Co je MERS?
Virové respirační onemocnění MERS se odborně nazývá Middle East Respiratory Syndrome nebo také Blízkovýchodní respirační syndrom. Představuje jednu z forem koronaviru, která podobně jako příbuzný virus SARS patří do rodu Betacoronavirus. Své označení získala tato choroba podle oblasti největšího rozšíření, což jsou země Blízkého východu.
Historie
Výskyt koronaviru MERS u člověka byl poprvé zjištěn roku 2012, kdy onemocněly osoby, které pobývaly v oblasti Arabského poloostrova (Saúdská Arábie či Katar) a Jordánska. Virus se prudce rozšířil o rok později, kdy se nakazily desítky osob a 27 pacientů příznakům podlehlo. Další vlna onemocnění se poté objevila roku 2014 v Íránu.
Z Blízkého východu se v květnu 2015 virus rozšířil také do Jižní Koreje, kam toto onemocnění zavlekl jeden místní podnikatel. Do poloviny června lékaři zaznamenali více než 150 infikovaných osob, z nichž 19 nakonec nemoci podlehlo. Smrtnost MERS (letalita) je vyšší než u příbuzného viru SARS, dosahuje až padesáti procent.
Příčiny MERS
Původcem nákazy je MERS-CoV, který podobně jako SARS-CoV nebo common-cold virus patří mezi beta koronaviry. Na rozdíl od nich se však váže na DPP4 receptory a vzduchem se tedy šíří o poznání pomaleji. Inkubační doba MERS je zhruba 5 dnů, ale virus byl detekován v moči, stolici a dýchacích cestách pacientů ještě mnoho dní po propuknutí prvních příznaků.
Přenos onemocnění
MERS patří mezi onemocnění, která se označují jako zoonóza. To znamená, že tato infekce je přirozeně přenosná mezi zvířaty a lidmi. Nakazit se člověk může při úzkém kontaktu s nemocným velbloudem, ale spekuluje se také o tom, že dalším přenašečem mohou být egyptští netopýři, kteří se stali přirozeným rezervoárem viru MERS.
Virus MERS je ovšem vzájemně přenosný také mezi lidmi. Riziko nákazy je sice velice nízké, protože osoby musí být v úzkém kontaktu, ale i takové případy již byly zaznamenány. Největší pravděpodobnost, že se virus MERS přenese z člověka na člověka, hrozí především mezi blízkými lidmi nebo při pobytu v nemocnici.
Rizikové faktory
Žádné specifické faktory, které ovlivňují náchylnost k infekci koronavirem MERS-CoV, prozatím nebyly zaznamenány. Z počátku se zdálo, že nejvíce postiženi jsou muži ve věkové kategorii nad 40 let, ale později se distribuce onemocnění mezi pohlavími vyrovnala. Závažnější průběh můžeme stejně jako u dalších akutních respiračních infekcí však pozorovat u těchto skupin obyvatelstva:
- Starší lidé
- Novorozenci
- Pacienti se sníženou obranyschopností
- Pacienti, kteří trpí nějakým chronickým onemocněním
Mladší pacienti, kteří jsou jinak naprosto zdraví, se viru ve většině případů vyhnou, nebo prodělají pouze mírné příznaky. MERS naopak nejvíce ohrožuje osoby, které jsou již nemocné. Obvykle se jedná o zdravotní komplikace, jako jsou různá srdeční onemocnění, cukrovka, poruchy imunitního systému, nádorová onemocnění nebo poruchy funkce ledvin.
Jaké má MERS příznaky?
V počátečních fázích může nemoc připomínat běžné nachlazení, protože mezi první příznaky patří horečka, kašel a celková únava. Z toho důvodu je těžké toto onemocnění včas diagnostikovat a také podchytit. Kromě toho se ovšem postupem času přidávají také žaludeční a střevní obtíže a zároveň se rozvíjí vážné postižení dýchacích cest.
V mnoha případech se zdravotní stav infikovaných pacientů dále zhoršuje a k ostatním příznakům se přidává zápal plic a průdušek. Na rozdíl od koronaviru SARS ovšem může MERS způsobit také akutní selhání ledvin. Pokud dojde k těmto komplikacím, zhruba tři až čtyři pacienti z deseti nakažených umírají.
Typické příznaky MERS:
- Horečka
- Kašel
- Dušnost
- Nechutenství
- Nevolnost a zvracení
- Průjmy
- Bolesti břicha
- Zánět plic (pneumonie)
- Selhání ledvin
- Septický šok
Diagnostika
Pokud člověk pobýval v rizikové oblasti nebo se dostal do kontaktu s takovou osobou, jako první by mu o možné nákaze koronavirem MERS měly napovědět typické obtíže, které zahrnují horečku, zvracení, průjmy, kašel či dechové obtíže. V takovém případě je nutné vyhledat lékaře a nechat se co nejdříve vyšetřit.
K diagnostice MERS slouží dvě hlavní metody. První z nich je PCR (polymerázová řetězová reakce), druhou tzv. sérologické vyšetření, kdy lékaři odeberou pacientovi vzorek krve. Určitý typ protilátek v krevní plazmě poukazuje na právě probíhající infekci, zatímco jiný druh může prokázat, že pacient nemoc již prodělal. Jakmile se nemoc potvrdí, pacienta je nutné okamžitě izolovat.
Léčba MERS
Proti nemoci v současné době neexistuje žádný lék. Antibiotika jsou v tomto případě neúčinná a žádná specifická antivirotika ještě nebyla vyvinuta. Léčba je tedy pouze symptomatická a zahrnuje především podporu dýchání včetně umělé plicní ventilace. V případě onemocnění virem MERS je zároveň důležité sledovat ledvinové funkce, a když dojde k selhání, zajistit rychlou pomoc.
Prevence
Jelikož momentálně není k dispozici ani žádná vakcína, prevence spočívá především v dodržování několika základních opatření:
- Pravidelně si myjte ruce čistou vodou a mýdlem.
- Vyplatí se používat také alkoholovou dezinfekci.
- Při kýchání a kašli si vždy zakryjte ústa.
- Nedotýkejte se očí, nosu a úst nemytýma rukama.
- Vyvarujte se blízkého kontaktu s nakaženými osobami.
- Při ošetřování nemocných vždy používejte ochranné prostředky.
- Pokud na sobě pozorujete typické příznaky, včas vyhledejte lékaře.
