědí, jsou zarudlé a v hojné míře slzí.

U citlivějších jedinců může alergická reakce na kontakt s plísněmi způsobit také vznik ekzémové vyrážky, která má podobu zarudlých svědivých ložisek. Nejčastěji se přitom objevují na hlavě, ale také v podkolenních či loketních jamkách. K tomu se navíc přidává i chronický kašel spojený s tvorbou hustého hlenu, průduškové astma, dušnost a nepříjemný tlak na hrudi.

Typické příznaky alergie na plísně:

• vodnatá rýma,
• svědění nosu,
• časté kýchání,
• zánět spojivek,
• slzení očí,
• chronický kašel,
• výsev kopřivky,
• bolesti hlavy,
• dušnost,
• tlak na hrudi,
• nadměrná únava,
• spánkové potíže,
• astma.

Kromě toho je však nutné zmínit, že plísně mají komplexnější patogenní působení. Mohou proto způsobit také exogenní alergickou alveolitidu, která se označuje také jako hypersenzitivní pneumonitida, farmářská plíce nebo holubářská plíce. Jde o zvláštní formu alergické reakce imunokomplexového typu, která je podmíněná opakovaným kontaktem s určitým alergenem.

Nejohroženější skupinou osob jsou v tomto případě pracovníci v rostlinné nebo živočišné výrobě, přičemž riziková je hlavně častá expozice plesnivému senu, slámě nebo obilí. Kromě toho však může vzniknout také při práci s plesnivými sýry, s peřím a ptačími exkrementy nebo s kožešinami. U pacienta se následně rozvíjí granulomatózní zánět v bronchiolech a alveolech.

Pokud jde o příznaky akutní formy exogenní alergické alveolitidy, patří sem především záchvatovitý kašel, horečka, zimnice, třesavka, dušnost, bolesti svalů, malátnost a bolesti hlavy. Pokud expozice alergenu přetrvává, rozvíjí se chronická forma nemoci a dochází k ireverzibilní intersticiální plicní fibróze. To se projevuje únavou, dušností, cyanózou, paličkovitými prsty, cor pulmonale a nakonec také respiračním selháním.

Méně častá je pak alergická bronchopulmonální aspergilóza, kterou způsobují Aspergily a typicky nasedá na již dříve poškozené dýchací cesty. Také ovšem může komplikovat průběh jiných obtíží, jako je například astma nebo cystická fibróza. Objevit se pak samozřejmě mohou také infekční mykotická onemocnění, kam patří invazivní aspergilóza či aspergilom, ale to je spíše vzácné.

Závažné pak mohou být i různé chronické rýmy a záněty paranasálních dutin (vedlejších nosních dutin), jako je alergická fungální rhinosinusitida. Plísně navíc díky toxinům, které uvolňují do okolí (do ovzduší, do potravin a podobně), způsobují lidem i různé nealergické potíže. U vnímavých osob například plísně vyvolávají kožní infekce a v případě imunokompromitovaných osob to mohou být i systémové potíže (to však není příliš časté). [17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24]

Diagnostika

Jelikož má alergie na venkovní plísně podobné projevy jako u pylových alergiků (sezónní rinokonjunktivitida a/nebo průduškové astma), může být zpočátku problematické od sebe tyto problémy odlišit. Na plísňovou alergii je ovšem nutné myslet pokaždé, když je u těchto sezónních projevů vyšetření na pyly negativní (u někoho se navíc může vyskytnout i zkřížená alergie na plísně).

Domovní plísně pak způsobují rýmu či astma celoročně, přičemž jednotlivé projevy často bývají ještě o něco závažnější než v případě kontaktu s venkovními plísněmi a průběh onemocnění bývá celkově těžší. Na tento druh alergie by měli lékaři myslet ve chvíli, kdy pacienta trápí alergické projevy v průběhu celého roku a neprokáže se alergie na roztoče nebo zvířecí alergeny.

Základem každého alergologického vyšetření je důkladné odebrání anamnézy zdravotních potíží, ale také rodinné a osobní anamnézy. Lékaře bude zajímat třeba přítomnost atopických onemocnění v rodině, ale samozřejmě i současné pacientovy obtíže. Tímto způsobem může lékař získat lepší představu o původci problémů a také některé plísně případně vyloučit.

Stejně jako v případě dalších alergií se i zde využívají kožní prick testy a krevní testy, které slouží ke stanovení alergen-specifických protilátek IgE. Tato vyšetření lze ovšem provést pouze pro některé druhy plísní. Kromě toho se někdy provádí také bronchoskopické vyšetření s odběrem z průdušek nebo provokační test (za kontrolovaných podmínek pacient vdechuje alergen a lékař sleduje jeho reakci). [25, 26, 27, 28, 29]

Léčba alergie na plísně

Nejdůležitějším opatřením je v tomto případě samozřejmě úplné odstranění alergenů nebo snaha o zamezení jakéhokoliv dalšího kontaktu s alergeny, které jsou za rozvoj potíží zodpovědné. Kromě toho je potom k dispozici také medikamentózní léčba, která zahrnuje úlevové léky a přípravky s protizánětlivým účinkem, nebo imunoterapie.

Odstranění plísní

V tomto případě je nutné pokusit se odstranit z pacientova okolí veškeré zdroje plísní a zamezit dalšímu kontaktu s těmito alergeny. Svou roli zde proto hrají určitá režimová opatření, která pomohou snížit expozici negativně působícím mikroorganismům. Zlikvidovat lze většinou pouze interiérové plísně, které u pacienta vyvolávají nepříjemné zdravotní problémy. Těm venkovním by se měli pacienti pokud možno vyhýbat.

