Formaldehyd je známým karcinogenem. Jeho užití v potravinářství jakožto přídatné látky E240 není povoleno

Co je E240?

Formaldehyd mívá jako potravinářské aditivum označení E240. Uplatňuje se coby konzervační prostředek, v potravinářství se pomocí něj dezinfikují nádoby. Kvůli zdravotním rizikům s ním spojeným ho však je zakázané přidávat do potravin, v Evropské unii se tak stalo v roce 2016 kvůli jeho potencionálnímu účinku jako karcinogenu. 

Expozice vysokým dávkám syntetického aditiva se váže se zvýšeným rizikem akutní otravy, zatímco dlouhodobé vystavení se této látce je spojeno s chronickou toxicitou a rakovinou. Například v Hongkongu proto při zjištění nedovoleného použití formaldehydu v potravinách hrozí původci kromě peněžité pokuty i trest odnětí svobody. Nicméně ve valné většině rozvojových zemí není používání formaldehydu striktně regulováno.

V potravinářství se však užívá přídatné látky E239 (hexamethylentetramin), která se získává z formaldehydu a amoniaku, a to jako konzervantu proti plísňové degradaci určitých sýrů, například sýru Provolone. Jeho rozšíření je ale omezené kvůli specifické chuti, kterou potravině poskytuje. 

Co se týče formaldehydu vyskytujícího se v potravinách přirozeně, nedošlo k mezinárodní shodě na jeho referenční hodnotě. Obecně se uvádí za přijatelné denní množství 0,15 mg/kg tělesné hmotnosti. Zkonzumování malého množství formaldehydu nejspíše nebude mít výraznější účinek, nicméně větší množství požitého formaldehydu způsobí akutní toxicitu a projevuje se silnými bolestmi břicha, zvracením, poškozením ledvin, kómatem a v nejhorším možném scénáři může vyústit ve smrt. 

Za hlavní zdravotní riziko formaldehydu se považuje, že může stát za rozvojem rakoviny u lidí vystavených dlouhodobému vdechování formaldehydu, což potvrdila Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC). Nicméně dle Světové zdravotnické organizace (WHO) nebyly předloženy přímé důkazy o stejném účinku při jeho požití. [1, 2, 3, 4, 5]

Chemické vlastnosti

Formaldehyd je nejjednodušším aldehydem se štiplavým, dusivým zápachem. K dostání je běžně jako formalín, což je 37procentní vodný roztok. Mívá nejčastěji podobu bezbarvého plynu, ale je též rozpustný ve vodě či jiných rozpouštědlech. Jedná se o těkavou organickou sloučeninu, jež se při pokojové teplotě začíná odpařovat a stává se plynnou. Poprvé byl popsán v roce 1867 německým chemikem Augustem Wilhelmem von Hofmannem.

Jeho chemický vzorec je CH2O, skládá se tedy z vodíku, uhlíku a kyslíku. Molární hmotnost formaldehydu činí 30,031 g/mol, hustota 815 kg/m³ a bod varu udává –19,5 °C (v čisté formě), bod tání pak –92 °C. Pro kapalinu je přitom typické, že její molární hmotnost se mění v závislosti na konkrétní vodné formulaci. Formaldehyd se dále vyznačuje potenciálem výbušně reagovat s peroxidy a oxidem dusíku. 

Tato látka se vytváří při oxidaci methanolu při teplotách v rozmezí od 400 do 700 °C a za přítomnosti kovových katalyzátorů (stříbro, měď, platina). V minulosti methanol oxidoval přes měděný katalyzátor, v současnosti se preferuje stříbro. Vedlejším produktem bývá oxid uhelnatý a uhličitý a kyselina mravenčí. Formaldehyd může vzniknout rovněž přidáním vodíku ke kyselině mravenčí. Jeho komerční výroba přitom započala v roce 1889. 

O formaldehydu je známo, že je vedlejším produktem spalování organických sloučenin, metabolismu a dalších přírodních procesů, přičemž jde o látku znečišťující vnitřní ovzduší. Produkuje se při spalování dřeva nebo syntetických polymerních látek (např. polyethylenu, nylonu 6 či polyuretanové pěny). 

