Co je kozlík lékařský?
Co se dozvíte v článku
Kozlík lékařský (Valeriana officinalis) představuje zástupce čeledi Valerianaceae neboli kozlíkovitých. Jedná se o vytrvalou léčivou bylinu, která původně pochází z Evropy a Asie. V anglickém jazyce je známá pod názvem valerian či setwall a v němčině nese jméno Baldrianwurzel. V České republice se pak můžete setkat s množstvím lidových názvů, jako je například baldrián, čertikus, dřevenák, kočičí kořen, kozelec nebo kozilec, paldrán a mnoho dalších.
Tato bylina se od pradávna používala v lidovém léčitelství, a to především díky svým sedativním a antispasmodickým účinkům. Nejvíce využívaný je přitom kořen kozlíku lékařského, avšak zpracovat je možné i jeho ostatní části. V celé rostlině se totiž vyskytuje množství účinných přírodních chemikálií, které jsou hojně využívány ve farmaceutickém průmyslu.
Vedle kozlíku lékařského se však na území České republiky vyskytují ještě další zástupci tohoto rodu. Botanici však rozlišují kromě druhů ještě další taxonomické úrovně této rostliny. Níže jsou proto uvedeny jen základní druhy kozlíku, s nimiž se můžete v našich končinách setkat:
- kozlík dvoudomý (Valeriana dioica),
- kozlík výběžkatý (Valeriana excelsa),
- kozlík celolistý (Valeriana simplicifolia),
- kozlík ukrajinský (Valeriana stolonifera),
- kozlík trojený (Valeriana trpteris).
Charakteristickým znakem kozlíku lékařského je nepříjemný zápach. Někteří lidé jej přirovnávají k pachu kočičí moči nebo špinavých ponožek. Pro kočky je však tato vůně doslova omamná. Mezi majiteli těchto čtyřnohých domácích mazlíčků je známo, že kozlík lékařský kočky přitahuje a působí na ně jako afrodiziakum. Mohou za to éterické oleje obsažené v rostlině, které jim připomínají hormony, jež kočky vylučují v době páření. [1, 2, 3, 4, 5]
Jak kozlík lékařský vypadá?
Kozlík lékařský dorůstá do výšky až dvou metrů. Jeho lodyha je lysá s podélnými rýhami, listy jsou řapíkaté, lichozpeřené a každý z nich má 5 až 9 párů zubatých lístků. Květy byliny se nachází na dlouhých stoncích a jejich příjemná, téměř vanilková vůně přitahuje do zahrady nejrůznější opylovače. Jsou uspořádány ve vidlanovitých latách a zabarveny do růžova nebo bíla. Plodem kozlíku lékařského je nažka.
Pokud se zabýváte sběrem léčivých bylin, je potřeba si u kozlíku dát pozor na jeho případnou záměnu s některými podobnými rostlinami, jako je například prudce jedovatý bolehlav plamatý (Conium maculatum). Ačkoliv někomu mohou obě rostliny připadat diametrálně odlišné, někteří lidé jejich determinační znaky poznávají hůře.
Bolehlav plamatý stejně jako kozlík dorůstá až do výšky dvou metrů a má lysou, slabě rýhovanou lodyhu, kterou zdobí charakteristické červené skvrny v její spodní části. Listy bolehlavu se však od kozlíku výrazně liší, jelikož mají trojúhelníkovitý tvar a jsou dvakrát až pětkrát zpeřené. Při podrobnějším prozkoumání navíc zjistíte, že také samotné květy bolehlavu vypadají jinak než u kozlíku lékařského. Pokud si však nejste jisti, zda od sebe rostliny stoprocentně rozeznáte, raději kozlík ve volné přírodě nesbírejte, ale vypěstujte si jej na zahradě. [6, 7, 8, 9]
Výskyt a rozšíření
Kozlík lékařský najdete téměř na celém území Evropy a na některých místech Asie. Vyskytuje se dokonce i v severní oblasti Skandinávie, na Sibiři a v dalekém Japonsku. V průběhu let se pak tato rostlina rozšířila také do Severní Ameriky, takže v současné době na ni lze narazit i tam. V České republice i na Slovensku roste hojně v nížinách a v podhůří. Na horách se však nevyskytuje.
Aby se bylině dobře dařilo, potřebuje ke svému životu na živiny bohatou a vlhkou půdu. Z toho důvodu roste obvykle podél potoků, řek a okolo jiných vodních ploch nebo ji často potkáte také na vlhkých loukách. Kromě toho se někdy vyskytuje na synantropních stanovištích, jako jsou železniční a silniční náspy. Daří se jí na světlých místech, kde je zároveň chráněna před sluncem částečným stínem. [9, 10, 11]
Látky obsažené v kozlíku lékařském
V kozlíku lékařském byla zjištěna přítomnost mnoha chemický látek, nicméně zatím není zcela vědecky prokázáno, které z nich jsou zodpovědné za to, že má tato bylina pozitivní dopad na spánek. Dle některých zdrojů je vysoce pravděpodobné, že tyto účinky nezpůsobuje pouze jediná látka, ale vyplývají z působení více složek, které rostlina obsahuje.