Doporučuje se například vysoušení vlhkých míst pomocí speciálních vysoušečů a odvlhčovačů, které mohou pomoci v domácnosti snížit množství plísní na minimum. Další růst těchto škodlivých mikroorganismů je pak možné potlačit prostřednictvím protiplísňových přípravků, které jsou k dostání v drogeriích, v hobbymarketech nebo také na internetu. S jejich pomocí můžete ošetřit povrchy, aby se zde plísním nedařilo.

K hubení plísní v interiérech se nejlépe hodí hydroxid sodný, peroxid vodíku nebo líh (vysokoprocentní etanol) ve formě roztoku, kterým je dobré ošetřit místa zasažená plísní. Člověk by přitom měl vždy používat ochranné pomůcky, jako jsou rukavice, respirátor s alergenovým filtrem či ochranné brýle. Určitě se nesnažte plísně vysát, jelikož vysavač pouze rozptýlí spory ve vzduchu. Místnost pak vždy důkladně vyvětrejte.

Medikamentózní léčba

Pokud se člověk není schopný dostatečně alergenům vyhýbat nebo jej dráždí látky z okolního prostředí, mohou mu pomoci protialergické a protizánětlivé léky. Patří sem například antihistaminika, která blokují rozvoj alergické reakce a brání vzniku nepříjemných potíží, jako je svědění, kýchání, slzení nebo vodnatá rýma. Existují přitom ve formě nosních sprejů, očních kapek, tablet i sirupů. Dlouhodobě je pak možné užívat také antihistaminika s imunomodulačním účinkem.

Je-li situace vážnější, používají se kortikosteroidy, které se lokálně aplikují přímo do nosu. Pokud pacienta trápí alergické astma, může kortikosteroidy inhalovat a kombinovat s beta-sympatomimetiky. Tímto způsobem je možné potlačit nepříjemné projevy alergie na plísně, ale základní onemocnění se tím samozřejmě nevyřeší. Dostupné ovšem bývají také antileukotrieny, které blokují účinky leukotrienů vznikajících při alergické reakci.

Imunoterapie

Kromě výše zmíněných možností léčby alergie na plísně může lékař doporučit pacientovi také specifickou alergenovou imunoterapii (SAIT). Tato metoda spočívá v cíleném trénování imunitního systému, který by měl postupem času pochopit, že pro lidský organismus alergeny ve skutečnosti nejsou nebezpečné. Tělo by tak mělo opět získat přirozenou rovnováhu.

V rámci specifické alergenové imunoterapie jsou pacientovy podávány alergeny, které právě v jeho individuálním případě fungují jako spouštěče obtíží, a to v postupně se zvyšujících dávkách. Jelikož ale existuje příliš velké množství různých plísní, které mohou být pro člověka problematické, není možné připravit standardizované „vakcíny“, které by pokryly všechny z nich. SAIT je proto možné využít pouze pro několik vybraných druhů plísní (například z rodu Alternaria). [30, 31, 32, 33, 34]

Možnosti prevence

Plísně jsou všudypřítomné a nedá se jim tedy zcela vyhnout. Existuje ale řada způsobů, jak jejich působení na člověka minimalizovat, a to především v domácím prostředí, které člověk může své alergii alespoň částečně přizpůsobit. Některá doporučení však platí také pro pohyb venku, kde se vyskytuje obrovské množství plísní, které mohou mít na pacienta negativní vliv.

Doporučuje se například pravidelně sledovat pylovou informační službu, která vás bude informovat o zvýšené koncentraci plísní v ovzduší. Ať už se potýkáte s alergií na venkovní plísně, nebo vás trápí alergie na interiérové plísně, měli byste se také snažit bránit rozvoji nepříjemných potíží prostřednictvím následujících preventivních opatření:

• Dostatečně v interiérech větrejte (hlavně v koupelně, v kuchyni, ve sklepě či v prádelně).
• Snažte se v domácnosti udržovat optimální vlhkost vzduchu (40–60 %).
• Pokud je u vás doma příliš vlhko, začněte používat odvlhčovače nebo vysoušeče.
• Pravidelně čistěte klimatizační jednotky, ventilátory, ale i odpady.
• Pravidelně vynášejte odpadkový koš a nenechávejte doma zbytky potravin.
• Nepořizujte si do bytu či domu tapety, protože se pod nimi plísním dobře daří.
• Vyhněte se procházkám v lese po dešti nebo za mlhavého, vlhkého počasí.
• Snažte se omezit výkon zemědělských prací a kontakt s vlhkou slámou či senem.
• Omezte návštěvy starých vlhkých budov, nevětraných chalup a neudržovaných staveb.
• Vyvarujte se kontaktu se zrajícím obilím, s kompostem či se spadaným listím.
• Po příchodu z venkovního prostředí si umyjte ruce a obličej nebo se rovnou osprchujte.
• Nepořizujte si domů zvlhčovače vzduchu ani čističky vzduchu s vodní nádrží.
• V ložnici alergika by neměly být květináče, protože na povrchu hlíny se tvoří plísně.
• Místo koberců do bytu volte raději podlahy z jiných, lépe udržovatelných materiálů.
• Pravidelně kontrolujte veškeré potraviny a myjte vnitřní prostory linky i lednice.
• Po koupání či sprchování setřete zbytkovou vlhkost, použijte ventilátor a koupelnu vyvětrejte.
• Jelikož akvária zvyšují vlhkost v bytě či domě, lidem s alergií na plísně se příliš nedoporučují. [35, 36, 37, 38, 39, 40]

Zdroje: nzip.cz, pylovasluzba.cz, alergovratimov.cz, alergomed.cz, medicinapropraxi.cz, pediatriepropraxi.cz, proalergiky.cz, my.clevelandclinic.org, aafa.org, mayoclinic.org, synlabianer.cz, allegro.cz, bez-alergie.cz, alergologiesumperk.cz