Jeho zvýšená koncentrace v atmosféře může být zaviněna lesními požáry nebo může být původcem městské znečištění, kupříkladu doprava. Při spalování se uvolňují toxické výpary, a to oxid uhličitý a oxid uhelnatý. V prostředí je však formaldehyd rychle rozložen, ze vzduchu bývá odstraněn prostřednictvím slunečního záření, deště nebo biodegradací. [6, 7, 8, 9]

E240 v potravinářství

Pokud se formaldehydu v potravinářství užilo, pak při zpracování potravin kvůli jeho konzervačním a bělicím účinkům. Potravinářské aditivum by se mohlo nacházet například v sójových bobech, nudlích z fazolí mungo či dršťkách. Přirozeně je možné formaldehyd nalézt v potravinách v množství 300–400 mg/kg, a to v ovoci a zelenině (jablko, hruška, cibule), mase (bombajská kachna a treska) či v některých sušených houbách. 

V případě bombajské kachny je formaldehyd obsažen jakožto přirozený produkt rozkladu trimethylaminoxidu, který se v ní běžně vyskytuje. Po smrti jistých mořských korýšů a ryb totiž dochází k rozkladu této látky na formaldehyd a dimetylamin, přičemž právě detekcí dimetylaminu lze rozpoznat, zda jde o přirozený jev, nebo byl formaldehyd do mořských organismů přidán účelně. Obsah látky v této rybě se přitom může zvýšit při skladování jejích zmražených kusů.

Konzumentům se doporučuje důkladně umýt a uvařit potraviny, u nichž si nejsou jistí, zda neobsahují formaldehyd. A to z toho důvodu, že se jedná o látku rozpustnou ve vodě. Zároveň by se při zahřívání mohl rozptýlit. 

Spíše však bývá formaldehyd nepřímou potravinářskou přísadou, uplatnění tedy nachází v materiálech, které se dostávají do styku s potravinami. Je ho například povoleno používat v odpěňovačích, které zabraňují vzniku pěny na určitých tekutinách. Tekutý formalín pak byl Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv schválen pro účely rybářského průmyslu. Využívá se ho k protiplísňové léčbě jiker či jako antiparazitické úpravy vody pro určité druhy ryb, a to včetně sumce nebo lososa.  

Potraviny obsahující E240

Níže uvádíme výčet potravin, v nichž se formaldehyd vyskytuje přirozeně:

• jablko, banán, černý rybíz nebo hrozny,
• červená řepa,
• květák, kedlubna či cibule,
• hruška,
• brambory,
• máta a divoký bergamot,
• sušené houby shiitake (houževnatec jedlý),
• korýši,
• treska a bombajská kachna.

Většinou najdeme u zmíněných potravin pouze stopové množství této látky. Mimoto se může objevit třeba v instantní kávě nebo mléčných výrobcích, v nichž se formaldehyd vyskytuje přibližně v množství 1 mg/kg. To platí i v případě čerstvého kravského mléka. [10, 11, 12, 13]

Účinky na zdraví

Formaldehyd se uplatňuje při výrobě některých bakteriálních a virových vakcín, a to k inaktivaci virů, což má zabránit onemocnění. Jedná se například o poliovirus využívaný k produkci vakcíny proti dětské obrně nebo se ho užívá k detoxikaci bakteriálních toxinů, jako třeba v případě toxinu určeného k produkci vakcíny proti záškrtu. 

Mimoto se aplikuje jako vysoušedlo při léčbě bradavic a jako antiperspirant při nadměrném pocení a zápachu nohou. Jeho úlohu při ošetření bradavic osvětluje MUDr. Daniel Petr: „Má antimykotické, antibakteriální i antivirotické účinky. Svým působením odstraňuje vrchní vrstvu bradavice, která obsahuje virus, a tím pomáhá při léčbě bradavic.“

Při vdechnutí může formaldehyd podráždit nos, ústa i krk, v závažnějších případech se mohou dostavit dýchací potíže či otok hrtanu nebo plic. Při požití může vyvolat vředy v žaludku či střevech, bolest na hrudi nebo v břiše, nevolnost, zvracení a průjem či krvácení do gastrointestinálního traktu. Při kontaktu formaldehydu s očima dochází k jejich podráždění, které se projevuje slzením, štípáním a pálením či křečí očních víček. 

Pokud je formaldehydu vystavena kůže, může způsobit alergickou kontaktní dermatitidu. Jedná se o alergickou reakci projevující se zarudnutím či vyrážkou. Alergie na formaldehyd se může vyskytnout u jedinců citlivých na tuto látku, jako jsou třeba lidé trpící astmatem či jinými respiračními problémy nebo starší lidé a děti. Vyvolat ji může kontakt kůže s produkty či oděvem obsahujícím formaldehyd. K alergické reakci zároveň může přispívat pocení. Při vysokých koncentracích roztoku se mohou objevit i puchýře nebo kopřivka.