Vědci za hlavní dva zdroje sedativních účinků této rostliny považují dvě skupiny složek vyskytující se v kozlíku. První z nich zahrnuje složky esenciálních olejů, které se v bylině nachází, včetně kyseliny valerové a jejích derivátů. Druhou skupinou jsou takzvané iridoidy, které zahrnují valepotriáty. Tyto látky se chovají jako sedativa, ale jsou nestabilní při skladování nebo ve vodním prostředí. [12, 13, 14]
Jaké má kozlík lékařský účinky?
Ačkoliv se předpokládá, že sloučeniny nacházející se v rostlině interagují s centrálním nervovým systémem, vědci si stále nejsou zcela jisti, jak tyto látky v těle člověka přesně fungují. Má se ale za to, že jejich interakce s mozkem určitým způsobem zvyšuje produkci některých chemických látek, jako je například kyselina gama-aminomáselná (GABA), které mají uklidňující účinek.
Kozlík lékařský se proto stal oblíbenou alternativou léků, které doktoři předepisují pacientům trpícím různými spánkovými poruchami. Některé výzkumy přitom naznačují, že osoby užívající přípravky s kozlíkem lékařským dokáží rychleji usnout a mají pocit, že jejich spánek je při užívání těchto produktů kvalitnější. Nicméně vědecké důkazy jsou protichůdné, jelikož existují i studie, které tyto účinky kozlíku nepotvrdily.
Kozlík lékařský se mnohdy kombinuje také s jinými bylinami, které mají sedativní účinky, jako je například meduňka lékařská (Melissa officinalis) nebo chmel (Humulus lupulus). Jedna lékařská studie pak přímo na vzorku několika žen po menopauze prokázala, že užívání kozlíku v kombinaci s meduňkou u nich snížilo potíže s nespavostí.
S nedostatkem spánku se pak často pojí také úzkost a stres. Vzhledem k tomu, že tato bylinka v některých případech pomáhá při potížích s insomnií, přisuzují jí někteří lidé zároveň i schopnost snižovat příznaky spojené s těmito nepříjemnými stavy. Zatím však není k dispozici dostatek výzkumů, které by tyto antistresové a protiúzkostné vlastnosti kozlíku potvrdily. Z toho důvodu se prozatím kozlík lékařský k léčbě úzkostných poruch oficiálně nepoužívá.
Kozlík lékařský – vedlejší účinky
Stejně jako v případě některých jiných bylin není vhodné ani u kozlíku lékařského dlouhodobé užívání. Mezi možné nežádoucí účinky této byliny patří například závratě, bolest hlavy, sucho v ústech, nevolnost, živé sny nebo otupělost. U některých osob pak může přerušení dlouhotrvajícího užívání kozlíku vyvolat dokonce i abstinenční příznaky.
Jaké přípravky z kozlíku lékařského používáte?
Přesto jsou produkty s kozlíkem lékařským obvykle snášeny dobře a jejich krátkodobé užívání bývá bezpečné. Za standardní denní dávku je přitom považováno 300 až 600 mg této byliny po dobu nejdéle 6 po sobě následujících týdnů. Pokud se ale léčíte s nějakým onemocněním, je samozřejmě vždy potřeba užívání byliny konzultovat s lékařem. [15, 16, 17, 18, 19]
Co se vyrábí z kozlíku lékařského?
Jelikož je nejčastěji využíván kozlík lékařský na spaní, přidává se obvykle do přípravků, které mají podpořit právě pacientův spánek. Díky údajným sedativním účinkům mohou tyto produkty na některé jedince působit zároveň relaxačně. V lékárnách či obchodech se zdravou výživou se pak můžete setkat zejména s následujícími přípravky:
- kozlík lékařský kapky,
- kozlík lékařský tablety,
- kozlík lékařský čaj,
- kozlík lékařský tinktura.
Z extraktu z kozlíku je také možné připravit si doma koupel nebo parní lázeň, jež může pomoci zmírnit psychické napětí. Koupel by měla trvat maximálně 10 minut a voda, do které extrakt přidáváte, by neměla překročit teplotu 37 °C. Této proceduře by se však měly vyhnout osoby, které mají na pokožce otevřené rány nebo trpí různými kožními problémy, infekcemi, horečkou či srdečními a oběhovými potížemi. [20, 21]
Zdroje: nccih.nih.go, webmd.com, sciencedirect.com, ods.od.nih.gov, pladias.cz, botany.cz, balkep.org, health.com, healthline.com, mountsinai.org, bylinkyprovsechny.cz, ema.europa.eu, plants.ces.ncsu.edu, ped.muni.cz