K tomu, jak postupovat při alergické reakci, se vyjadřuje MUDr. Daniel Petr: „Záleží na tíži alergické reakce, většinou trvá delší dobu, než se alergie na formaldehyd projeví. Základními léky jsou volně prodejná celková antihistaminika (Analergin, Cezera). Při postižení kůže menšího rozsahu lze použít i lokální formy (Fenistil). V případě rozvoje anafylaktického šoku volejte ihned 155, povolte postiženému oděv tak, aby mohl dobře dýchat, a pokud má u sebe injekční stříkačku s adrenalinem (EpiPen, AnaPen), podejte ji.“

Formaldehyd se pokládá za lidský karcinogen. V této souvislosti se o něm hovoří již od roku 1981, přičemž v roce 2011 bylo toto tvrzení potvrzeno na základě dostatečných důkazů o rakovině u lidí a formaldehyd byl zahrnut Národním toxikologickým programem ve Zprávě o karcinogenech. Studie zabývající se dělníky vystavenými vysokým dávkám formaldehydu přitom došla ke zjištění, že formaldehyd stojí za rozvojem myeloidní leukémie a vzácných druhů rakovin, jako je sinonazální a nasofaryngeální karcinom. [14, 15, 16, 17, 18, 19, 20]

Jaké má formaldehyd použití?

Uplatnění nachází formaldehyd v zemědělství a medicíně, kde plní funkci dezinfekčního prostředku, fungicidu, fumigantu či konzervačního prostředku kvůli svým antibakteriálním vlastnostem. Je schválen však pouze pro zemědělské účely v USA, v Evropě je jeho použití zakázáno. Aplikuje se dále při léčbě mykózy nohou a ve spermicidních krémech.

Ve zdravotnictví je formaldehyd znám též jako sterilizátor a balzamovací tekutina. Konzervace mrtvých těl formaldehydem sahá přitom až do roku 1900. V balzamovací tekutině se obvykle nachází 5–15 % formaldehydu, přičemž je zde žádanou látkou kvůli své nízké ceně, schopnosti likvidovat choroboplodné zárodky a mikroorganismy, zpevňovat tělesné tkáně a zpomalovat rozklad bílkovin.

Ačkoli se objevují zmínky, že se používá v kapkách proti kašli, MUDr. Daniel Petr o tom má pochybnosti: „Byť největší chemická databáze Pubchem uvádí, že se formaldehyd přidává do kapek proti kašli, v příbalových informacích českých kapek proti kašli jsem zmínku o formaldehydu nenašel. Sice má antiseptické a stabilizační účinky, ale zároveň je karcinogenní, proto není v této indikaci zcela vhodný.“

Mimoto bývá přítomen při výrobě umělého hedvábí, barviv, výbušnin, celulózy či pryskyřic, zvláště pak močovinoformaldehydové a fenolformaldehydové. Ty slouží jako lepidla k výrobě dřevotřískových desek a překližek, ale využití nachází i při úpravě textilií. Ve fotografii se pak formaldehydu užívá pro tvrzení želatinových desek a papírů, zároveň pro tónování želatinových chloridových papírů a chromový tisk spolu s vyvoláváním. 

V domácnosti se s formaldehydem lze setkat v kobercích, závěsech, čalounění, ale také v rámci určitých stavebních materiálů nebo při ohřívání petrolejovým ohřívačem či plynovým sporákem. Jeho zdrojem je i tabákový kouř.

Hojně se využívá též v kosmetice, a to jakožto adstringentní, dezinfekční a konzervační prostředek. Nachází se v šamponech, antiperspirantech, deodorantech, opalovacích prostředcích či přípravcích na zpevnění nehtů. 

Uvolňovače formaldehydu mohou být zároveň součástí některých dětských mlék. Jedná se o látky, u nichž po nějaké době dochází k rozkladu a uvolnění formaldehydu. To může vyvolat podráždění kůže, očí a dýchacích cest dítěte. Proto je nejlepší se kosmetice s těmito látkami vyhnout. Uvolňovačem formaldehydu je kupříkladu quaternium-15, DMDM hydantoin či imidazolidinyl urea. [21, 22, 23, 24, 25]

Zdroje: cfs.gov.hk, food-info.net, infocons.org, byjus.com, chemicalbook.com, pubchem.ncbi.nlm.nih.gov, medicinenet.com, niehs.nih.gov, gov.uk, dermnetnz.org, atsdr.cdc.gov, verywellfit.com, researchgate.net